RECENZE: Scarlet Nexus je anime kyberpunk řežba ohyzdných monster

Sci-fi subžánr kyberpunk je ve světě videoher stálicí, jejíž popularita nadále roste. Novinka Scarlet Nexus k jeho zpracování přistupuje hodně osobitě. Proto i kvůli mnoha dalším pozitivním důvodům byste toto akční JRPG s pár chybami neměli minout.

V daleké budoucnosti objevilo lidstvo ve svých mozcích psionický hormon. Díky němu jsme získali schopnosti, které bychom dnes označili za nadpřirozené. Jenže ve světě Scarlet Nexus jimi oplývá téměř každý. Futuristická technologie navíc vyspěla natolik, že lze mozky propojit a komunikovat jen pomocí myšlenek. Bohužel není budoucnost vůbec růžová. 

Obyvatelé Nové Himuky jsou pod neustálým útokem Těch druhých (v originále Others). Jde o zmutované kreatury s nesmírně děsivým i nápaditým vzhledem. Tato lidské mozky požírající monstra mají tak šílený design, že je vám už při prvním pohledu na ně jasné, že jde o japonskou videohru. Ti druzí na vás navíc neustále útočí ve vizuálně oslnivých lokacích – ať už půjde o město pod městem, dystopické rozvaliny, nebo životem i technologiemi překypující metropoli. 

Na pohled je to nádhera. Škoda však, že i když jsou lokace na pohled pěkné, co se designu týče, jde o pouhé chodby a arény pospojované dohromady. Navíc je patrná recyklace. Do všech prostředí se totiž během hraní postavy vracejí hned několikrát.

V hlavních rolích

Ale zpátky k příběhu, který vypráví o kadetech a následně členech organizace OSF (Other Suppression Force). Mezi ně patří i dvojice protagonistů Yuito Sumeragi a Kasane Randall. První jmenovaný je dobrosrdečný mladík plný ideálů, který jako dítě přišel o maminku. Zabili ji Ti druzí a Yuito sám byl zachráněn záhadnou členkou OSF. Oproti němu vystupuje pohledná Kasane dost chladně, pragmaticky a stoicky. Je také nadmíru ochranitelská a pro svou mladší sestru Naomi by udělala cokoli. Jakmile Yuito spatří Kasane, otočí se jeho život vzhůru nohama. Dívka totiž vypadá přesně jako žena z OSF, která ho zachránila, když byl ještě pískle. Jenže to není možné, jelikož jsou prakticky stejně staří. 

Začíná tak jeden z nejzamotanějších a nejšílenějších příběhů plný záhad, zvratů a napětí. Než hra skončí, a že to potrvá, jelikož má velmi slušnou životnost kolem 40 až 50 hodin, budete z něj mít hlavu jako pátrací balon. I když je většinou poutavý, dokáže i pozorného hráče svou výpravností a zamotaností unavit. Navíc je vyprávěn formou, která určitě neosloví všechny.

Ukecaný vizuální román?

Scarlet Nexus je hodně specifický, co se příběhu týče. Neuchýlil se totiž ke konvenčnímu stylu vyprávění. Už na první pohled jste si jistě všimli, že hra vypadá úplně jako anime. Ona jím totiž opravdu je. Příběh však kupředu posunují především víceméně statické obrázky, které dělají ze Scarlet Nexus často zážitek srovnatelný se čtením mangy. Pouze detailní záběry na tváře postav s obříma očima ukazují animace obličejů. Tento styl vyprávění určitě nemusí sednout každému. Nás zpočátku zaujal, ovšem ke konci hraní už spíš otravoval. Přece jenom jsme si chtěli zahrát kyberpunkové RPG a ne vizuální román. 

Scarlet Nexus

Scarlet Nexus

Hra je děsně ukecaná. Porce příběhu, která se na vás navalí, je masivní. Jednak do rukou dostanete dvě hratelné postavy, které mají vlastní story. Ty se protínají jen v okamžicích, kdy se setkávají. Také dostanete do party spoustu spolubojovníků, za nimiž stojí osobní příběhy. A že jich je! Mezi jednotlivými fázemi hry, jak se v ní nazývají kapitoly, budete odpočívat v útočišti. V něm je vždy ta nejlepší příležitost, jak lépe poznat lidi, kteří vám na bojišti kryjí záda.

Akční bojový systém připomíná okleštěný Devil May Cry

Vyslechnutí jejich problémů, přátelské tlachání a sdílení radostí i strastí utuží vaše vztahy. Ty můžete posílit i milým dárkem. Kromě dobrého pocitu se vám odemknou nové schopnosti spolubojovníků. 

Z herního hlediska je Scarlet Nexus akčním RPG. Bojový systém je chytlavý a kombinuje v sobě útoky zblízka s těmi na dálku, kterých docílíte používáním psychokineze. Tou disponují oba hrdinové, přičemž Yuito je vyzbrojen katanou a Kasane se ohání vrhacími noži. Hraní za ně je tedy podobné, ale přesto odlišné. Při bojích s Těmi druhými je zapotřebí také neustále uskakovat i útočit ze vzduchu. Prostě takový trochu okleštěný Devil May Cry. 

Klíčem k úspěchu je kombinovat útoky zblízka a psychokinezi. V praxi to funguje tak, že sekáte nepřátele mečem a k tomu po nich ještě házíte kontejnery nebo auta. Funguje to dobře. Devastující rány lze zasadit při spuštění mozkového pohonu, což je speciální útok, při němž jste o poznání silnější a rychlejší. Ještě šílenější je mozkové mole, při němž jste až nesmyslně silní. Musíte ho ovšem včas vypnout, jinak se vám usmaží mozek.

Spojme síly přes své mozky!

Tím nejlepším a nejzajímavějším na soubojích je hustá vychytávka. Pomocí SAS (Strugle Arms System) se dokážete spojit s parťáky a dočasně převzít jejich schopnosti. To je naprosto geniální. Vypůjčit si tak můžete krátkodobou nezničitelnost, pyrokinezi, elektrokinezi a další speciality vašich bratrů a sester ve zbrani. Třešničkou na dortu jsou klání s bossy, kteří vám umí zatopit. Dostaveníčka s nimi budete i několikrát opakovat. 

Scarlet Nexus

Scarlet Nexus

V nejvyostřenějších bitvách čas od času naštve, když se začne kamera chovat divně a vy chvílemi víc nevidíte, než vidíte. Souboje jsou celkově chytlavé, zábavné, napínavé a baví. Jenže hra je dlouhá. Při hraní za druhou postavu se tak dřív nebo později dostaví stereotyp. Proto doporučujeme hraní Scarlet Nexus dávkovat. To sice není při recenzování možné, ale během rekreačního paření bychom se k tomuto stylu hraní uchýlili. Slabší RPG prvky zamrzí. Mozková mapa alias vývojový strom je sice plný nových schopností, které budete postupně získávat. Ale jde o pasivní vlastnosti, které vás sice posílí, ale boj se jimi nemění.

Scarlet Nexus není dokonalá videohra, ale parádní pařba ano

To samé platí o vylepšování zbraní. Uděláte z nich kousky, které napáchají větší paseku. Ale tím to hasne. Na to, jak je jinak Scarlet Nexus nápaditá videohra, jsou RPG prvky prostě chudší. Vedlejším úkolům se k tomu nevyplatí příliš věnovat. Jsou generické a vystačíte si bohatě s tím, co přinese příběh. Z technického hlediska je na tom kyberpunková novinka na PlayStationu 5 dobře. Sice je její mezigenerační původ znát, ale kouká se na ní hezky. Samozřejmě pokud máte rádi anime vzhled. 

Nemáte? V tom případě toto vůbec není hra pro vás. Postavy jsou hezky animované, prostředí má hezký futuristický a neotřelý vzhled. Na PS5 běží Scarlet Nexus hezky v 60 fps při 4K rozlišení. O grafický next-gen však nejde. Dabing je spíš průměrný, ale hudba vyniká. Uslyšíte orchestrální motivy doplněné škálou tracků z elektronického ranku. Brostep i chiptune potěšily. 

Scarlet Nexus je hodně dobrá hra. Zpočátku hraní jsme z ní byli unešeni a přemýšleli nad hodnocením kolem 90-95 %. Jenže s přibývajícím časem začala odhadovat své neduhy. I tak je to ale titul, který byste si měli zahrát a prozatím jedna z nejlepších letošních videoher.