RECENZE: Age of Empires III: Definitive Edition je nadčasový, ale ty bugy

Vývojáři už nám naservírovali remastery dvou předchozích dílů, ale bez kompletního setu by to nebylo ono. Zatím poslední, třetí díl se těší, až si osvěžíte své dávné vzpomínky. A přibylo i mnoho vylepšení.

Píšu to pokaždé, když dělám recenzi na remasterované edice Age of Empires (recenze jedničky, recenze dvojky). Age jsou kult. Jejich postavení nezlomila žádná historická strategie. Ale třetí díl už si takovou slávu nevydobyl. Všichni jsme se těšili na přechod do 3D a hlavně na ve své době famózní fyzikální model. To jsme dostali, ale Age of Empires jsme si zapamatovali jako 2D strategii a triumfální návrat se tak úplně nekonal. Jenže třetí díl měl co nabídnout a to dokazuje i svým remasterem s podtitulem Definitive Edition.

Trojrozměrný Nový svět

Třetí díl cílí na atraktivní období historie. V první kampani zavítáte do éry dobrodružných výprav do Nového světa, které mohly ve své době působit téměř magicky. Hrajete za Maltu, která je ve sváru s osmanskou říší. Zprvu se zdá, že Osmani jsou na běžné dobyvačné výpravě, pravda však je, že se pídí po tajemství ostrova. Po záhadných freskách, které vzpomínají čarovné místo v Novém světě. To si vaše království nemůže nechat ujít, a tak dobrodružství začíná. 

Na své cestě ale nebudete čelit jen Osmanům, ale i zákeřným korzárům a obyvatelům Nového světa. Pokud jste nehráli původní třetí díl, budete příjemně překvapeni. Kampaně působí opravdu výpravně. Je jich ve hře osm a jsou dostatečně pestré. 

Došlo i na jisté úpravy v samotných scénářích. Zahrajete si například i za Indiány, Číňany, Japonce nebo Indy, kteří se snaží o nezávislost. Kampaní není tolik, jak jsme ze série Age of Empires zvyklí, vždyť druhý díl nám nabídl obrovský ranec. I tak máte na pár desítek hodin postaráno o celkem slušnou výpravnou zábavu.

Definitive Edition v sérii Age of Empires už znamená jistý standard kvality obsahu. Naštěstí na to jdou autoři svědomitě, a na rozdíl od jiných remasterovaných kultů (na tebe se dívám, Blizzarde) jim nevadí dát fanouškům i něco navíc než jen líbivější grafiku. Součástí jsou obě vydaná DLC i zcela nový obsah. 

I trojka nabídne takzvanou Art of War – sérii výzev, kde se naučíte, jak hrát Age jako profíci. Je to deset disciplín. Pokud je zvládnete do deseti minut, získáte zlatou medaili. Zdá se vám to jako brnkačka? Tak to jste na omylu. Ale jestli chcete hrát multiplayer Age jako mistři, tak se to rozhodně hodí. Součástí jsou i historické bitvy, skirmish s přepracovanou AI i klasický multiplayer. Do hry byly přidány dvě nové civilizace, Inkové a Švédi, čímž se počet vyhoupl na šestnáct.

Age of Empires III: Definitive Edition

Age of Empires III: Definitive Edition

Protože mě obecně baví téma objevování Nového světa, volba první kampaně byla jasná. Vše šlo jako po másle, jenže zhruba v polovině kampaně hra začala protestovat a hodila mě bez nějakých servítek do zcela jiné kampaně. S rozčarováním jsem tedy rozehrál druhou kampaň, která sleduje skupinu kolonistů, kteří se spřátelí s indiánským kmenem. Kampaň je atraktivní hned z několika důvodů.

Nejsem zrovna přívrženec modifikování her, aby se někomu nešláplo na kuří oko. Přeci jen, jde o uměleckou vizi. U Age of Empires to ale vzali vývojáři za správný konec. Pozvali si experty na rozličné kultury a hru upravili, aby více odpovídala realitě. Pro Indiány to kupříkladu znamená, že nepopadnou krumpáče a nezačnou mlátit do skály, aby vytěžili nějaký ten zlatý valoun. Indiáni, kteří žijí s přírodou v souladu, by toto neudělali, proto nyní staví u dolů obchodní buňky. Podobných úprav je víc a u historické strategie, která se snaží i o jistou míru autenticity, si to zaslouží palec nahoru.

Nadčasová RTS

Real-time strategiím odzvonilo už dávno. To je smutný fakt. Age of Empires I a II byly zcela ryzí RTS se stavbou základny, správou zdrojů a budováním armády. Trojka byla v jistých ohledech inovativní. Tou největší inovací v rámci značky je domovské město. Vaše hlavní město leží úplně mimo centrum konfliktu. Je to oáza klidu, která skoro netuší, jaké krvavé mely se odehrávají ve jménu jejího praporu. I tak vám je k užitku. 

V průběhu kampaně se vám odemykají kartičky, které lze sestavovat do setů. Kartičky pak fungují jako taková esa, která lze vyložit nečekaně na stůl proti protivníkovi. V jednoduchosti jde o podporu, která vám z hlavního města přijde. Můžete si jednou za čas nechat poslat zásoby, upgrade, vesničany nebo celou armádu. A to dokáže hodně překvapit, když se najednou uprostřed vaší základny objeví obléhací kanón. 

Age of Empires III: Definitive Edition

Age of Empires III: Definitive Edition

Je to maličkost, ale na svou dobu příjemný nový prvek do hratelnosti. Novinkou je i výběr „generála“ při postupu do další epochy. Ten vám dá nějaké ty bonusy. Aktivní a velmi nápomocní jsou hrdinové. Oproti ostatním jednotkám jsou mnohem houževnatější a silnější.

Třetí díl také přinesl o něco rychlejší hratelnost a usnadnil stavbu. Jednotky se vám nestaví postupně, ale jako celý oddíl. Mnohem rychleji tak tvoříte svou ofenzívu či defenzívu. Z designového hlediska oceníte i skládání budov do bloků, které k sobě přiléhají. Nejen, že vaše městečko vypadá estetičtěji, také to dost šetří místo. Drobnou změnou je i sbírání zdrojů, vesničané už nemusí podnikat dlouhé cesty ke skladům. Suroviny generují přímo na místě. Úpravy nepůsobí nikterak rušivě a dopomáhají k plynulejší hratelnosti.

Skoro se dá říci, že třetí díl s léty dozrál a bez potíží obstojí i patnáct let po svém původním vydání. Hratelností jde o vydařený kousek. Horší to je po technické stránce.

Jako zpomalený film

Nejdříve se sluší říci, co se technicky povedlo. Hned ze začátku vám hra nabídne možnost zvolit si jedno ze tří uživatelských rozhraní. Nejkomplexnější je inspirováno UI z Definitive Edition druhého dílu. Všechno máte přehledně hned na očích. V hlavním hud vidíte, které upgrady se vám zrovna zkoumají, i stavěné jednotky. 

Velmi potěšily nahrávací časy a samotná 4K grafika a ozvučení. Hře byste po liftingu jen těžko věřili, že jí je už dekáda a půl. Pořád je tu i pěkná fyzika. Když se trefí dělová koule na komoru, panáčci létají vesele vzduchem, bavilo nás to před patnácti lety a baví nás to i teď. Pak jsou tu ale věci, které celkový dojem sráží.

Pohyb postav po zemi vypadá, jako by bruslily na kolečkových bruslích. Nepředpokládám, že by v době kolonizace existovaly kolečkové brusle a ani nemyslím, že by to bylo vhodné vybavení do války. Skejtování jednotek po bojišti ale netrýzní tolik jako pohyb armád. Ty se v tu nejnevhodnější dobu dokážou zpomalit na rychlost šneka přilepeného k žvýkačce. Při překvapivém útoku ze zálohy zavelíte útok a místo toho, aby se vaši disciplinovaní bojovníci rozběhli vstříc nepříteli, táhnou se jako sopl. Zuřivé bušení do myši nikterak nepomáhá. Vojákům se prostě do boje nechce. 

Age of Empires III: Definitive Edition

Age of Empires III: Definitive Edition

Menší nesnáze způsobuje i pathfinding v komplikovanějších uzavřenějších terénech a vyloďování. Toto jsou sice otravné technické nedokonalosti, ale nenabourávají samotnou hru. Jenže existují i bugy, kde jde sranda stranou, a takovým je již zmíněné přeskakování misí v kampani. Dle reakcí internetu to není až tak ojedinělý problém.

Časem nepoznamenaný, bugy ano

Teď, patnáct let od vydání mě Age of Empires III oslovil mnohem víc než v době svého původního vydání. Možná to je absencí nových RTS, ale spíš svou nadčasovou hratelností. Třetí díl se hraje stejně dobře jako jeho předchůdci. Navíc oplývá velmi dobrou remasterovanou grafikou, všemi DLC a novým obsahem. Všechno by bylo jako z pohádky, kdyby autoři nepohnojili technickou stránku hry. Ve stavu, ve kterém hra vyšla, jde o skvělou zábavu, pokud nenarazíte na jeden z otravných či přímo hře škodících bugů.