Battleship je střílečkou s prvky strategie. Neoslní ale ani jedním

Filmová Bitevní loď je hlavně a především zběsilou akcí a docela zábavnou. Hra už na tom ale tak dobře není.

Ve videoherním světě není nic nemožné. Jen v něm si totiž můžete vyzkoušet titul, který se inspiruje u filmu, který se zase inspiroval u deskové hry. Battleship je doplňkem akčního sci-fi spektáklu režiséra Petera Berga nazvaného Bitevní loď a ten je pro změnu filmovou variantou deskové hry, kterou i vy určitě znáte přinejmenším ve zjednodušené verzi na čtverečkovaném papíře. Tipujete políčka a doufáte, že se trefíte do protivníkovy lodi.

Nic složitého, ale je to zábava, která nám pomohla přežít nejednu nudnou hodinu ve škole. A nutno poznamenat, že to byla větší legrace, než které se dočkáte u elektronické verze.

Přestože hry podle filmů už několikrát dokázaly, že nemusejí být vůbec špatné, Battleship je oním případem projektu, ze kterého je cítit šití horkou jehlou. Předpokládá se, že lidé, kteří budou nadšeně odcházet z kina, rychle zkusí i herní verzi.

V tom případě je ale překvapující, že příběh na film příliš nenavazuje. Ujmete se role specialisty na výbušniny jménem Cole Mathis, který je zrovna na slunné Havaji, když na Zemi zaútočí mimozemšťané.

Scénář je jednoduchý, originalita není jeho silnou stránkou, ale něco takového se dalo čekat, přece jen předloha také nepatří k tomu dějově nejvypilovanějšímu, co můžete na stříbrném plátně vidět.

Ani náplň jednotlivých misí není kdovíjak komplikovaná, pracuje se s klasickým schématem "dostaň se z bodu A do bodu B, občas něco aktivuj/deaktivuj a je to". Design úrovní, ani jejich cíle nejsou zrovna propracované a linearita tu rozhodně není sprostým slovem.

V žánru stříleček z pohledu první osoby je velká konkurence, je s čím srovnávat a současně je možné si nějaký nápad "vypůjčit". A Battleship by to potřebovala jako sůl, protože oproti mnoha jiným střílečkám je hraní dost nezáživné.

Nepomáhají ani nepřátelé, kterých je zaprvé docela omezené množství druhů, takže se potýkáte se stejnými typy protivníků neustále dokola, ale navíc jim programátoři nenadělili ani příliš bystrou umělou inteligenci. Je nechtěně úsměvné, že oni děsiví vetřelci, kteří mají být hrozbou pro celý lidský rod, se někdy chovají jako telata a člověk se diví, jak tahle stvoření zvládnou mezihvězdné lety. Po chvíli není těžké odhadnout jejich postup a prokouknout taktiku, takže boj s nimi není vůbec překvapivý a přestává být výzvou.

Relativně zajímavý je zbraňový arzenál, který nabízí pár kousků vyrobených lidskou rukou, ale také si vyzkoušíte něco z mimozemského inventáře, a to už je o něco příjemnější. Nelze říct, že by šlo o nejoriginálnější zbraně v historii herního průmyslu, ale v rámci možností je to milé zpestření. I když radost mírně kazí ovládání, které je někdy lehce nevyladěné a nepřesné.

Bylo by asi zvláštní, kdyby do hry, která se jmenuje Battleship, nebyly zakomponovány bitevní lodě. Jsou. Během hraní lze přepínat do druhého módu, ve kterém ovládáte válečná plavidla rozesetá na vodě kolem ostrova.

Vše probíhá v reálném čase, udílíte jim rozkazy, bojují s nepřáteli na vodě, popřípadě dovedou útočit i na cíle na suchu, taktéž jsou tu bonusy, které vylepšují jejich atributy. Ty získáváte s pomocí Wildcards, které sbíráte ve střílečkovém módu. Jde o hodně zjednodušený model strategie, ale není to špatný přídavek. Škoda jen, že ani rivalové na vodě vám nedají až tak zabrat, takže ani v tomto případě se příliš nezapotíte.

Battleship, ať už mluvíme o její akční nebo strategické části, neotestuje hráčovy dovednosti tak, jak by měla. Není nutná děsivá obtížnost, u které by člověku hrozil infarkt každé dvě minuty, ale chování nepřátel by mohlo být propracovanější.

Možná nám spraví chuť hra pro více lidí, kde se postavíme proti nevyzpytatelným živým protivníkům. Ale moment. V Battleship nic takového není. V projektu, jehož kořeny najdeme ve hře, založené na soutěžení dvou lidí, chybí mód pro více osob!

To prostě přehlédnout nejde, je to velké překvapení a ne zrovna milé, vždyť námět k tomu vysloveně vybízí. Navíc samotná příběhová kampaň je velmi krátká. Battleship tak hodně ztrácí na hodnotě. Pár hodin pro jednoho člověka a chybějící hra pro více lidí? Co to má být?

Situaci nezachrání ani technická stránka, která není odfláknutá, ale ani nijak neoslní. Je pravda, že prostředí Havaje je příjemné na pohled, ale není tak vypilované, jak by být mohlo. Celkově se ale na dění na obrazovce dívá docela dobře.

Hra Lodě

Známe ji snad všichni, vedle piškvorek jde snad o nejpopulárnější hru praktikovanou ve školních lavicích (i když dnes to asi budou spíše Angry Birds a podobně).

Samotná hra, ke které byly potřeba dvě tužky a čtverečkovaný papír, vznikla oficiálně v　roce 1943 (přestože existovala už před tímto datem), právě tehdy publikovala pravidla společnost Milton Bradley Company pod názvem Broadsides, the Game of Naval Strategy.

Desková verze vzniká v roce 1967 s tím, že Milton Bradley Company vydává elektronickou verzi už o deset let později a další verze přichází v roce 1989.

Samozřejmě neexistuje jediná varianta, ale v některých zemích jsou pravidla rozdílná, stejně jako mírně odlišná plavidla, která má hráč k dispozici.

Battleship je prostě jen dalším standardním doplňkem filmu. Průměrný, v několika ohledech nedotažený, krátký a neoriginální. Někdo může oponovat tím, že je tu přece mód, ve kterém se komandují lodě, ale to je jen osekaná strategie, která není s akční částí hry kdovíjak dobře propojena.

Nemůžeme říct, že by se to hrálo špatně. Ale existuje hromada projektů, které nejsou tak rutinní a neobjevné. A navíc s módem pro více lidí.

Hře by spíše slušel status stažitelného titulu a ne plnohodnotného projektu za ne úplně nízkou cenu. Takhle raději doporučíme návštěvu kina nebo ještě lépe čtverečkovaný sešit a dvě propisky. Je to za pár korun a zážitek je lepší.