Už od roku 2016 si HTC drží se svým „hlavním“ modelem pro virtuální realitu poměrně jednotnou myšlenku. Máte brýle, které musíte doplnit dvěma ovladači, ovšem také dvěma základovými stanicemi, které sledují pohyb jak brýlí, tak ovladačů. A zatímco vzhled i funkcionalita oněch ovladačů i stanic zůstala za ty roky prakticky stejná (a dokonce můžete stále i ty nejstarší modely používat s moderními brýlemi), HTC se zaměřuje hlavně na vylepšování brýlí samotných.
Po průkopnickém HTC Vive tak v roce 2018 přišlo HTC Vive Pro a o rok později pak HTC Vive Cosmos, které ve verzi Elite v podstatě nahradilo levnější model s externím sledováním pohybu. Ve stejný rok pak ještě firma vylepšila Vive Pro verzí Eye, která umí sledovat pohyb vašich očí, ovšem to nejspíše běžné hráče příliš zajímat nemuselo. Nyní je tu Vive Pro 2, které představuje opravdu zásadní evoluci hned v několika ohledech.
Nejlepší displej v mainstreamu
Přejděme rovnou k tomu, co dělá Vive Pro 2 nejatraktivnějším, a to je jeho displej. Oproti prakticky veškerým svým předchůdcům a mainstreamové konkurenci (snad s výjimkou modelu HP Reverb G2) nabízí totiž pořádný skok v rozlišení. Zatímco doposud jsme byli zvyklí na QHD („2,5K“) rozlišení, HTC vyšvihlo tento standard rovnou na 5K: 4 896 x 2 448 pixelů, tedy 2 448 x 2 448 na jedno oko.
Jemnost tohoto panelu je jedním slovem výborná. Už u QHD modelů jsme často zapomínali, že by nám hru mohl znepříjemňovat tzv „screen-door effect“, tedy viditelná mřížka mezi jednotlivými pixely z důvodu, že máme oči zkrátka moc blízko k displeji. HTC Vive Pro 2 už opravdu shazuje ze stolu nějaké obavy, že byste museli mžourat do kostrbatých textur: obraz je parádně jemný a po správném naladění posuvníku IPD také ostrý.
Když už jsme u IPD posuvníku, kterým v podstatě doostřujete obrazovku, tak je řešený stejně jako u modelu Vive Cosmos kolečkem v pravém dolním rohu vnější strany brýlí. Nabídne úpravu vzdáleností mezi zornicemi v poměrně štědrém rozmezí 57 - 72 mm. Naladit správnou hodnotu chce trochu citu, ale výsledek za to stojí.
Dalším snad ještě zásadnějším parametrem, který jsme si s brýlemi užívali opravdu plnými doušky, je 120Hz obnovovací frekvence. Ta je teď sice trendy nejenom u monitorů, televizí či smartphonů, ale ve virtuální realitě má o to větší smysl, jelikož pohyb se zdá být ještě jemnější a plynulejší, což vás ještě více vtáhne a pohltí do hry a naopak zabraňuje kinetóze (motion sickness). Ano, třeba takový Valve Index umí i 144 Hz a Oculus Quest 2 zase 120 Hz podporuje jen ve vybraných titulech, ovšem valná většina ostatních modelů má strop stále na 90 Hz.
Záleží samozřejmě i na samotném panelu, který je typu LCD s RGB subpixely a po stránce podání barev je na velice dobré úrovni, zde rovněž nemáme žádné výhrady. Nakonec je působivý také 120stupňový úhel záběru, který v současné mainstreamové nabídce také patří k těm lepším a při hraní postřehových a akčních her jsme také neměli žádné problémy s prostorem ve výhledu.
HTC zároveň zapracovalo i na softwaru, protože přece jen tlačit 5K obraz se 120Hz už se může zdát na možnosti současného hardwaru trochu oříšek, ale jde to díky technologii Display Stream Compression, což je v podstatě chytrá komprese dat. Brýle dokonce podporují už i starší DisplayPort 1.2.
Lepší konstrukce s pár výhradami
Výrobce si dal opět záležet také na pohodlí, aby se brýle hezky vešly na nejrůznější tvary a velikosti hlav. Výsledek je však stále ve stylu toho, na co jsme zvyklí od série Vive, takže i přes vylepšené polstrování a opět o něco lepší upevňovací mechanismus se „šroubováním“ na zátylku je to stále poměrně velký a hlavně těžší headset. Materiálové zpracování je každopádně kvalitní, nečekali bychom od takto prémiového modelu ani nic jiného.
Na co se musí dát pozor, je fakt, že takto pokročilé displeje generují při používání celkem dost tepla a hlavně v letních měsících nemusí integrovaný ventilátor stačit. Může se tak stát, že se vám bude potit obličej, což nebude úplně příjemný zážitek.
Na headsetu najdete také integrované reproduktory, které si můžete buď přistrčit až téměř na uši, a nebo si je naopak oddálit, abyste vnímali i co se děje okolo vás. Je to praktické řešení, které využívá i několik konkurentů a i zde funguje, tak jak má. Samotná kvalita zvuku je pak v podstatě srovnatelná s předchůdci, jako je Vive Pro nebo Vive Cosmos, ovšem reproduktory na Valve Indexu, potažmo HP Reverb G2 (využívají stejné) se nám zdály o něco lepší.
No a pak je tu obvyklé téma pohodlí týkající se všudypřítomného kabelu. Můžete si samozřejmě přikoupit bezdrátový modul, který HTC nabízí už pěkných pár let, jenže jednak je to za pořádný příplatek (11 tisíc korun) a také už bezdrátově nejde přenášet obraz se 120 Hz, spokojit se musíte pouze se standardnějšími 90 Hz.
Jinak se připravte na to, že stejně jako s mnoha ostatními modely vám zkrátka bude po celou dobu hraní na zádech a prostoru okolo vás ležet kabel. Ten byste měli vždy vnímat a snažit se o něj nezakopnout. Jeho délka je však dostačující (5 metrů) abyste se mohli i od PC slušně vzdálit. Co se samotného zapojování brýlí, stanic a nastavování herního prostoru týče, odkážeme vás na naší recenzi modelu Vive Pro. Je to totiž stále úplně stejné.
Jak už jsme zmínili, příslušenství jako základové stanice a ovladače se nezměnily. Na internetu často slýcháme hlasy, že už jsou ovladače „Vive Wands“ zastaralé, ale to si nemyslíme. Ano, jsou oproti jiným výrazně robustnější a také na nabíjení používají starší microUSB konektor, ale jinak je jejich tvar třeba na akční hry stále celkem vyhovující a výdrž akumulátoru dostatečná. Každopádně pokud chcete, můžete brýle spárovat i s jinými, například těmi od Valve.
Po softwarové stránce je to také stará známá klasika v čele s Vive Console/SteamVR, ovšem pozor na jednu věc: rozlišení a obnovovací frekvence displejů se v tomto případě nastavuje se zapojeným headsetem přes Vive Console, nikoliv přes SteamVR, jak jsme byli doposud zvyklí. To abyste jako my předešli prvotnímu údivu, že „displej vlastně tak moc ohromující není“. Je, jen se vám ve Vive Console nejspíš samo nastavilo nějaké šetrnější rozlišení.
Ušetří jen předchozí majitelé Vive
Jak už jsme naznačili, nové Vive Pro 2 funguje i s veškerým starším příslušenstvím, takže HTC primárně uvádí cenu za samotné brýle, která se vlastně nezdá až tak vysoká: 21 490 korun. Majitelé stávajících modelů, jako je třeba původní Vive, Vive Pro nebo Vive Cosmos Elite tak vlastně mohou znatelně ušetřit: nechají si ovladače a základové stanice a ještě se pak dají třeba starší brýle bazarově prodat.
V případě, že do virtuální reality přicházíte jako nováček, se vám nákup Vive Pro 2 dost znatelně podraží. Ony totiž základové stanice a ovladače (oboje v páru) nejsou nic levného a celý set tak z oficiálních stránek vyjde na 1 399 eur (necelých 36 tisíc korun). A to už je opět celkem slušný zásah do hráčovy peněženky. Vive Pro 2 je zkrátka stále prémiová virtuální realita a do mainstreamu má daleko.
Další zásah navíc hráč pocítí ve chvíli, kdy by si také měl k Vive Pro 2 opatřit odpovídající hardware, kterým musí 5K/120 Hz obrazovku „nakrmit“. A ruku na srdce, to dnes zvládnou opravdu jen ty nejlepší stroje, zbytek bude muset dělat při nastavení grafiky (rozlišení, obnovovací frekvence) větší či menší kompromisy.
My jsme si k testování Vive Pro 2 půjčili grafickou kartu RTX 3070 od společnosti Asus (doplněnou procesorem Ryzen 5 3600 a rychlým M.2 SSD diskem) a v zásadě lze konstatovat, že si s výkonem headsetu poradí v běžných hrách jako je Beat Saber, Half Life Alyx (vysoké detaily) nebo Hyper Dash celkem bez problémů. Hry se hýbaly velice svižně a až na jedno zamrznutí Half Lifu jsme se během testování nesetkali s žádnými problémy s kvalitou obrazu. Ve Vive Console jsme přitom nastavili maximální možné rozlišení i obnovovací frekvenci.
Asi už se budeme trochu opakovat, když připomeneme, že sehnat kvalitní hardware, jako je grafická karta za rozumné peníze, je dnes prakticky nemožný úkol. Kdo se na start nových VR brýlí připravil, má vystaráno. Kdo ne, ten si bude muset ještě nejspíše nějakou dobu počkat na srovnání cen, jinak by pro něj investice do nového herního PC a celého setu Vive Pro 2 představovala částku jako za slušnější ojetý automobil.
Naopak dostatek už je konkurenčních modelů. Prakticky celé poslední dva roky jsme spílali neuvěřitelně omezenému výběru VR brýlí na českém trhu, jenže situace se od té doby změnila k lepšímu. Valve Index (1 079 eur, asi 27 tisíc korun) v plném setu už vám doručí zhruba do týdne, na českém trhu pak můžete sehnat jak kvalitní HP Reverb G2 (18 690 korun), tak i vysoce populární Oculus Quest 2 za zhruba 12 tisíc korun (neoficiální předprodej). Dokonce se na českém trhu dá koupit i přímý konkurent, Pimax 5K Plus, který je v základu (pouze brýle) asi o tisícovku levnější.
Co z toho plyne? HTC by se mělo více snažit oproti stavu zhruba před rokem, kdy bylo pro českého zákazníka prakticky jedinou běžně dostupnou volbou. A v zásadě se dá uznat, že je nejspíše stále brzy na to, aby se nějaký 5K/120Hz model snažil vypálit rybník třeba oculusu. Ten dominuje v nejlevnějším segmentu proto, že jej vlastnická firma (Facebook) pravděpodobně dotuje a jeho zacházení s vašimi osobními daty je přinejmenším hodně neprůhledné.
Asi největší srovnání z běžně dostupných a oficiálně zastoupených modelů se nabízí s HP Reverb G2 (recenzi najdete zde), který má už velice podobnou jemnost obrazu, byť horší obnovovací frekvenci a také integrované a tedy méně přesné sledování pohybu ovladačů. Cenově je to však pořád ohromný rozdíl, jestli kupujete celý set za 18 nebo 36 tisíc. Naopak stávajícím majitelům příslušenství SteamVR už rozdíl 18 nebo 21 tisíc může připadat zanedbatelný, dostanou však v zásadě ve všech ohledech lepší specifikace.
Celou úvahu „koupit/nekoupit“ je tak nutno brát z několika pohledů: máte starší SteamVR model a vlastníte příslušenství? Je vaše PC připravené využít většinu potenciálu 5K displeje novinky? Chcete prakticky to nejlepší, co za současného stavu virtuální realita nabízí? Pokud ano, je koupě Vive Pro 2 velice dobrou volbou. V opačném případě se však připravte, že s tímto modelem pro vás vstup do světa virtuální reality nebude nic levného a navíc dostupnějších alternativ máte hned několik.
