Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Age of Wonders II: The Wizard's Throne

  12:00aktualizováno  15. února 2003 10:16
Kde jsou ty časy, kdy tahových fantasy strategií bylo jako šafránu a my jsme si mohli užívat „Heroesů“ bez obav z toho, že je nestihneme ani dohrát, než vyjde nějaký další titul, provokující naši pozornost. Letos se ale vývojáři zbláznili a během čtyř měsíců na nás vysypali už třetí hru, kterou si prostě nemůžeme nechat ujít.

Age of Wonders II: The Wizard‘s ThroneLetošní úroda fantasy tahovek je opravdu nevídaná a mám takový dojem, že kromě několika nespokojených vybíravců, kterým se v Disciples II zdály odbyté souboje a Heroes of Might and Magic IV je zklamaly, ať už z důvodu poněkud netradiční grafiky, několika technických problémů nebo čehokoli dalšího, zbývá většině příznivců tohoto žánru jen nevěřícně kroutit hlavou nad stavem jejich účtu a neustále se prohlubujícím spánkovým deficitem.

Age of Wonders II vás uvítá poněkud nevybíravě, kdy se hned na počátku hry v roli mladého Merlina nedobrovolně vypravíte na zkoumání podmořské temnoty, kam vás právě seslala ohnivá sprška několika goblinů. Když už si myslíte, že konečně vaše pozemské starosti zdědí někdo jiný, náhle vám ty příjemné vyhlídky překazí Gabriel, arcimág společenstva čarodějů, který kdysi udával zemi Evermore řád a jehož členové se nyní handrkují o moc. Prohodí něco o tom, že ještě neuzrál čas definitivního loučení s tímto světem, a že by nebylo od věci, kdybyste mu raději pomohli s usměrňováním té rozhádané vědmácké chátry a navrátili zemi zpět její starý pořádek. Abyste to dokázali, musíte ale nejprve ovládnout sedm magických sfér (čtyři elementární, života, smrti a vesmíru), a tak vám nezbývá nic jiného, než zapomenout na všechny vaše dosavadní plány a zbytek svého života zasvětit mocné magii.

Age of Wonders II: The Wizard‘s Throne

Přestože na příběh není v Age of Wonders II kladen takový důraz jako třeba u zmiňovaných HoMaM a slouží zde jen jako pozadí pro prozkoumávání terénu, budování měst, zdokonalování vašeho hrdiny a mlácení nepřítele, je natolik určující, že ztrácíte možnost volby rasy svého charakteru a celou kampaň si budete muset odkroutit v lidské kůži. Což na druhou stranu ale neznamená, že získáte město, kde nenarazíte na nikoho jiného, než nudného člověka, a ke komandování ostatních národů vás nikdo nepustí. Kdepak, nic takového. K dispozici totiž do začátku nedostáváte sídlo žádné. Musíte si je nejdříve pěkně zasloužit a je úplně jedno, jestli se ujmete správy elfského, tigranského nebo trpasličího městečka. Tedy, tak úplně bez jakýchkoli problémů to také nepůjde, pokud je některý z národů nespokojený (a vy na jeho náladu nemusíte mít zhola žádný vliv, třeba mu jen nevoní sirný zápach z nedaleké sopky), jen co vytáhnete paty z hradeb, okamžitě toho zneužije, zbaví vás jakýchkoli majetnických práv a vezme si zpět, co mu náleží.

K vesnici se dá přijít hned několika způsoby. Pokud s sebou máte osadnický povoz, tak kromě klasického podplácení neutrálních národů nebo postrkování s nepřítelem si můžete prakticky kdekoli postavit i zbrusu nové sídlo. Ale vzhledem, k tomu, že se honíte za čaroději, kteří si mezi sebou celkem nevybíravým způsobem vyřizují účty, Age of Wonders II: The Wizard‘s Thronenarazíte na každém kroku na doutnající trosky. Takže, než začínat na zelené louce, je mnohem výhodnější opravit nějakou tu ruinu. Pak už jen město vylepšujete dalšími budovami, rozšiřujete osídlení a rekrutujete vojsko. Na každou podobnou akci potřebujete samozřejmě trochu zlata (které lze získávat z obsazených dolů a mlýnů, vlastní činností v osadách, případně občas narazíte i na jen tak pohozený poklad v trávě) a nějaký ten čas. Pokud spěcháte, stačí si připlatit. Vaše poddané totiž ani ve snu nenapadne, aby pracovali na plné obrátky, a tak za vidinou několika drobných navíc dokáží neuvěřitelně zvednout výkon. K rozvoji sídel vás pak budou motivovat i čtyři městští bohové, kterým se opravdu nelíbí, když opomíjíte jejich sféru a dokáží to dávat patřičně najevo.

Každá rasa, kterých se ve hře vyskytuje celkem 12, má kolem desítky typů jednotek. Válečné stroje, jako katapulty nebo děla, jsou pro všechny národy společné a ani slabší vojáci se od sebe příliš neliší, jedinou variabilní charakteristiku u nich představuje grafické zpracování. Podstatně lépe už to vypadá se silnějšími jednotkami, kdy třeba u goblinů naleznete dračí jezdce, zatímco orkové disponují „žroutem“ (odporná přerostlá zelená mrcha, ze všeho nejvíc připomínající hybrida housenky a ropuchy s úctyhodně hypertrofickou tlamou). Kromě očividně rozdílné pohyblivosti disponují i několika speciálními dovednostmi, které je předurčují k plnění specifických úkolů a nutí vás tak vlastnit Age of Wonders II: The Wizard‘s Throneměsta více národů, abyste pro každou taktiku mohli využít nejefektivnější armádu. Velmi příjemným faktem je samostatnost všech vojáků. K pohybu po mapě ani k bojům nepotřebují vodit za ručičku žádným hrdinou a pokud máte problémy se členitým terénem, není nic jednoduššího, než si sestavit armádu pouze z leteckých jednotek a překvapit nepřátelský hrad náhlým útokem ze strany, která byla považována za dostatečně chráněnou horským masivem. Nicméně, boje s hrdinou jsou mnohem poutavější, protože může průběh bitvy výrazně ovlivňovat používáním magie.

Kouzla se podobně jako v Civilizaci získávají výzkumem, jehož rychlost závisí na stupni technologického rozvoje měst, a mohou být sesílána nejen při bitvách, ale i přímo na mapě. Takže šance na úspěch lze vylepšovat ještě před zahájením vlastního vraždění třeba tím, že si na pomoc přivoláte nějakou mrchu, nebo na sebe sešlete ochranné kouzlo, případně soupeři upravíte statistiky opačným směrem. Ke zneužívání nadpřirozených mocí potřebujete manu, kterou generují chrámy ve městech a magické prameny rozmístěné po celém Evermore, a sesílací body, které jsou dány zaměřením vašeho charakteru, případně dalšími schopnostmi. Stejným způsobem jako kouzla se váš hrdina učí i speciálním dovednostem, jejichž osvojením se vylepšují některé charakteristiky (například zkracují dobu memorování kouzel nebo zvyšují pohyblivost). Statistiky hrdinům také mohou upravovat artefakty, Age of Wonders II: The Wizard‘s Thronekteré lze většinou nalézt v ruinách měst starobylých civilizací nebo svatyní, kde je bedlivě střeží více či méně nebezpečné zástupy všeho možného, od zombií přes mnichy až po draky.

Boji se můžete buď zcela vyhnout a nechat ho vyhodnotit počítačem, nebo si ho užít na vlastní oči a prstíky, případně jen na ty vlastní oči a nechat se kochat automaticky vedenou vřavou. Bitvy probíhají na izometrické mapě a kromě armád, které si sem přišly přímo vyříkávat své spory, se do nich může zapojit i více jednotek, pokud se před zahájením boje nacházely v jejich těsné blízkosti. Vícerozměrný pohled umožnil i zakomponování vlivu nerovností terénu, takže máte možnost své válečníky takticky rozmisťovat na vyvýšená místa, kde dostávají bonus k útoku. Pravdou ovšem je, že pří účasti většího počtu jednotek se bitva stává značně nepřehlednou a budete rádi, když se vám podaří nestrefovat se do svých vlastních řad, natož abyste obkličovali protivníka nebo se stavěli tak, aby na vás nemohly jeho střelecké jednotky.

Kromě dvaceti misí kampaně na vás čeká ještě kolem dalších dvaceti jednotlivých scénářů a samozřejmě možnost multiplayeru (internet, LAN i email), u kterého zřejmě potěší režim simultánních tahů, kdy všichni hráči mohou provádět své akce Age of Wonders II: The Wizard‘s Thronenajednou a nemusejí tak čekat, až se soupeř uráčí rozhodnout, co že to vlastně hodlá do zítřka všechno natropit. Pokud o svém protivníkovi víte, že se chodí někam radit a neúměrně zdržuje, můžete si navolit i časový limit na jeden tah, čímž mu podobné choutky náležitě osladíte.

Asi největší slabinou Age of Wonders II je ergonometrie. Pominu-li zmatený tutorial, kde se nejednou stane, že je vám něco sáhodlouze vysvětlováno a teprve následně máte přístup do popisovaného menu, takže stačíte vše v klidu zapomenout, zůstává mnoho drobností, které vám budou kazit jinak velmi dobrý pocit ze hry. Nikde například nenaleznete seznam měst nebo armád, umožňující jejich výběr, takže je musíte buď hledat na mapě nebo ještě předtím, než táhnete, proklikávat tlačítko „další“. Pokud máte více jednotek blízko sebe, nebo ještě lépe, máte je všechny nacpané ve městě, dá vám docela zabrat, než označíte to, co jste měli původně v úmyslu. Když během boje zjistíte, že jste v takové přesile, že by bylo zbytečným zdržováním dále bitvu detailně rozebírat, nemáte šanci ji nechat dopočítat, maximálně můžete zvolit automatický režim a na půl hodiny si dojít poklábosit se sousedkou. Během hry vám sem tam nějaký bůh zadá jednoduchý quest, ale úkol už se později nikde nezobrazí, stejně jako požadavky úspěšného zakončení mise, které zde představují tajné spisy, takže pro sklerotiky tahle hra opravdu není.

Age of Wonders II: The Wizard‘s Throne

Po technické stránce není titulu téměř co vytknout. Velmi zdařilé grafické zpracování pouze doplňuje vtahující hudební doprovod a autentické zvukové efekty. Pokud patříte k těm, kteří si na podobu nových „Heroesů“ museli chvilku zvykat, The Wizard's Throne vás příjemně překvapí detailním 3D renderovaným prostředím s vyváženou barevnou paletou, které navozuje přesně tu atmosféru, jež si představíte pod fantasy světem prodchnutým mocnou magií a osídleným nesčetnými nadpřirozenými bytostmi. Trochu mě ale mrzí, že města jednotlivých ras se od sebe liší jen barvou a architekturou obytných domků, zatímco všechny ostatní stavby jsou všem národům společné.

Přestože Age of Wonders II nepokrytě kopíruje několik tahových strategií, ať už se jedná o zmiňované Heroes of Might and Magic, Civilizaci nebo stařičký Master of Magic, ve finále tato skutečnost nijak nesnižuje kvalitu hry. Narozdíl od většiny plagiátorských titulů totiž nezůstává u povrchního vykrádání jednotlivých aspektů a následného poskládání bez hlubších relací, ale zdařilým zakomponováním dobrých nápadů udržuje hratelnost, atmosféru a poutavost na vysoké úrovni.

Age of Wonders II: The Wizard's Throne
Výrobce: Triumph Studios
Vydavatel: Gathering of Developers
Distribuce v ČR: Cenega
Stáhněte si: hratelné demo, screenshoty
Oficiální homepage: http://aow2.godgames.com/
Minimální konfigurace: procesor 300 MHz, 64 MB RAM, 250 MB HDD
Doporučená konfigurace: procesor 500 MHz, 128 MB RAM
3D karty: ano
Multiplayer: ano
Verdikt: Výbornému pokračování prvního dílu sice i nadále chybí originalita, ale na tento prohřešek, stejně jako na cokoli jiného, při jeho hraní stejně zapomenete.
Hodnocení 81%

Autor:




Nejčtenější

Call of Duty: WWII
Američan na webu prodával kradené kopie Call of Duty: WW2

V americké Indianě byl zatčen muž za přeprodávání fyzických kopií dosud nevydané hry Call of Duty: WWII.  celý článek

The Orange Box
Risk, který vyšel. Legendární The Orange Box oslavil desáté narozeniny

Už je to deset let, co vyšel slavný The Orange Box od firmy Valve. Nápad vydat tři nové, zcela odlišné hry v jedné krabici, byl sice na první pohled šílený,...  celý článek

Fire Emblem Warriors
RECENZE: Ve Fire Emblem Warriors sekáte nepřátele po desítkách najednou

Ve Fire Emblem Warriors budete na bojišti rozsévat smrt jako nepřemožitelný hrdina nebo hrdinka. A to vše umocněné přepálenými animacemi zdrcujících úderů.  celý článek

Civilization III
Třetí díl kultovní Civilization je dočasně zdarma. Nepropásněte ho

Využijte časově omezené nabídky a zařaďte si starší, ale stále skvěle hratelný třetí díl Civilizace do vaší steamové knihovny úplně zdarma.  celý článek

For Games 2017
Tipy z For Games: před vydáním si můžete zahrát očekávané pecky

Na veletrhu videoher a interaktivní zábavy For Games, který až do neděle 22. října probíhá v areálu PVA Letňany, si můžete zahrát hned několik her před jejich...  celý článek

Další z rubriky

Impact Winter
RECENZE: Postapokalyptický Impact Winter vás odnaučí milovat zimu

Očekávaný simulátor přežití Impact Winter vám ukáže, že konec světa bude pěkně ledový. Jako vedoucí skupiny přeživších se budete muset postarat nejen o sebe,...  celý článek

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Hellblade je dokonalá simulace šílenství, kde vítězí forma nad obsahem

Netrpělivě očekávaná hra Hellblade klame tělem. Místo akční a brutální hratelnosti přináší spíše přemýšlivou návštěvu do hlavy člověka postiženého duševní...  celý článek

Strafe
RECENZE: Střílečka Strafe vám spočítá, kolik krve jste prolili

Současná doba přeje odvážným experimentům. Strafe se možná na první pohled jako jeden takový netváří, ale pod maskou retro akční hry se skrývá nečekaná...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.