Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Arthur’s Knights 2: The Secret of Merlin

  12:00aktualizováno  12. srpna 10:26
Bezprostředně po zrecenzování prvního dílu vám přinášíme kritiku na druhý díl adventury od francouzského Crya, nesoucí název Arthur's Knights 2: The Secret of Merlin. Zajímá-li vás, co nám (ne)přinesl druhý díl nového a jakých vylepšení jsme se v něm (ne)dočkali, račte bez váhání vstoupit do nitra této recenze.

Tak zhruba na takovém místě bych chtěl strávit letošní dovolenou… Je tomu jen pár dnů, co jsme vám přinesli recenzi na první díl dobrodružné hry Arthur's Knights od francouzského Crya, a už zde pro vás máme ohlédnutí za dílem druhým. Popravdě řečeno, k nám do redakce tyto hry dorazily v přesně opačném pořadí, než v jakém oficiálně vyšly. The Secret of Merlin se v redakci povaluje po stole již déle než měsíc, nicméně nám přišlo hloupé a hlavně nezodpovědné zrecenzovat druhý díl dříve než první. Po četných negativních zkušenostech se v nás totiž usídlila nejistota, co kdyby byl druhý díl pouhým plagiátem svého předchůdce a my jsme jej nevědomě nadhodnotili a přechválili? A vidíte to, naše podezření se nakonec ukázalo být zcela oprávněné. The Secret of Merlin (dále jen AK2) totiž nejenže nepřináší téměř nic nového a vypadá naprosto totožně jako jeho předchůdce, ale dokonce se na něm neprojevil ani náznak snahy o odstranění alespoň jednoho z celé škály nedostatků prvního dílu. Toto zjištění bylo pro mě osobně nepříjemné dvojnásob, protože jsem si hned v úvodu hraní uvědomil, že mám před sebou dalších takřka nekonečných třicet hodin nudné „zábavy“. Vzhledem k téměř stoprocentní shodnosti obou dílů si tedy dovolím pojmout tuto recenzi tak trochu netradičním a zjednodušeným způsobem. Za předpokladu, že drtivá většina z vás už buď první díl hrála nebo četla moji nedávnou recenzi na něj, zde nyní uvedu jen to nejpodstatnější – tedy co je na hře nového a naopak co se naneštěstí vůbec nezměnilo. Nemusím snad ani uvádět, popis Bradwen těsně před zešedivěním (jinými slovy: pár okamžiků před korunovací). které části bude této recenzi dominovat.

Co je nového?

Příběh:
Je vcelku pochopitelné, že kdyby se měla na pokračování hry změnit jen jedna jediná věc, musí to být bezpodmínečně příběh. Pánové z Crya se touto nutnou, nikoli však postačující podmínkou řídili bohužel až přespříliš urputně a kromě příběhu se na zbytek prakticky vykašlali. V předešlém díle musel Bradwen čelit intrikám nevlastního bratra Morganora, jenž zavraždil nejen svého otce Cadfanana, krále Atrebatu, ale i Bradwenovu manželku. Nakonec se Bradwenovi podařilo Morganora s boží pomocí porazit a za své zásluhy byl samotným Artušem jmenován novým králem Atrebatu. AK2 začíná právě ve chvíli, kdy se novopečený král vrací zpět na své panství. Tam ho ale čeká řada neblahých zjištění, z nichž nejhrozivější se týká prokletí celého jeho rodu. Toto prokletí se projeví i na Bradwenovi, a to právě ve chvíli, kdy si na hlavu nasadí královskou korunu - postihnou ho strašné bolesti a vlasy mu zbělají jako čerstvě napadaný sníh. Bradwen se však nehodlá vzdát a rozhodne se vypravit na dlouhou pouť za odhalením příčin tohoto prokletí a jeho konečného zrušení. No a jakoby už těch problémů Bradwen v rozhovoru s vílou žijící v Avalonu. nebylo až až, postupem času odhalí existenci jistého „Skrytého krále Británie“, jenž čeká schován na vhodný okamžik, kdy by se mohl násilím zmocnit vlády nad celým krajem. I tohoto zlotřilce se bude muset náš hrdina pokusit zneškodnit.

Mapy herních lokalit:
Druhou a zároveň i poslední novinkou jsou mapy všech velkých lokalit. V prvním díle byla navigace po herním prostředí místy obtížnější, obzvláště pak na lesních cestičkách Ardenu, kde jste mohli velmi snadno ztratit orientaci. Zde si můžete kdykoliv během hry otevřít ručně kreslenou mapu, na níž je vždy vyznačena vaše aktuální pozice. Bohužel, tvůrce nenapadlo přidat možnost se pomocí mapy po jednotlivých lokalitách rychle přesunovat, takže ani tentokráte nebudete „ochuzeni“ o „extrémně zábavné“ a „úchvatně zdlouhavé“ jízdy na koni mezi lokacemi.

Co zůstalo při starém?

Úvodní animace:
Tohle pro mě bylo první šokující překvapení. Intro hry je totiž naprosto totožné, až na krátký Vstupní portál do Avalonu je pro Bradwena prozatím uzavřen. dodatek v jeho závěru. V tuto chvíli mě začaly nahlodávat pochybnosti, zdali jsem omylem nevložil do mechaniky CD prvního dílu hry. Naštěstí hra obsahuje alespoň nové outro.

Výběr postavy:
Šok pokračoval i nadále. Po navštívení zcela totožného menu jsem se dostal k identické rutině výběru hlavní postavy. Skutečnost, že si mohu opět vybrat mezi keltským a křesťanským hrdinou, jsem sice očekával, nicméně stará známá procedura tohoto výběru (ovládáte mladého studenta, který od svého učitele žadoní vyprávění příběhu) mně dovedla k myšlence, že nám americký DreamCatcher zaslal omylem znovu díl první.

Herní prostředí:
Konečně se dostavilo skálopevné ujištění, že mám v rukou skutečně pokračování a nikoliv původní první díl. Zatímco v něm byla krajina Atrebatského království posypána vysokou pokrývkou bílého sněhu, tentokráte se širé pláně vesele zelenaly čerstvou jarní travičkou. Bohužel, tím jsou ale rozdíly v designu herního prostředí a v grafice jako takové téměř vyčerpány a já se tímto dostávám k vůbec největšímu zklamání, jež se dá od tvůrců považovat na obrovskou drzost. Nebýt absence sněhu, je prostředí v obou dvou hrách ze Bradwen v útrobách rozbořeného amfiteátru v románském městě Magovenium. zhruba 90 procent NAPROSTO identické! Nejenže opět navštívíte Atrebat, Avalon, Magovenium a Arden, ale v nich pouze již notoricky známé lokace z prvního dílu a ke všemu ještě snímané kamerami umístěnými v naprosto stejných místech! Kvůli lenosti či nezájmu herního designéra vás tedy nečeká žádné objevování nových míst, čímž se již tak průměrná atraktivita hry sníží ještě o pár stupínků dolů.

O něco lépe jsou na tom herní postavy. Těch ve hře potkáte zhruba sedmdesát a z toho pouze polovinu budete důvěrně znát nebo vám budou alespoň odněkud povědomé. Po grafické stránce se samozřejmě též nic nezměnilo – postavy se stále skládají z minima polygonů, nicméně jsou alespoň slušně rozpohybované a vrhají reálné stíny. Vzhled herního prostředí tentokráte překvapí svou nevyrovnaností – zatímco Avalon nebo lesnatý Arden budou lahodit vašemu oku (možná i oběma očím), travnatý Atrebat naopak místy vypadá jako večeře, která vám už dvakrát prošla hrdlem (pokaždé jiným směrem, samozřejmě).

Náplň hry + hratelnost:
Tak zaprvé, tvůrci použili zcela identický interface a ovládání, takže i v tomto ohledu můžete očekávat přítomnost všech chybek a nedostatků z prvního dílu. Mám tím na mysli obtížné Bradwen v předem prohraném souboji s ničemným Rohatým hadem. hledání lokalit pro používání předmětů a též nutnost být k interaktivním objektům natočen přesně čelem. Samotná náplň hry pak opět nevystupuje z nudného průměru. Cestování na hřbetě koně je zde snad ještě častější než v prvním díle, úkoly a questy jsou tentokráte nejen nenápadité a nudně zdlouhavé, ale navíc mnohdy postrádají i logiku. Kupříkladu obyvatelé jedné vsi trpí již měsíce hladem, přestože se jim na dvorku prohání hejna tučných slepic a u zdí se nerušeně pasou početná stáda kravek a koní.

Všechno ostatní:
Konkrétně rozebírat zbytek hry by bylo zcela zbytečné zaplácnutí místa a maření mého i vašeho času, takže si to pouze stručně zrekapitulujeme. Beze změn zůstaly zvukové efekty, hudba (opět hraje povětšinou pouze v hlavním menu) i dabing. Stejně tak je AK2 obdobně rozsáhlá jako její předchůdce (cca 15 – 20 hodin za každou postavu). Bohužel nechybí přítomnost několika bugů, které zapříčiňují pád do Windows – tvůrci zřejmě jejich odstranění nepovažovali za nutné v domnění, že časté sledování loga Crya při spouštění hry patří k nejzábavnějším částem hry (a nedá se říci, že by byli daleko od pravdy). V recenzi na první díl jsem se trestuhodně opomenul zmínit o takzvaných „neviditelných zdech“, které Pohled na přímo pohádkovou krajinu Avalonu. lemují všechny lokace a zabraňují Bradwenovi vstoupit kamkoliv to není tvůrcům hry po chuti. Samozřejmě, že pohyb po herním prostředí se tím znatelně omezuje. Nezmínil jsem se též o rozsáhlé encyklopedii, která je jakýmsi doplňkem obou her. Její obsah jsem však nijak podrobně nestudoval, jelikož mě od čtení tun textů hra dokázala svojí nezáživností spolehlivě odpudit.

Takže… kdyby se do adventurního žánru dal vměstnat pojem „datadisk“, neváhal bych ho ve spojitosti s AK2 použít. Tahle hra skutečně nepřináší zhola nic, čeho byste se vrchovatě nepřejedli již v prvním díle. Pro mě osobně se stává posledním hřebíčkem do rakve série Legend Collection a doufám, že si pánové v Cryu zavčasu uvědomí, po jaké pekelné pěšince se to na posledním rozcestí vydali. Na odbočení správným směrem ale mají prozatím dostatek času a pevně věřím, že Atlantis 3 bude pro Cryo obrozeneckým znamením. Prozatím doporučuji všem příznivcům adventur ohlížet se zcela opačným směrem.

Arthur’s Knights 2: The Secret of Merlin
Výrobce: Cryo Interactive
Vydavatel: DreamCatcher
Distribuce v ČR: Cenega, v přípravě
Oficiální homepage: arthur.cryogame.com
Minimální konfigurace: procesor 300 MHz, 64 MB RAM, 200 MB HDD
Doporučená konfigurace: procesor 400 MHz, 128 MB RAM, 350 MB HDD
3D karty: ano
Multiplayer: ne
Verdikt: Děkujeme, drahé Cryo, ale vícero důkazů, že tvoje série Legend Collection je šlápnutím do již drahnou dobu zvětralého lejna, už opravdu není zapotřebí.
Hodnocení 55%

Autor:


Nejčtenější

Žádný milovník vláčků by si neměl nechat ujít český projekt Mashinky

Mashinky

V českých luzích a hájích se kutí mnoho zajímavých projektů. Jedním z těch nejsledovanějších jsou cenami ověnčené...

RECENZE: První placený přídavek pro český Kingdom Come je rozpačitý

Kingdom Come: Deliverance: From Ashes DLC

Placený přídavek From the Ashes nepřináší nic z toho, proč Kingdom Come tak milujeme. Možnost spravovat vlastní vesnici...



RECENZE: Erotický horor Lust for Darkness neděsí ani nevzrušuje

Lust for Darkness

Nezávislá polská hra slibovala kombinaci erotiky a hororu. Krve i nahých lidí je tu sice přehršel, ale přesto je...

Neonacisté verbují děti pomocí Fortnite a Minecraftu

Parodie na Minecraft nazvaná Mein Kraft (Ilustrační obrázek)

Řada populárních online her oblíbených především u mladých hráčů je ideálním prostředím pro náboráře extrémistů.

Saúdská Arábie zakázala desítky videoher, neunikl ani třetí Zaklínač

Zaklínač 3: Divoký hon

Saúdská Arábie zakázala sedmačtyřicet videoher v reakci na sebevraždu dvou dětí. Důvodem je podezření, že sebou nechaly...

Další z rubriky

Z velkých království trosky. Recenze Total War Saga: Thrones of Britannia

Total War Saga: Thrones of Britannia

Total War se tentokrát podívá na Britské souostroví roku 878 našeho letopočtu na konflikt mezi Vikingy a ostrovany....

RECENZE: Pamatujete na sci-fi simulátor Descent? Overload je to samé

Overload - fotky z recenzování

Descent patří mezi ty hry, na které hráči kolem třicítky vzpomínají s nostalgickou slzou v oku, zatímco ti mladší...

RECENZE: Agony měl šokovat zpracováním pekla, ale je to nudné béčko

Agony

Výlet do pekla by nechtěl asi zažít na vlastní kůži nikdo, ale taková virtuální exkurze ve hře, to je jiná. Madmind...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!



Najdete na iDNES.cz