Total War všem vytřel zrak přechodem k fantasy. Nebylo to jen adaptací skvělé značky Warhammer, ale také tím, že hráči už byli trošku unavení hraním stále toho samého. Série, která sahá až do roku 2000, to nemá vůbec snadné. Nemůže si dovolit moc vyjet ze zajetých kolejí, ale neměla by ani stagnovat. Ale nový Total War, přejmenovaný na Total War Saga s podtitulem Thrones of Britannia, to má ještě těžší, vrací se zpět k realismu. Kouzla a tajemné světy odvál chladný vítr, protože se chystá nájezd Vikingů.
Severský vítr je krutý
Králem Wessexu je chrabrý a vzdělaný Alfréd Veliký. Británie se vzpamatovává z nedávných útoků Vikingů, pomalu se schyluje k občanské válce. K ostrovům pluje flotila tří set vikingských lodí a plánuje uzmout ostrov. Aspoň takto to líčí historie. Krásou Total War vždy bylo upravit běh dějin svým směrem a obrátit historii naruby. První kampaň je z perspektivy udatného Alfréda Velikého, jehož hlavním cílem bude odvrátit smrtící útok Vikingů, které už plenit kontinentální Evropu přestalo bavit. Další kampaně můžete hrát za Velšany, Gaely nebo Vikingy.
Total War Saga: Thrones of Britannia
Total War Saga: Thrones of Britannia
Ve vaší režii je celkem slušná a prosperující říše Wessex, máte pod sebou několik vazalských království, dobrý příjem a slušné zásoby jídla, co by se tak mohlo stát, aby se idylka proměnila v peklo? Stačí málo, jen jedno nespokojené vazalské království na zapadlém kraji ostrova. Na mapě se objevují první vzbouřenci, likvidujete je rychlým, nekompromisním útokem v čele se samotným Alfrédem. Jenže rebelie se šíří od města k městu. Po pár letech už je mapa diametrálně odlišná, z velkých království jsou pouhé chaosem zmítané trosky, které dostávají poslední ránu z milosti od nájezdných Vikingů.
Píše se rok 890 a já jsem konečně uzavřel s Vikingy smír, mou zemi trápí úplně jiný problém. Dříve přátelstvím stmelená království si vrážejí kudly do zad a jako smečka vlků se vrhají jeden na druhého. Využívám nastalého zmatku a obsazuji slabší království. Nedělám to jen pro slávu, ale i obranu celé Anglie. Blíží se další flotily Vikingů a armáda musí z něčeho žít.
Loajalita nad zlato
Velmi důležitým aspektem hraní za Wessex je loajalita. Každý váš generál či guvernér má nějaký postoj ke svému králi. A jelikož jsme ve velmi nejisté době, tak i postoj ke králi není tak pevný, jak by bylo vhodné. Zasloužilý generál úctyhodné armády zběhne a obrátí se proti vám, protože jste si ho málo všímali a nezaregistrovali jeho nekalé úmysly. Aby se takové nepříjemnosti nestávaly, musíte se o své poddané starat. Tu stačí jen vlídné slovo, onde výhodný sňatek, a když už to je neúnosné, trocha toho mučení přivede na správné myšlenky i ty největší zatvrzelce. Pokud vás někdo opravdu štve, můžete ho rovnou nechat zavraždit, vždyť jste král, koneckonců.
Total War Saga: Thrones of Britannia
Total War Saga: Thrones of Britannia
Pletichy a intriky ve vlastních řadách jsou snad ještě větší problém než nájezdy Vikingů a kolabující diplomacie. Rozhodně je to zpestření přispívající k pocitu neustálého ohrožení, dotváří chaos, ve kterém se Británie v 9. století nacházela. Mohlo to být o něco dynamičtější. Ke zradě dojde automaticky, když klesne loajalita na nulu, a zabránit tomu lze celkem snadno – dostatečným množstvím zlata.
Podobně velkou váhu mají zásoby. Nedostatek zásob zdecimuje i tu nejhrozivější armádu. Zásoby se doplňují ve vašich regionech. Některé budovy je automaticky generují, takže armáda může bez starostí rozšiřovat své řady (jednotky se verbují okamžitě, ale s omezenou kapacitou, plné šiky dostanete až po několika kolech na zásobovaném území). Pokud zásoby dojdou, vojáci začnou ze svých pozic utíkat a nejsou to malá čísla. Při jednom z neuvážlivých tažení, kdy jsem podcenil délku obléhání, jsem za jeden tah počítal ztráty ve stovkách. Kromě války je ostrov zmítaný rozmary počasí, bouřky či záplavy vám mohou poničit budovy a snížit příjmy. V období války vám náklady vzrostou, každá mince se počítá.
Total War Saga: Thrones of Britannia
Total War Saga: Thrones of Britannia
I když je kampaň za Alfréda díky mohutnosti říše celkem snadná, bez úsilí to nepůjde. Říše je obrovská, a abyste ji obsáhli, budete potřebovat hodně armád. Rychlá expanze do všech koutů, byť za cenu, že rozzuříte polovinu ostrovanů, za to stojí. Jelikož s rebelií se potýká celá Británie, není nic jednoduššího, než nechat trochu expandovat rebely z cizí frakce a pak vše dobít. Diplomacie moc realistická není, já bych asi nepřešel mávnutím ruky, kdyby mi někdo ukrojil půl království, byť by se oháněl vznešenými pohnutkami o potlačení vzpoury. I umělá inteligence se čas od času zachová doslova šíleně. Jít pouze s generálem proti několikatisícové armádě, to se nedá nazvat jinak, ale na obranu, šlo o Vikinga a to jsou ostří hoši.
Pokud jste hráli aspoň jednu hru ze série Total War, Thrones of Britannia vás nikterak nemůže překvapit. Skoro vše už jste viděli jinde, jen s menšími obměnami. Například Thrones of Britannia vůbec nepracuje s agenty. Velká změna od minulých dílů, kde mohly tyto jednotky zvrátit celý průběh války.
Total War Saga: Thrones of Britannia
Total War Saga: Thrones of Britannia
Hlavní slovo mají generálové a guvernéři, rozvíjí vlastnosti do různých směrů. Každému poddanému je dán do vínku nějaký základ, může být i negativní. Generál, který má perk pedanta, má automaticky sníženou spokojenost ve vlastních městech. Takový generál moc parády v okupovaném městě neudělá a raději ho pošlete bojovat na frontu, kde jeho manýry nikoho nenamíchnou, navíc pokud sníží veřejný pořádek u nepřítele, proč toho nevyužít. Jiný zase dostal od boha dar vedení, hodí se skvěle na správu dobytých měst, pomůže je stabilizovat v prvních fázích po obléhání. Generály lze najímat, nebo rekrutovat zadarmo přímo z řad vašich potomků, takže je dobré myslet na rozšiřování rodu.
Velmi odlišná je hra za vikingské mořské krále. Hrají mnohem agresivněji, mají bonusy za plenění a pohání je nenávist k všemu anglosaskému. Nemají problém s braním otroků a podrobená království musí odvádět daně. Na budování smysluplného království se zde moc nehraje, spíš na bezuzdné plenění.
Nejdetailnější ze série?
Tvůrci se chlubí, že Thrones of Britannia má nejdetailnější mapu v historii. Jelikož jde o gigantickou mapu Velké Británie a Irska, věřil bych tomu. Na mapě jsou k vidění i různé pamětihodnosti, jako geoglyfy nebo Stonehenge. Rozhodně to není nudný pohled. Grafika tedy dopadla jako vždy dobře a ozvučení jakbysmet.
Jen to uživatelské rozhraní by konečně mohli autoři z Creative Assembly vylepšit. Některé důležité informace o provinciích chybí a žádná sláva to není ani v soubojích. Vlastně to, na co jste byli zvyklí v Total War: Warhammer, tu nenajdete. Nejsou tu ani takové důležité věci jako ikonky typu vojska při bitvách ani rychlé statistiky měst (například statistika zásob by hodně pomohla při plánování dalšího postupu). Nedomyšlenost ovládání je cítit všude.
Menu také nejsou zrovna uživatelsky přívětivá. A rozmístění nepřátelských a vašich vojsk by mohlo být viditelnější. Evergreenem je i ukrutně dlouhé načítání. Všechny tyto nedostatky sužují Total War už od nepaměti, škoda, že se autoři nerozhodli s tím konečně něco dělat. Nebo aspoň okopírovat smysluplnější schéma Total War: Warhammer.
Stále kvalita
Věřím tomu, že se najdou i tací, kteří odklon série k fantasy brali jako čirou herezi. Ale také vím, že je ještě početnější skupina těch, ve kterých jistá uvolněnost a přepálenost Total War: Warhammer vynesla do nebeských výšin. Obě skupiny budou s Thrones of Britannia spokojeny a až na uživatelské rozhraní, které by zasloužilo pořádně překopat, jde o podařený díl série, který nadchne a pěkně dlouho nepustí.
