Hry úplně pro všechny. To je heslo, které Electronic Arts razí už pěkných pár let. Nyní se ho ale rozhodlo ještě zdůraznit. V rámci nového labelu EA Freestyle budou vycházet tituly, jež budou opravdu, ale opravdu mainstreamové. Zkrátka takové ty popcornovky, které nepotřebují tutorialů a po pár minutách se v nich cítíte jako doma.
Přesně takový je Facebreaker. Překvapivě to ale nemyslíme v negativním slova smyslu. Měli jsme možnost si ho řádně zahrát jak na Playstation 3, tak na Xboxu 360 a můžeme říci, že představuje překvapivě solidní herní nálož. Nejen pro naprosté herní nováčky, ale i pro někoho, kdo už má něco odehráno.
Video
Mainstreamová hra neznamená hru odbytou. A o tom se ve Facebreakerovi můžete přesvědčovat na každém rohu. Skvělý je už samotný výběr bojovníků. Nejde sice o tak širokou plejádu jako v jiných bojovkách, o to je ale repertoár pestřejší a vtipnější.
Nechybí tlouštík navlečený v ninjovském kimonu, z něhož mu vytéká naditý pupek. Je to počítačový hráč a všechno, co v ringu provádí, odkoukal z videoher, potažmo bojových filmů. Proto se u něj nadějete především úderů karikujících známá díla z žánru herních i filmových bojovek.
Neméně atraktivní volbou je malý opičák, jenž po ringu poletuje neuvěřitelnou rychlostí a dokáže sám sebe vystřelovat po soupeři. Dále je tu jakýsi schizofrenik, který si při boji povídá se svými boxerskými rukavicemi. Jedna je černá a druhá bílá – barva samozřejmě určuje jejich duchovní náturu.
Velmi netradiční je „italský hřebec“ Romeo, který vypadá neuvěřitelně slizounsky a víc než na co jiného dá na svůj zjev. Když proti němu postavíte ruskou mlátičku Molotova s patřičně naditým svalstvem, je to hodně komický pohled.
Mezi převážně mužskou osádkou ale najdete i dvě dámy. A samozřejmě nejde o žádná ořezávátka. Jedna připomíná undergroundovou školačku, která při boji dává průchod své temné stránce osobnosti. Druhá je potom typickou mužatkou, byť docela sličnou. Pracuje u armády a umí rozdat pár pěkných ran.
Ani další postavy nepostrádají jasnou vyhraněnost. Všechny jsou navíc tak rozkošně komické, že je těžké si je nezamilovat. Tvůrci tvrdí, že podle betatestu, kterého se zúčastnilo zatím asi tisíc lidí, jsou charaktery vybírány zcela rovnoměrně. To svědčí o jejich vyváženosti i síle osobností. Kromě sympatií ale musí vzbuzovat i určitou chuť si do nich zamlátit. Podle našich zkušeností plní obě funkce znamenitě.
A jelikož jsou postavy tak bláznivé, je jasné, že nemůžete čekat kdovíjak vážný zážitek z boje. A také že ne. Přestože se v zásadě jedná o box, příliš silná pravidla tu nikoho nesvazují a lze používat i velmi netradiční údery, v případě postavy Witch Doctora (ano, ta se objeví i v Diablu 3) dokonce vystřelovat jedové výpary, které protivníka omráčí.
Na boji skutečně není nic, co byste se museli dlouho učit. Obstojně mlátit se dá už za pomoci dvojice tlačítek. Jedno je pro vrchní, druhé pro spodní úder. Přitom platí, že čím rychleji ten který čudlík drtíte, tím rychleji provádíte údery. Tak by to mělo fungovat asi ve všech bojovkách, ve Facebreakerovi je to ale naprosto jasně patrné.
Když se dostanete pod rychlý nápor soupeře, jednou z možností je vytasit kryt. Ovšem ten pouze ztlumí sílu úderů a těžko vás dostane například z pasti v rohu ringu. Abyste se dostali do protiútoku, musíte podržet jedno z tlačítek pro ránu a udeřit větší silou, což protivníka rozhodí a do šance se můžete dostat zase vy.
Boxování dvěma tlačítky by ale bylo nudné. Proto je tu možnost rychlé série ran zakončit speciálním útokem. Pro něj je určen vlastní čudlík. Nejprve se ale jednoduchými údery musíte dostat takříkajíc „do laufu“, aspoň zčásti naplnit příslušný ukazatel v levném spodním okraji obrazovky.
Ten značí, jak silnou speciální akce zrovna můžete provést. Stačí málo, ale musíte se smířit s nepříliš silnou speciálkou. Naopak, ve chvíli, kdy je naplněn až po okraj, máte šanci předvést „Facebreaker“, tedy ohromující kombo, které soupeře zcela zlikviduje a vyhraje vám zápas.
Zcela naplnit metr ale není jednoduché. Abyste toho docílili, musíte se na dlouhou dobu dostat do ráže a soupeř vás z ní nesmí vyvést jediným úderem. Jakmile se mu to povede, metr se vynuluje a začínáte nanovo. Zápas ale není třeba vyhrávat „Facebreakerem“, stačí zasadit tři knockouty klasickým vyčerpáním zdraví protivníka.
V bitkách nehledejte kdovíjakou hloubku. Komba jako taková tu prakticky neexistují. Vše rozjedete sérií rychlých úderů a zakončíte speciálem. Tím to samozřejmě nekončí – je tu ještě řada povedených vychytávek, jako je možnost boje jednou rukou (když je jeden hráč moc silný a druhý slabý), dát ruce za záda a kopat (však víte kam), popřípadě přehazování soupeře do rohu, kde má mnohem menší manévrovací schopnosti.
Jde však především o zábavu a té si ve Facebreakerovi užijete dostatek. Bitky jsou na pohled neuvěřitelně vtipné. Bojové kreace jsou pro každou z postav naprosto odlišné a když se setkají takoví dva výtečníci, těžko se budete bránit úsměvu, ale mnohem spíše smíchu.
Navíc nejste omezeni pouze na výběr již vytvořených postav. Jednou z největší předností Facebreakeru je totiž mocný editor, v němž si můžete vytvořit bojovníka zcela vlastního a přilepit mu jakýkoliv obličej, třeba vlastní, popřípadě nějaké slavné celebrity.
Už se nemusíte fotit kamerkou, kterou má jen málokdo. Bohatě stačí do hry importovat fotografii a nechat program, aby z ní vygeneroval herní obličej. Výsledky jsou skvělé. Navíc se dají ještě dále upravit a nasadit libovolnou tělesnou konstituci. A představte si, že všechny ty šílené bojové kreace provádí boxer s vaším obličejem a mydlí třeba Sámera Issu, Agátu Hanychovou a podobné pseudohvězdičky. Rozhodně lákavá představa.
Grafická prezentace Facebreakera není vůbec špatná. Zejména postavy pobraly spoustu detailů a potěší také trojrozměrné a značně stylizované prostředí, v němž se navíc obvykle na pozadí něco děje. Už v betaverzi se hra hýbala velmi svižně, takže tady žádný problém nebude.
Na Facebreaker nemá cenu pohlížet skrz prsty. Autoři neslibují žádný hluboký zážitek, u něhož byste mohli trávit hodiny v kuse. Chtějí přinést především zábavný titul, který si užije celá rodina i partička kamarádů a pořádně se u něj nasměje. Jako takový funguje Facebreaker už teď na jedničku. Brzy vám nabídneme recenzi.
