V posledních letech se hodně mluví o genderových stereotypech a ani herní průmysl není výjimkou. Stejně jako si mnozí stále myslí, že si holčičky mají hrát především s panenkami, jednorožci nebo kuchyňkou, panuje i přesvědčení, že v pozdějším věku preferují jednoduché klikačky na mobilech, adventury nebo budovatelské strategie.
Možná jsou tyto žánry opravdu nejoblíbenější, stále ale existuje spousta hráček, které s této zjednodušující škatulce vzpírají. Sami ve svém okolí známe dost žen, které si užívají i „chlapácké“ značky Call of Duty, Mortal Kombat nebo Elden Ring a jsou v nich opravdu dobré. A platí to samozřejmě i naopak… ne každého muže láká trávit svůj volný čas střílením pumprlíků v Doomu, utrácet majlant za kartičky fotbalistů ve Fifě nebo posílat svá vojska proti nepřátelům v hardcore strategiích.
Samozřejmě platí, že ať si každý ve svém volném čase dělá co se mu líbí, pokud tím nikomu neubližuje, někteří se ale za své koníčky zřejmě stydí a z obavy před možnou kritikou o nich lžou.
Alespoň tedy podle Roda Humbla, osmapadesátiletého vývojářského veterána, který se proslavil už v minulém tisíciletí jakožto jeden z autorů kultovní onlinovky EverQuest. Nejhlubší stopu v herním průmyslu ale nechal během svého působení v Electronic Arts, kde pomáhal na svět dvěma dílům legendární série The Sims. Tu můžeme zjednodušeně popsat jako virtuální hru s panenkami, kdy svým postavičkám do detailů pomáháte organizovat život, včetně práce nebo zařizování bytu.
Humble, který nyní pracuje na podobné hře Life by You pro švédské studio Paradox Interactive (viz naše preview), se v rozhovoru s reportérem magazínu PC Gamer podělil o zajímavou historku z minulosti. Když prý tehdy rozpracované The Sims zkoušeli na testovací skupině hráčů, ukázalo se, že mnozí muži neříkali pravdu o tom, jak svůj čas ve hře skutečně strávili.
„Sledovali jsme, jak tito lidé hrají hru a někteří z nich pak přišli a lhali nám, lhali celé skupině, o tom, co právě dělali,“ vzpomínal Humble s úsměvem. „Vzpomínám si na partu mladých kluků, přišli do místnosti, a my se ptáme: „Hej, co jste dělali?“ a oni na to: „Vraždili lidi. Nechali jsme je vyhladovět a měli sex s každým ve městě.“ Jenže ve skutečnosti prý po většinu času jen zdobili koupelnu. Měli zřejmě strach, že kdyby přiznali, že je bavilo „simíkům“ vařit nebo zařizovat dům, ostatní by se jim smáli.
V této souvislosti pak Humble zmiňuje i další zajímavý aspekt, který by si asi zasloužil podrobnější analýzu od profesionálních psychologů. Je jím výrazná změna ve stylu komunikace o počítačové postavě, ve chvílích, kdy se hráči zrovna nedaří. Pokud prý ve hře muž někoho pozval na rande, mluvil o tom v první osobě, když se pak ale rande nepovedlo, byla to najednou chyba jeho počítačového avatara.
I tyto poznatky chce v chystaném Life by You zúročit a nabídnout lidem maximální volnost toho, jak svojí hru budou hrát, aniž by jim přitom dával nějaký návod toho, jak to má být správně. Hra vychází v rámci předběžného přístupu 12. září, zatím je potvrzená jen PC verze.