V temnotách nejčernějšího paláce dlí Sarlack, nejtemnější z temných démonů. Jeho rozkazy pro armádu odporných příšer jsou jasné - "král Valros stráví dnešní noc na hradě Stonefist a spolu s ním zde bude i Kámen světla, vyrazte tam, všechny pobijte a Kámen přineste". Během několika hodin už temnou noc království Tuul osvětlují plameny hořícího hradu. Zatímco za okny zuří strašlivá bitva, dvorní čaroděj posledním zbytkem magické energie teleportuje Kyla, jediného prince země, do bezpečí a spolu s ním mizí i Kámen světla. Uplynulo dvacet let, ale poslední otcova slova zní Kylovi stále v uších - "můj synu musíš Kámen ukrýt, chraň jej svým vlastním životem, protože kdyby padl do rukou Sarlacovi, všichni bychom byli ztraceni. Jednou se staneš silným, vrátíš se do Tuul a tvůj osud se naplní." Nyní stojí princ na začátku podzemního labyrintu - je připraven osvobodit svůj lid a získat zpět ztracený trůn.
Nic extrémně originálního, co říkáte, ale hra k níž se tento příběh, který se dál odvíjí v zaběhlých kolejích a končí Sarlacovou smrtí, vztahuje, patří mezi nejlepší 2D akční hopsačky jaké kdy vznikly. Pokud pomineme Princ of Persia, může se s Black Thorne poměřovat jedině jeho nevlastní bratříček Flashback. Samozřejmě mluvíme o hrách stejné věkové kategorie, ovšem ani spousta moderních 2D dobrodružných 
hopsaček, i přes své grafiké kvality, nedosahuje hratelnosti Black Thorne. Přestaňme ale s vychvalováním a vraťme se ke Kylovi. Opustili jsme jej na začátku bludiště temných chodeb, v ruce třímá brokovnici, zbraň která sice celou hru vypadá stejně, ale její účinnost se bude postupně zvyšovat. Se svojí puškou umí Kyle opravdu mistrně zacházet. Nejpopulárnějším se stal jeho trik, při němž střílí poslepu dozadu. S elegancí a ležérností sobě vlastní natáhne ruku za záda a bez otočení hlavy vystřelí, dokáže tak skvěle likvidovat, všechny, kteří by jej chtěli přepadnout ze zálohy.
Ke střelbě se vztahuje ještě jedna speciální vychytávka, která dělá z bojů velice specifickou záležitost. Tou zvláštností je princova schopnost kdykoli se přitisknout ke stěně a ukrýt se tak před střelami. Stačí zmáčknout šipku nahoru a Kyle se "přilepí" na zeď. V tu chvíli je palnými zbraněmi nezranitelný, ale on sám nemůže střílet. Stejné schopnosti však mají i jeho nepřátelé. Při přestřelkách je pak nutné střílet s přesností hodinového stroje. Nepřítel se odkryje a vždy několikrát pravidelně vypálí, vy musíte zůstat schováni a zaútočit v momentě kdy už soupeř nestřílí, ale ještě není skryt. Zní sice trošku složitě, ale je to opravdu dobře vymyšlené. Pokud na vás ale obluďák hodí bombu, nebo přijde tak blízko, že do vás může 
strčit, je vám všechno ukrývání k ničemu. Bomby ale můžete mít i vy a častokrát je budete potřebovat na rozbíjení zavřených dveří. Kromě klasických granátů se ve vaší výzbroji objeví i létající řízené nálože, chodící pavoučí pumy či přenosné zdviže, které vás dostanou do výše položených míst.
Nečekejte ale pouze divoké zabíjení. V průběhu vaší cesty musíte čas od času promluvit s uvězněnými lidmi, kteří vám mohou poradit jak dál a občas dát i něco zajímavého a řešit spoustu problémů, jejichž cílem je však nejčastěji otevření dalších dveří. Většina záhad se dá vyřešit objevením správného klíče či zvláštní otevírací cihličky, přepnutím páky nebo zničením generátoru silového pole. Ano i takové věci se v Black Thorne najdete. Prostředí hry totiž osciluje někde mezi fantasy a sci-fi. Ovšem stejně jako u každé správné hopsačky i tady je nejdůležitější skákání přes propasti, lezení po řebřících a šplhání po kolmých stěnách. Škála Kylových pohybů je skutečně široká. Pokud třímá v rukou pušku, může střílet, běhat a kutálet se v kotrmelcích, jestliže svoji bouchačku pověsí na záda, umožní mu volné ruce navíc šplhání po žebřících a výstupcích na stěnách a kromě toho také skákání, což sice není moc logické, ale je to tak.
Technické zpracování hry je na svoji dobu velice dobré. Grafika je detailní a postavy jsou hezky rozhýbané. Pravdou ale zůstává, že některé věci, které Kyle zvládá jsou trochu zvláštní. Za zmínku stojí především jeho schopnost zachytit se na jakémkoli výstupku v jakékoli rychlosti. Pokud spadne z velké výšky na zem, zabije se, když se ale během svého smrtícího pádu chytí za plošinku, přežije. Je to však spíše zajímavost, která se dá využít ve váš prospěch. Jestliže vám Kyle zemře, což není zas tak řídký jev, musíte si projít znovu celý level, přičemž přístup do něj řešen přes kód, jenž je třeba do hry zadat. Vraťme se ale ještě k technickému zpracování. Za grafikou nezaostává ani zvuková stránka hry, cvaknutí natahované brokovnice vám zůstane natrvalo zapsáno v paměti a ani MIDI skladby podbarvující vaše putování nejsou špatné. Black Thorne je hrou, která dokáže na jednu disketu namačkat tolik akce a napětí jako málokterá jiná. Pokud tedy máte doma starší čtyřiosmšestku na níž nespustíte prvního Tomb Raidera, eventuelně šestnáctibitovou konzoli Super Nintento, pro kterou tato hra též vznikla, určitě se po Black Thorne poohlédněte. Neprohloupíte.
I když příběh hry není nijak složitý, čeština by vám mohla přijít vhod. Najdte ji na této stránce našich češtin.
