Poručík Ripleyová, ta, která přežila nepřežitelné, zvládla nezvládnutelné a přemohla nepřemožitelné, se nyní objevuje na obrazovkách našich mašinek, aby se i zde postavila tváří v tvář nejhorší z nočních můr. Tohle není práce pro ženu, pomýšlíte si, ale je to pouze a jen ona, která to dokáže. Rozhodně. Tentokrát je to válka!
Názory na kvalitu Alien Trilogy se velice různí, někteří lidé zastávají kladný postoj, jiní záporný. Já a moje herní okolí jsme se jasně shodli na tom, a to, že AT je kvalitní hra. Je to znamenitý produkt, který nezvykly mistrně přenáší atmosféru filmových "Vetřelců" do herní sféry. Podle mě je tato hra jednou z mála, které dokázaly hráče vcucnout do svého světa takovým způsobem, že jste se po pár dnech hraní báli v noci odejít na WC. Programátorský tým Acclaim zde odvedl opravdový kus práce. Podařilo se mu skloubit vynikající hratelnost, ponurou atmosféru filmových předloh a povedenou grafiku,
v níž se dokonale reflektuje nádech a architektura původních prostředí. Já sám jsem celou hru s nadšením dohrál na jeden zátah, byl jsem jí vskutku pohlcen, a jestliže se AT někomu snad nelíbí, tak ji buďto nehrál, nebo je to ještě malé škvrně, anebo není úplně v pořádku.
V samotných počátcích hry jste v roli poručíka Ripleyové vysláni zprovoznit výtah, a tím se dostat do dalšího levelu. Na první pohled jde o absolutně banální věc, ale vezmeme-li v potaz onen podstatný fakt, že jste ozbrojeni pouze pistolí s nesmírně zanedbatelným množstvím munic, stane se i z takové triviality vyslovené peklo. Je jasné, že se ale jen tak nedáte a po nějaké době nacházíte v jedné z místností odloženou brokovnici, načež se vydáváte za vyhlazením vetřeleckého druhu.Za pomoci ostatních zbraní, mezi něž patří například plamenomet, granátomet, plazmová puška a známý rotační "Smart" kanón (jen si vzpomeňte na Vasqeuzovou z Aliens od Jima Camerona),
se postupem času Ripleyové podaří zneškodnit všechny tři vetřelecké královny a v samotném finále pak i celý onen nesnesitelně odporný a nechutný aliení druh.
AT vás ze všeho nejvíce ohromí svou pronikavou a návykovou atmosférou. Ve chvílich, kdy se budete vláčet obrovskými, potemnělými hangáry s vědomím, že na vás všude kolem vyčkává skutečně MOC skrytých vetřelců a že ti na vás mohou vyskočit úplně odkudkoliv, zpoza jakéhokoliv transportéru, z kterékoli šachty, jednoduše odevšad, vám bude tuhnout krev v žilách, mráz vám poběží po zádech a studený pot vám poteče po celém těle. Až se budete za zvuku tříštícího se skla v panice pokoušet dostat ven z laboratoře se skleněnými baňkami, v nichž jsou uložena vetřelecká embrya, lačná jen po tom, skočit vám na obličej a zachovat svůj druh, tak tehdy seznáte, co to znamená "mít strach". Atmosféru navíc skvěle podkresluje nezvykle kvalitní hudební doprovod, složený z libůstek typu "syčení páry", "srdcervoucí řev postřelených vetřelců" a "čvachtání v mrtvých tělech zárodků".
"Nic není dokonalé," parafrázuji na tomto místě klasický výrok, protože je tomu tak i s Alien Trilogy; i ona má svých pár nedostatků a chybiček, mezi něž patří kupříkladu přílišná jednoduchost zabíjení vetřelců (která je ale kompenzována jejich kvantitou), jejich nízká inteligence (což je na druhou stranu problém většiny 3D akcí) a pro někoho snad i fakt, že se v podstatě nejedná o nic jiného než o starou, dobrou 3D akci á la Doom. Ale všechny tyto nedostatky, které jsou navíc sporné, se ale ztrácejí v oné osvěžující záplavě kvalitní zábavy, která se na černé placce s Alien Trilogy ukrývá. Jestliže máte rádi jak filmovou vetřeleckou tetralogii, tak pořádné 3D akce, nemohu vám doporučit nic jiného. Berte všemi dvaceti!
