Tahle hra je průjem (nahraďte expresivnějším synonymem, které neprošlo zdejší cenzurou jako příliš vulgární). Omlouvám se za takovouhle expresivnost, ale byl to nejčastější výraz, který mě při hraní této hry napadl. To, co KingsArt provedli s touhle legendární sérií je do nebevolající... Hned po spuštění jsem si připadal jako v Tomb Raideru, akorát s dědulou namísto sličné Lary. Psoléze už se to přeplo více do adventurna, ale stejně. Připadá mi, jakoby tvůrci nevěděli, jestli chtějí vytvořit adventuru nebo interaktivní film (po vzoru Telltale). Každopádně tahle hra nefunguje ani v jedné oblasti. Naprosto děsivé ovládání určené leda tak pro konzole po celou dobu otravuje hraní, chození prostřednictvím kláves je nepřesné a matoucí, což je hodně otravné a v jedném puzzlu vyžadujícím přesnot pohybu doslova vražedné. Ruku v ruce s tím jde náplň hry povětšinou sestávající s bezcílného bloumání po baráku a přilehlém okolí ve snaze nalézt, co se kde změnilo či je zrovna aktivní. Pár slušných puzzlů bohatě vyrovnávají nesmyslné akční sekvence či "duchové vize", u kterých jsem si nejčastěji říkal slovo zmíněné v úvodní větě. Příběh je hodně plytký a nezajímavý, přiznávám, že jsem občal měl problémy se zorientovat, kdo je kdo v rodině a o kom se zrovna mluví.
Je to velká škoda, KingArt už v minulosti prokázali, že dokážou udělat pěknou adventuru. Ani zde není prostředí vůbec špatné, po technické stránce (grafika, dabing, zvuky) a v některých chvílích i atmosféra nejsou až tak špatné. Ale příšerné ovládání, sledování černé obrazovky při zdlouhavém čekání při nahrávání mezi jednotlivými obrazovkami, nezajímavá herní náplň a množství protivných akčních mačkacích sekvencí z toho dělají brak, který není hoden sérii Posel Smrti/Black Mirror. Ještě, že je hra krátká a tak jsem se s ní nemusel trápit déle než jeden nedělní večer.
Mohli klidně přijít s novou značkou a zkriplit jí. Strašidelnejch baráků tu už bylo. Co přijde dalšího na řadu? Phantasmagoria do Nintenda?
