Měl jsem možnost zahrát si od úplného začátku něco přes tři hodiny. O poutavém hratelném úvodu s jednou brutální scénou vám nemohu prozradit kvůli embargu nic, až teprve po ní následuje volba postavy.
Ať už si vyberete sympatického Alexiose, nebo nebezpečnou krásku Kassandru, volba je to jen kosmetická. Co jsem viděl, všechny animace, například když hlavní hrdina/hrdinka dostane hned v úvodu pěstí, ale i rozhovory, třeba když vám v retrospektivě otec říká, jak je na vás pyšný, probíhají stejně. To samozřejmě není žádné překvapení.
Assassin’s Creed Odyssey
Na výběr je kromě obtížnosti také asistovaný a objevitelský režim, který řeší, jak moc ukazatelů v herním světě uvidíte, respektive zda se necháte vést za ručičku, nebo ne.
A bezprostřední první dojmy? Hra je o dost ukecenější, takže našince určitě potěší, že i na konzolích jsou dostupné české titulky. Dialogy se větví, zohledňují výběr emocí, a zdá se, že některé volby mají v herním světě skutečně následky. Pokud například jednu misi nevyřešíte potichu, jak jste požádáni, čeká vesnici odplata. Je celkem zřejmé, že autoři se snaží posunout do žánru her na hrdiny. A není to špatné.
Co se soubojů týče, asi záleží na volbě zbraně, ale přijde mi, že jsou o něco svižnější. Záleží na pozici. Když na vás útočí dejme tomu dva nepřátelé, chcete se postavit tak, aby šli ze stejného směru, vy jste rány odrazili a provedli výpad. Dále záleží, do kterého ze tří stromů investujete body. V zásadě si vylepšujete luk, boj na blízko a tiché zabíjení.
Já investoval do válečnictví, protože mě lákalo vyzkoušet Sparťanský kop. Asi tušíte, co dělá. V jedné scéně jsem utíkal před silnějším soupeřem a vylezl po žebříku do patra. Nepřítel se za mnou vydal a když vylezl nahoru, aktivoval jsem Sparťanský kop, a efektně ho poslal pěkně dolů. Pád mu ubral celkem slušný kus života. Hned druhý bod jsem investoval do rychlého přísunu, který srazí nepřátele na zem.
Assassin’s Creed Odyssey
Přesto hra celkem jasně akcentuje tichý přístup. Do potyček je třeba pouštět se opatrně, když jsou nepřátelé izolovaní od ostatních. Se špatnou výbavou, kterou jsem měl, mi přišla tichá řešení efektivnější.
Začínal jsem v Kefalonii, což je v podstatě tutoriálový ostrov, jenž vám postupně představí všechny herní mechanismy. Pohledy na západy slunce, moře, či vinice jsou kouzelné, zřetelné ovšem zatím bylo i doskakování textur při pohybu v herním světě (hráno na PS4 Pro).
Assassin’s Creed Odyssey rozhodně není přelomová záležitost. Vychází z loňského Origins, na nějž nabaluje nový systém dialogů a voleb. Příběh se rozjíždí celkem slibně, po odehraných třech hodinách bych rád pokračoval a dozvěděl se víc. Řecko mi také přijde atraktivnější než Egypt, ale to je otázka preferencí. Bohužel jsem se nedostal k tomu, abych vyzkoušel bitvy na moři a vylepšování lodě. Každopádně pohyb v herním světě po svých nebo na koni je plynulý, hlavní hrdina/hrdinka vyšplhá prakticky kamkoliv.
Na patnáctiminutovém gameplay videu se můžete pokochat herním světem a sledovat stealth způsob řešení mise. Když jsem stejnou pasáží procházel já, k ostrůvku jsem doplul na loďce a nepřátele opatrně... pozabíjel tváří v tvář.
Assassin’s Creed Odyssey vychází 5. října na PC, PlayStation 4 a Xbox One.
