Na PC existuje plno výborných leteckých simulátorů, ale většinou jsou velice náročné na ovládání i na hardware. Možná i z toho důvodu jich na Playstationa moc nenajdete. Ale firma Namco je známá tím, že ráda bortí hranice zábavy, a tak nám připravila třetí pokračování své letecké ságy Ace Combat.
Možná je to trochu divné zmiňovat se hned na začátku o grafice, ale nemůžu si pomoci, ona je totiž tím, co vás na Ace Combatu 3 prvně praští do očí a to s razancí upilované brokovnice. Poté, co ji uvidíte, se jen zmateně začnete rozhlížet po pokoji a zkoumat, zda jste omylem nevložili cédéčko do vašeho nadupaného, prachem zaneseného pécéčka. Představte si Gran Turismo, ve kterém detailně uvidíte jen jedno auto, takže veškerý zbytek výkonu zbude na okolí a jste doma. Je úžasné pozorovat detailně zpracovanou F-16 letící pod modrou oblohou, občas přerušenou bílým nadýchaným obláčkem,
nalétávající na noční osvícené město, jehož rozloha se dá porovnat s rozlohou Prahy, a přitom to není jen unylá textura, ale precizně zpracované shluky budov, obranných věží, laboratoří, továren a přístavů. Navíc nebudete létat jen nad městy a travnatými pláněmi, ale i nad zelenými kopci, dávno vyhaslými sopkami, nad sněhem pokrytými vrcholky hor i nad hladinou moří, budete prolétávat úzkými, hrůzu nahánějícími kaňony a ve všech případech se budete snažit zvládnout všemožné manévry a neudělat ze sebe barbecue. Přes to všechno je hra až neuvěřitelně plynulá a rychlá. Vzdálenosti jsou samozřejmě maskovány mlhou, ale dohled je více než slušný. Navíc se díky tomu vyhnulo hře doskakování, což pocit rychlosti a plynulosti ještě zvyšuje.
Pro začínající piloty mám jednu dobrou zprávu - hra není příliš těžká. Pro pokročilé piloty mám naopak špatnou zprávu - tu samou. Vybrat si můžete ze tří obtížností, ale vesměs se od sebe moc neliší. Některé mise budete sice muset opakovat vícekrát, jenomže i tak vám splnění těch těžších zabere maximálně 30 minut.
Ace Combat 3 má v sobě i celkem dost silnou arkádovou žílu, není problém během jedné mise sundat deset nepřátelským letadel a zničit deset dělových věží rozesetých po celé planině nádavkem.
Na začátku hry máte k dispozici jen EF2000E Typhoon II, ale po splnění určitých úkolů, což zvládnete většinou za 3 až 4 mise, vám přibude další. F-16XFU Gyrfalcon, MiG-33 Fulcrum SS,... rozdělených do tří skupin, heavy, normal a light, lišící se rychlostí, obratností, výzbrojí apod. Municí nemusíte šetřit, protože do kulometů žádnou nepotřebujete a samonaváděcích raket máte hned zpočátku osmdesát. A tak jediným problémem je, že pokud vypálíte dvě rakety najednou, musíte chvíli počkat až se vám "dobijí" (neptejte se mě jak).
Ovládání není příliš obtížné, stačí trocha cviku a budete se prohánět oblohou s jistotou ostřílených letců. Vybrat si můžete ze dvou nastavení, normálního a lehkého, ale přílišný rozdíl jsem nezpozoroval.
Snad jen, že se při normálním letadlo lépe ovládá.
Perfektní je systém kamer. U jiných her (i PC) se mi stávalo, že jsem měl nepřátelské letadlo sice zaměřené a věděl jsem, že je někde za mnou, ale nevěděl jsem s určitostí kde, což mě často stálo život i frčky. V Ace Combatu 3 máte možnost sledovat vámi zaměřené letadlo, kdy chcete. Kamera se bude plynule otáčet kolem a nabídne vám vždy ten nejlepší pohled. Pokud navíc disponujete analogovým ovladačem, můžete se svobodně rozhlížet kolem vašeho letadla a věřte, že to za trochu cviku stojí.
Příběh se odehrává v blízké budoucnosti, kdy se po pádu mocenských systému dostal svět do spárů dvou korporací, Neucom Inc. a General Resource Ltd. Vy se pohybujete mezi nimi a snažíte se přežít.
Ale abych jen nechválil. Hra má sice rozmanité mise, jenomže jejich plnění se stejně vždycky zvrhne v nekonečné demolování všeho, co se zdemolovat dá. Musíte sestřelit pár letadel, pár obranných věží, pár továren. Občas se sice vloudí mise, ve které máte za úkol provést bezpečně letadlo nepřátelským územím, nebo se jen držet před vámi letícího letadla (radaru) a neztratit ho, ale po čase máte přece jen pocit stereotypu. Inteligence nepřátel také nepatří k nejlepším, někdy si říkáte, jak vůbec mohli toho trotla posadit do letadla za několik desítek miliónů. Arkádovost hry je možná až příliš velká, protože si klidně můžete dovolit brnknout spodkem o zem a nic se vám nestane.
Faktem však zůstává, že hra je to veskrze zábavná, a pokud máte rádi letadla, i když trochu futuristická, a nevadí vám nevadí přílišná akčnost, je to dost dobrá volba pro nudné večery.
