RECENZE: Budování univerzit v Two Point Campus je opět nebezpečně zábavné

Strategie Two Point Campus vyměnila nemocniční prostředí za univerzitní. Namísto pacientů tak pečujeme o blaho studentů, aby s radostí platili školné. A je to pořád ohromná zábava.

Kdysi dávno, konkrétně v roce 1997, vyšla návyková strategie Theme Hospital, v níž jsme provozovali vlastní nemocnici. Trefou do černého bylo odlehčené pojetí, takže jsme léčili například neviditelnost či nafouknuté hlavy. Oficiální pokračování nevzniklo, na kvalitního „duchovního nástupce“ jsme si celkem počkali. Jmenuje se Two Point Hospital, vyšlo v roce 2018 a je pod ním podepsána stěžejní část původního týmu (Mark Webley a Gary Car). Two Point Campus na Hospital navazuje, takže pokud jste s budováním nemocnice a léčením pacientů strávili nějaký ten čas, při budování univerzit si budete připadat jako doma.

Two Point Campus poměrně zdařile balancuje mezi tím, co známe, a něčím novým. Tvůrci se nepouštěli do nějakého velkého experimentování, takže jakýsi základ je velmi podobný, jen tu máme jiné návaznosti a trochu jiné prvky. Zatímco v Two Point Hospital postavíte recepci, ordinaci a lékárnu, v Two Point Campus začínáte přednáškovým sálem, praktickou učebnou daného oboru a musíme se postarat o studenty.

To znamená, že postavíme koleje, toalety, sprchy, prostředí musí vypadat poutavě až inspirativně, samozřejmostí je odpočinková místnost… a už to jede. Prestiž školy je navázána na úspěšnost studentů, takže se musíte postarat o doučování. Lidé se rádi druží, navazují mezi sebou vztahy, baví se a od toho všeho tu jste vy, abyste se o to s omezeným rozpočtem postarali.

Akademický rok začíná volbou oborů. Úrovně ve hře jsou tematicky pojaté, takže tu máme například školy rytířskou, gastronomickou, špionskou, sportovní, čar a kouzel, archeologické naleziště, jehož šéf utratil všechny peníze, či líheň umělců, která postaví celou dosud známou herní ekonomiku na hlavu, protože umělci neplatí školné, ale vydělává se na jejich zlepšování.

Hlavní obor je tedy vždy daný. V dalších letech ho rozšiřujete a zároveň otvíráte další obory. Důvod je zřejmý. Potřebujete víc studentů, abyste vydělali víc peněz. Jenže k otevření nového oboru se váže i potřeba najmout nebo vytrénovat kvalifikované učitele, postavit další přednáškový sál a danou praktickou učebnu. Možná už nebude stačit kapacita kolejí… a jsme zase u toho.

Two Point Campus

Two Point Campus

První úrovně jsou celkem snadné, zejména pokud znáte předchůdce, pozdější už otestují, zda jste dobře pochopili mechanismy hry. Už na začátku úrovně je třeba myslet dopředu na budoucí expandování. Máte málo místa i peněz. Bez půjček jsem se později prakticky neobešel, ale i ty je dobré brát si v okamžicích, kdy očekáváte zvýšený příjem. Například při startu nového akademického roku s rozšířením stávajících oborů nebo otevřením nových.

Peněz je zkrátka skoro vždycky málo. Ne vždy se vyplatí všechno hezky dekorovat či místnosti maximálně vybavovat. Na to vše přijde čas později. První akademický rok se dá trochu vnímat jak rok hájení. Pak už vám ovšem studenti začnou dávat najevo, že se nudí, je jim vedro nebo zima, mají žízeň, štve je, že jsou neúspěšní a podobně. O vše se musíte postarat. V jedné z úrovní se mi stalo, že jsem zapomněl postavit místnost pro doučování. Myslel jsem si, že ji mám, ale neměl jsem. Všiml jsem si toho za pět minut dvanáct, málem to moji univerzitu položilo.

Problémy se dají chvíli odkládat, ale nakonec vás doběhnou. Z nastaveného řetězce zkrátka nelze nic vynechat. Budete tak zakládat různé studentské kluby s různými bonusy, například rychlou chůzí. Budete pořádat různá promítání v přednáškovém sále, případně pořádat koncerty ve studentském salonku. Pro tyto eventy si musíte vyhradit místo v kalendáři a samozřejmě je zaplatit. Odměny jsou různé, ať už je to větší spokojenost, více energie či zvýšená rychlost učení.

Všude po budově rozmísťujete lavičky, jídelní automaty, květiny, obrazy a podobně. Studenti vám sami čas od času řeknou, co by si přáli, ovšem ne vždy jim můžete vyhovět. Přesto se to vyplatí, protože bez bonusových zkušeností, odměn za inspekce a podobně bych v některých momentech zbankrotoval.

Two Point Campus

Co se personálu týče, najímají se učitelé, asistenti a údržbáři. Každý může mít až tři perky, což je buď předpoklad pro nějakou činnost jako práce v knihovně, ošetřování či oprava strojů, nebo bonus v podobě rychlosti či dobré nálady. Trénování dalších schopností je zjednodušené – stačí postavit příslušnou místnost a zadat, co se má kdo naučit. Takto si do fronty naklikáte vše potřebné. Musíte ovšem vzít v potaz, že trénovaná osoba vám bude nějaký čas chybět, takže by neměla být pro fungování školy v daný moment kritická.

Například v rytířské škole jsem údržbáře učil schopnostem ochranky, aby si poradili se záškodníky, ve sportovní to jsou chuligáni. Funguje to tak, že ochranka objeví vetřelce, zamíří na něj vodní pistolku, vyprázdní zásobník a záškodník jde zmáčený pryč.

Uživatelské rozhraní je opět maximálně přívětivé, včetně mnoha dostupných statistik. Můžete si vytvářet šablony všech budov, ať už podle velikosti či prestiže. Pravdou ovšem je, že funkci jsem zase tak často nevyužíval, protože jsem zkrátka potřeboval velmi specifické velikosti, případně výše prestiže, že jsem si vše naklikával znova. Využíval jsem tak hlavně funkci kopírování, když jsem nakupoval pozemky, rozšiřoval školu a potřeboval další přednáškový sál.

Hračičkové si opravdu vyhrají, protože dekoračních předmětů, které si lze postupně otevřít, je velká spousta už v základu. Já samozřejmě neodolal a všude dával automat Crazy Taxi. Novinkou je stavění mimo budovy. Venku tak vyrostou například hřiště, kolbiště a další. Dopad na hratelnost velký není, ale přináší v některých momentech rozvahu, co zastavět a co nechat volné. A vypadá to hezky, když si můžete vše na placu postavit podle sebe. Venkovní prostředí má vlastní sadu dekorací, byť mnohé se prolínají.

Two Point Campus

Two Point Campus

Hra si uchovává stejný líbivý styl jako předchůdce. Two Point Campus taktéž sází na odlehčené pojetí, přesto musím říct, že v Two Point Hospital mě některé nemoci a situace pobavily víc. Two Point Campus je naproti tomu zajímavější různými tematickými školami a na to navázanými gimmicky, jako je třeba nutnost vyhrát okresní zápas, což je jedna z podmínek, abyste dohráli úroveň alespoň na jednu hvězdu. Na nějaký bugy jsem nenarazil, hra na počítači za víc než třicet hodin ani jednou nespadla. Jediné, co se mi nezdálo, bylo chování některých studentů – jeden například šel za budovu, kde nic není, nedával jsem tam proto ohřívací lampu, a jemu byla najednou zima. Nebuď blbej, říkal jsem mu v duchu, ale lampu jsem tam dát musel.

Two Point Campus není nijak originální, přesto přináší dostatečné množství novinek, abyste nastartovali úroveň a chtěli ji dohrát alespoň na jednu hvězdu, než si dáte pauzu (třeba na spánek). Alespoň na mě tak hra opět spolehlivě zafungovala. Pozorovat pak, jak se panáčci pohybují a vše funguje, jak má, se také jen tak neomrzí. Ale dá to někdy zabrat.

Bullfrog Productions

Legendární studio Bullfrog proslulo hrami Populos, Theme Park, Magic Carpet, Syndicate, Dungeon Keeper a právě Theme Hospital. Nakonec skončilo pod Electronic Arts a zaniklo. Tvůrci Theme Hospitalu, kteří stvořili Two Point Hospital, tehdy zvažovali, že ve stejném duchu zpracují letovisko, lyžařské středisko, letiště či vězení. Kdo ví, zda jedno z těch témat brzy neopráší. Doma každopádně mám ještě originálky Theme Hospitalu a Dungeon Keepera – dvou mých nejoblíbenějších her od tohoto studia.

Theme Hospital

Theme Hospital