RECENZE: Battlefleet Gothic: Armada 2 je splněný sen fanoušků Warhammeru

Nový přírůstek do světa Warhammer 40K je tentokrát mnohem epičtější než minule. Souboje se ze stísněných koridorů plovoucích trosek přesouvají do širého vesmíru, kde se utkají ty největší rasy celého Universa.

Vypadalo to jako konec světa, když se nad planetou Cadia rozpoutala bitva, kterou sektor dosud nepamatoval. Žádný z obránců nerozpoznal lest a slepý útok na pevnost arcikacířů znamenal rychlý konec. Pevnost se zhroutila na povrch a armády Chaosu konečně po miléniích triumfovaly. To však netuší válečný hrdina admirál Spire (hrdina prvního dílu), dosud uvězněný v sub-prostoru. Když se konečně vynoří, zjistí, že bloudil několik staletí. Velká bitva o Cadii už skončila strašlivou prohrou. Admirál se nevzdává a ihned svolává druhy věrné věci. Hodlá Cadii dobýt zpět a uštědřit všem nepřátelům lekci.

A vesmír hoří

Battlefleet Gothic: Armada 2

Tak, jako bývá ve světě Warhammer zvykem, i zde prosakuje temnota a epičnost z každé rezavé škvíry v pancíři. Vše je megalomanské a drsné. Battlefleet Gothic: Armada 2 začíná dost depresivně, všechno je v troskách a armády Chaosu jsou v obrovské převaze. Když už se je podaří odrazit, přiskočí na kus řeči jiné nepříliš pacifistické rasy a až do sektoru nakouknou Tyranidé, je lepší si modlit ke všem bohům. I těm, kteří zatím neexistují.

Battlefleet Gothic: Armada 2 navazuje na první díl z roku 2016, který se zaměřoval hlavně na boj a mikromanagement flotily. Druhý díl se hraje stejně jako spousta jiných vesmírných strategií, ale je také trochu přímočařejší, nedočkáte se tu třeba téměř žádného propracované správy planet.

Battlefleet Gothic: Armada 2

Cílem každé rasy ve hře (a tedy i tím vaším) je obsazování co největšího počtu planet. Imperium získává příjem jen z těch nejbohatších, zatímco takoví Tyranidé přetvoří na biomasu prakticky každou trochu výživnější hroudu v solární soustavě. Podobně jako v sérii Total War i zde stojí flotily nějaký ten peníz na údržbu. Čím větší armádu máte, tím víc logicky musíte vydělat, aby to pokrylo veškeré náklady a ještě zvládlo vygenerovat nějaký zisk pro nákup dalších plavidel nebo jejich opravu. Je tedy potřeba chovat se agresivně a obsazovat stále další a další planety.

Hra je kombinací tahové strategie a real-time bitev. Tahová část se odehrává na detailní taktické mapě, kde koordinujete flotily, stavíte na planetách to minimum věcí, co stavět lze, opravujete a kupujete nové lepší lodě. V pozdějších fázích budete vysílat do nepřátelských soustav sabotéry, kteří vám trochu uklidí cestu před tím, než tam vlítnete sami. Když dojde na souboj, hra se přepne do RTS, kde už se mydlíte s ostatními lodičkami jak o závod.

Battlefleet Gothic: Armada 2

Řadové střety rychle sklouznou do opakujícího se scénáře. Až na speciální mise jsou veškeré potyčky o tom samém. Bojiště je pokryté taktickými místy a vaším cílem je zaujmout jich co nejvíc a vygenerovat potřebný počet bodů dřív než soupeř. 

Neustále opakování stejného vás může rychle omrzet. Vše je ploché a ta trocha „taktických míst“, což jsou převážně mlhoviny, kam lze schovat jednotky nebo speciální eventy (meteorické bouře, výbušné medúzy atd.) vám k nějakému orgastickému různorodému zážitku nepřidá.

Abych hře nekřivdil, najdeme tu i příběhové mise, rozhodně by jich mohlo být víc. Pokud je necháte ležet dlouho ladem, nepřátelé budou ve velké výhodě. Je to chytrý krok od vývojářů, který vás donutí nelelkovat a stále se hnát kupředu. Jedinou možností, jak zabránit nepřátelům zesílit, je plnit příběhové mise nebo investovat válečné plány. Ty tu fungují jako platidlo, kterým lze mimo jiné i odemknout jinak uzamčené části sektorů.

Battlefleet Gothic: Armada 2

Další věc, která trochu svazuje ruce, je automatický výběr počátečních jednotek pro útok. I když máte při útoku armádu tří flotil a nespočet plavidel v nich, hra vám dovolí operovat jen se zlomkem. Dává to smysl, kdyby vám hned nadělila všechna plavidla, bylo by jednoduší obsadit kontrolní body. Ale chybí zcela kontrola nad tím, jaké lodě na začátku budete mít. Pokud si tedy osvojíte nějakou efektní taktiku kombinace lodí a schopností, je dost možné, že vám hra naservíruje úplně jiný mišmaš. Zbylé lodě se pak doplňují postupně tak, jak odpadají ty předešlé – většinu lodí lze z bojiště teleportovat, pokud nejsou vážně poškozené.

Největším zpestření hry jsou speciální schopnosti jednotlivých lodí. Těch je dost a některé vyloženě pro labužníky. Například Tyranidé mají možnost se k nepřátelské lodi přisát chapadlem, čímž si ji přitáhnou blíž, ideálně až přímo ke své gigantické tlamě. Jestli jste toužili vidět, jak gargantuovská kosmická zrůda chroustá obří vesmírný koráb, nyní máte možnost.

Battlefleet Gothic: Armada 2

Tím se dostáváme k největší devize celé hry, a to je různorodost hratelných ras v kampani. Tyranidé nemají příliš odolné jednotky, ale jsou schopni vyprodukovat jich díky jednorázovému přírůstku biomasy opravdu hodně, musí být draví a na výběr mají mnoho modifikací lodí. 

Impérium je takový všestranný střed a pak přichází Nekroni, které jsem si postupně oblíbil nejvíce. Tito probuzení „faraoni“ jsou technicky neuvěřitelně vyspělí, jejich lodě jsou houževnaté a zkázonosné. Mají i nespornou výhodu v možnosti warpnout se v rámci mapy na celkem dlouhou vzdálenost. Také jejich laserový paprsek, kterým lze propojit dvě lodě a krájet tak nepřátelské křižníky, jako by byly z papíru, je velmi příjemný. Nekroni mají ještě jednu úžasnou a děsivou schopnost, mohou ze svých velitelských lodí vyslat roje „skarabů“, kteří ničí nepřátelské lodě a zároveň opravovují ty vaše. Jedinou znatelnou slabinou Nekronů je jejich pomalost.

Bitvy jsou propracované a rozhodně zábavné a taktické. Lodím můžete zadávat spoustu parametrů, vzdálenost od cíle, priority, na kterou část nepřátelských systémů útočit – motory, zbraně, doky atd. Kromě toho je možnost útočit na nepřítele i výsadkovými torpédy, ovlivníte tak posádku a morálku na lodi a může ji i sabotovat. Nebo zlepšovat efektivitu zbraní. Spousta zbraňových systémů vyžaduje přesné, manuální namíření lodi, jinak netrefí, což je pro taktiky hotový ráj. Je možnost hru plně pauzovat, zpomalit nebo zrychlit, opět velmi vítaná vlastnost, komandování několika lodí naráz se tak stává mnohem zvládnutelnější.

Rozmáchlý multiplayer

Kromě postupně implementovaného co-op pro kampaně tu je i možnost rozbít si tlamu ve velkých bitvách s ostatními hráči. Asi není třeba dodávat, že jde o výbornou zábavu. Zde už tvůrci předvádějí doslova megalománii, protože představují dohromady 12 frakcí a desítky podfrakcí. Milovníci Warhammeru si přijdou na své. 

Souboje mohou být buď hodnocené, nebo jen nezávazný skirmish, který slouží k vyzkoušení nových taktik a schopnosti. V rámci multiplayeru levelujete a odemykáte nové schopnosti. Každá bitva trvá kolem 10 minut a je možné klasické 1vs1 nebo 2vs2 – zde přichází do hry prvek společného taktizování. 

Trochu by to však chtělo doladit stabilitu síťového kódu, protože se čas od času stalo, že zápas sice začal, ale lodě nešlo ovládat. Občas se stane, že se lodím nechce spolupracovat i v průběhu bitky a vzpourou to není.

Vizuální podívaná

Už jen z obrázků musí být jasné, že hra vypadá fantasticky. Lodě jsou vymodelované do posledního nýtu, pancíře, nepojmenovatelného orgánu. Kolize křižníků, tříštění kovu o kov i aktivace štítu, všechno vypadá úžasně. Ozvučení jde s vizuální stránkou ruku v ruce. Zpestřením jsou stylizované animace, které se přehrávají při kontaktu s každou novou rasou nebo příletu do neznámého sektoru. Třeba taková finální filmová scéna z prologu vám vezme dech. Autoři slíbili, že vydáním hry jejich práce nekončí, bude se dolaďovat kooperativní režim a dokonce by se měla objevit i další kampaň a nové, ještě zkázonosnější lodě.

Warhammer pro všechny

BattlefleetGothic: Armada 2 má své trable, ale ty nejsou nijak závažné. Kromě toho, že se na ni pěkně kouká, se i dobře hraje. Zábavné a rozdílné kampaně, obrovský multiplayer a uhrančivý audiovizuál zastíní těch pár nedostatků a pak vám ani tak nevadí, že by ta tahová část mohla být komplexnější. Pro stratégy a milovníky zvráceného světa futuristického Warhammeru tu je potenciál na stovky hodin kvalitní, taktické zábavy.