RECENZE: Nový Battlefield se narodil předčasně, slavné značce dělá ostudu

Měl to být jeden z vrcholů předvánoční sezony, místo toho se nový Battlefield 2042 zařadil na pozici jedné z vůbec nejhůře hodnocených her letošního roku. Možná to není vůči jeho autorům úplně fér, potenciál pro zlepšení tu rozhodně je, minimálně v příštích pár měsících však před koupí hry musíme důrazně varovat.

Také jste doufali, že loňské nepovedené vydání Cyberpunku 2077 bude pro všechny herní vydavatelství odstrašujícím případem a nikdo si už nedovolí riskovat ztrátu dlouhodobě budované reputace jen proto, aby za každou cenu stihl vánoční termín? Inu smůla, Battlefield 2042 je v mnohém ještě horší. Tedy ne po technologické stránce, žádné grafické glitche, kterým by se vysmívala půlka internetu, tu nenajdeme, jenže celková nedotaženost je jasně patrná z každého aspektu hry.

Když přijde na samotné přestřelky je Battlefield 2042 zábavný. Problémem jsou hlavně dlouhé prostoje mezi nimi.

Jediné, za co můžeme autorům opravdu zatleskat je skutečnost, že se nevydali bezpečnou cestou „více toho samého,“ ale léty prověřený koncept se pokusili výrazně inovovat. 

Bohužel však nikoliv jen ve prospěch věci. Spoustu toho, co fanoušci na této značce milují, odstranili, realizace novinek však zůstala někde na půli cesty. I když jsme ke hře přistupovali s mimořádnou tolerancí a počkali si na první záplatu, která vyřešila alespoň nejvíce křiklavé chyby, co nikdy neměly prolézt fází betatestu, musíme se smutkem konstatovat, že v současné době stále nedokáže nabídnout to, co by chtěla dělat.

Série Battlefield byla vždy o epických bitvách desítek hráčů na obrovských mapách. Zatímco konkurenční značka Call of Duty je zběsile rychlým mlýnkem na maso (viz naše recenze), ve kterém vítězí především ti s rychlejším postřehem, Battlefield vždy vyžadoval od svých hráčů taktiku a spolupráci. Každý voják na bojišti měl svoji jasně danou roli, kterou musí plnit pro dobro svého týmu, jinak se vítězství nedalo dosáhnout.

Battlefield 2042 se tuto zavedenou praxi rozhodl oživit tím, že dosavadní systém rolí odstranil a každému hráči umožňuje absolutní svobodu v dělání toho, na co má zrovna chuť. Jenže kvůli tomu na bojišti vládne chaos, protože nikdo neví, co od svých spolubojovníků může vlastně očekávat. Situaci nepomáhá ani to, že dříve řadoví vojáci dostali do vínku osobnost a unikátní schopnosti, podobně jako to známe například z her jako Apex Legends nebo Overwatch. Jenže to se do obrovského měřítka Battlefieldu příliš nehodí, tzv. operátorů je totiž na výběr pouhá desítka, takže si připadáte jako v klonových válkách. 

Vzhledem k rychlosti akce a tomu, že se bojuje především na střední vzdálenost, sice nemáte čas příliš se zabývat podobou ostatních vojáků, na druhou stranu negativní stránky tohoto přístupu převládají nad těmi pozitivními.

Dosavadní třídy nahradili operátoři. Například pokud si chcete vyzkoušet létající obleček, musíte hrát za nebinární postavu Sundance.

Změn v prověřených a fungujících mechanismech je přitom napříč hrou spoustu, ať už se bavíme o zjednodušeném rozdělování zkušeností, absenci globálních žebříčků nejlepších hráčů nebo třeba v možnostech nastavení uživatelského rozhraní.

Ale budiž, vše výše zmíněné jsou jen druhotné věci a kdyby bylo samotné válčení zpracováno na výbornou, dalo by se nad tím snadno přivřít oko. Jenže ono bohužel není.

Tak za prvé – autoři hry vědomi si síly moderního hardwaru připravili daleko větší mapy než bylo dosud zvykem. Větší ovšem automaticky neznamená lepší a v tomto případě je jejich extrémní rozloha vyloženě kontraproduktivní. Přestože na PC a nových konzolích Battlefield umožňuje setkání dokonce 128 hráčů najednou (oproti dřívější 64), zejí mapy prázdnotou. Po působivém úvodu každého kola, kdy se celé vojsko vylodí na jednom místě, se totiž boj fragmentuje na několik málo konfliktů kolem klíčových částí mapy, jejíž většina pak zůstává zcela nevyužita. Co hůř, pokud nemáte štěstí na to, že se někomu „narodíte“ rovnou za záda, čekají vás nesmyslně dlouhé přesuny. Někdy tvá i dlouhé minuty než se dostanete na místo, kde se děje něco zábavného, přičemž stačí chvilka nepozornosti a můžete s výšlapem začít znovu. 

Obrovské mapy totiž nejsou příliš členité a nenabízejí dostatek míst pro krytí, což nahrává odstřelovačům a pilotům letadel. Životnost obyčejných pěšáků se v přestřelkách počítá na sekundy, což je možná realistické, ale nikoliv už zábavné.

Tolik propagované dynamické počasí má sice na hru vliv, nikoliv ovšem tak zásadní, jak bylo slibováno.

Zásadní roli v průběhu bitev vždy v Battlefieldu hrály vojenské stroje jako tanky, letadla nebo vrtulníky a je tomu tak i nadále, problém je ovšem v tom, že je jich k dispozici jen omezený počet a tak se zdaleka nedostanou ke každému. V tomto místě narážíme i na klasický neduh hraní s neznámými lidmi, kteří si jedou po vlastní ose a ani nenabídnou místo svezení. Ostatně kvůli nepochopitelné absenci hlasového chatu je jakákoliv vzájemná koordinace jen obtížná.

Do očí bijící je i nedostatek obsahu. Na výběr je pouhých sedm map a dvacet zbraní, což mi vzhledem k ceně hry pohybující se kolem dvou tisíc korun přijde vyloženě tristní. Co hůř, k dispozici jsou jen pouhopouhé dva herní módy. Vedle dobře známého Conquestu, kdy se zápolí o udržení několika důležitých míst na mapě, je tu jen opatrnější Breakthrough.

V něm se stanete součástí menšího týmu, který je vysazený na nepřátelské území, odkud musí odvézt do bezpečí několik klíčových předmětů. Ostatní týmy se vám v tom samozřejmě snaží zabránit. Je to zábavné, ale Battlefield byl vždy o bitvách většího měřítka a tak je to spíše jen příjemný doplněk než hlavní důvod ke koupi.

K už tak dost neuspokojivému stavu hry je pak nutné připočítat i skutečnost, že ještě více než týden po oficiálním datu vydání hra obsahuje spoustu evidentních nedodělků. Ty nejhorší, jako třeba špatné vybalancování, které například z obyčejných vznášedel dělalo prakticky nezastavitelný bojový stroj, anebo až přílišný rozptyl všech zbraní, byly sice odstraněny nejnovější záplatou, stále jich však zůstává až příliš na to, aby se nad nimi dalo jen tak mávnout rukou.

Hru si nejvíce užijete, pokud osedláte nějaká bojový stroj, ať už to bude vrtulník, tank nebo stíhačka.

Přes veškerou výše popsanou kritiku by však nebylo fér nad hrou lámat hůl. Samotné jádro, tedy adrenalinové přestřelky, jsou zpracovaná tradičně skvěle, a když se okolnosti sejdou, je to pořád ten starý Battlefield, kdy vše okolo vybuchuje, z nebe padají trosky letadel a desítky vojáků vytvářejí atmosféru skutečné války. 

Rozporuplné pocity ze hry jdou také z podstatné části na vrub ostatním hráčům, kteří ji jednoduše nehrají tak, jak by měli. Nespolupracují, nevyužívají mnohé důležité mechanismy, dokonce většinově ani nečekají na léčení a raději dobrovolně „zahazují“ týmové tikety, aby už zase mohli po někom střílet.

Upřímně si myslím, že na základě posbíraných dat autoři celý zážitek výrazně upraví a budou se snažit více motivovat hráče, aby zkusili hrát opatrnějším způsobem. Nemusí to přitom být až tak obtížné, jak by se snad mohlo zdát, samotné jádro působí zdravě a máme ještě v živé paměti, jak se na základě připomínek v průběhu let dramaticky vylepšily mnohé předchozí díly série nebo žánrově blízký Battlefront 2 od stejných autorů. To samé také platí i o slibovaném dodatečném obsahu, který jistojistě přijde a bude k dispozici všem majitelům zdarma. 

Kromě dalších map, zbraní a snad i dalších herních módů budou hráči vyhlížet i přídavky do originálního bonusu nazvaného Portal. Ten není ničím jiným než editorem, přes který dokážete odemknout spoustu obsahu ze starších dílů série, včetně hrstky nejslavnějších map. U nich lze navíc zapnout původní pravidla, což pro nostalgiky může znamenat, že v Portalu nakonec stráví mnohem více času než s novým obsahem. Staré mapy díky novému enginu sice vypadají k světu, kvality na kterou jsme si zvykli z next-genu však nedosahují. Ostatně jako celá hra, která vypadá prostě ok a ničím výrazně nenadchne ani neurazí.

Electronic Arts udělali obrovskou chybu v tom, že vydání hry neodložili. Vztek hráčů, kteří na Steamu svým hodnocením udělali z Battlefiledu nejhorší propadák letošního roku, je samozřejmě přehnaný a z podstatné části tvořený prostě tím, že si lidé nechtějí zvyknout na některé radikální změny. Kdyby zůstalo vše při starém, budou zase nadávat na to, že jde jen o „přeskinovaný“ datadisk. 

Bohužel je naprosto evidentní že na implementaci tak zásadních novinek autoři potřebovali ještě několik měsíců vývoje. Hra působí celkově neodladěně a tak spousta skvěle udělané práce přichází vniveč. 

Battlefield je proto aktuálně v takovém stavu, že jej nelze doporučit ani těm největším fanouškům série. Ano, je slušná šance, že se to časem dramaticky zlepší, na druhou stranu nejde o předběžný přístup do free 2 play prvotiny nezkušeného studia ale o vysokorozpočtový blockbuster, který chce tahat lidem peníze z kapes i formou battle passů. Aktuálně si je ovšem nezaslouží. A kdo ví jestli někdy, vzpomeňme si jak snadno EA hodili přes palubu Anthem nebo Mass Effect: Andromedu