Her s kriminální tématikou v poslední době přibývá jak hub po dešti. Vezměme si takové hry jako Grand Theft Auto, Driver nebo Thief, ale třeba i takové přejíždění civilistů v Carmageddonu není úplně košer. Hrát za ty špatné jednoduše láká téměř každého, vzpomeňme si, jak jsme stínali hlavy hrdinným hrdinům a trpasličím trpaslíkům v Dungeon Keeperovi. Motta "Je dobré být špatný" se tentokrát ujalo studio Zombie, které je známé především díky své skvělé hře Spec Ops a jejímu méně skvělému druhému dílu. Je však pravdou, že ve snaze obalit Alcatraz nějakou příběhovou omáčkou zde vystupují zastánci práva jako ti špatní, a vy - jakožto nespravedlivě obviněný vězeň - jste tím nejčistším tvorečkem v celé věznici. Znamenitý to způsob, jak obejít věkové omezení:-).
Jak už jste jistě vydedukovali, ať už z názvu nebo z několika úvodních řádků, Alcatraz je zasazen do pěti fiktivních věznic. Možná vás to zaráží, zarazilo to i mě, ale misí je opravdu jen pět. Hlavní náplní tohoto skrovného počtu žalářů je dostat se za každou cenu živý ven. K tomu vám pomohou nejen vaši spoluvězňové, ale nejrůznější zařízení a předměty po vězeních rozeseté. Hráčovými oponenty pak budou početné stráže, kamery nebo nejrůznější bezpečnostní zařízení. Nápad je to celkem líbivý a pokud by byl zabalen do úhledného balíčku, jistě by měl o úspěch postaráno. Pojďme se ale podívat, proč všechno vypadá spíš než jako úhledný balíček jak ucouraná krabice týdny se povalující na poště (nebo spíše dny, týden na poště by nevydržel ani titanový trezor, zdravíme Českou poštu :-)).
To, co dělí Alcatraz od her jako je Thief nebo snad Deus Ex (Warren Spector odpustí toto přirovnání), je zejména umělá inteligence, design úrovní a celková propracovanost. Slovní spojení umělá inteligence zde naprosto pozbývá na svém významu, a to nejen tupostí policistů, ale i nehorázným technickým provedením. Vojáci se totiž při delším běhu většinou zaseknou o jakýsi neviditelný polygon a hrdě sprintují na místě, pravděpodobně ve snaze prošlapat podkladní beton a vpadnout na vás ze zálohy, zespodu :-). Nejen, že je takový voják zbaven mobility, on dokonce přestane reagovat na vaši přítomnost a bez jakéhokoliv hnutí brvou se nechá uboxovat k smrti. Jsem zvyklý na mnohé narážky do řad policistů, ale za tohle by měli být autoři promptně přikurtováni k elektrickému křeslu za předsmrtného sledování Vypůjčených životů.
Další kritiku AI zaslouží samotné chování vojáků při vašem prozrazení. Když jste na volném prostranství (opakuji ABSOLUTNĚ volném, tudíž bez neposekané trávy, atd.), dá se to ještě přežít, voják přiběhne a omráčí vás, ale pokud je v cestě sebemenší překážka nebo nedejbože zahnete za roh, je zle, voják ztratí orientaci jak po několika kilogramech LSD. Potud by se mohlo zdát, že hra je nadmíru jednoduchá a dohratelná s prstem v nose. Omyl. Sice jsou policisté tupí jako nenaložená vlaštovka po lobotomii, ale většinou (zvláště v posledních úrovních) nemáte vizuální přehled kde a jak se pohybují. Tento problém sice řeší miniradar v levém horním rohu obrazovky (který má každý správný vězeň ve své povinné výbavě :-)), ale jeho použití je spíš výjimečné. Většinou se vše zvrhne v systém pokus-omyl, kdy nejvíce naštve zdlouhavé loadování.
Pokud se těšíte na impozantně podaný příběh, jste na špatné adrese. Renderované nebo enginové animace, mluvené slovo, nic z toho zde nenajdete. Je to škoda, protože téma nespravedlivě obviněného člověka dává možnost mnoha dějovým zvratů a propletencům. Takhle je tu jen několik řádků strohého textu vysvětlujících, proč vás zavřeli, ale jinak nic.
Co se grafiky týká, je použit starý LithTech engine, takže moc zázraků čekat nemůžeme. Jinak ale vypadá vizuální stránka vcelku pěkně. To se ovšem nedá říct o designu úrovní. Také sice není nijak hrozný, ale většinou se jedná o změť šedých tunelů sporadicky protkaných stejnými výběhovými plácky nebo celovými bloky. Během vašeho úprku se budete většinou pohybovat přikrčeni ve větracích šachtách, sledujíce přibalený detektor světla (zde je třeba vytípnou jednu příhodu, kdy mě chodbou sledoval natěšený voják a v momentě, kdy jsem stanul v rohu, kde se na světlometru objevila nula, zastavil a slepě civěl do tmy, aniž by se o něco pokusil :-)).
Interakce s okolím (interakce = sebrání pár věcí za jednu úroveň) je řešena klasicky pravým tlačítkem myši. Veškerá adventurní činnost spočívá v mluvení s několika málo postavami, které vám dávají úkoly typu "dones mi cigarety a já ti dám obušek". To, že cigarety (nebo cokoliv jiného) leží většinou o několik kroků dál, pominu. Nejčastěji bude za úkol najít šperhák , francouzák (nikoliv oblíbený druh polibku :-)) nebo bezpečnostní karty. S tímto náčiním pak odpojíte elektrický plot, nebezpečné lasery či výron horké páry. Ve snaze udělat ze hry když už ne thiefovku, tak alespoň doomovku, je přítomno několik zbraní (zmíněný obušek, paralyzační sprej, pistole a samopal).
K zamyšlení stojí i přístup výrobců k technické podpoře. Na přiložených odkazech jsem nenašel jedinou zmínku o Alcatrazu. Jestli někdo cokoliv najdete, dejte vědět :-).
Aby bylo jasno, Alcatraz: Prison Escape není zas tak špatná hra, jen by jí prospělo několik zásadních úprav a notné množství betatestingu. Je škoda, že se nápad nevydařil, jinak bychom tu měli zase jednu taktickou zajímavost, ale takhle je tu jen všední 3D průměrnost. Alcatraz může zachránit snad jen to, že je vydána v tzv. value edici, což by mělo mít příznivý vliv na její cenu.
Alcatraz: Prison Escape | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|