Pokud byste čekali, že se chopíme hrdinného krále Artuše, chyba lávky. Hlavním hrdinou je totiž Sir Mordred, který Artuše zabil, ale zároveň byl sám zabit. Nyní oba znovu žijí. Jak vidno, tvůrci si artušovskou legendu zpracovávají hodně po svém, ale na škodu to není. Co se vlastně stalo? V úvodu se dozvídáme, že Mordreda oživila přímo Jezerní paní, aby dokončil to, co započal. Tedy zabil Artuše, respektive to, co se z něj po smrti stalo. Našimi protivníky zdaleka nebudou jen lidé.
 |
Víc prozatím hra neprozrazuje. K životu jsem se probral v celách hradu Kamelot. První mise slouží zároveň jako tutoriál, kdy hra osvětlí pravidla. S Mordredem se tedy pohybuji v reálném čase, nicméně v okamžiku, kdy narazím na nepřátele, se objeví čtvercová síť a hraje se pěkně na tahy. Boj probíhá celkem klasiky a na nic vyloženě originálního jsem zde v důvěrně známých žánrových mantinelech nenarazil. Na druhou stranu určitou devizou jsou neotřelé kulisy a fakt, že se bojuje hlavně na blízko.
Největší změnou je pojetí akčních bodů. Každý krok (políčko) stojí bod, základní útok zbraní tři. A je úplně na vás, jak body využijete. Není zde žádné pravidlo, které by vás omezovalo v chůzi či útoku. Hra tak patří k těm dynamičtějším, podobně jako třeba loňská strategie Gears Tactics, což se mně osobně líbí.
Samozřejmostí je schopnost Overwatch, kdy bojovníci reagují v oponentově kole. Při plánování najde využití i schopnost Reserve, kdy si lze část akčních bodů schovat do dalšího kola (ne 1:1). Důležité je také krytí za překážkami či silnější útoky zezadu.
King Arthur: Knight's Tale
Hrdinové mají i další útoky. Využití najde například Cleave, který zasáhne víc protivníků v dosahu. U lučišnice, která se ke mně připojila v jedné z dalších misí, je to třeba ohnivý šíp. Po jeho zásahu oběť další dvě kola hoří. V rámci mise lze objevit různé skrýše či truhly s výbavou, nicméně nakládat se získanými věcmi můžete až po dokončení mise.
Tím se dostáváme k druhé části hry. Na hlavní mapě se staráme o svůj hrad Kamelot a podnikáme výpravy, respektive plníme označené mise. Tady přichází na řadu management hrdinů, jejich rozvoj, úprava výbavy a starost o Kamelot. Výbava ovlivňuje různé hodnoty, ale výsledek může být i negativní. Těžké brnění například poskytne slušnou obranu, zároveň vás ovšem připraví o akční bod oproti lehčímu brnění.
Hrdinové klasicky levelují a za získané body rozvíjíte jejich bojové schopnosti. Buď si rovnou zpřístupníte novou pasivní nebo aktivní schopnost, nebo nějakým způsobem vylepšíte ty stávající. To znamená, že třeba snížíte cenu útoku nebo přidáte dodatečnou otravu jedem. Slibně vypadají i morální volby, které nejsou jen kosmetické a pro dobrý pocit, ale postupem času vám otevřou další možnosti.
King Arthur: Knight's Tale
V předběžném přístupu je prozatím jen menší část hry a byť asi nemá cenu upozorňovat na bugy, přijde mi fér zmínit dvě nepříjemné situace. Hra jede jen na jeden save a ukládá se sama. To znamená, že když mi spadla během mise (naneštěstí pro mě na úplném konci), musel jsem ji opakovat celou. Druhá je pak bohužel game breaking. Ocitl jsem se v situaci, kdy se mise zasekla, ale neskončila. A to bohužel i po opětovném nahrání. Každopádně z tohoto režimu by se měl stát roguelite a v tom plánovaném standardním vlastní ukládání bude.
I tak mohu prozatím napsat, že jsem se u King Arthur: Knight’s Tale bavil. Asi to nebude hra roku, ale souboje jsou zábavné a bavilo mě postupovat dál. Takže držím autorům palce, ať vše pěkně vypilují, a těším se na plnou verzi.
