Vzácný, vzácnější, nejvzácnější, prostě Rare:
Rare. Jeden z nejuznávanějších vývojových týmů na světě. Ke všemu již několik let dvorní výrobce videoher pro firmu Nintendo. Co víc si skalní příznivci bigN mohou přát? V podstatě je jen málo her, u kterých se tito britští programátoři netrefili u hráčů do černého. Naštěstí je tato recenze dalším krásným dokladem o nesmírné šikovnosti pánů z této společnosti!
Blast Corps je první vlaštovečkou vypuštěnou pro kdysi dávno startující Nintendo 64. A jako jedna z mála se dočkala převedení do výběrové edice her pro N64. Právě proto je doteď běžně k dostání v prodejnách s videohrami, ke všemu na některých místech i za velmi příznivou sumu.
Kdo nás zachrání? No přece Blast Corps!
Blast Corps je název pro speciální demoliční jednotku, která má před sebou nelehký úkol; velký červený transportér s jadernou hlavicí se totiž vymkl kontrole a pomalu se blíží k městu. Jedinou možností, jak zabránit katastrofě, je urovnat mu cestu.
Myslím, že hra s takovýmto námětem se jen tak nevidí. Napříč různými zeměmi a městy tedy pomalu jede náklaďák s jadernou náloží a vy musíte zabránit, aby do čehokoliv cestou narazil. To znamená, že musíte mu udělat volný průjezd tím, že zničíte všechno, co mu eventuelně stojí v cestě. Celá jednotka Blast Corpsu je složena z několikačlenného teamu, jenž průběžně střídá svoje hrdiny. Tady především v závislosti na používaném demoličním stroji, jichž je k mání vskutku více než dost!
Namátkou tedy zmiňme následující:
Bulldozer: Jediný pásový stroj. K demolici mu nejlépe pomáhá jeho ohromná radlice. Když vám to s ním moc nepůjde nezoufejte, jeho síla se dá zkrotit. Stačí přepnout analog speed – stick volbu.
Monstertruck: Ohromný náklaďák, který byste pravděpodobně mohli spatřit pouze v nějakém těžebním lomu, kde bývá určený k převozu velkých stavebních surovin. Zde ale slouží pouze a jenom k "bourááánííí"! K čemuž mu dopomáhá jeho schopnost bokem své korby rozbořit téměř všechny překážky.
Turbobuggy: Menší čtyřkolová buginka vhodná k extrémním skokům. Ale z malé nenápadné buginky se při použití turba stane pěkný silák, pro kterého není sebemenším problémem například rozbořit farmářské silo.
Donnerfaust: První z řady velkých ocelových robotů. Tento je však poněkud pomalý a neohrabaný. Při správném použití z něj můžete mít dobrého Donkey Konga - který se ke všemu krásně leskne.
Crasholator: Absolutní opak Donnerfausta. Malý, slabší, inteligentní (ne, chytrý ještě není, protože roboti v BC jsou ovládáni přeci lidmi:o) a hlavně „super mrštný“ robůtek. K demolování dokáže dokonale využít vlastní kinetickou energii, kterou získává používáním různých komb.
J-Bomb: Můj osobní favorit. Až příliš nápadně přerostlý “ptakobot”, kterémuž nemůže konkurovat jediná demoliční mašina. Pomocí dvou trysek se dokáže vznést vysoko nad mrakodrapy, pak už stačí použít akční tlačítko…..a boom. Mrakodrapy jdou fofrem k zemi …
Rocket Crusher: Drobná a futuristicky designovaná trojkolka vybavená dvěmi nabušenými vrhači raket. Rakety si musíte ovšem nejprve poctivě nasbírat, až potom můžete…však vy víte co…
XR7-Protocrash: Zvláštní kamiónek po stranách vybavený dvěma silnými “šťouchadly“. S jejich pomocí rozboříte obydlenou ulici rychlostí blesku. Podobně jako Rocket Crusher ho musíte dokrmovat energetickými náboji, jinak je k ničemu.
Některé dopravní prostředky (vlak, jeřáb, loď) bourat neumí. Na druhou stranu je lze používat k přepravě jiných vozidel. Proto není neobvyklé kdykoliv vystoupit ze
svého stroje a nasednout do jiného. Nejen díky tomuto faktu se pak jeví Blast Corps téměř jako nějaká logická hra. V těžších a rozsáhlejších levelech si musíte všechno promyslet a teprve když přesně víte, co máte dělat, můžete se snažit o provedení. A to dostatečně rychle, aby nedošlo k nechtěné explozi.
Mimo bourání staveb stojících v cestě, k čemuž například používáte i oblíbené krabice s TNT náloží, musíte také často něco někam přesunout. Nebo třeba vyrovnat
terénní nerovnost. Nemluvě o tom, že některá vozidla potřebují pro své fungování energii nebo střelivo.
Když úkol splníte, otevře se vám cesta do dalšího levelu, kterých tu je okolo 30. Včetně několika tajných na jiných planetách s jinou gravitací. Problém je v tom, že vám všechny ty levely příliš dlouho nevydrží. Abyste hru nedohráli okamžitě, vymysleli Rare spoustu různých extra úkolů, jako hledání skrytých radiomajáků, které otevírají další bonusové sekce. Sbírání peněz, svítících RDUs značek atd. Znamená to, že se musíte znovu vracet do levelů, ve kterých už jste zažehnali jaderné nebezpečí, a musíte tady něco sbírat nebo hledat, aniž by vás při tom cokoliv ohrožovalo. Později se dostanete např. k bonusu typu Time Attack, kde do daného limitu musíte ujet X kol s vámi předem vybraným vehiklem. Některé další pasáže bývají spíše tvořeny formou tréninku, jiné zase jako krásné zpestření hry.
BLAST CORPS aneb LEGO tak trochu jinak:
Celé dění v BC sleduje kamera vždy shora, vy si můžete kdykoliv natočit skrze C – tlačítka kameru do daného směru a to v horizontální ose. Jinak kamera "zoomuje" automaticky.
Grafické ztvárnění BC je podobné procházce po modelářské dílně, v níž se scházejí fandové všemožných modýlků a malých angličáků. Tím pochopitelně nechci naznačit, že hra je infantilní. Právě naopak. Díky svojí promyšlené akčnosti směřuje
spíše ke starším hráčům - i když textury použité v Blast Corps ve vás evokují pocity, jakoby autoři tvořili videohru v nizozemském Legolandu. Kupodivu dnes už to tak nelze říci, (BC je jedna z prvních her pro platformu N64), ale velmi překvapivě působí realisticky formované chování daných strojů. Navíc, když si uvědomíte, jak přehnané je všechno, co se ve hře děje. Ano, "přehnané" je to pravé slovo. Když se tak ženete se svým velkým prostředkem zkázy skrze město, domy padají v ohlušujících a oslepujících výbuších a kolem pobíhají lidičkové křičící "help!" - je to jedinečný zážitek.
Říká se, že chvála smrdí, proto… je Blast Corps velice originální a výborně naprogramovaná hra. Na svůj věk je grafika vcelku svižná a jemná, ovládání a vlastnosti každého vozidla jsou jiné (což logicky vede k tomu, že si každý oblíbí některé stroje více a některá méně) a zvuky plus hudba jsou také výborné a velmi přispívají k pocitu skutečné masivní destrukce. Problém je v tom, že velkému hráči celá hra těžko vydrží déle než pár dní, přičemž většinu času bude znovu projíždět levely, které už zná a prvotní zábava se bude postupně měnit v nudné hledaní bonusů a dalších klíčků. A bylo by úžasné, kdyby hra měla nějakou podporu pro více hráčů současně. Bohužel tomu tak není a pokud nemáte vhodný Controller Pak, nemůžete si uložit více než jednu jedinou pozici.
| Blast Corps | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
