Caesar - panovník, jenž se navždy zapsal do historie lidstva a jehož existence inspirovala mnoho tvůrců počítačových her k vytvoření opravdu parádních kousků. Jedním z děl, v nichž zpodobnění tohoto velikána nalezlo své uplatnění, je i hra z líhně Crya s názvem Asterix & Obelix. Pro tu část naší populace, jež sice ovládá psanou češtinu, ale jaksi neměla ještě možnost setkat se s touto dvojicí komiksových bavičů, bych uvedl pár vět pro obeznámení se s nimi. Hlavními hrdiny komiksové verze i této hry, stejně jako filmového zpracování, jsou (pomineme-li přítomnost velmi dobře vypadající dívčiny jménem Falbala) dva roztomilí Galové - maličký Asterix a mohutný Obelix, kteří žijí ve své rodné vesnici, ležící na okraji římského impéria, spolu se svými přáteli v polovině prvního století p.n.l. v době, kdy Evropa je čím dál více v područí Caesarovy moci. Díky svému odhodlání bojovat za správnou věc a taky trochu díky kouzelnému lektvaru, jehož recept je jakousi starodávnou tradicí této vesnice a po jehož vypití se jeho konzument stává nadlidsky silným jedincem, se galští venkované - přes všechnu snahu římských legionářů - dokáží ubránit stále se opakujícím výpadům caesarových vojevůdců, kteří by rádi viděli tuto vesničku pod svou nadvládou. Do této nepříliš poklidné idylky je zasazen děj zde recenzované hry, i když o ději hry jako takovém zde nelze uvažovat díky 
okolnostem, jež budou popsány v následujících odstavcích. Ne, že by byla tato hra vyloženě špatná, jen se mi zdá, že film, z něhož pochází herní meziúrovňová videa a který mimochodem před nedávnem běžel na televizních obrazovkách, je podstatně lepší než tato hra.
Jedno je jisté - jednou z věcí, pro které jsem uvnitř sebe pocítil onu rozporuplnost, zmíněnou v úvodu tohoto článku, je grafika - graficky je na tom Asterix & Obelix velmi dobře. Postavy i okolí jsou velmi detailně zpracovány, což u mnoha jiných her nedělá jejich tvůrcům příliš vrásek na čele. Tito s klidem na srdci vysoustruží pro svá dílka kupříkladu mnohdy vcelku jednolité postavy nepřátel a příliš je to netrápí. Zde si však designéři opravdu pohráli a za to bych jim rád poděkoval. Animace jsou plynulé a příjemně Vás osvěží mezi jinak stereotypním průběhem hry. A to je právě ta druhá strana mince. Znáte zajisté ony handheldy, na nichž sbíráte vajíčka od slepiček, zdrháte pře chapadly chobotnice a tak podobně. Princip této hry je prakticky vzato stejný. Poletujete zleva doprava a nahoru dolů buď s Asterixem, Obelixem nebo oběma Galy (v případě hry dvou hráčů) po krásné přírodní scenérii, v 
rodné vesnici našich hrdinů nebo třeba před hradbami caesarova ležení. Báječné animace a ozvučení by měly vést ke skvělé hratelnosti, jenže ta se pravděpodobně odporoučela v okamžiku, kdy vývojáři volili, jakáže to hra vlastně bude. Bohužel nezvolili ani adventuru, plošinovku či jinou formu hry, jenž by stylově ladila s tak známými a oblíbenými postavičkami, jakými Asterix s Obelixem dozajista jsou. Vzít v úvahu lze třeba takovou adventurku od Infogrames, jejichž Asterix je určitě více přitažlivou záležitostí než zde rozebíraný A&O od Crya. Přestože je Cryo bezesporu jedním z úspěšných videoherních producentů, což dokazuje kupříkladu nedávno vydaná PC verze Atlantis 2, rozhodli se stvořit jakýsi trenažér lidských reflexů, jehož schopnost zaujmout dnešního potencionálního hráče mi připadá dost nepravděpodobná.
Tato hra je zábavná a podivná zároveň, ale co se zábavy týče, pobaví zřejmě jen ty později narozené, jimž ještě nějaký ten pátek do puberty schází. Jednotlivé levely jsou inspirovány filmovými příhodami. Hnedle úvodní level je pojmenován příznačně "Fish fight". Podkladem pro jeho vytvoření je nepochybně část filmové verze, v níž se galští vesničané přou o to, zda ryby od jejich spolustolovníka smrdí či ne.
Další úrovně hry jsou opět jisté adaptace kousků filmového scénáře a i když by jejich osvětlení zde zabralo jen malý prostor, neučiním tak ze zištného důvodu - okradl bych Vás tím o poslední kousek hratelnosti, jež je skryta v tom "nepoznaném" málu , co tu ještě zbylo (pokud tam nějakou vůbec najdete).
Původně jsem po první odehrané sérii levelů a závěrečném videu, což mi zabralo tak hodinu nebo dvě, chtěl popadnout cédéčko a praštit s ním do koše, ale pak jsem si vzpoměl na svého devítiletého syna a podal jsem mu hru se slovy: "Zkus to a pak mi řekni, jak se ti to líbilo." Očička se mu zaleskla a už pelášil uložit se do hrací polohy, zatímco na obrazovce mu nabíhalo intro. Od té chvíle uběhlo několik dnů a já se jej po jeho úspěšném zakončení galského tažení ptám: "Tak co, jak se ti to líbí?" Odpověď zněla: "Není to špatné." A přestože ještě dodal, že Warcraft je lepší, utvrdilo mě to v tom, že abych mohl alespoň zčásti objektivně posoudit tuto gamesku, musím vzít v úvahu i názor mladší generace a to je taky důvod, proč nedávám této hře původních 35 %, jak jsem si to plánoval, ale přisypu dokonce na 45%. Jestli to někomu nesedne, prosím, ale nemám strach, že by s mým ohodnocením někdo nesouhlasil a s tímto mým pohledem na věc více než dost 
koresponduje množství herních fandů, kteří se na letošním Invexu motali (nebo spíše nemotali) kolem počítače v Game hall, na jehož monitoru běžela PC verze této hry. Ono totiž koupit si v dnešní době hru na Playstation znamená pro jejího majitele dosti slušný - většinou čtyřmístný - průvan v peněžence, takže zcela jistě se za tuto cenu koupě této hry rozhodně a beze vších pochybností nevyplatí.
Co se týče Vaší pracovní náplně, procházíte se zde detailně graficky zpracovanými vesničkami a městy, bojujíce s římskými vojáky a ostatními barbary, pokud lze ovšem Vaši činnost za boj vůbec označit. To říkám s ohledem na možnost použití pouze jediného úderu. Ačkoli je však jediným základním pohybem rychlý úder, přesto je velmi zábavné, když jím zasáhnete případného nepřítele, zvláště pak jeho následný "úlet" z obrazovky. Levely jsou různorodé, co se ztvárněného okolí týče, ale pokud jde o hru samotnou, provádíte vlastně pořád dokola totéž: doleva-prásk, doprava-prásk, doleva,doleva-prásk,... Připadá mi, že tuhle hru by měli označit jako vhodnou pro děti od 3 do 11 let. Pro ty starší dle mého 
soudu nic zvláštního, kromě procvičování reflexů, nepřináší. V rozporu s tímto je však skutečnost, že hra je pro mladší generaci místy až příliž obtížná. Hned první úroveň je tuze tuhá a zásadní problém je skryt v nutnosti zvládnout skutečně rychlé reakce na dění okolo. Jak bylo naznačeno, ovládání herních postav vyžaduje zvládnutí přesně načasovaných pohybů, které jsou nutné pro překonání jednotlivých misí, což zavdává k tvrzení, že tyto praktiky je nutné skutečně pořádně natrénovat, aby hráč ovládl podstatu tohoto umění. Pokud to zmáknete, můžete jít třeba i na spartakiádu.
Charakter hudebního ozvučení se nese ve stylu příslušném tomuto druhu zábavy a ve své podstatě umocňuje atmosféru toho či onoho levelu. Ostatní zvuky jsou rovněž na dost vysoké úrovni a jsou prostoupeny nápadnou podobností se zvukovou kulisou animovaných seriálů, běžících na amerických satelitních kanálech.
Škoda, že vývojový tým nevolil raději adventurní podobu této hry, kdo ví, zda by z toho nevyšlo něco hodnotnějšího. Bohužel nestalo se tak, a proto lze jen suše konstatovat, že Asterix & Obelix je pro starší vyloženě nudnou záležitostí, pokud zrovinka necítíte potřebu tréninku svých reflexů, pro mladší hráče se pak jeví jako zábavná, ale dost těžká hra s pestrou grafikou a slušným hudebním ozvučením. Každopádně však nemá šanci soupeřit s herními skvosty současné tvorby pro Playstation, ba dokonce s klidem lze tvrdit, že nedosahuje ani kvalit průměrné hry. Tudíž rozhodnete-li se zakoupit tuto hru, činíte tak na vlastní zodpovědnost a případnou finanční a následnou zdravotní újmu si způsobíte pouze a jen svým vlastním zaviněním. Takže jak říkám, je to na Vás...
| Asterix & Obelix | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
