Nepovažuji se za kdovíjakého hardcore hráče, ale něco už jsem na herní scéně zažil a moc dobře si pamatuji, jaký dopad měly tituly Banjo-Kazooie a Banjo-Tooie na herní scénu. Bez téhle dvojky by nikdy nevznikly série jako Ratchet & Clank a Jak & Daxter. Banjo-Kazooie totiž etabloval subžánr „parťáckých“ 3D hopsaček.
Naposledy se ve velkém konzolovém titulu představili oba zvířecí kamarádi v roce 2000 na již dýchavičné konzoli Nintendo 64. Po dlouhých osmi letech, kdy moje děti konečně dorostly do věku, aby se s touhle dvojkou seznámily, se oba hrdinové vrací.
Vše si musíte od základu postavit.
A co za těch dlouhých osm let dělali? Upřímně, nic moc. Zlenivěli, leželi doma na gauči, hráli videohry a pojídali pizzu. Oba tak ztloustli a do žádného dalšího dobrodružství se moc nehrnou. Osud tomu ale chtěl jinak a na scéně se objevuje Pán 
videoher, který nejenom že odtuční a vybaví kdysi oblíbenou dvojku na cestu svého života, ale i sestaví nové tělo Gruntildě, úhlavnímu nepříteli zvířecích kamarádů. Z té po posledním díle zbyla totiž jenom hlava. Stylová postava Pána videoher, která má místo obličeje obrazovku s Pongem, brzy seznámí znesvářené nepřátele se svými záměry a dobrodružství může začít.
Start je povedený a pokud jste nehráli žádný z předchozích dílů, stejně jako moje děti, tak vás uvede dobře do děje retrospektivním výkladem událostí minulých. I když hra neobsahuje dabing, tak české titulky prckové ocení. Překlad je povedený a většina vtipů dobře vyzní i v češtině.
Horší však je, že na televizi s nízkým rozlišením devadesát procent textů vůbec neuvidíte. Děcka si tak u sebe v pokojíčku nezahrála, a když vyšlo Call of Duty: World at War, tak jsem je prostě nemohl nechat v obýváku, že? Na HDTV je vše samozřejmě v pořádku, ale myslím si, že spousta ratolestí okolo deseti let u nás v Česku televizi s vysokým rozlišením prostě nemá.
Velkým šokem po začátku hraní bylo zjištění, že i když jde o pokračovatele z jedné z nejkultovnějších hopsačkových sérií vůbec, tak skákací část tvoří asi jen jednu čtvrtinu hry. Možná si myslíte, že jsem to opět přehnal s lahváči, ale není to tak. Většinu hry totiž tvoří sekvence, kde usednete do vozidel.
Před pár lety bylo v módě mluvit o takzvaných Halo-killerech, což byly hry, obvykle FPS, které se snažily sesadit z pomyslného trůnu hypovanou FPS Halo. Obvykle 
obsahovaly vozidla a později se začalo jako o Halo-killerech mluvit v souvislosti s každou blbostí, ve které se nacházela vozidla.
V roce 2004 by tak Banjo-Kazooie: Nuts & Bolts byl typický Halo-killer. Najdete v něm primitivní vozítka, auta, vznášedla, tanky, čluny, ponorky, vrtulníky nebo letadla. Ne, nedělám si legraci, to vše ve hře naleznete. Má to ale háček! Vše si musíte od základu postavit.
Nedílnou součástí celé série je i humor – z části infantilní, z části s odkazy na svět dospělých.
Naštěstí práce ve vaší mobilní garáži je otázkou několika vteřin, protože hra ví, že vám může být osm let a dost vám tedy pomáhá. Je to něco, jako kdybyste stavěli Lego. Na své stroje však musíte nejdříve sehnat součástky. Ty nasbíráte hned v několika tématických světech, kam se ve svých dobrodružstvích podíváte. A jak už 
tušíte, tak většinou nepoběžíte po svých, ale pojedete, poplujete nebo poletíte. Škoda jen, že ovládání dopravních prostředků není úplně ideální a dost často máte pocit, že jsou z papíru.
Na rozdíl od předešlých dílů zde neplníte v daném světe určené úkoly, ale u postav si vybíráte mise. Můžete tak skočit po tom, na co máte chuť a obtížnější věci nechat na potom. Nesmím ovšem opomenout poznámku, že Markéta, moje manželka, s touto variantou nesouhlasí a radí, abyste se nejtěžším úkolům věnovali jako prvním. Při plnění úkolů se setkáte i s celou plejádou známých postav. Mě po celou dobu přepadala nesmírná nostalgie, protože s těmito postavami jsem se dlouhá, ale opravdu dlouhá léta neviděl.
Zadání úkolů jsou rozmanitá a většinou se dají řešit několika způsoby. Velkou měrou k tomu přispívají samozřejmě vozidla. V hopsacích částech pak pomohou známé i 
neznámé předměty jako magické kladivo nebo antigravitační udělátko.
Nedílnou součástí celé série je i humor – z části infantilní, z části s odkazy na svět dospělých. Taková parodie Dallasu je opravdu k popukání. Stejně tak jsem se bavil i u LogoBoxu 720. Postavy jsou sympatické a oblíbit si je není nic těžkého. I když tu opět hraje jedno slovo velkou roli. Je jím samozřejmě nostalgie.
Hra obsahuje také několik miniher. Logicky se nabízí závody, které tu samozřejmě jsou, ale naleznete tu třeba i arkádové mincové minihry nebo bingo.
| Zahrajte si prvního Banja |
| Zahrát si první díl Banjo-Kazooie bude možná po odehrání aktuální trojky chtít více hráčů. Retro je retro, ale sehnat ho na Nintendo 64 sice není nereálné, ale bez internetových aukcí se neobejdete a hlavně sáhnete docela hluboko do kapsy. Nejjednodušší volbou tak zůstává pořídit si verzi pro Xbox 360. Hra vyšla na Xbox Live Arcade a obsahuje HD rozlišení a několik menších grafických vylepšení. Ze hry byla také odstraněna loga Nintenda. Hru pořídíte za 1200 Microsoft bodů, čili 540 Kč. Pokud jste si však Banjo-Kazooie: Nuts & Bolts předobjednali, tak byste se z originálu měli těšit zdarma. Doufejme, že se na XBLA objeví i Banjo-Tooie, toho levně sehnat není vůbec lehké. |
Vizuálně jsem ze hry prostě „paf“. Je stylová a přitom technicky bravurně zvládnutá a detailní. Viditelnost je fenomenální, nový Banjoprostě ždímá z Xboxu 360 hodně. Zaznamenal jsem sice menší problémy se snímkováním, ale nic vážnějšího. Neméně působivá je i hudba. Pohádkové motivy jsou líbivé a hra disponuje jedním z nejlepších herních soundtracků vůbec.
Ke slovu se nově dostal i multiplayer, ve kterém si vyzkoušíte splnit některé úkoly z hry jednoho hráče až proti sedmi dalším osobám přes Xbox Live, na jednom Xboxu pak ve čtyřech. Není to sice taková zábava, jak by se mohlo zdát, ale ani tam není multiplayer špatný a jeho přítomnost vítám.
Banjo a Kazooie jsou tedy zpět. Jsou stejní jako před lety, ale přesto tolik jiní. Nová hratelnost naroubovaná na staré základy působí svěže a zábavně. Teď jen doufat, že se další regulérní díl neobjeví dříve, než za osm let.
Hru zapůjčila firma Gamehouse.
