Arc the Lad: Twilight of the Spirits

  12:00aktualizováno  8:12
RPG se nám na konzoli od Sony rozrůstají o dalšího kvalitního pokračovatele známé série, který by měl dát zapomenout na stížnosti hráčů ohledně nedostatkového zboží v tomhle oblíbeném žánru.

Arc the Lad: Twilight of the Spirits

RPG série Arc the Lad není mimo území Japonska příliš známa. Přitom dohromady čítá již pět dílů. První vyšel v roce 1995 jako jedno z prvních RPG pro PSX. A přestože šlo o naprosto klasické konzolové RPG, z neznámých důvodů se nedočkalo anglické verze a tudíž sklízelo úspěch pouze doma na japonském souostroví. To samé posléze potkalo i další tři díly. Až v roce 2001 se společnost Sony rozhodla spojit všechny čtyři PSX inkarnace Arc the Lad do jedné kompilace a vydala ji v anglickém jazyce. Bohužel pro většinu z nás zatím pouze v NTSC normě. Zaplať pánbůh alespoň za ni, protože při troše snahy není těžké ji skrze zahraniční internetové obchody získat. Stejnou strategii však budou muset fanoušci žánru RPG na PS2 zatím zvolit i v případě prvního dílu Arc the Lad pro PS2, který s podtitulem Twilight of the Spirits v USA již vyšel a PAL verze k nám do Evropy dorazí až v lednu. Redakci se naštěstí NTSC kopii podařilo získat a tak se s vámi můžeme o dojmy z toho RPG podělit v dostatečném předstihu.

S přechodem na PS2 se tvůrci rozhodli odpoutat i od událostí z původních PSX dílů. Twilight of the Spirits se tak odehrává ve stejném světě, ovšem o mnoho století později. A události předchozích dílů se zde objevují pouze v podobě legend. Díky tomu se ti, kteří předešlé díly nikdy nehráli, nemusí obávat, že při hraní nebudou lidově řečeno v obraze. Právě naopak. Celou situaci vylíčí hned úvodní animace, z níž se hráč dozví, že příštích několik desítek Arc the Lad: Twilight of the Spirits hodin bude žít ve světě, který je po mnoha katastrofách a bitvách mezi dobrem a zlem rozdělen demograficky na dvě poloviny, respektive obývají jej dvě rasy. Lidé a Deimos, což jsou inteligentní potvory schopné mluvit a přemýšlet. Mezi oběma rasami zuří neustávající boj, jenž často výustí v lokální půtky. Jejich účelem je povětšinou pouze odplata.

Jak lidé tak Deimos touží po tom, aby jejich protivníci navždy zmizeli z povrchu zemského. Mimo to jsou obě rasy rozdělené ještě uvnitř na několik znepřátelených frakcí, jež touží ovládnout celý svět. Svět Arc the Lad je zkrátka v krizi. V této situaci se do hry dostává samotný hráč. Aby to však nebylo příliš jednoduché, nechají jej tvůrci sledovat příběh ze dvou pohledů. Hra je rozdělena na kapitoly a v každé z nich budete následovat jinou příběhovou linii. Obě se samozřejmě nakonec spojí.

V jedné příběhové linii budete ovládat Kharga - prince maličkého království, které bude dříve či později pohlceno dalšími událostmi a stane se součástí větší říše. Kharg nosí na pravém rameni zvláštní znamení, na něž si bezděčně sahá v obtížných situacích a kromě toho v sobě ukrývá síly, s nimiž si zpočátku ještě neví rady.

Hlavním hrdinou druhé příběhové linie je napůl člověk, napůl Deimos - Darc, který je Arc the Lad: Twilight of the Spirits zpočátku představen hráči jako otrok zlé čarodějnice a předmět posměchu všech opravdových Deimos. Darc se však brzy z otroctví vymaní a hned během prvních dvou kapitol se stane králem svého kmene. Podivné je, že Darc také nosí na svém pravém rameni jisté znamení a stejně jako Kharg se jej dotýká ve vypjatých chvílích. Právě ono znamení je první známkou jisté spojitosti obou hlavních postav. Je tedy logické, že se nakonec jejich cesty díky událostem zkříží.

Více není radno prozrazovat, jelikož příběh je bez jakýchkoli pochyb největší devizou hry. Značný podíl na tom má také jeho podání v podobě dvou zdánlivě oddělených příběhových linií. Tento způsob vyprávění děje se v poslední době ostatně stává oblíbeným. Naposledy jsme je mohli zažít ve vynikajícím RPG od Konami - Suikoden III, a nyní v Arc the Lad: Twilight of the Spirits. A je nutno říci, že v obou případech se tvůrcům podařilo použitím dvou či více oddělených linií hru oživit. Příběh a jeho podání je zkrátka zpracován na výbornou.

Koncepčně však není tato hra ničím výjimečným Jedná se o to nejklasičtější konzolové RPG, jaké si jen dokážete představit. Kolem obou hlavních postav se vytvoří parta nohsledů a spolubojovníků, s nimiž pak hráč putuje mezi jednotlivými lokacemi po mapě, podstupuje Arc the Lad: Twilight of the Spirits souboje, povětšinou hodně dlouhé rozhovory a čas od času vyřeší i nemístně jednoduchý úkol. Prostě nic výjimečného, co bychom nikde jinde neviděli.

Vítaná změna však přichází v podobě soubojů, kde by ji málokdo čekal. Souboje se do značné míry podobají tahovým variacím á la Final Fantasy Tactics s tím rozdílem, že hráč může s danou postavou (když na ni přijde řada) volně pohybovat po poli, jehož velikost závisí na vlastnostech dané postavy. Pokud chce zaútočit silou, musí se dostat až do těsné blízkosti k soupeři a pokud chce zaútočit dalekonosnou zbraní nebo kouzlem, musí svoji postavu dostat do vzdálenosti odpovídající dosahu kouzla. Klasické tahové strategii se však souboje nepodobají pouze navigací postav po bitevním poli, ale také prvky jako je síla útoku závislá na postavení vůči soupeři, stejně tak jako možnost odrazit útok atd. V zásadě platí, že je dobré stát při útoku za zády, nebo alespoň bokem k soupeři. Pokud útočí soupeř - platí to samé. Stojí-li tedy hráčova postava k soupeři čelem, má větší šanci, že se jí podaří útok zablokovat.

Na první pohled se to nemusí zdát, ale důležitým prvkem je také vypadávání předmětů a peněz ze zabitých nepřátel. Tyto předměty totiž lze sebrat pouze během souboje a často je nutné dobře porozmýšlet, zda je lepší získat peníze a inkasovat téměř jistě úder, nebo naopak. Jako v každém RPG se i zde postavy vyvíjejí a postupem času se díky získaným zkušenostem Arc the Lad: Twilight of the Spirits učí nové magické pohyby a kouzla. Je trochu škoda, že tvůrci hráčům neumožnili větší měrou ovlivňovat i vývoj takových vlastností jako je síla, rychlost, či obrana. Ty se totiž zvyšují automaticky s každým získaným levelem a jedinou možností, jak je minimálně ovlivnit, je vylepšování zbraní a vybavení. Každou zbraň je možné upgradovat pomocí tří artefaktů a na každou postavu pak ještě připadají tři volné pozice například pro brnění, či jiné speciální předměty. Na druhou stranu tohle automatické zlepšování vlastností tvůrcům umožnilo dobře odhadnout, jak silné bude mít hráč postavy ve specifickém místě ve hře. Tomu pak mohli přizpůsobit sílu nepřátel, což znamená, že obtížnost je nastavená tak akorát, aby zdolání hry nebyla úplná hračka a zároveň to nebylo na první pokus nemožné. Díky tomu tak nebude nutné strávit několik hodin neustálým bojováním kvůli nabytí větší síl, či získání nové vlastnosti.

Přestože Arc of the Lad nepřináší nic převratně nového, jsou všechny jeho části skvěle zpracované a vyleštěné do maximálního lesku. Až na grafiku. O grafice nelze říct jednoznačně, že je špatná, že je dobrá, že je vynikající - ani odpudivá. Každou chvíli sem z ní měl jiný pocit. Některé postavy jsou vymodelovány skvěle, detailně a některé naopak vypadají dosti hranatě a nedodělaně. Stejné je to s jejich pohybem. Při běhu vypadají divně všechny postavy, ale když kamera například během enginové animace, nebo při rozhovoru Arc the Lad: Twilight of the Spirits (kterých je mimochodem ve hře množství větší než velké) zabere postavy zblízka, hýbou se nemotorně pouze některé. Ostatní pak působí zcela přirozeně. Je to zkrátka k nepochopení. Zvlášť když prostředí v jednotlivých lokacích vypadá naprosto skvěle, respektive mnohem lépe, než v jakémkoli současném RPG na PS2 - FFX nevyjímaje. Textury objektů jsou detailní a objekty, které by se měly hýbat, jsou v pohybu. To vynikne zejména v enginových animacích, kdy kamera například detailně zabere v kritickém okamžiku tvář některé z postav a na pozadí je vidět točící se mlýnské kolo, vlnící tráva i stromy a na jezírku šplouchají vlnky. To se nedá popsat, to se zkrátka musí vidět. Ale jak je výše řečeno, sráží celkovou kvalitu grafiky příliš velká nevyrovnanost. Můžeme tedy o ní říci, že je nadprůměrná, ale ne výtečná - což je určitě škoda. Co se zvuků týče je na tom Arc the Lad velmi dobře. Hudba se mění v závislosti na lokaci a dabing jednotlivých postav je také povedený, respektive hlasy dabérů odpovídají vzhledu a naturelu postavám. Pohříchu je dabing slyšet pouze v enginových animacích.

Celkově vzato je Arc the Lad: Twilight of the Spirit více než povedené konzolové RPG. Nepřichází sic s ničím novým, ale převzaté prvky jsou dotaženy a vyladěny na maximum. Škoda té kolísající kvality vizuálního zpracování. I tak si však tohle RPG zaslouží více než jen zvýšenou pozornost.

Arc the Lad: Twilight of the Spirits
Výrobce/Vydavatel Sony
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: ano, 165kB
Verdikt: Klasické RPG s velice propracovaným soubojovým systémem a výborným příběhem, což z něj činí nepřehlédnutelný počin.
Hodnocení: 80% (info)

Autor:
Témata: dabing, hračky

Nejčtenější

Zemřel Stan Lee, spolutvůrce komiksového světa značky Marvel

Fanoušci vzpomínají na Stana Lee u jeho hvězdy na chodníku slávy v Hollywoodu....

Ve věku 95 let zemřela legenda komiksu Stan Lee, který byl spolutvůrcem proslulé značky Marvel. O smrti muže, který se...

Hacker objevil chybu ve Steamu, která mu umožnila generovat hry zdarma

Steam

„Hodný hacker“ Artem Moskowsky dostal odměnu půl milionu korun za to, že objevil a nahlásil zásadní chybu ve Steamu. Ta...

RECENZE: Hra o havárii ponorky Kursk je tragickým omylem

Kursk

Kromě samotného nápadu nenabízí hra Kursk vůbec nic, proč byste si ji měli chtít zahrát. Je nudná a technologicky...

Komunitní sbírka na Star Citizen překonala hranici 200 milionů dolarů

Star Citizen

Více než dva miliony přispěvatelů již na účty autorů ambiciózního vesmírného simulátoru poslalo v přepočtu více než...

Potvrzeno: vzniknou remastery legend Command & Conquer a Red Alert

Command & Conquer (1995)

Po trapném odhalení mobilní verze Command & Conquer letos na E3 se EA pokouší napravit si reputaci. Potvrdilo, že...

Další z rubriky

Příběh barda po třiceti letech. Recenze The Bard's Tale IV

The Bard’s Tale IV: Barrows Deep

Říká se, že hudba je nejlepší lék. Ve světě The Bard's Tale je také nejmocnější silou. The Bard's Tale IV je návrat do...

RECENZE: Letošní FIFA sází na Ligu mistrů, jinak je vše při starém

FIFA 19

Zase o trochu lepší fotbal než v minulém roce, ale opět jistá pachuť z toho, že musíme platit plnou cenu za hrstku...

RECENZE: Temnou tahovou strategii Space Hulk: Tactics srážejí nedodělky

Space Hulk: Tactics

Nebezpečné mimozemské potvory, rozpadající se kosmický koráb a horda po zuby ozbrojených elitních vojáků a není to...

Seriál o motorickém vývoji: Co se děje ve třetím roce?
Seriál o motorickém vývoji: Co se děje ve třetím roce?

Děti ve třetím roce života své okolí baví rozpustilostí. Rády tančí, zpívají i vyprávějí. Jejich motorický vývoj jde stále kupředu a je na rodičích, aby se na něm aktivně podíleli.

Najdete na iDNES.cz