RECENZE: Ropuchy Battletoads se vrátily v retro mlátičce se zastydlým humorem

Extrémně obtížná a pro mnohé už dávno zapomenutá mlátička Battletoads se vrátila v novodobé podobě, která se veze na nostalgické vlně.

Bojové ropuchy byly v 90. letech opravdovým pojmem. Aby taky ne, když za nimi stáli vývojáři z kultovního studia Rare. Šlo o extrémně obtížnou beat ‚em up mlátičku, která vyšla původně pro NES, ale brzy se díky své popularitě dočkala mnoha konverzí na všechny možné i nemožné platformy tehdejší doby. 

Hra je nesmírně obtížná a pro většinu smrtelníků naprosto nehratelná. Jen pár nejdrsnějších hráčů s bleskurychlými reflexy a nervy z ocele ji pokořilo. I když šlo převážně o rvačky, ve hře jste se dočkali i rozptýlení v podobě akčního slaňování, hopsačkových úrovní nebo nechvalně proslulého turbo tunnel levelu, který jste museli projet na vznášedle. 

Nutno dodat a zdůraznit, že ve dvourozměrném zpracování, kdy vidíte jen na pár pixelů dopředu, to bylo naprosto šílené. Hra byla úspěšná a podle očekávání přišly další díly a dokonce crossover se sérií Double Dragon. Pak bylo 26 let ticho...

Je to vtipné, nebo trapné?

Nyní se píše rok 2020 a po více než čtvrtstoletí jsme se dočkali rebootu, za kterým stojí vývojáři z Dlala Studios, nad kterými dohlíželi samotní Rare. Příběh letošních Battletoads se rozhodně nebere vážně a sám se naváží do prastaré frančízy. Bojové ropuchy Rash (vyrážka), Pimple (beďar) a Zitz (uhřík) byly celých 26 let uvězněny ve fantasy simulátoru. Když přišly k sobě, zjistily nejenom, že nejsou slavné, ale navíc si je nikdo nepamatuje. Ropušáci se proto vydávají za svou největší nemesis Dark Queen (temná královna), aby ji mohli porazit a stát se hrdiny. 

Jenže co čert nechtěl, vesmír ohrožuje zlá utopická rasa Topians a Battletoads se nakonec musí s Dark Queen spojit, aby ji porazili. Příběh není kdovíco úžasného, ale naprosto postačuje k tomu, aby se opět rozjela ta správná beat ‚em up mela. Humor je sporný a zastydlý. Někdy se zasmějete od srdce, jindy budete trapností valit bulvy.

Ručně malovaná grafika

Když si jeden z žabáků nakálí do plenek, moc legrační to není. Ne že bychom byli puritáni, kteří se nad fekálním humorem nikdy nezasmějí, ale čeho je moc, toho je příliš. Jestli se tedy budete u hry smát, je nejasné. My jsme se řehnili tak napůl. Co se nám však naopak zalíbilo na první pohled, je grafické zpracování. 

Vizuální styl je úchvatný. Jde o ručně malovanou 2D grafiku, která záměrně připomíná animáky z 90. let. I když je celkově grafický styl jiný než u původních dílů, ke hře se hodí. Anglický dabing je navíc povedený. Chvílemi to tak vypadá, že se opravdu díváte na animovaný film. Co se hudby týče, nese se v taktéž v duchu 90. let. Respektive zní jako z devadesátkových videoher. Výrazné kytarové riffy střídají jednoduché melodie. Hudba proto celkově neurazí, i když zavání tuctovostí. Technická stránka je na tom dobře. Občas nás zarazily až nepříjemné dlouhé nahrávací časy.

Rvačka ve třech

Hra je určena až třem hráčům. Multiplayer je však přítomný pouze v lokální podobě. Sami upřednostňujeme hru více hráčů v rámci jednoho obýváků, ale určitě by měla být přítomna i online forma multiplayeru. Co se hratelnosti týče, jsou Battletoads ročník 2020 mixem všeho možného. 

Battletoads (2020)

Hlavní náplní jsou však stále souboje. Princip je stejný jako u každé jiné beat ‚em up mlátičky. Cestou necestou si to razíte zleva doprava a mlátíte padouchy hlava nehlava. Soubojový systém je až překvapivě propracovaný. Jasně, není to úplně Tekken, ale i se dvěma typy útoků a nabíjející se ránou dokážete divy. Zvlášť když ropuchy útočí šílenými útoky jako sbíječkou, urvanou zdí nebo dokonce proměnou v obří piraňu nebo rozzuřeného býka. Ataky lze spojovat v jednoduchá komba. Vše krásně funguje a odsýpá. Dojde i na taktizování, když budete muset nejdřív nepřítele omráčit nebo ho znehybnit vyplivnutou žvýkačkou.

Jízda v tunelu je opět peklo

Dostaveníčka s bossy jsou pak vítanou klasikou. Je však trochu škoda, že bojových úrovní není více. Battletoads totiž střídají herní žánry, jak se jim zlíbí. Nejednou se octnete v hopsačce, v níž musíte řešit i logické hádanky. Poté se zase objevíte v raketce a zažijete opravdové bullet hell, když se na vás budou řítit desítky až stovky projektilů. Ale to stále není vše. Zahrajete si také Toadshambo, což je variace na kámen, nůžky, papír. Spousta miniher je vtipná, ale zabaví jen na chvíli. Například zaměstnání ropušáků.

Battletoads (2020)

Chybět samozřejmě nemůže ani turbo tunnel, který je nyní zpracován v 2,5D podobě a je to stále děsné peklo. Některé úseky budete opakovat až do zbláznění. Obtížnost totiž není dobře vyvážená. Snadné úseky střídají ty nepochopitelně obtížné. A středně těžká obtížnost je rozhodně těžká. Hru jsme podle statistik dohráli za 10 hodin. Ve skutečnosti to však bylo s tím vším umíráním tak o 5 hodin více.

Streets of Rage 4 jsou lepší beat ‚em up mela

Životnost je tedy vzhledem k žánru a snížené ceně více než slušná. Jsou tedy Battletoads dobrou hrou? Jo, jsou! Není to výjimečný kousek ani nic, na co se bude vzpomínat za deset let, ale i v porovnání s kultovním originálem obstojí. Je to slušná beat ‚em up rubanice, která zabaví a občas se u ní i zasmějete. Multiplayer je v podstatě dokonalý a v něm Battletoads vynikají nejlépe. Mají ale svá ale. 

A pokud bychom si měli vybrat z letošních vzkříšených klasik, jistě bychom dali přednost žánrově příbuznému hitu Streets of Rage 4, který je přeci jenom o několik tříd lepší. Ale i z letošních Battletoads máme radost. Popravdě jsme už nečekali, že se s nimi někdy ještě setkáme. O to více je toto setkání radostnější. Přeci jenom jsou beat ‚em up mlátičky nyní minoritním žánrem, takže každého jeho dalšího zástupce vítáme s otevřenou náručí.

Ropuchy v Rare Replay

Pokud vás novodobé Battletoads zaujaly, nebo jste pamětníkem a majitelem konzole Xbox One zároveň, jistě by vás neměla minout kompilace Rare Replay, kterou seženete za pár kaček v lecjakém výprodeji. Kromě dalších pecek od Rare jako Perfect Dark nebo Killer Instinct Gold v ní najdete původní Battletoads a také vymazlený coin-opový díl Battletoads Arcade z roku 1994. Ten je podle mnohých fandů tím úplně nejlepším. Jen tak mimochodem – 2015 verze z Rare Replay je první oficiální konverzí z coin-upu pro konzoli. Kolekce navíc u retro titulů nabízí možnost kdykoliv hru uložit a přetáčet dění, což se zrovna u ultratěžkých Battletoads více než hodí.