Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Battlefield 1943 – vstupné pouze skupinové

  0:02aktualizováno  0:02
Čistě online hraní pokračuje v ofenzívě. Zarytí singlisté mohou protestovat, ale to je asi tak všechno, co mohou dělat.
75

Battlefield 1943

Platforma: PC
Výrobce: EA DICE

  • Za málo peněz hodně muziky
  • Pro sehranou partu ráj
  • Jen pro online pozitivní
  • Bez bugů se to neobešlo
  • Ostrá, leč průměrná grafika
  • Známe ovladatelnější vozidla

Pokračování série v podobě, v jaké jsme ho rozhodně nečekali. Ne, že by působilo špatně, ale zdá se, že se poněkud kryje se zaměřením Battlefield Heroes a že milovníci předchozích dílů série budou muset brblat nad přílišným zjednodušením.

Herní karta

Battlefield 1943

Battlefield 1943Výlučně online her přibývá i na konzolích, což má pro vlastníky PS3 alespoň tu výhodu, že už je po zakoupení hry nečeká žádná další investice. A ať si singlisté hořekují, jak chtějí, pravdou je, že už se delší dobu množí hodnocení typu „výborný multiplayer, ale singl nic moc“, takže není až takovým překvapením, když se ten „singl nic moc“ místo trnité snahy ho vylepšit prostě rovnou vypustí.

Battlefield 1943, kromě toho, že je čerstvou ukázkou výše uvedeného řešení, pak přidává ještě další tradicionalistům nemilý prvek – nemá krabicovou verzi. Lze jej toliko stáhnout z internetu, v případě PlayStationu 3 tedy s využitím služby PlayStation Network a za nějakých třináct euro. Odpůrcům tohoto vývoje tudíž může být alespoň částečnou útěchou fakt, že tentokrát nejde o plnohodnotnou velkou hru, ale o půlgigabajtový budget.

Táhnete neomezenou munici.

Battlefield 1943Tomu odpovídá i celková skromnost konceptu, počínaje pouhými třemi mapami Wake Island, Guadalcanal a Iwo Jima – v budoucnu by měla přibýt čtvrtá, letecká Coral Sea – přes dva válčící tábory, Američany a Japonce, a prozatím jediným (!) herním režimem Conquest konče.

Letopočet v názvu hry pak otevřeně odkazuje ke klasice jménem Battlefield 1942, s čímž souhlasí i charakter celého opusu, řídící se heslem „známý recept, nová fazóna“. Veteránům bitevního pole tedy adaptace na nový kousek nezabere prakticky žádný čas. A ty, kdo dosud se sérií neměli tu čest, rychle zasvětí srozumitelný a podrobný tutoriál.

Battlefield 1943Totiž s tou rychlostí to nemusí být až tak docela pravda. Na pobíhání s puškou se sice není co učit, ale k sérii neodmyslitelně patří ovládání bojové techniky a třeba u takového tanku si asi mnozí rychle přepnou na pohled „zvenčí“, aby zjistili, jak se krucipísek ta železná želva vlastně pohybuje. Nicméně tankistické začátky alespoň předvedou, jak se dají obrněncem očesávat ploty, telegrafní sloupy, stromy a další překážky.

Řízení tanku je ovšem dětskou hračkou ve srovnání s pilotáží letadel, jíž věnujeme infobox. Naopak u člunu se nestačíte divit, jak hladce a rychle si to po moři svištíte. Ve člunu a džípu pak můžete usednout místo k řízení i za kulomet, na rozdíl od tanku, kde ovládáte sami jízdu i kanón.

Stíhačka na temnou hmotu
Ovládání přibližovadel v Battlefieldu 1943 poněkud ignoruje zažité standardy, což není nikde znát tolik, jako právě za kniplem stíhačky. Že se stroj zvedne i přistane na nějakých dvaceti metrech a dá se z něj za letu celkem bez úhony vyskakovat na tvrdou zem, budiž. Byť však jde v tomto směru o arkádu každým coulem, na druhou stranu se paradoxně nedočkáte tradičního ovládání letu jednou páčkou analogu. Je nutno používat páčky obě, přičemž levá ovládá svislou ocasní plochu a pravá klapky na křídlech a vodorovných ocasních plochách. A levou "spouští" přidáváte plyn.

Nezní to až tak složitě a vítaně to přidává alespoň kapku realismu, ale mnohý nováček se asi bude častěji koupat v moři než kosit protivníky. Nemluvě o hranicích vzdušného "bitevního pole", po jejichž překročení vám začne odtikávat poměrně krátký limit pro návrat do vytyčených mezí. Takže doporučujeme nejdříve pořádně natrénovat zatáčení pouhou levou páčkou.

Výsledek nápadně připomíná kosmickou loď z Futuramy, která, jak známo, létá tak, že stojí na místě a hýbe celým vesmírem. Až tento snadný, leč vizuálně o to bizarnější, manévr zvládnete, teprve přidejte páčku pravou. Loopingy raději nezkoušejte vůbec – vypadá to příšerně.

A ještě jedna poznámka – pro ty, kdo nepřeskakují tutoriál. Stíhačka nese dvě bomby, ale úkol s likvidací tří tanků na palubě letadlové lodi splníte daleko rychleji tím, že si letoun půjčíte v roli průzkumníka, nad palubou z letadla vyskočíte a zničíte tanky přísavnými náložemi.

Battlefield 1943Ale zpět k pěchotě. Na výběr jsou tři třídy vojáků: pěšák, střelec a průzkumník. Liší se jednak dostupnou výzbrojí, jednak speciálními schopnostmi. Střelec umí útočit bodákem a ze speciálního nástavce na pušce střílí granáty. Pěšák disponuje samopalem a bazukou, dovede francouzským klíčem opravovat vozidla a granáty pro změnu hází. A konečně zvěd nese ostřelovačku a pistoli, švihá tesákem a vrhá přísavné nálože, jež pak odpaluje něčím, připomínajícím pumpu na výplach střev. Nálože dovede vrhnout hned tři po sobě a odpálit je naráz, což se i hodí. Měnit profesi lze jednak při respawnu, jednak i tím, že si přivlastníte bágl padlého protivníka.

Na hřbetě táhnete neomezenou munici, což jen potvrzuje zjednodušený charakter hry. Alespoň ovšem musíte nabíjet, případně si pár vteřin počkat, než se vám pod křídly vylíhne další bomba a podobně. A inkasované olovo, jež se v lepším případě projeví zrudnutím obrazovky, vypotíte tak, že se na chvíli někde zašijete.

Battlefield 1943Ovládání přibližovadel ignoruje standardy.

Kromě využívání přibližovadel máte k dispozici i různé pevné kanóny a kulomety, plus nějakou tu speciální vychytávku. Například můžete vlézt do bunkru s radarem a přivolat odtud nálet.

Ten provádí skupina bombardérů, jejíž let se dá mírně korigovat a v blízkosti cíle se pak můžete přepnout do pohledu z okénka bombometčíka pro přesnější zásah. Na jednu návštěvu bunkru máte jen jeden pokus, tedy jedno otevření pumovnic. Pak musíte celý postup opakovat a připadá vám, že se bombardéry plazí jako šneci.

Výše zmíněný herní režim Conquest využívá pro Battlefield typický systém tiketů, ubývajících v závislosti na oživování padlých a počtu držených základen – tikety protivníkům ubývají tím rychleji, čím víc jejich základen jste již obsadili. Základnou se Battlefield 1943pak míní klasická vlajka na stožáru, u níž musíte vydržet tak dlouho, dokud se kruhový časový ukazatel v barvě soupeře nedostane na nulu a následně ten ve vašich barvách na maximum.

Grafika není vyslovená extáze – třeba takové moře při pohledu z letadla vypadá jako modré linoleum – ale zážitek neruší. Na druhou stranu engine Frostbite umožňuje poměrně solidní destrukci, i když je trochu zvláštní, že puškou zasažený sud s benzínem zboří půl zděné budovy.

Nezabiješ, nedostaneš
Čtvrtý level s novým herním režimem Air Superiority slíbil výrobce dodat v okamžiku, kdy celkový počet zabití prostřednictvím PS3 nebo Xboxu 360 dosáhne 43 milionů. 13. července v noci, kdy vznikala tato recenze, činil počet obětí Xboxářů 23 739 244 a majitelé PS3 měli 13 251 784 zářezů, takže to postupuje rychle - nebo postupovalo, záleží na datu vydání tohoto článku. Každopádně jde ale o zajímavý a o mnohém vypovídající souboj.

Battlefield 1943Občas se projeví nějaký ten bug, takže třeba s tankem někdy při pohledu zvenčí za nic na světě netrefíte zvolený cíl, třebaže ho máte přesně uprostřed mířidel. V takovém případě ale stačí přepnout na pohled z útrob tanku a hle: najednou to jde.

Asi netřeba zdůrazňovat, že jeden hráč se moc nepobaví. Když se ovšem dáte dohromady s kamarády, případně náhodnými hráči, situace se výrazně mění. Jednotka čtyř hráčů může navíc sdílet hlasový kanál, plus si pomáhat triky typu respawnu v blízkosti kolegů.

Celkem si to může rozdat až čtyřiadvacet borců najednou a to už je solidní mela. S headsety a specializací jednotlivých členů týmu v různých rolích vystřelí zábavnost titulu raketovou rychlostí, navíc s přihlédnutím k poměru výkon-cena.

Výsledek je tedy veskrze pozitivní. Za malou vstupní investici poměrně pohledná, ale především výtečně hratelná zábava na dlouho. Jen samotáři si holt musejí počkat na „řádný“ velký titul. Nebo na to, že herní vývoj z nějakého nepravděpodobného důvodu změní směr.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

75 %

Čtenáři

83 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 170 čtenářů



Nejčtenější

Hajime Taniguchi aka Tokido
Na každém detailu záleží. Profík sedí přesně 80 centimetrů od obrazovky

Legendární hráč vystupující pod přezdívkou Tokido pobavil na turnaji všechny přihlížející, když vytáhl z kapsy metr a odměřil si ideální vzdálenost od...  celý článek

Tekken 7
Lidé chtějí tutoriály, ale pak je ani nehrají, říká producent Tekkena

Jak donutit hráče, aby se vaši hru opravdu naučili, když se jim nechce trénovat? Nejlépe speciálním příběhovým módem, myslí si Katsuhiro Harada, producent...  celý článek

The Evil Within 2
Hororová událost roku. Recenze The Evil Within 2

Tvůrce série Resident Evil nám servíruje další výpravný a skvěle hratelný horor, který nadchne i příznivce her Silent Hill nebo Dead Space. Pro fanoušky žánru...  celý článek

Cuphead
RECENZE: Nesnesete pomyšlení na to, že prohráváte? Cuphead není pro vás

Kdyby ve 30. letech existovaly videohry, určitě by byly dvourozměrné a zatraceně těžké. Stejně jako Cuphead.  celý článek

Middle-earth: Shadow of War
RECENZE:Tolkienův svět utopený v krvi. Shadow of War hraje na jistotu

Pokračování výborné řežby na motivy Tolkienova Pána prstenů se drží při zdi a příliš změn nepřineslo. To však neznamená, že by nebylo zábavnou hrou.  celý článek

Další z rubriky

Strafe
RECENZE: Střílečka Strafe vám spočítá, kolik krve jste prolili

Současná doba přeje odvážným experimentům. Strafe se možná na první pohled jako jeden takový netváří, ale pod maskou retro akční hry se skrývá nečekaná...  celý článek

Sudden Strike 4
Zase pořádná strategie z druhé světové? Recenze Sudden Strike 4

Sudden Strike se po dlouhé odmlce znovu vrací na monitory. Jde stále o krvelačnou strategii z druhé světové války, nebo o slabý odvar? Autoři moc...  celý článek

StarCraft: Remastered
Strategická legenda baví i po 19 letech. Recenze StarCraft: Remastered

Blizzard ohlásil něco, co snad každého hráče z devadesátých let muselo zahřát na duši. Remaster nejproslulejších her, na kterých už se, buďme upřímní, zub času...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.