Atlantida – bájný ostrov pod vládou boha Poseidona, který obývala velice vyspělá civilizace. Když však technologie mnohonásobně převýšila duchovní a mravní úroveň společnosti, došla svému konci – alespoň tolik praví encyklopedie. Pro milovníky tajemna, zejména pak z řad počítačových hráčů, je Atlantida synonymem nevyčerpatelné studnice záludných rébusů a hádanek. Ne však v tomto případě. Pradávná legenda pouze slouží jako omáčka v nové 2D arkádě, kterou si na svá bedra připsala firma 3d6 Games v licenci Disneye. Disney sice kraluje na poli krátkého animovaného filmu, baví děti ve svých zábavních parcích, leč v případě počítačových her úspěchů nejvyšších neslaví. Proč? Většinou se jedná o docela hezké projekty, které bohužel kazí absence novátorství – výsledný produkt odpovídá poctivé, řemeslné práci, ale zábava zůstává tak v půli. V případě Atlantis: The Lost Empire pro GBA, jejíž distribuci má na svědomí THQ, to dopadlo ještě o něco hůře. Ale abych nepředbíhal.
Příběh o pár větách se třemi animovanými obrázky spadá do kategorie, kdy autoři doslova vyždímali
povinné minimum pro zápletku. Ve zkratce, která vlastně ani nemůže být zkratkou, se jedná o následující: Lord Whitmore si nechá zavolat jakéhosi Mila, kterému oznámí, že jeho dědeček zasvětil svůj život hledání ztracené Atlantidy. Nakonec uspěl, jenže zřejmě pozbyl sil na náročnou dobrodružnou výpravu a tak nabídne dokončení expedice svému vnukovi. Ten bez váhání výzvu svého života přijímá. Intro se mi vcelku líbí, zaráží mě pouze jeho délka, protože z jiných GBA her jsem zvyklý na mnohem delší prology. Nevadí, na hře mě ostatně dostala jiná věc – vlastní grafické zpracování a ovládání. Nepatřím mezi ty, kteří říkají "grafika nadevše", ale ani do skupiny, jež vyznává pouze "čirou hratelnost". Zastávám názor, že mezi nejvíce podstatné aspekty patří hratelnost, která se už však povětšinou bez kvalitního zpracování multimediálních prvků neobejde. Atlantis: The Lost Empire již po stránce grafického vzezření nevypadá nijak dobře - a o tom nehodlám polemizovat, protože JE s čím porovnávat.
Atlantis: The Lost Empire patří do stále se rozrůstající rodinky 2D akčních her. Bohužel, volbu barevné palety bych označil za jednu z nejhorších. Ačkoli netuším, jak ztracené město a různé podzemní lokace vypadají, přesto mi třeba hrozně vadí růžové skály, které mi jdou vysloveně proti srsti. První bol pro mé oči spatřuji hned v úvodní úrovni na ponorce, na níž dominuje sytě modrá barva s odstíny, které kontrastují s ostře červenými objekty. To se raději ani nezmiňuji o prapodivných místech s obřími sochami, podzemní spletí chodeb a podobných "roztomilých" lokacích vyvedených v obdobném duchu. Tak říkajíc se tady nepodařilo navodit tu správnou atmosféru. Jedinou podstatnou výjimku představuje animace hlavní postavičky – také sice nevypadá nijak vábně, ale díky menším rozměrům a hubenému tělíčku se pohybuje vcelku vyvedeně. Běhá, skáče, skvěle ručkuje až na jeden detail – když se zachytne nějakého klacku a rozhoupe se, nějak se ji nechce respektovat základní fyzikální zákony a v klidu se točí kolem dokola. Jak směšně to vypadá vykládat nemusím. Obdobné nedostatky ovšem provázejí každou z deseti úrovní a ono se to nebezpečně kumuluje.
Každou úroveň uvádí věta, která říká, co se má během daného levelu splnit, abyste postoupili do dalšího. Fajn, některé nápady mi přijdou docela zajímavé, třeba hned v první misi musíte pozavírat přetížený parní systém nebo – tuším, že ve čtvrté - sledujete přítele, který vám ukazuje cestu. K zahození nejsou ani situace vyžadující dobrou zkušenost s ovládáním a pro příklad nemusím chodit daleko. V jámě se pohybuje koule, která jezdí ze strany na stranu a pokud našeho hrdinu porazí, samozřejmě přijde o pár životů. Cesta vede pouze šachtou směrem vzhůru – pomocí plošinky, jenže té je nejdříve nutné se dotknout, aby se aktivovala. A když už ji máte ve správné pozici, za chvilku opět vypne... chce to rychlost a um. Říkám si dobře, tohle se mi líbí, protože na tuhle překážku narážím skoro hned na začátku úrovně a tak není problém si tam během několika sekund doskákat. Jenže když na něco obdobného (co do obtížnosti) narazíte někde v půlce úrovně a vy samozřejmě ztrácíte život za životem, přijde mi to trochu neférové. Jistě, kompenzuje se tím relativně krátká herní doba, která se nemístně prodlužuje právě díky těmto nástrahám. Přivítal bych raději dvojnásobný počet levelů a poloviční obtížnost než tohle. Ukládání pozice probíhá přes kódy
získané při dokončení úrovně a díky tomu, že autoři asi sami uznali svou docela "drsnou" obtížnost, narazíte během cesty na ukládací místa. Mé obavy s ukládáním se brzy potvrdily – za většinou takovýchto save pozic, se pak ukrývala některá z libůstek. Ještě teď mě ve snu – coby noční můra – trápí "ledová" úroveň. Ledová proto, protože postava se pohybuje po ledových skaliscích a autoři přišli s ďábelským trikem – postavičce bude lehce podkluzovat pod nohama. Když jsem pak proběhl ukládací pozicí přišlo nejhorší – hromada krátkých ledových plošinek, po kterých jsem musel vyskákat až nahoru. V okamžiku desátého neúspěchu jsem byl nucen dát si pauzu, neboť to ve mně začínalo s jistotou vřít, což se odráželo na mém horším a horším výkonu.
Putování se ovšem neskládá ze samého poskakování a umírání. Na řadu přijde čas od času i bloudění, či (opět většinou) nesmyslný časový limit pro danou událost. Co se týče nepřátel, tak mystická stvoření se obvykle netváří zrovna přátelsky, proto je dobré je likvidovat bumerangem.
Bedny a další rozbitelné věci se zase ničí dynamitem, zbytek nářadí doplňuje pistole a francouzský klíč.
Takže co říci nakonec? Atlantis: The Lost Empire je pro mě ohromným zklamáním. To, že se z příběhu nepodařilo vykřesat téměř nic, bych autorům klidně odpustil – jde přece o arkádu, ale nedostatky v hratelnosti a grafickém zpracování prominout nedovedu. Arkád pro GBA máme dost, za zmínku určitě stojí Lady Sia; V neposlední řadě pak také Warioland 4 (recenze brzy!), od kterého by se mohl Atlantis: The Lost Empire, resp. jeho autoři, jenom a jenom učit to, jak má se vším všudy vypadat správná 2D arkáda. Zkrátka a dobře, tenhle pokus ve stylu Indiana Jonese vůbec nevyšel.
| Atlantis: The Lost Empire | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
