Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Alias - je libo sličnou agentku?

  12:00aktualizováno  25. června 8:12
Her na motivy seriálů mnoho nevzniká a i proto Alias vyčnívá, zvláště, když je hlavní hrdinkou mladá a pohledná agentka CIA. Zda se kombinace stealth a normální akce vydařila, si přečtěte v recenzi.

Alias Hry podle licencí vznikají jako na běžícím pásu a rozhodně to nevypadá, že by jejich příval měl v nejbližší době ustat, ba právě naopak. Peníze se ždímou z filmů, knih, ale také seriálů, i když určitě v menší míře, jelikož tyto nepatří zrovna k nejlépe podchytitelným a zpracovatelným tématům. Výjimky se však samozřejmě najdou a není jich zas až tak málo. Vzpomeňme na nedávný a nutno říci, že i velmi povedený titul Simpsons: Hit and Run či sérii detektivních adventur CSI. S poslední hrou má dnes propíraná Alias jedno společné, její předloha se u nás rovněž nevysílala a je tak pro české publikum víceméně neznámá. Především v Anglii si však získala velikou popularitu, což dokládají neustále natáčené další a další řady. No, a samozřejmě i počítačová hra, tedy vlastně multiplatformová, jelikož vznikla i pro všechny konzole nové generace.

Holky ve hrách

Ženské hlavní hrdinky patří k jednomu z fenoménů počítačových her a přestože zde již jistě byly dříve, tu pravou vlnu rozpoutal až Tomb Raider s Larou Croft v hlavní roli. Ta se stala až nesnesitelně populární i mezi nehráčskou obcí a nejednou pózovala na titulních obálkách světových magazínů. Dočkala se dokonce i několika svých reálných protějšků, které vybrali zástupci firmy Eidos, aby jejich největší trhák reprezentovaly. V roce 2001 učinila krok do filmového světa a tento kousek si ještě jednou zopakovala, ovšem zatímco první díl byl hitem, druhý v důsledku nepřesvědčivé a souběžně vydané počítačové hry Angel of Darkness, naprosto propadl. Další pokračování tak již s největší pravděpodobností nevznikne. V oblasti videoher to nevypadá o mnoho lépe. Kvůli mizernému poslednímu dílu převzala sérii po Core Design firma Crystal Dynamics a zatím se nezdá, že by něco připravovala. Další hrdinkou je sličná Rynn, která figurovala ve hře Drakan a svého času Laře úspěšně sekundovala. Velice oblíbená je i Cate Archer ze série No One Lives Forever. Je šarmantní, vtipná, chytrá ta taky moc pěkná – co si přát více? V posledním dílu série dostala dovolenou a jak to v režii Jacka dopadlo, že?

Na západě je seriál sice víceméně známý, i když za hranicemi Spojeného království jeho popularita značně kolísá. Cílem autorů tak logicky bylo uspokojení jak neposkvrněných, tak i tohoto televizního dílka znalých hráčů. Avšak hned naAlias počátku musím prohlásit, že se jim to moc nepovedlo a Alias celkem přímo vychází ze znalosti souvislostí a vůbec toho, co má hlavní hrdinka na práci. A je to venku, v této hře se totiž nevžijeme do kůže nabouchaného borce s bouchačkami na všech možných místech, nýbrž si osaháme ladné tvary na první pohled křehké dívenky Sydney, která pracuje pro organizaci známou pod profláklým jménem CIA. První pohled však leckdy klame, a zde tomu není jinak. Sydney je jednou z nejlepších agentek, která navzdory svému nevysokému věku zachránila blaho světa nebo alespoň jeho americké části již několikrát a ve svém snažení rozhodně polevit nehodlá. K ruce má hned celý tým odborníků – postav známých ze seriálu, jejichž jména by vám stejně moc neřekla a já si je ani nepamatuji. Nejvíce mě s přehledem zaujal trochu pošahaný vědec, který ale nejednou svými nemístnými průpovídkami dokáže rozesmát. Právě on vás bude na každou misi vybavovat, ač jsou serepetičky víceméně pořád stejné. Organizační tým doplňuje ještě několik agentů a samozřejmě velitel operací. Téměř se všemi budete komunikovat i v průběhu misí, jelikož úkolů je v jednotlivých misích velká spousta a aktuálně zadán je vždy jen jeden. Alias

Příběh začíná poměrně dramaticky a bez sebemenšího zdržování. V krátkém intru vidíme, kterak Sydney padá do obklíčení a na první pohled to s ní nevypadá kdovíjak. Následuje záběr ještě na jednoho z agentů, který byl nasazen do sídla hlavního padoucha, jímž je mimochodem také žena, a nečekaně objeven. V té chvíli se ale již dostáváme tři dny před tyto nezáviděníhodné situace a takřka celou hru tak víme, že se do nich jednou dostaneme. Hlavní neřádka Anna Espinosa pracuje na určitých tajných výzkumech, které, pokud se vydaří, nebudou znamenat nic moc hezkého. Je tak načase, aby byly překaženy se vším všudy. Dodám ještě, že příběh hodně silně připomíná detektivní seriály a není se čemu divit, vždyť z nich tematicky vychází, jen větší množství zvratů a toho potřebného spádu tu chybí, ale zápletka v herní branži patří každopádně k těm povedenějším, ale vlastně s jednou podstatnou podmínkou – je třeba sledovat seriál minimálně od jeho druhé řady, jinak vám mnoho souvislostí i narážek uteče a dost možná zpočátku nebudete vůbec vědět, která bije. Za zmínku jistě stojí, že se dočkáme i několika renderovaných animací, většinou z různých porad. Ty se ale vyznačují Alias rozporuplnou kvalitou. Střih a práce mimiky jsou víceméně OK, avšak vše je tak trochu zamlžené a divně nedetailní.

Samotný styl a systém hry je tak trochu rozporuplný. Na jednu stranu jde o stealth akci, ale takovou, no, divnou, protože mnohem účinnější a o dost rychlejší je levelem se prostřílet. Je jasné, že si v takovém případě neužijeme to kýžené napětí, jaké známe třeba z Hitmana nebo Splinter Cell, avšak Alias ho prostě neobsahuje, a tak není mnoho důvodů, proč se plížit levelem, i když ta možnost tu určitě je. Stealth mód funguje a levely jsou ve většině případů k opatrnému schovávání uzpůsobeny. Není také nemožné se přicucnout ke zdi a opatrně se vyklánět zpoza rohů. Nechybí ani pěkně zpracované stealth zabití, kdy o vás nepřítel až do poslední chvíle neví. Podobné snažení však v mnoha případech překazí nevhodně umístěná kamera, s nimiž je často těžké pořízení. Odborník přes techniku vám sice povětšinou dá možnost vidět to, co má zrovna v hledáčku kamera, tudíž situaci značně ulehčí, přesto je práce s nimi, především kvůli nezvyklému ovládání, nepříjemná. Ale co, když už vás kamera při vašem snažení nachytá, přiběhneAlias jen pár oponentů, v lepším případě vybavených obuškem, v tom horším střelnými zbraněmi, a neměl by pro vás být problém se s nimi pěkně vypořádat nebo dokonce utéct!

Umělá inteligence protivníků je totiž vpravdě nepovedená. Ano, občas mají světlé okamžiky, které jsou způsobené spíše jejich cheatováním, než dobrým naprogramováním a pokud se pozorně plížíte stínem, schováváte se za bednami a oponent vás spatří, dokáže to akorát naštvat. Občas se jim podaří spustit poplach a mně se to několikrát stalo. Čekal jsem, že na ke mně naběhne banda z celého areálu, kde panáků ani omylem nebylo málo, ale jaké bylo mé překvapení, když nepřišel nikdo. Pravda, nečekal jsem na ně, zneškodnil jsem normálně jednoho zmetka a šel dál do požadovaných dveří. Nikdo za mnou – pohoda, ale pokud se vám to stane vícekrát, začnete si opravdu klást otázku, zda máte za potřebí vymýšlet složité cesty, na nichž by vás nikdo neměl vidět, ale vy nikdy nemůžete vědět, zda se tak z výše zmíněných důvodů stane. Navíc, když něco pokazíte, je trest vážně minimální. Další ukázkou demence nebo naprosté slepoty (je pravda, že často nosí slepecké brýle) nepřátel je situace, kdy jsem se před něAlias naprosto zřetelně postavil asi ve vzdálenosti dvaceti metrů v dobrém osvětlení a oni Sydney vůbec nezaregistrovali, natožpak, aby něco podnikali.

Co se týče akčních pasáží, ani o nich nemůžeme mluvit kdovíjak s nadšením, i když nějaké povedené prvky určitě obsahují. Začněme u samotných bojů. K dispozici jsou vlastně dvě soubojová tlačítka. Jedno z nich připravuje kombo ve třech fázích, druhé pak zvládá pěkný otočkový kop a v případě, že ho zmáčkneme u zdi, můžeme se pěkným odrazem a výskokem dostat za záda protivníka. Jen je škoda, že úderů není více a nedají se s nimi skládat komba dle vlastního gusta. Pořád ty samé údery po trojnásobném stisknutí myšítka není to pravé ořechové. Navíc se protivník docela těžce zaměřuje a hodně často budete kopat někam úplně jinam, než je jeho skutečná poloha, což se především proti samopalům mnohdy stane smrtelným. Zajímavá je možnost použít jako zbraň množství volně povalujících se předmětů, jako je třeba flaška, tyč nebo různé kuchyňské potřeby. A zapovězeny Alias nám nezůstanou ani střelné zbraně, které ale hned po několika střelách odpadávají. Většinu interaktivních akcí provádíme prostřednictvím akčního tlačítka, což je docela příjemné.

Podíváme se hned do šestice levelů, což není nikterak závratný počet, ale musíme si uvědomit, že jsou pasáže opravdu hodně dlouhé a dokončení jedné z nich zabere klidně přes hodinku. I tak se však dostáváme na dnes víceméně průměrnou herní dobu a i tak se občas začne hlásit o slovo stereotyp a nuda. Design úrovní není špatný, ale už vůbec se nedá říci, že by něčím oslňoval. Zaujmou tak především exotická místa konání. Podíváme se do kasina v Monte Carlu, do Rumunska, Saudské Arábie nebo Hong Kongu. V naprosté většině lokací má Sydney jako správná žena na výběr z pestrého ošacení. No, abychom pravdu řekli, jde spíše o pracovní nutnost a na určitá místa se bez něj prostě nedostanete. Ve zmíněném kasinu tak holčina obsluhuje v lehké blůzičce a sexy minisukni, což dává vyniknout její nesporné kráse, již by taková Lara Croft mohla závidět. Zmiňme ještě Alias různé technické serepetičky, které jsou většinou nutné pro splnění dané mise. Jde například o modem nebo přístroj pro hacknutí kamery. Podobné nabourávání nebo třeba otevírání zámků často probíhá formou miniher. V misích většinou máte na horní části obrazovky radar s šipkou, která vás vede správným směrem, ale občas i ten zmizí a vy se budete muset spolehnout na vlastní schopnosti.

Grafické zpracování není špatné, i když nehýří grafickými efekty nejnovějších akcelerátorů. Prostředí je celkem příjemné a modely postav i jejich animace se dají také pochválit. Celkově je tak Alias hodně rozporuplnou hrou, která dojíždí na absenci pořádné jiskry a motivace. Je to rozhodně škoda, protože potenciál tu byl nemalý. Na hře je vidět, že neví, zda se chovat spíše jako stealth akce nebo spíše bojovka křížená se střílečkou. A není to tak jako u Hitmana, kdy jeden z postupů byl jasně preferovaný, už pro svou výjimečnou zábavnost. Zde jsou obě varianty dotaženy tak do půlky a do toho se navíc připojuje značná potřeba znát původní seriál, jinak se totiž ochudíte i o to, co se na hře dá pochválit.

Autor:




Nejčtenější

Cook, Serve, Delicious! 2!!
Ukažte Pohlreichovi, kdo je tady šéf. Recenze Cook, Serve, Delicious 2

Gastronomie už pomalu proniká i do her. Druhý díl originální akční hry Cook, Serve, Delicious! 2!! je tak povedený, že pobaví i toho, koho vařit vůbec nebaví.  celý článek

Watch Dogs
KOMENTÁŘ: Herní kauzy a pseudokauzy. Čemu věřit?

Pokud pravidelně sledujete dění na herní scéně, jistě vám nebude dělat problém vybavit si nějaký prohřešek, trapas, nebo prostě „fail“, kterého se vůči...  celý článek

Mario & Luigi: Superstar Saga + Bowser’s Minions
Hopsavé RPG je zpět a krásnější. Recenze Mario & Luigi: Superstar Saga

Netradiční, avšak stoprocentně funkční a zábavná kombinace RPG a hopsačky se ukázala jako recept na hit. Proč si tak nezopakovat díl, kterým to vše začalo?  celý článek

Wolfenstein: The New Order
Která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc?

Napište nám, která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc a proč. Na vaše odpovědi se těšíme v diskuzi pod článkem.   celý článek

Další z rubriky

Life is Strange: Before the Storm
RECENZE: Nový díl Life is Strange není jen pro holky, rozpláče každého

Life is Strange je zpátky, a i když máme tentokrát více výhrad než minule, pořád je to hra, která prakticky nemá konkurenci.   celý článek

Hearthstone: Knights of the Frozen Throne
Hearthstone: Knights of the Frozen Throne patří k těm nejzábavnějším expanzím

Nová expanze Knights of the Frozen Throne pro karetní Hearthstone je venku pár dní, a tak se pojďme podívat, jak se hrou zahýbaly nové karty.   celý článek

Total War: Warhammer II
RECENZE: Válečné kladivo opět udeřilo. Total War: Warhammer II je skvost

Pokud jste si mysleli, že strategický Total War: Warhammer byl vrcholem, tak jste se mýlili. V tomto případě známé pravidlo, že díl první je vždy lepší,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.