Donedávna bychom se mohli domnívat, že firma ATI bude spokojena s řadou svých radeonových karet i bez nového modelu VE. V horní části žebříčku soupeřil Radeon 64 DDR s GeForce2 GTS a v dolní části byl nasazen Radeon 32 SDR proti GeForce2 MX. Ovšem s tím, jak NVIDIA rozštěpila úspěšné MX do „pododrůd“ nazvaných MX400 (nejvýkonnější), MX200 a MX100 (nejméně výkonné), přičemž jejím mottem se evidentně stalo „T&L do každé rodiny“, pocítila firma ATI nutnost přinést konkurenci i do těchto nejnižších pater. Navíc tu byla ještě možnost současného provozování dvou monitorů, která přinesla řadě MX popularitu; to nemohli v ATI nechat bez povšimnutí, a tak je to další věc, kterou u Radeonu VE najdeme.
Co padlo za oběť nízké ceně
Oproti svým starším bratrům byl čip VE slušně vykastrován. To, co mu nejvíce ubírá na výkonu, je absence druhého renderovacího potrubí; dále se budou jeho uživatelé muset rozloučit s enginem Charisma (neboli s hardwarovou akcelerací T&L) a spokojit se s RAMDACem o nižší frekvenci. VE také nedisponuje 128bitovou paměťovou sběrnicí – data z/do něj tečou pouze po 64 bitech, zato však byla použita paměť DDR, čímž se handicap vyrovnává. Základní frekvence paměti (stejně jako jádra) je 183 MHz.
Rezignace ATI na T&L je poněkud překvapivá; nesmíme však zapomenout na to, že Radeon VE není cílen ani tak na hráče, ale především do kancelářských počítačů – na domácí stránce ATI ho najdeme v kategoriích Home User i Business User, nikoli však už v kategorii 3D Gamer. To tak trochu předznamenává i výsledky benchmarků, které jsou uvedeny níže.
Benchmarky
Radeon VE jsme netestovali sami – výsledky svých benchmarků nám zaslal Morfeus (www.kcs.kgb.cz), který ke změření výkonu grafických karet použil nový 3DMark 2001. Sestava, na které testoval, byla osazena Duronem 600 přetaktovaným na 1 GHz, základní deskou Asus A7V a 256 MB SDRAM 133. Radeon VE (4600 Kč) byl porovnáván s kartou GeForce2 MX400 (4700 Kč) a Riva TNT2 Pro (2500 Kč); ceny jsou uvedeny včetně DPH.
Výsledků testů nám jasně ukazují několik zajímavých faktů. Za prvé, v 16bitových barvách neomylně vládne GeForce2 MX, a to poměrně slušným rozdílem. Situace v 32bitových barvách, které se pomalu a jistě stávají standardem dnešních her, už není tak jednoznačná: od rozlišení 1024x768 začíná mít vrch Radeon VE. ATI má u svých produktů tradičně malý rozdíl mezi výkonem v 16 a 32bitové barevné hloubce a Radeon VE není žádnou výjimkou – všimněte si, jak hluboký je při přechodu do 32 bitů propad u MX a jak dobře se s ním naopak vyrovnává VE.
Koupit?
Jste-li náruživí hráči, Radeon VE vám nedoporučuji. Osobně bych nové 3D hry nehrál na žádné z testovaných karet v rozlišení vyšším než 800x600, protože by pro mě nebyly dost plynulé. Přijmete-li tuto mou tezi a dále vezmete v potaz absenci jednotky T&L v Radeonu VE, vyplyne z toho jasný závěr: přidržte se raději neokleštěného MX (tedy MX400, nikoli MX200 nebo MX100). Radeon VE začne nad MX získávat body až od rozlišení 1024x768 nahoru, a tam už tyto karty podle mě nemají co dělat. Ani po případném zlevnění VE (přece jen je to poměrně nová záležitost) bych si jako hráč takovou kartu rozhodně nekoupil.