RECENZE: Big Rumble Boxing: Creed Champions je zábavný arkádový box

Rocky, Creed či Drago jsou aktéry sympatického arkádového boxování Big Rumble Boxing: Creed Champions. Škoda jen, že obsahu je dost málo.

Ačkoliv má box za sebou bohatou historii, je součástí olympiády a točí se v něm velké peníze, pozornost diváků se dnes upíná spíš k MMA. Co se videoher týče, tak tam vyklidil pole prakticky úplně. Se slzou v oku můžeme vzpomínat na sérii Fight Night od EA, jejíž poslední díl Fight Night Champion vyšel v roce 2011. EA se od té soby soustředí na UFC a prozatím to nevypadá, že se od tohoto vydavatelství nějakého boxu dočkáme. Uvidíme každopádně, jak dopadne eSports Boxing Club.

Big Rumble Boxing: Creed Champions je čistokrevná arkáda, která si neklade nijak vysoké ambice. Lze ji vnímat jako poctu sériím Rocky / Creed. Naštěstí to není případ vyloženě odfláknuté hry, která se chce přiživit na známé licenci. Jádro hry, tedy vlastní boxování, je velmi dobré a zábavné. Problém je v tom ostatním, ať už je to minimalistická prezentace příběhů, minimum režimů či do nebe volající absence online multiplayeru. Big Rumble Boxing: Creed Champions pobaví na pár hodin, ale pak už to chce sehnat parťáka a dát si přes čumák u jedné televize či monitoru.

Na začátku máme na výběr deset postav. Dalších deset si, a to je sympatické, odemkneme nikoliv další platbou, ale tak jako dřív, tedy prostým hraním. Já si jako první zvolil Italského hřebce Rockyho, který vzpomíná na své slavné zápasy s Creedem, Dragem či Clubberem. Prezentace je v tomto ohledu velmi minimalistická, posouvá se dál prostým rozhovorem ve stylu komiksových bublin. A chybí i dabing.

Když si odmyslíme text, ve výsledku je to série několika zápasů a pár tréninků, které probíhají formou pohotového mačkání tlačítek ve správný čas. Zkrátka nic extra. Každopádně po dohrání příběhu Rockyho se otevře Apollo Creed, po absolvování cesty za Viktora Draga se zpřístupní jeho otec Ivan Drago atd.

Big Rumble Boxing: Creed Champions

Pocit, že jsem s výběrem hry šlápl do psího lejna, se naštěstí rozplynul se vstupem do ringu. Čekala mě totiž dobrá, slušně vypadající arkádová zábava, která mi hned evokovala dnes již retro kousky jako Ready 2 Rumble Boxing či Rockyho (2002). Základní ovládání mi přešlo do krve rychle. K dispozici je slabý úder, silný úder, úhyb, chycení, blok / protiútok a speciální útok. Samozřejmě tu jsou i nějaká komba, ale rozhodně nečekejte komplexnost moderních bojovek. Což není nutně na škodu.

I přes relativní jednoduchost chvilku trvá, než si „bojový tanec“ osvojíte. Důležité je se naučit stisknout ve správný moment blok, aby váš boxer automaticky provedl protiútok. Pak už je to jen o správném uskakování a hledání skulin, aniž by vám soupeř zasadil nějaký silnější úder. Postupně se nabíjí aktivátor pro speciálku, který často může rozhodnout celou hru. Když ho vy nebo soupeř špatně načasujete, lze se mu vyhnout. 

Pokud se vám daří, soupeř se dostane do ráže, když to skončí vaším odpočítáváním, zase se uklidní. Každopádně ten uspokojivý pocit z dobře zasazených úderů i vyhraného zápasu tam je a to je nejdůležitější.

Big Rumble Boxing: Creed Champions

Na výběr je víc stupňů obtížnosti, trénink a upravit lze i pár parametrů zápasu, nicméně po hře byste měli sáhnout hlavně v případě, že si u televize zaboxujete s kamarádem nebo s někým z rodiny. To je paráda. Tím bohužel obsah hry končí. 

Prezentace příběhů mohla být zajímavější, uvítal bych hraní online, žebříčky, další výzvy a režimy. Takže takto: Big Rumble Boxing: Creed Champions si určitě stojí za to zahrát, nicméně mi to vychází tak, že se vůbec nic nestane, pokud to bude až za dva či tři měsíce koupí ve slevě.