Animal Crossing - unikát z dovozu

  • 7
Jedna z nejzajímavějších her, které jsou na Game Cube k sehnání, se v našich končinách stále nedá koupit. Tato recenze si klade za úkol informovat vás o tom, že by i přesto možná stálo za to si ji sehnat.

Animal Crossing Animal Crossing je hra, kterou by kdekdo možná chtěl srovnávat s The Sims. Byla by to ale chyba. Mezi těmito hrami je jen jediná podobnost – vlastníte dům a máte v něm nábytek. Nenajdete tady žádné takové věci jako pravidelné chození do práce, pravidelné spaní, čištění zubů, klepání se nad statistikami, aby si proboha ten váš rozmazlený budižkničemu něco neusmyslel a nebyl pak zase půl dne v krizi. V Animal Crossing totiž spíše než o simulaci života jde o zábavu. O zábavu v mnoha podobách, z nichž některé jsou velice ulítlé a jiné zase úžasně nápadité. Pro hráče žijícího v Evropě, a tedy zřejmě i pro vás, to má ovšem jeden háček - Animal Crossing v Evropě nekoupíte. Ve formátu PAL (tedy obrazovém formátu používaném i v Evropě) vyšla tahle hra zatím jen v Austrálii a na Novém Zélandu, takže jediný rozumný způsob nákupu je na internetu. Ptáte se, šouraje přitom svým zrakem po okolních obrázcích, proč byste něco takového měli chtít kupovat?

Ano, uznávám, že když se člověk podívá na obrázky nebo chvíli pobíhá s postavičkou po vesnici, bude asi mít pocit, že je to celé jaksi dětinské. Tento pocit samozřejmě postupem času nezmizí, protože hra jednoduše hodlá být zajímavá i pro, dejme tomu, šestileté děti, tedy anglicky mluvící a zejména čtoucí děti. Koneckonců i jazyk, který hra používá, je vesměs velmi jednoduchý a snadno srozumitelný, to Animal Crossing ovšem neznamená, že by byl hloupý. Dospělý hráč možná ocení inteligentní humor, ale hlavně je pravděpodobné, že narozdíl od dítěte disponuje trpělivostí, která je po několika dnech nebo týdnech seznamování se základy potřebná k pochopení dlouhodobých kvalit hry. Nejdůležitější ze všeho je skutečnost, že čas zde neplyne zrychleně jako ve většině jiných her, ale v reálném čase, přičemž využívá interních hodin Game Cube. Existují nějaká zjednodušení, například se stmívá a rozednívá po celý rok ve stejnou dobu, i tak se ale setkáte se střídáním ročních období a hlavně s nejrůznějšími aktivitami, které lze provádět pouze u příležitosti všelijakých svátků. Vyřádíte se tedy o Vánocích, Halloweenu, stejně jako třeba o svatém Valentýnu. Mezitím ve všední dny je možno věnovat se každodenním povinnostem, které zahrnují vydělání nějakých peněz, nakoupení nového nábytku nebo oblečení, vykecávání se zvířaty, prohánění lučních kobylek se síťkou na motýly v ruce, sázení stromů a květin, předělávání interiéru ve své barabizně a tak dále.

Jak to tedy celé probíhá? Začneme hezky od začátku, jak je to ve slušné společnosti zvykem. Představte si tedy sebe samotné jakožto hlavního hrdinu (pro nás hráče neobvyklá představa, že?). Zrovna se stěhujete, jedete vlakem do svého nového bydliště a přisedne si k vám jakýsi týpek. Tedy, Animal Crossing zvíře, popravdě řečeno. Na dvou nohách, navíc mluví a vyptává se. Na základě jeho otázek se vygeneruje vaše postavička, čili získá jméno a pohlaví dle vaší volby a po menším testu rovněž jednu z několika možných variant své podoby. A to není všechno, protože milé zvíře z vás vytáhne i tak důležitou informaci, jako kam že to vlastně jedete (jméno cílové vsi si ovšem zvolíte rovněž sami). Poté, co zjistí, že tam dosud nemáte zajištěné bydlení a ke všemu jste dočista švorc, ukáže se být čistě náhodou dobrým známým tamějšího obchodníka. Stačí jeden telefonát a vše je zařízeno...

Po příjezdu do vesnice se nejdříve seznámíte přímo s dotyčným obchodníkem jménem Tom Nook. Vyberete si svůj domek a začnete splácet dluh. Nikdo na vás netlačí s žádným termínem, ale kupředu vás může hnát vědomí, že po splacení celé částky vám bude barák rozšířen, samozřejmě opět na dluh. Možností jak vydělávat peníze postupně přibývá a je jich opravdu přehršel. Zpočátku budete paběrkovat na prodeji ovoce sklepaného ze stromů a mušlí vyplavených na břeh (ano, vesnice má vlastní mořskou pláž), jakmile však získáte potřebné nástroje, můžete za mnohem lukrativnější peníze chytat hmyz na louce a ryby ve vodě. Podotýkám, že první exemplář od každého druhu je dobré umístit Animal Crossing do muzea, které vám sice žádné prachy nevyplatí, ale zato vám bude náležitě vděčné a taky se do něj na vaši sbírku budou chodit dívat přátelé, kteří hru uvidí u vás na návštěvě a v záchvatu závisláckého nadšení si ji pořídí. Nesmíme samozřejmě zapomínat na hlavní důvod honby za majetkem a za prostornějším domem. Ten důvod se jmenuje nábytek. Jsou ho celé kolekce spolu s příslušnými koberci a tapetami. Máte-li extravagantní styl, můžete si barák vybavit třeba různě tvarovanými šutry, nebo dopravními značkami. Fantazii se kladou jen meze stanovené hrou, a nutno uznat, že možnosti jsou poměrně bohaté. Vše záleží na vaší fantazii, ale kdo by stál o nějaké oficiálnější zhodnocení svých velebitelských snah, může se řídit názory, kterými vás pravidelně oblažuje „Happy Room Academy“, tedy něco jako „společnost pro očumování cizích příbytků a jejich hodnocení“.

Jednotlivé kolekce nejenom nábytku, ale i oblečení jsou ovšem dost těžko zkompletovatelné. Když nějak schrastíte polovinu sbírky, nemáte zdaleka zaručeno, že její zbytek se k vám v dohledné době taky dostane. Vzhledem k tomu přichází na řadu unikátní multiplayer, který je vlastně technicky vzato čímsi ve stylu známých „multimasivních“ her, pouze bez použití internetu a s tím, že v jedné vesnici Animal Crossing může být v jedné chvíli jen jeden hráč. Je několik možností, jak zařídit herní kooperaci. Tou nejzákladnější je využití skutečnosti, že v každé vesnici jsou čtyři domky čekající na své obyvatele. Tady se setkáváme s nevýhodami – například se takto nedá vyřešit problém zmiňovaný na začátku odstavce, protože všichni zúčastnění mají přístup ke zcela stejným zdrojům. Zato však není potřeba ukládat extra pozice, z nichž každá zabere prakticky celou paměťovou kartu (proto taky jednu dostanete v balení s hrou). Druhý způsob, náročnější na pozice na kartě, spočívá v založení vícero měst a vzájemných návštěvách. Návštěvníkovi můžete nechat nějaké věci v zařízení zvaném Gyroid, postávajícím či spíše se pohupujícím vedle vašeho domu. Je dokonce možné určit peněžitou částku, za niž Gyroid vašemu kamarádovi danou věc vydá. Třetí způsob vzájemných obchodů je ještě rafinovanější a funguje i v případě, že není možné fyzicky navštívit kamaráda s paměťovkou v kapse. Tom Nook totiž dokáže zařídit, aby se požadované zboží doručilo právě té osobě a do té vesnice, kam ho chcete poslat. Stačí mu sdělit jméno adresáta a název jeho vsi. Obratem obdržíte mnohaznakový kód, který pak stačí adresátovi sdělit třeba e-mailem, nebo jakkoli jinak.

Animal Crossing Jsou tady ještě nějaké záležitosti, které nemohu moc podrobně rozebírat, ale zmínit se o nich musím. Animal Crossing příkladně disponuje pravděpodobně dosud nejlepším způsobem využití propojovacího kabelu s Game Boyem Advance. S jeho pomocí můžete odjet na tropický ostrov, kde je pořád léto (tedy i v zimě) a tam dělat věci, o kterých se vám doma ani nesnilo. Rovněž je možné nahrát si do GBA některou ze získaných NESovských her (AC obsahuje přibližně desítku starých osmibitových her od Nintenda). Další využití GBA umožní přídavné zařízení zvané E-Reader, které asi seženete dost těžko, ale pokud se vám to podaří, můžete si do hry načíst dárkové kartičky, mimo jiné s nějakými dalšími hrami. Do vaší vesnice v pravidelných intervalech přijíždějí (předem ohlášena) nejrůznější stvoření, od nichž lze ledacos zajímavého získat – každou sobotu večer je to třeba pes hrající na kytaru, jemuž když řeknete název některé z hudebních melodií, kterou jste slyšeli u někoho ze sousedů, dostanete od něj tuto melodii jako dárek, a může vám pak hrát ve vašem vlastním domečku. Můžete si nakreslit svůj vlastní grafický návrh a obléci se do něj, nebo z něj udělat tapetu u sebe doma. Muzeum, jemuž poskytujete brouky a ryby, od vás rovněž přijme zkameněliny vykopané ze země a obrazy koupené v obchodě s nábytkem. Když už nevíte co by, ale přesto se vám nechce hru vypínat, je možnost vykecávat se sousedy, plnit pro ně úkoly a hrát s nimi různé hry, a získat tak nějaké nové kusy nábytku Animal Crossing či oblečení. Je tu i spousta jiných překvapení a zajímavostí, na které je radost přicházet a které vám jistě nejednou přivodí pocit něčeho, co jste dosud nezažili. Příkladem budiž kočka Blanca, která kdesi ztratila obličej a chce po vás, abyste jí namalovali nový...

Vzhledem k naprosté výjimečnosti recenzovaného subjektu teď pro ty z vás, kteří jsou zvyklí číst pouze poslední odstavce, ještě jednou shrnu základní myšlenku – tahle hra v žádném případě nikam nespěchá, nemá ambici být „dohrána“ za týden, měsíc, rok nebo vůbec někdy a vzhledem k reálnému plynutí času se občas stane, že vás prostě dočasně omrzí. Toto je bohatě vykoupeno nejen tím, že hned druhý den je zde obvykle hned několik dalších důvodů k návratu, ale také senzačním multiplayerem, jakož i doplňkovými vychytávkami. Máte-li tedy nějakou tu trpělivost, lákají vás unikátní možnosti, které jinde neobjevíte... ehm. Co bych se namáhal. Stojí to za to, klidně si to objednejte!

Animal Crossing
Výrobce/Vydavatel Nintendo/Nintendo
Platforma GameCube
Multiplayer: ano, ovšem ne současně (viz text)
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 58-61 bloků
Verdikt: Nic pro akčně založené superhrdiny, naopak klidně plynoucí přehlídka kreativity. Dejte si ale pozor na závislost.
Hodnocení: 85% (info)