RECENZE: Dawn of Man je prehistorická strategie pro fanoušky Lovců mamutů

Hlavním tahákem skvělé strategie Dawn of Man je její zasazení do pravěkého světa. Přestože má hra málo obsahu a po několika hodinách upadá do stereotypu, můžeme ji vřele doporučit i lidem, kteří v mládí nečetli knihy od Eduarda Štorcha.

Kolik napočítáte her s tématikou prehistorie lidstva? Prehistorik byl sice zábavnou plošinovkou, ale moc jsme se toho z něj o úsvitu lidstva nedozvěděli. Stejně tak ani z Ugh!, ve kterém neandrtálci řídili létající taxíky. Svou šanci přenést nás do okouzlujícího světa 12 000 let zpět promarnil i Far Cry, který nabídl maximálně tak sovu místo drona. A Empire Earth? Tam jsme okusili hlavně to, jaké to je jít na pračlověka s mechem a atomovkou. Zkrátka těch her z atraktivního prostředí našich předků není mnoho a už jen proto, že se bere vážně, je strategie Dawn of Man unikátní.

Na počátku byla dřina

Dawn of Man

Určitě si pamatujete počátky v Age of Empires, kdy máte k dispozici jen malou tlupu polodivochů s pár chatrčemi. V Age of Empires to byla ta nejotravnější část, kdy jste vlastně jen čekali na to, až odbouchnete tlačítko na přestup do další epochy a budete konečně moct dělat něco pořádného. Už tehdy mi to přišlo jako strašná škoda, vždyť prehistorie má tolik co nabídnout, stojí na samém počátku našich dějin. Dawn of Man udělal z této „nudné“ epochy plnohodnotnou hru. Ale ne, nezůstane u paleolitu, neolitu a jiného litu, hra vás dovede i o něco dál.

Dawn of Man je budovatelská strategie každým coulem. Začínáte s malou tlupou a pár chatrčemi, které vypadají jako hroudy bahna. Vaši svěřenci naštěstí mohou být zcela autonomní – nebojte se, že byste museli označovat každou větvičku. Hra má sympatický systém zónování, zadáte zónu pro nějakou sběračskou činnost, limit a počet nebožáků, co ji mají vykonávat, a oni se o vše postarají sami.

Dawn of Man

Z prvních pár minut můžete nabýt dojmu, že je hra přehnaně složitá, ale je to jen zdání. Jejím zákonitostem a ovládání přivyknete velice rychle. Na výběr je několik typů budov, pár menu a to vám po většinu času bude bohatě stačit. Když se přehoupnete přes první strasti přežívání, začíná ta pravá zábava a cesta za prosperitou. Pravěcí lidé se živili lovem, proto tlupu vybavíte oštěpy a pošlete je na první nebohé zviřátko v dosahu, které nemá drápy velké jako koňská hlava, a je to tedy relativně snadný terč. Po zdolání prapředka ovce máte vytoužené maso, kosti i kůži. Vše zpracujete dál, maso usušíte, aby se nekazilo, kosti poslouží k výrobě nástrojů a kůže třeba na oblečení.

Dawn of Man

Lov vám ulehčí tzv. „lovecký zrak,“ který na obrazovce zvýrazní všechny zajímavosti na mapě, ať už to jsou ovocné stromy, chrastí, ruda k vytěžení nebo zvěř. Ta je zbarvena podle stupně nebezpečí a obtížnosti. Zelená znamená bezpečí, rudá průšvih. Do kategorie průšvih se řadí medvědi a vlci, kteří rádi útočí na vaše osadníky. Ale i takový mamut dokáže být zkázonosný, pokud jste natolik slabomyslní, že na něj zaútočíte bez pořádné výbavy. Je velká škoda, že je lov tak pasivní záležitostí. Prostě jen kliknete na ikonku u zvířete, čímž ho odsoudíte k potenciální smrti. Hra pak sama určí, kolik lovců se vydá pro úlovek a jak se budou chovat. Tato absence kontroly mi postupem času vadila čím dál tím víc. Možnost plánovat, nahánět zvěř jednou skupinou do spárů druhé, tak si představuji strategii. Ale to tu bohužel nenajdeme, místo toho jsme hodně odkázaní na náhodu. Když vám pak pláchne srnka jen kvůli tomu, že se na ni vaši svěřenci vrhnou jak na biftek na talíři, můžete jen skřípat zuby.

Dawn of Man

Lovci s přibývajícími technologiemi získávají stále víc navrch nad matkou přírodou a časem dojde i na moment, kdy skolíte obávaného mamuta s prstem v nose. Prakticky každá herní činnost vás nějak odmění rozvojovými body. Ty pak investujete v technologickém stromě, který je nejkošatější v počátcích.

S tím, jak budete pokračovat na technologickém žebříčku, změní se i styl hry. Dawn of Man simuluje evoluci člověka od nekoordinované tlupy lovců a sběračů až po civilizované farmáře. Z divochů podnikajících dlouhé túry za potravou se pod vaším vedením pomalu stanou osadníci.

Když jsem začínal se svou první tlupou uprostřed delty, živili se pravěcí kamarádi hlavně lovem. Jenže lov i kácení a vůbec lidská činnost celkově nesvědčila zdejší přírodě a zvěři. Ta se mé osady plné tlejícího masa a suchých kůží začala z nějakého neznámého důvodu štítit jak čert kříže. Těch pár ryb, co si moji lidé nalovili, jen stěží mohlo zaplnit jejich žaludky. Odnesli to ochočení psi, kteří zaplnili díru ve spižírně na další zimu. S kmenem to však vypadalo špatně, trápila ho podvýživa a hlavně podchlazení, protože neměl dostatek kůží na ušití teplého oblečení. Vše se obrátilo po přestupu do další éry. Lesy kolem osady nahradily lány polí a sadů. I zvířata se lépe zabíjí, pokud je máte ochočená. Desítky domestikovaných koz, ovcí, krav či koní vyřešily většinu problémů a osada už mohla jen vzkvétat.

Dawn of Man

Jistě, stále tu je nebezpečí podchlazení a nemoci, doba ledová je doba ledová a i ta dravá zvířata jednou za čas přijdou až k vašim chýším, ale tím největším nebezpečím se postupně stane sám člověk. Nájezdníci si brousí zuby na vaši vesnici čím dál tím víc. Palisády ani obranné věže je příliš nezdrží. V případě napadení tak musíte svolat bojeschopné do obrany a uzavřít všechny brány hradiště. Boj je ale bohužel stejně ovladatelný jako lov, tedy nijak, což je veliká škoda.

Mnohé by usnadnila možnost lépe řídit kroky vašich divochů, ti si totiž dělají často, co chtějí, na úkor toho, co chcete vy. Vesničanům nejde přidělovat specializace, horníka od lovce dělí jen náčiní, které má zrovna v ruce. V režimu sandboxu to tolik nevadí, čas vás většinou netrápí, ale v misích už to trochu otravuje. Například ve scénáři, kdy musíte do určité doby postavit kamenný kruh, jsem musel divochům doslova vnucovat svou vůli, protože do vláčení mnohatunových menhirů se jim moc nechtělo.

Hra má i mnoho dalších mechanik, je tu prestiž a blahobyt, obojí určuje frekvenci, se kterou získáváte nové osadníky. Počítají se podle spokojenosti, druhu budov ale i oblečení, které váš lid nosí. Pak je tu ještě obchod, slušný zdroj technologií, pokud máte dostatečné množství zboží na výměnu. Pro urychlení práce je možné stavět i povozy a sáně. Ale když odehrajete nějakých 9 hodin, zjistíte, že hra má výborný základ, ale nic jiného tu není. Chybí tu maličkosti, které dělají známé budovatelské strategie tím, čím jsou. Autoři tak trochu počítají se zásahem komunity, což je to vidět už v menu, které je přímo provázané se Steam Workshopem. Je zde sice možnost stáhnout český překlad, ale spoléhat se na komunitu s tím, že se tak prodlouží hratelnost a zábavnost, je sázka do loterie. Dawn of Man potřebuje víc obsahu už v základu, což je jeho zásadní problém.

Optimalizace na jedničku

Audiovizuální stránka neurazí ani nenadchne, působí trochu zastarale, ale pro účely hry bohatě stačí. Co se opravdu povedlo, je uživatelský interface, který si můžete poskládat podle vlastních potřeb. Spoustu užitečných grafů, přehledů i menu si lze přilepit na obrazovku a mít tak vše pod snazší kontrolou. Dobrou práci udělali autoři i s optimalizací hry a stabilitou, za celou dobu hraní jsem nenarazil snad na jediný bug a vše běží svižně.

Cesta do pravěku

Chcete si interaktivní formou prožít největší milníky lidské prehistorie? První domestikaci, vynález kola, nebo přechod z lovce ve farmáře? To přesně vám Dawn of Man umožní. Jde vlastně o exkurzi do minulosti zábavnou formou. Ale až vykováte první železné kopí a postavíte první mlýn, dojdete na konec téhle cesty a zjistíte, že už toho hra dále moc nenabízí. Dawn of Man má skvělý, vyladěný základ, ale chybí mu něco navíc, co by oživilo hratelnost. Stále jde však o titul, který stojí za to nejen pro ty, co mají plnou polici knih o pravěku.