Jelikož jsem dostal po náročném týdnu chuť na odpočinkovou gamesku, přišlo mi CD s popiskem Antz akorát vhod. Dreamworks nepatří k firmám vydávající propadáky, navíc hra podle úspěšného filmu pro děti by nemusela být vůbec špatná. Už jsem se docela těšil, jak si zpříjemním sobotní dopoledne, prohrábnul jsem tašku, vyndal Antz a duševně se připravoval na proceduru instalace. Trochu mě tedy zarazilo, že Antz se neinstalují, ale spouštějí rovnou z CD. Možná již tento fakt jsem měl brát jako varovně zdvižený ukazováček, přesto mě to, coby líného člověka, potěšilo. První obrazovku představuje docela obyčejně průměrné logo. Následuje další, protentokrát žlutá, s výběrem jazyka, kterým s vámi bude hra komunikovat. V nabídce zkrátka kliknete buď na britskou, italskou, nebo německou vlajku. To, že vše nasvědčovalo na klasický budget (či ještě hůře - reklamní hru) mě vůbec netrklo. Mezitím jsem se rozplýval, jak se z konce kurzoru šipky při pohybu sype nepřeberné množství kuliček. A to je asi to nejkrásnější na celé hře - a ať už si v této části recenze o Antz myslíte cokoli, určitě se nemýlíte. S jak kvalitní hrou mám co do činění, mi došlo v okamžiku, kdy se na monitoru obrazovky rozsvítilo herní menu s obřím, a někdo by řekl i roztomilým, mravencem. Na tom bych ještě neshledával nic zvláštního, jenže mravenec pobral do vínku dnes již těžko dostačujících 256 barev, což se projevuje nepěkným zrněním. Uff...
Stále si opakuji, že i v 256 barvách lze vytvořit hratelnou hru - přesto, má představa dokonalé grafiky, kterou tak nějak nepřímo předurčovala filmová předloha, během okamžiku zmizela jako pára nad hrncem. Podrobné prozkoumání herních voleb ukazuje, že si mohou "zapařit" hned dva hráči na jednom počítači. Zajímalo mne, zda-li se hra vyrovná s neduhem více stisknutých kláves najednou. Mnohé hry, byť nabízejí hru dvou hráčů na jednom počítači, nejdou z jednoho prostého důvodu hrát. Držíte-li oba například jednu klávesu pro udání směru a najednou chcete oba zatočit, povede se to vždy jen jednomu z vás - čtyři klávesy představují problém. Antz si s tímto průvodním jevem také příliš dobře neporadil, ovšem ani mě to nepřekvapuje. Volím hru jednoho hráče, kouknu na nastavení ovládání (předdefinované, nelze změnit) a konečně spouštím samotnou hru.
Před mými zraky se objevuje něco, co mi v prvních pár vteřinách způsobuje menší šok. Mé nejhorší představy nakonec nabývají reálných rozměrů, neboť na obrazovce se rozprostírá něco, co bych si snad ani netroufnul zařadit do archívu Plných her na BonusWebu. Nevím, jestlipak se podařilo vytípnout obrázek ze hry, ale pokud ne, představte si obdélníkovou plochu s malými kamennými cestičkami. Ty jsou do sebe různě pospojovány,
přičemž se mezi nimi vyskytuje větší počet velkých kamenů, které představují zátaras. Na některých úsecích pochodují mravenci s přilbou a kopím v ruce - takzvaní strážci. Vaším úkolem je pokládat na zem bouchající houby, které zhruba po vteřině explodují. Pokud se v dosahu výbuchu nalézá kamenná kostka, zničíte ji. Mravenců - strážců se zbavíte stejným způsobem. Z některých kvádrů po explozi občas zůstane i bonus, se kterým si své trápení přeci jenom trochu ulehčíte. Po sebrání mráčku s bleskem se zvětší dosah výbuchu vždy o jedno políčko navíc. Obdobný bonus vypadající jako žlutý kamínek zvětší množství výbušných hub, jež můžete pokládat. Lahvička s jedem nepříjemně zpomaluje, včelka vás zase zřejmě bodne do zadnice a vaše postava upaluje po cestách dvakrát rychleji. Poslední typ představuje minci s podobiznou mravence - ta zase přidává zdraví. Po absolvování strastiplné cesty, během níž "vybombíte" všechny kameny, se náhodně objeví díra v zemi se žebříkem. Do díry vlezete, objevíte se v nové úrovni a vše začíná znova.
Jen tak na okraj, říká-li vám něco hra Atomic Bomberman (případně Dynablaster), nemá další vysvětlování pomalu smysl. Jedná se o ten samý princip s žádným novým nápadem. Snad jen, že výbuch vás okamžitě nepošle do nebíčka za andělíčky, ale přijdete o kousek své energie.
Počítačem ovládaní strážci příliš neotravují, prakticky se pohybují náhodně po uvolněných cestách a sami nic neprovádějí. Přičemž zničíte-li některého z nich, po chvilce se objeví na tom samém místě znova. Všech padesát úrovní postrádá jakýkoli nápad, obtížnost se trapně navyšuje např. tak, že se občas objevíte zabarikádováni mezi kameny. Za cenu ztráty energie zkrátka musíte položit výbušnou houbu. Pokud jde o grafické zpracování, žádných změn se nedočkáte, prostředí se nemění. Kvalita zvukových efektů odpovídá kvalitě hry samotné - čili nic moc. Ještě jedna taková perlička. Hra na CD zabírá něco kolem 6 MB, přičemž veškerá grafika (společně s animacemi) je uložena v příslušném adresáři v podobě BMP souborů. Co dodat.
Je mi jasné, že se nejedná o AAA titul, silně pochybuji i o budgetu, můj tip - reklamní hra. Dostat ji jako pozornost k lístku do kina, to by potěšilo. Každopádně Antz vznikl v roce 2001 a i kdyby byl zdarma, nebral bych. Atomic Bomberman se neprodává víc než za 200 Kč, mám pocit, že vyšel i jako příloha k některému z herních časopisů, a proto bych volil právě jej. Je nejlepší v tomto žánru.
| Antz | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
