Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ace Combat 5: Squadron Leader

  12:01aktualizováno  5. ledna 2:26
Těsně před koncem roku k nám do redakce dorazila review verze očekávaného leteckého simulátoru, a tak vám nyní můžeme jako první přinést naši tříkrálovou recenzi, která hned v úvodu roku oznamuje, že ani letos nebude o pořádné herní pecky žádná nouze.

BonusWeb HIT Ace Combat 5: Squadron Leader Žánr leteckých akcí se až do dnešních dní speciálně na PlayStation 2 odmlčel poměrně na dosti dlouhou dobu. O to sladší nadílku si ale budeme moci vychutnat nyní, jelikož Ace Combat se zcela dle všech předešlých předpokladů stává králem všech leteckých her a to i přesto, že se zde sem tam nějaká ta chybka i najde, což je ostatně případ úplně každé videohry, takže není zase tak třeba se znepokojovat.

Děj hry vás vrhne do války mezi dvěma fiktivními zeměmi v roli pilotního zelenáče, který se zrovna nedávno přihlásil do služby. Po úvodních misích ale přijdete o velitele, který byl sestřelen nad mořem, nicméně záchrannému týmu, jenž pro něj byl vyslán, se mu ho nepodařilo najít. Stane se tak to, že do další mise jde vaše letka bez velení a za pochodu, respektive za letu se rozhoduje o tom, kdo bude celé akci velet. Ano, tušíte správně, padne to na vás a od této chvíle se stáváte oním Squadron Leaderem z podtitulu hry. Tím ale příběh zdaleka nekončí. Člověka dost překvapí, že zrovna u tohoto typu hry je na příběhovou linii a zejména na její podaní kladen takový důraz. Namísto očekávaných briefingů typu "naše radary zachytily nepřátelskou peruť blížící se k našemu pobřeží, kterou je potřeba anihilovat" se tak budete poměrně podrobně dozvídat o průběhu a eskalaci válečného konfliktu a stranou samozřejmě nezůstanou ani osudy vás coby hlavního hrdiny celé hry ani vašich ostatních Ace Combat 5: Squadron Leader kolegů z jednotky. Zejména vaší roztomilé kolegyni Nagase je ve skvěle (tak jak je Namco vždycky umělo) technicky zvládnutých animacích věnováno dost prostoru.

Hra ukazuje, že i na konzolích již uzrál čas k tomu, aby pro ně některý z renomovaných výrobců navrhl pořádný letecký knipl.

Není se tak co divit, že po odemknutí nových strojů budete pravděpodobně to nejlepší nakupovat v prvé řadě pro ni. Samozřejmě to ale "oficiálně" budete dělat proto, že je to při akcích ve valné většině právě ona, kdo vám kryje zadek, respektive "hlídá prostor na vašich šesti hodinách". Příběh je ale do jisté míry vyprávěn i v průběhu samotných misí, kdy prostřednictvím rádia prakticky neustále slyšíte zprávy o vývoji situace či nejrůznější popichování mezi členy vašeho týmu.

Ještě před vydáním hry se hodně mluvilo o skvělém technickém zpracování, nicméně o samotné hratelnosti se toho moc nevědělo. Můžeme vás tedy s definitivní platností ujistit, že nový Ace Combat se hraje opravdu skvěle, přestože si budete muset asi nějakou tu chvilku zvykat ne ovládání pohybu vašeho samoletu, protože se odehrává prakticky výhradně v režii levé analogové páčky a není tak úplně intutitivní jako v případě starších her tohoto typu či FPS, kde je ovládání povětšinou rozloženo mezi obě páčky. Pravý analog zde tak funguje jen jako prostředek k rozhlížení po okolním širém prostoru. Na druhou stranu, ani zažité ovládání vám ještě nezaručí bezproblémové hraní. Bude totiž potřeba si ještě zvyknout na místní poměry, které vás místy vytočí na maximum, nicméně až si na ně přivyknete, Ace Combat 5: Squadron Leader zjistíte, že jinak to ani vlastně být nemůže a že byste to jinak už nechtěli ani náhodou. Jedná se kupříkladu o jakýsi dynamický vývoj misí, kdy se v průběhu dané mise mění průběžně vaše cíle. Na tom by nebylo nic extra, kdyby se tomu tak nedělo opravdu "za plného provozu" prostřednictvím hlášek vašich spolubojovníků, velitelství, případně jiných oficírů ve vašich sluchátkách. Prakticky po celou dobu slyšíte někoho hlaholit, přičemž pokud neovládáte angličtinu skutečně perfektně, dost vám unikne. Zpočátku totiž zjistíte, že většinu komunikace rušené praskáním a šumem můžete s klidem ignorovat, nicméně poději zjistíte, že některé z nich vám zadávají nové úkoly, kterým je potřeba se přizpůsobit. Osobně se mi stalo, že jsem hned v jedné z prvních misí několikrát po sobě pohořel jak papír čistě jen proto, že jsem vůbec netušil, co mám dělat, ačkoliv jsem si myslel, že to tuším velmi dobře. Bylo potřeba eskortovat loď z přístavu na volné moře a ubránit ji před nálety nepřátelských letadel. To se podařilo a po krátké animaci mise pokračovala příletem druhé vlny nepřátel. Chutě jsem se tak do nich pustil aniž bych sledoval rádiová hlášení a najednou bác, mission failed. Po několikátém opakování jsem se ale rozhodl letět druhé vlně naproti a najednou jsem na radaru uviděl objekty, které nebyly letadly a jal jsem se to prozkoumat. A ono hle, nepřátelské lodě tam čekaly na náš tanker a ve všech předchozích případech jej prachsprostě potopily. A v tu ránu mi kdosi rádiem hlásí pozici těchto bitevníků a potřebu jejich likvidace. Z toho plyne Ace Combat 5: Squadron Leader poučení: přes vysílačku se neříkají jenom vtipy, ale občas i něco užitečného. Zpočátku ale musíte počítat s tím, že to nebudete stíhat vnímat ani při zapnutých titulcích. Jednou ze dvou chyb této hry totiž je, že je strašně ukecaná a pokud byste měli neustále luštit, co vám kdo říká, moc nepřátel byste asi nepostříleli. A což teprve když se vás někdo na něco zeptá a vy musíte stisknutím příslušného tlačítka odpovědět, to je teprve frmol.

V hlavním režimu na vás čeká dostatek misí na to, abyste měli možnost odemknout několik desítek bojových letounů.

Hra zkrátka není tak instantně přístupná, jak možná mnozí očekávali, což je ale ostatně obecná vlastnost leteckých simulátorů. A věřte, že Ace Combat 5 je na konzolové poměry simulátorem opravdu velmi slušným a ukazuje, že i na konzolích již uzrál čas k tomu, aby pro ně některý z renomovaných výrobců navrhl pořádný letecký knipl. Při ovládání této hry DualShockem totiž máte neodbytný pocit mrhání potenciálem. Jistě, hra stále disponuje mnoha arkádovými prvky, ale člověk se neubrání dojmu, že tomu tak je jen a pouze proto, aby se hra dala pohodlně ovládat právě standardním ovladačem a že by za předpokladu kvalitního leteckého ovladače mohla vypadat ještě o dost lépe. Fyzikální model je tak pouze "dosti slušný" ale rozhodně ne ultra realistický. To je na jednu stranu dobře, protože zde není nadlidsky těžké s některým strojem třeba jen vzlétnout nebo při přistávání pravidelně orat brázdy (mimochodem, obě procedury jdou odmáčknutím přeskočit) a stačí vám tak běžný Ace Combat 5: Squadron Leader selský rozum a trocha toho fyzikálního myšlení, abyste se zde zabydleli. Pilotní lístky ani matematické modely Žukovského profilu křídla tak nejsou nutné. Nicméně pro ty, pro které by i tak tato hra byla nad jejich síly je zde přítomen dosti slušný tutoriál, který je seznámí se všemi potřebnými dovednostmi (manévrování i bojové dovednosti) a zároveň je z nich hned přezkouší. Na stranu druhou vás po čase hra ale pohltí tak mocně, že až začnete absence realističtějšího modelu litovat, protože budete mít chuť zkusit si ještě něco těžšího a náročnějšího. Nemůžeme ale samozřejmě mít všechno.

I tak je totiž Ace Combat 5 prvotřídní záležitostí, která disponuje jak potřebnou hloubkou, tak i pestrostí a rozmanitostí. V hlavním režimu na vás čeká dostatek misí na to, abyste měli možnost odemknout několik desítek bojových letounů rozdělených do několika kategorií jako jsou stíhačky či bombardéry, přičemž každý stroj je charakterizován několika vlastnostmi jako kupříkladu rychlost, manévrovatelnost, stabilita, či nosnost munice. Rozhodování je navíc komplikováno skutečností, že málokdy se dá o některém z modelů říci, že je jednoznačně lepší než některý jiný a je tedy potřeba v průběhu hry zkoušet a zjišťovat, co vám vyhovuje více a co méně. Navíc můžete každému z vaší jednotky přidělit jiný letoun, což dále rozšiřuje možnosti a klade na vás nároky na promyšlení následné mise. Naštěstí Ace Combat 5: Squadron Leader dostanete vcelku užitečné informace před každou misí z velitelství, takže až tak do neznáma nepoletíte. Zejména pokud máte za úkol pokropit olovem značné množství pozemních cílů, přijde nějaký ten bombardér s vyšší "kadencí" vhod.

Praskající a ruchové rádio, které zaplňuje éter vskutku živou a věrohodnou komunikací.

Co se týče umělé inteligence nepřátel, těžko ji hodnotit, jelikož na vzdušném bojišti je většinou taková mela, že máte co dělat, abyste neztratili ze zaměřovače letadlo, které akruálně přivádíte ke zkáze. Každopádně by ale bylo chybou myslet si, že po zaměření je již zásah naváděnou raketou samozřejmostí. Kdepak. Stejně jako vy, i nepřátelé dovedou úhybnými manévry raketě uniknout. Vaši spolubojovníci vám v boji občas poskytnou velmi vítanou pomoc, ale kdyby to stále nějak nebylo ono, máte zde možnost komandovat je jednoduchými příkazy rozloženými klasicky na směrových šipkách D-padu. K dispozici máte rozkazy pro útok na váš cíl, pro vaše krytí a pro rozptyl formace, které je navíc možné kombinovat s rozkazem pro použití speciálních zbraní. To ještě dále rozšiřuje možnosti hry, přestože je designována zejména s důrazem na to, abyste si zařádili v prvé řadě vy sami a nedělali za vás fůru práce vaši wingmani.

Top Gun

Ne nebojte se, hra se filmovému cajdáku zas až tak moc nepodobá, nicméně faktem je, že důraz na filmové pojetí hry je zde velmi velký a na poměry daného žánru docela dost překvapivý. Rozhodně ale není tento přístup vůbec na škodu a ještě více vás vtáhne do válečného dění, v němž se příběh odehrává, stejně jako do osobních prožitků hlavních postav. Autorům se to daří velmi dobře a věřte, že po několika misích budete pečlivě prozkoumávat všechna zákoutí herního menu, zdali tam někde nenajdete ukrytou možnost pozvat vaši kolegyni Nagase po šichtě k vám domů na prohlídku vaší sbírky paměťových karet.

Ace Combat 5: Squadron Leader A co tolik opěvované technické zpracování? Je skutečně skvělé, přestože to oceníte zejména při replayích s mnoha možnostmi kamerových pohledů, jelikož při hře nebudete mít moc času koukat se po okolí a v prvé řadě to budete kropit hlava nehlava. Jedinou chybku jsme našli pouze na texturách zemského povrchu či moře, na nichž moc nepoznáte, jak jste vlastně vysoko a pouze signalizace vašeho HUDu vás tak občas zachrání od nepříjemného karambolu. Téměř bez výhrad je ovšem i zvuková kulisa celé hry. Dabing v animacích je vcelku profesionální, nicméně stěžejním elementem je zde ono již výše zmíněné praskající a ruchové rádio, které zaplňuje éter vskutku živou a věrohodnou komunikací. Autenticita hry tím tak stoupá strměji nežli váš MiG.

Celkově je tedy nejnovější Ace Combat více než důstojným nástupcem svých předchůdců. Zajímavý příběh, skvělé zpracování, návyková hratelnost a balancování na pomezí arkády a simulace z něj činí titul, jenž by neměl chybět žádnému vášnivému majiteli PS2. Nebýt oné "ukecanosti" a ne úplně stoprocentně intuitivního ovládání, které trošku ztěžují první krůčky ve hře, byla by to dnes devítka jak vyšitá.

Ace Combat 5: Squadron Leader
Výrobce/Vydavatel Namco/Sony
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 63 kB
Verdikt: Po delší době opět alespoň nějaká solidnější letecká hra, která ale na sobě navíc nese cejch té nejvyšší kvality.
Hodnocení: 85% (info)

Autor:



Nejčtenější

Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...

RECENZE: Kingdom Come naučí svět milovat českou historii

Kingdom Come: Deliverance

Nejočekávanější česká hra poslední dekády nezklamala. Je to sice o dost náročnější záležitost, než na jaké jsme si v...



Hrajete už Kingdom Come: Deliverance? Jak se vám zatím líbí?

Kingdom Come: Deliverance

Dnešní anketa je určena pro ty z vás, kteří už se ponořili do české hardcore hry na hrdiny Kingdom Come: Deliverance....

RETRO: Winter Challenge je i po 25 letech nejlepší herní olympiádou

Winter Challenge

Je to s podivem, ale i po čtvrt století od vydání zůstávají neoficiální zimní hry od Accolade tou nejlepší olympijskou...

KOMENTÁŘ: Historická tematika boduje, proč je jí ve hrách tak málo?

Kingdom Come: Deliverance

Na české hře Kingdom Come: Deliverance je dobře vidět, že historická témata a dobová autentičnost nejsou hráčům cizí. A...

Další z rubriky

RECENZE: Subnautica je nejlepší podmořská hra všech dob

Subnautica

Podmořská Subnautica je na první pohled nenápadná hra, která se od svého vydání drží mezi nejprodávanějšími hrami na...

RECENZE: PlayerUnknown's Battlegrounds je nejdůležitější hra roku 2017

PLAYERUNKNOWN'S BATTLEGROUNDS

Stovka lidí seskočí nad opuštěným ostrovem, přežít může jen jeden. Takto jednoduchá premise stačila největšímu hernímu...

RECENZE: SpellForce III je parádní mix strategie a hry na hrdiny

SpellForce III

Kombinace strategie a hry na hrdiny ve stylu Baldur’s Gate bude atraktivní vždycky. SpellForce III je toho důkazem, i...

Najdete na iDNES.cz