RECENZE: Warhammer 40 000: Dawn of War 3 je velkým šlápnutím vedle

Pokud se mohli vývojáři z Relic Entertainment něčím chlubit, tak tím, že jejich realtimové strategie patří k naprosté špičce žánru a při jejich koupi nešlápnete vedle. Je proto hodně smutné, že nový Dawn of War ze světa Warhammeru 40k, na který fandové čekali déle než pět let, tuto pověst dost kazí.

V daleké budoucnosti je pouze válka. Zatímco v případě prvního dílu Dawn of War to byla válka velkých armád s klasickou stavbou základen, druhý díl se od klasického formátu realtimových strategií výrazně odchýlil. Hráči se totiž nemuseli starat o obří vojsko, ani stavět a vylepšovat základny.

Místo toho dostali pevně danou skupinu vesmírných mariňáků z kapituly Blood Ravens, a průchod singleplayerovou kampaní se tak v podstatě změnil na akční RPG, včetně sbírání zkušeností, odemykání nových dovedností a sbírání silnějšího a silnějšího vybavení.

Dawn of War 3 - obrázky z hraní

Dawn of War 3 - obrázky z hraní

První a druhý díl se tak od sebe výrazně lišily a byl v nich patrný velký pokrok. Proto osobně považuji nový Dawn of War za velké zklamání a krok špatným směrem. Autoři se totiž nejspíš nemohli rozhodnout, zda dát přednost obřím armádám, či komornější skupince hrdinů.

Nesourodá směsice

Výsledkem je tak mišmaš, který míchá oba zmíněné přístupy. Bohužel jde ovšem o směs značně nesourodou a takovou nijakou. Nový hybrid totiž dělá od všeho něco, ale ve výsledku ani jedno není provedeno pořádně.

Hlavním problémem je to, že ve hře nejsou skoro žádné nové jednotky – na hráče tak znovu čekají taktičtí mariňáci, eldarské banshee nebo orkští stormboyz. Prostě to, co už fandové série znají jako své boty a co se ani autoři nepokoušejí nějak zvlášť inovovat.

Dawn of War 3 - obrázky z hraní

Chápu, že vývoj je svázaný pravidly Games Workshop, který vlastní práva na svět Warhammeru, ale to zkrátka není omluva. Zklamáním jsou i elitní jednotky, které Relic od oznámení hry cpe do popředí a láká na ně hráče. Ve všech videích autoři ukazovali obří imperiální rytířku Solarii, jejíž mechanický „oblek“ je vybaven obřími rotačními kulomety a dokáže ještě vypouštět roje výbušných raket.

Což o to, Solaria opravdu je velmi silná a především nepohyblivou nepřátelskou pěchotu dokáže za pár vteřin namlít do karbanátků. I jiné elitní jednotky dokážou zvrátit i zdánlivě prohranou bitvu. Ale až na naprosté výjimky nemají žádnou osobnost a jde o prvek, který je dnes k vidění v každé druhé hře.

A navíc máte po nainstalování hry k dispozici jen pár „eliťáků“ pro každou rasu. Pokud si chcete odemknout další, musíte je nakoupit za herní měnu. Tu tvoří lebky, které získáváte buď v kampani, nebo v multiplayeru.

Dawn of War 3 - obrázky z hraní

Dawn of War 3 - obrázky z hraní

A to beru jako dost velký podraz. Podobný přístup bych bral u mobilní hry nebo u free to play titulu, ale u hry, za kterou musíte zaplatit víc než tisícovku? Fuj! Chápu, že autoři asi chtěli motivovat k hraní, ale mohli to udělat elegantněji, třeba odemykáním jiných zbraní nebo vzhledů a ne takto prasáckým způsobem.

Dalším problémem je to, že hratelní jsou jen vesmírní mariňáci, eldarové a orkové. Opět nepřekvapivá provařená trojice ras. Stále marně čekám na to, až si konečně budu moct zahrát plnohodnotnou kampaň za obludné tyranidy nebo zlé chaos marines.

Kdo neskáče, není mariňák

A když už je řeč o kampani, ani ta se nemůže rovnat s předchozím dílem, kterému nesmírně pomohlo zaměření na jasně danou skupinu hrdinů. Nová kampaň místo toho skáče od mariňáků k eldarům, od těch k orkům a zase zpátky. To všechno po jediné misi, takže než se stačíte trochu seznámit s herním stylem jedné strany, už musíte kočírovat jinou armádu.

Navíc je kampaň příběhově nudná a zmíněné skákání rytmu vyprávění také neprospívá. Zde se přímo nabízí srovnání s druhým Starcraftem. I kvůli tomu, že mariňáci jsou podobní terranům, orkové zergům a eldarové protossům.

Dawn of War 3 - obrázky z hraní

Jenže tam, kde strategie od Blizzardu nabídla poutavý příběh se zajímavými postavami a robustním systém upgradů, které podstatně měnily fungování jednotek a tím i herní styl, nabízí Dawn of War III jen drobky. Přizpůsobování jednotek totiž v podstatě neexistuje a armádu jako celek můžete jen lehce přizpůsobit takzvanými doktrínami. Většinu z nich ovšem opět nakoupíte jen za již zmíněné lebky.

To všechno by se ještě dalo s přihmouřenýma očima přehlédnout, pokud by samotná hratelnost byla bravurní a návyková. Jenže není. Největším šokem je, že z nějakého důvodu zmizel dynamický systém krytí na bojišti.

Dawn of War 3 - obrázky z hraní

Dawn of War 3 - obrázky z hraní

Strategie Relicu se totiž až dosud vyznačovaly tím, že destrukce prostředí nebyla samoúčelná, ale vrak tanku nebo trosky zborceného domu se daly využít jako dynamické krytí pro vaši armádu a takto kryté jednotky vydržely naživu mnohem déle. Tedy pokud je nepřítel nenapadl z boku nebo dokonce zezadu.

Když to není rozbité, nespravuj to?

To dodávalo hratelnosti hloubku, a třeba dělostřelecké salvy se tak daly použít nejen k likvidaci nepřítele, ale také k přeorání bojiště a vytvoření spousty míst, do nichž jste mohli ukrýt pěchotu. Najednou je ovšem toto poznávací znamení her od Relicu pryč.

Zmizela i možnost těžce zraněné jednotky jedním kliknutím evakuovat z bojiště a odeslat je k základně, kde bylo možné je znovu posílit a nasadit do boje. Tato zjednodušení zážitek z hraní prostě kazí a navíc ani nedávají smysl.

Dawn of War 3 - obrázky z hraní

Krytí sice ve hře zůstalo, ale jde jen o krytí v kouři nebo v keřích, kde můžete své jednotky schovat před zraky nepřítele. Vzhledem k tomu, jak jsou boje chaotické a rozsáhlé, toho ovšem nejspíš využijete jen minimálně. A to už vůbec nemluvím o tom, že z nějakého důvodu se keři mohou proplížit i velké jednotky, které z porostu jasně vyčuhují. A pak jsou po mapách rozeseté jakési energetické kupole, v nichž se může pěchota krýt.

Vedlejším efektem toho, že máte k dispozici spoustu řadových jednotek i ty velké elitní, je také to, že se boje velmi rychle mění v nepřehledný bordel. Speciální schopnosti totiž nemají jen hrdinské jednotky, ale i řadová pěchota. A pokud je chcete využívat všechny, musíte mít reflexy a koordinaci pohybů jako klavírní virtuóz. Mikromanagement jednotek totiž nabobtnal do obludných rozměrů a místo toho, abyste se kochali tím, jak vaše dobře sestavená úderná síla drtí nepřítele, skáčete z jednotky na jednotku až do chvíle, kdy vás do prstů chytnou křeče.

Je to prostě strašný a nepřehledný chaos. Místy navíc singleplayerová kampaň působí jenom jako tutorial k bitvám více hráčů. To by samo o sobě nebylo špatně. Koneckonců hry jako Rocket League nebo Overwatch jsou jasnými příklady toho, že pokud máte kvalitní hratelnost, vystačíte jen s multiplayerem.

O to nepochopitelnější je, že Dawn of War III obsahuje jeden multiplayerový mód a jen hrstku map. Navíc je naprosto očividné, že se autoři zhlédli v League of Legends nebo v Dotě, protože v bitvách více hráčů je vaším úkolem nejdříve zničit generátor štítu, pak velký kanon a nakonec můžete zničit srdce nepřátelské základny. Žádné jiné vyžití multiplayer nenabízí. Pryč je famózní mód Last Stand z minulého dílu, chybí klasická kooperace nebo deathmatch.

Pokud jde o grafiku a ozvučení, odvedli tvůrci alespoň tady dobrou práci. A cením si toho, že když si pohrajete s nastavením detailů hry, okamžitě uvidíte, o kolik spadne, nebo naopak stoupne počet snímků za sekundu.

Bohužel nemůžu nový Dawn of War doporučit nikomu jinému než fandům univerza Warhammeru 40k. Hra není nehratelná, ale řada zjednodušení a podivných designových rozhodnutí dělá z milované strategické série kočkopsa bez špetky invence a vlastní identity. Doufejme, že se to zlepší po vydání DLC nebo plnohodnotných datadisků.