WoW

WoW

Blizzard obrací, WoW nachystal dojnou krávu

  • 73
Herní medvídek panda za 250 korun, rozkvět drakonického DDO, online sporty od Funcomu a slepý proti Sony Online

Online hry dlouho fungovaly na zavedeném principu měsíčních poplatků, za které hráči měli možnost přihlásit se do hry a užívat si to, co pro ně vývojáři vytvořili. Pak se objevila novinka z dálného východu. Systém, který po hráčích nechtěl žádné peníze předem, ale pro skutečnou radost ze hry požadoval přímé platby (mikrotransakce) za kdejakou drobnost, od lepšího batohu až pro přístup do nových herních oblastí.

WoW

Takzvané free-to-play online hry si našly své fanoušky, kteří se omezují na bezplatnou část hry nebo si naopak užívají to, že díky penězům mohou dělat neplatícím hráčům ze života peklo.

Oba přístupy mají logiku, oba mají své příznivce i odpůrce. A pro většinu "západních" hráčů je označení F2P jasnou známkou nízké kvality takto nabízené hry. Co však vzbuzuje velké vlny nevole, to je snaha vydavatelů online her kombinovat měsíční předplatné s nabídkou herních předmětů, za které je nutné platit zvlášť. A že je tento podivný přístup na vzestupu, ukazuje poslední krok Blizzardu. Hráčům World of Warcraft představil dva společníky: pandu Pandaren Monka a Lil K.T., miniaturu slavného nemrtvého bosse Kel'Thuzada. - více o otevření pet store zde

Oba společníci slouží pouze na okrasu a oba stojí 10 eur, tedy asi 250 korun. Aby zavedení mikrotransakcí Blizzard alespoň trochu osladil, slíbil, že polovinu zisku z prodejů malé pandy do konce roku věnuje na charitu. Vybral si neziskovou organizaci Make a Wish, která plní přání těžce nemocným dětem.

Hráče World of Warcraft ale čekalo další nepříjemné překvapení, v rozhovoru s finančními analytiky uvedl šéf Blizzardu Mike Morhaime, že digitální prodeje budou růst a Blizzard toho hodlá využít. Pro uklidnění ale dodal, že věci, které půjdou koupit za reálné peníze, nebudou pro hraní nutné a nebudou mít negativní vliv na herní zážitky lidí, kteří nechají svou peněženku zavřenou.

Celá ta věc je ale chůzí po ostří nože. Až doposud bylo jedinou "uznávanou" možností, jak z hráčů u her s předplatným vytáhnout další peníze, nabídka služeb mimo hru, třeba přístup k rozšířeným webovým službám jako u EverQuestu 2. Rozmáhá se i placení za přesuny postav mezi servery nebo kosmetické změny vzhledu postav.

Pet Store

Pořád ale platí, že pokud hra chce plnohodnotné předplatné, měla by se snažit udržet hráče co nejbohatší nabídkou obsahu, ne z nich tahat další peníze za "blbosti". A nepomůže ani přirovnání s cenami lístků do kina a náklady na popcorn a colu jako extra k filmovému zážitku. Pití i jídlo si člověk může dát před filmem doma, ale do hry si vlastní plyšáky propašuje jen těžko.

Vlastně to můžeme brát i jinak. Třeba se Blizzard jen snaží najít nový zdroj příjmů za ty peníze, které mu budou chybět z Číny. Tamní hráči totiž také platí mikropoplatky za odehraný čas. A jeden státní orgán se tam přetahuje s druhým (cenzoři s ministerstvem kultury) o to, zda bude WoW moci v Zemi středu vůbec fungovat. Zatím to vypadá, že bude, alespoň po nějaký čas.

Dungeons & Dragons Online – Zatímco Blizzard vzbuzuje nevoli kombinací předplatného a mikrotransakcí, Turbine coby provozovatel DDO díky platbám za obsah může slavit. Zájem hráčů o MMOPRG, ve které si mohou vybrat mezi předplatným a poplatky za přístup do nových herních oblastí, překonal očekávání firmy. Ta v reakci na příliv nových hráčů otevřela dokonce nový server pojmenovaný Orien. Nový server je přitom určen pouze pro nově vytvořené postavy, převod již existujících postaviček není možný.

Celkově vzato DDO Unlimited, jak se F2P varianta DDO jmenuje, ukazuje, že na koncept založený na mikrotransakcích slyší i hráči na západě, vyžaduje to ale "západní" přístup. To znamená hlavně kvalitní obsah. Jedinou smutnou věcí pak je to, že si hráči mohou koupit nejen přístup do dalších oblastí, ale také kouzelné zbraně a další vybavení, díky kterému ve hře získávají skutečnou výhodu. Ale právě to je bohužel princip většiny podobných her. A cíl je jasný, co nejvíce vydělat. A i to se Turbine daří, hráči prý utrácejí v "bezplatné" verzi více než ti, co platí měsíční poplatky. Svět je prostě divný.

Funcom – Norští odborníci na MMOPRG chystají po již představeném rozšíření Age of Conan a tajemném Secret World další online hru. Tentokrát to ale nebude plnohodnotná online hra na hrdiny, ale komunitně založený soubor zimních sportů. Na hru, která má jméno On the edge of the world, získala firma dotaci ve výši 1,5 milionu norských korun od norského filmového institutu. Cílem hry, která se v první fázi zaměří na snowboardová dobrodružství, je propagovat zimní radovánky na dalekém severu. Prototyp hry by měl být k dispozici do konce příštího roku. Celkový rozpočet na vývoj hry by měl dosáhnout 6 milionů norských korun (přibližně 18 milionů českých korun).

Online sporty s důrazem na masivní multiplayer už existují. Nejvíce se zatím prosadil golf, v Asii to zkouší s fotbalem i EA, takže bude zajímavé sledovat, s čím se Funcom vytáhne. Mnohem více nás ale zajímá Secret World a některé z nás i přídavek pro Age of Conan. Snad se dočkáme dříve, než se budeme moci pustit na svahy norských kopců na ohoblovaném prkně. A abychom se drželi tématu, hra má být založena také na mikrotransakcích. V tomhle případě sázíme na možnost koupit si virtuální oblečení a prkna, permanentky by měly být zdarma.

Sony Online Entertainment – Tvůrci EverQuestu, Star Wars Galaxies nebo Free Realms čelí překvapivé žalobě. Alexander Stern, hráč s postižením zraku, firmu soudně napadl, protože nevyvíjí dostatečnou iniciativu, aby si její hry mohli zahrát i hráči, kteří téměř nevidí nebo nevidí vůbec. Opírá se přitom o americký zákon, který lidem se zdravotním postižením zaručuje právo užívat si plně zboží, služby, privilegia a výhody veřejných služeb (zákon jako příklad veřejné služby uvádí například nemocnice, restaurace, hotely nebo zábavní parky).

Součástí žaloby je i obvinění z finanční újmy, protože nevidomí nemají možnost vydělat si peníze prodejem herních předmětů či celých postav na specializovaných serverech EverQuestu 2.

V žalobě se Alexander Stern opírá o to, že jiné hry, jako třeba World of Warcraft díky podpoře uživatelských rozšíření umožňuje začlenit do hry pomůcky, které lidem se špatným zrakem usnadňují orientaci a umožňují jim hru skutečně hrát.

Podle úrovně postižení zraku od barvosleposti po silnou krátkozrakost až po úplnou slepotu je možné používat různé pomůcky. Od zvětšení písmen na obrazovce nebo použití kontrastního barevného schématu až po převod psaných textů do zvukové podoby, což je běžný způsob zpřístupnění počítačových informací zrakově postiženým.

Problém je ale v tom, že i zákony ochraňující práva postižených operují s pojmy jako nutné přizpůsobení postiženým, pokud to nepředstavuje nemístné náklady a zátěž. U videoher, tedy zábavě založené v drtivé většině na zrakových vjemech, je ale obtížné prokázat, že úpravy autory neadekvátně nezatíží. Existují ale i hry pro nevidomé a zrakově postižené a využívají zvuk, ideálně prostorový.