Podívat se někdy do lidského těla z pozice bakterie nebo krvinky je bezpochyby něčím lákavá a znepokojující představa. Ve filmu i literatuře není také toto téma ničím novým a neobvyklým. S možností zažít takové dobrodružství přímo na vlastní kůži na monitorech počítačů přichází hra s příznačným názvem Bacteria. Nápad, který zajisté poskytuje obrovský potenciál co do herní akce i zajímavosti příběhu. Jak se dalo očekávat, máme tu co do činění se záchranou něčím nenahraditelné osobnosti, konkrétně vynikajícího vědce umírajícího na neznámou nemoc. Nejnovější genetická léčba nezabírá, a tak poslední šancí je vydat se ve zmenšené podobě proti bakteriím do přímého boje. Tímto úkolem, se slibem obrovské odměny, vás pověřuje blíže nespecifikovaná společnost, kde dotyčná osoba působí. To je celý děj, skýtající otevřený prostor jak pro napínavý a zvláštní příběh, tak i pro lineární, konvenční pojetí. Hra zprvu nechává tuto otázku otevřenou a po krátkém lehce nahozeném úvodu ústí přímo do prvního briefingu a akce samotné. První triviální úkoly jako sesbírat organické vzorky umožňují hráči tak akorát aby se rozkoukal a zjistil, z čeho vlastně herní prostředí v základu spočívá. 3D prostor, překvapivě neohraničený, či ohrazený většinou pouze jednoduchým tunelem bez větší prostorové členitosti a pestrosti, tvoří většinu veškerého horizontu. Z toho důvodu zde nenajdeme žádnou mapu ani jakékoliv grafické znázornění terénu. To, co ze hry dělá trojrozměrnou akci a odlišuje ji od čistě arkádního stylu, jsou
podoba a pohyb nepřátel - ty probíhají neomezeně v celém prostoru.
Celý herní systém je založen kupodivu hlavně na omezené možnosti ovládání. Na první pohled se totiž možnosti pohybů jeví být shodnými s běžným standardem her typu Descent, brzy ale přijde ne zrovna nejpříjemnější poznání, že tu kdosi zapoměl na úkroky do stran. Zatímco tradičně otáčení do libovolných úhlů obstarává myš, pohyb vpřed, vzad a rychlost klávesnice, místo očekávatelných přímých pohybů do stran se dočkáme jen otáčení okolo osy, tj. minimální změny pozice. Záhy ovšem začně být jasný důvod téhle zvláštnosti. Jelikož členitost horizontu je prakticky nulová a souboje probíhají většinou ve značně otevřeném prostoru, při existenci úkroků by ve spojení jen s trochu větší zručností mohla hra v soubojích později už těžko něčím překvapovat. Většina bojů začíná stylem čelního útoku bakterií, v případě zákeřnějších druhů rovněž jejich střelbou nejrůznějších nábojů, případně řízených raket (trošku zvláštní u bakterií, ale budiž). V případě plné kontroly nad vlastním pohybem by po troše tréninku nebyl nejmenší problém většinu útoků hravě zvládnout, průběh podobného napadení s existujícím ovládáním ale probíhá přibližně takto: Jakmile je bakterie v dosahu, nezbývá než nejlépe vystřelit některou z řízených střel, zvýšit rychlost a letět kamsi do strany. Poté už dochází k útočení z malých vzdáleností a dále nezbývá nic než využívat náhodně
jiných úhlů pohybu vůči protivníkovi, případně u slabších z nich prostě přímého útočení bez sebemenší potřeby vyhýbat se (to se ale časem pochopitelně mění). Obtížná manévrovatelnost je podstatou většiny z celé obtížnosti hry. Přináší nutnost i určité dávky strategického postupu a jakousi větší radost z úspěšně dokončených misí, kde úspěch často spočívá v téměř akrobatických kouscích, zručnosti, ale i náhodě. Co do podoby herního prostředí, celkové vyladěnosti a přiměřenosti, je tento herní princip zcela vyvážený, ovšem co do samotné zábavy už podstatně méně přesvědčivý. Rozhodně vždycky bude něčím atraktivnějším plná kontrola a větší možnost pohybu v zajímavém a měnícím se prostředí, než pohyb nějak drasticky omezený a probíhající v jednolitých, stále podobných plochách. S prostředím to sice je později ve hře trochu lepší, ale nic revolučního se rozhodně nekoná.
Struktura většiny misí taky nepatří mezi nejbohatší. Většinou hlavní úkol spočívá v tom, doletět skrz navigační body až k poslednímu. Obměny typu - hlavním cílem je rozstřílet ložisko zhoubného viru, či - zjistěte, co záhadného se děje kdesi v těle (v misi to pak ale už většinou vůbec nic záhadného není) - příliš nepřesvědčí. Na druhou stranu, příjemnou skutečností je přítomnost poměrně oddechových misí. Po obzvlášť těžkých úkolech většinou následuje jakýsi odpočinek; některé jsou zaměřeny pouze na sbírání předmětů, přidávajících peníze potřebné k
upgradům plavidla, štítů a zbraní. Ty lze získat kdykoliv během hry, v okamžiku jsou obstarány miniaturizovaným transportem. Vše také do jisté míry závisí na upgradech, dva hlavní - na zvýšení účinnosti štítů a základních střel - jsou extrémně drahé, dále se jedná už vesměs o dokupování různých přídavných raket. Nelze se nepozastavit nad tím, že tento princip je tak trochu v rozporu se základní logikou hry. Zatímco v ději jste jako hlavní hrdina najat společností, pro níž záchrana vědce je vším a vy poslední nadějí, ve hře samotné si ve skutečnosti musíte doslova vydělávat na každé vylepšení, které vám zvyšuje bezpečnost a tím pádem i pravděpodobnost celkového úspěchu při záchraně života vědce. Proto je značně nepochopitelné, že tento "tržní" princip funguje i v takovém případě. Ale to zase není nějak zvlášť závažná výtka, která by měla co do činění s kvalitou či nekvalitou celé hry.
Grafika je velice zdařilá po výtvarné stránce. Prostředí působí velmi surrealisticky až snově, vše okolo jako by plavalo. Všechny povrchy jsou velmi detailní, design bakterií nápaditý a náležitě odpudivý. Plynulost hry je díky nulové členitosti terénu velmi dobrá. Animace a výbuchy bakterií jsou zvlášť působivé, vypracování podoby všech objektů byla věnována značná pozornost. Zdařilé jsou i zvuky, každá skupina bakterií má svůj specifický. Většinou jsou to nelidské, hezky odpudivé skřeky. I hudba jako by přesně pasovala k nevlídnému
bizarnímu prostředí. Po stránce zpracování nelze hře vytknout vůbec nic. Dá se říci, že příliš ani po stránce obtížnosti, ta je skutečně v rámci možností vyvážená. S hratelností už je to slabší, nějakou dobu hra svou nezvyklostí a originalitou prostředí upoutá, ale brzo převládá rutina typu - doletět na místo, postřílet všechny nepřátele či rozstřílet cizorodé (nebránící se) kolonie, občas nastupuje ke konci extra tuhý protivník. Bohužel ani zajímavé téma děje není moc rozvinuto - jeho zvraty sice jsou občas poměrně poutavé, ale probíhají jen v rámci textu briefingu a nic víc. Kromě hlavní příběhové linie herní mód dále nabízí i arcade módy pro rychlý trénink spolu s tabulkami high score. V průběhu hlavní kampaně je také vytvářena podrobná statistika o úspěšnosti zásahů.
Bacteria není špatnou hrou, ale ničím příliš nevybočuje z šedého průměru, snad jen výtvarným ztvárněním. Bavit se u ní možná mnozí hráči budou, i když jak dlouho, zůstává otázkou. Na druhou stranu už jen to, že se nejedná o jakkoliv nedotažený titul, ale naopak autorsky propracovaný do nejmenšího detailu, byť celkově s ne zrovna nejnápaditějším a nejatraktivnějším herním systémem, není v dnešní době obrovské záplavy her zdaleka samozřejmostí.
| Bacteria | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
