Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Blood Will Tell – krev napoví

  12:00aktualizováno  8. dubna 2:47
Byl dítětem Světla, a proto bylo jeho tělo rozděleno na několik kusů, z nichž si každý ponechal jeden mocný démon. Ale on přežil, chybějící maso bylo nahrazeno kovem a on se rozhodl získat zpět to, co mu bylo ukradeno.

Blood Will Tell Jeho jméno je Hyakkimaru. Jeho otec, který bezmezně toužil po tom, aby svět poznal chuť míru, uzavřel spojenectví se 48 bytostmi temna. Ty přísahaly, že mu dají moc k tomu, aby svůj sen přivedl k realitě a on za to slíbil, že si mohou ponechat jeho syna. Ovšem, když se jeho potomek narodil, nedokázal přihlížet tomu, jak ho démoni trhají na kusy a unikl i s dítětem. Přesto se ale zrůdám podařilo zbavit novorozeně čtyřiceti osmi částí těla. Obyčejný člověk by to nepřežil, ale Hyakkimaru je vyslancem Světla. To, co bylo ukradeno bylo nahrazeno dřevem a kovem. Když dospěl, rozhodl se vzít si zpět to, co mu právem patří. Na své cestě ale nebude sám. Přidá se k němu malý zlodějíček Dororo.

Blood Will Tell je akční hra, která je zasazena do tolik oblíbeného světa plného démonů, ale i samurajů. Opět využívá osvědčeného principu, který kombinuje atmosféru historické Asie a různá fantaskní monstra. Stručné nastínění příběhu by mohlo svědčit o tom, že s přílišnou originalitou si scénáristé hlavu nedělali, ale to rozhodně není pravda. Už jen cíl, se kterým se hlavní hrdina vydává do boje je netradiční a navíc se během cesty po sedmi kapitolách dočkáte několika překvapení a dějových zvratů.

Blood Will Tell Do hry vás vtáhnou nejen, klasicky, velmi kvalitní animace, ale také psaný text běžící na pozadí statických obrázků. Proč ale tuto zcela běžnou záležitost zmiňuji? Protože tyto pasáže jsou, stejně jako většina postav, skvěle nadabované. Je sice pravda, že co se týče in-game animací, občas se rty nehýbají zrovna tak, jak by měly, ale není to až tak strašné jako v jiných titulech.

Na standardní obludy nemá cenu plýtvat kovem, ale někteří bossové jsou vůči těmto zbraním nepříliš odolní.

Místo tutoriálu je pro vás připraven prolog (v černobílém provedení), který vás stručně seznámí se základním ovládáním. To není nikterak složité, ale nabízí slušnou dávku možností. Můžete využívat dvou útoků, jeden je standardní a druhý speciální. U toho druhého se na moment pozastavím. Pokud tlačítko pro tento úder podržíte dostatečně dlouho a poté ho pustíte, vrhnete se na soupeře a objeví se malé okénko. V tom se zobrazí sled tlačítek. Pokud ho budete respektovat, provede Hyakkimaru kombo. Na to ovšem máte jen krátký čas. Pokud se spletete nebo nestihnete namačkat kombinaci včas, kombo bude neúspěšné, ale jestliže budete dostatečně zruční, budete odměněni nejen stylovou obrazovkou s vaším hrdinou a asijských znakem, ale také tím, Blood Will Tell že ze zabitého nepřítele vypadne nějaký užitečný předmět. Ať už je to jídlo pro doplnění zdraví nebo lektvary dočasně zvyšující některé z vlastností vaší postavy, popřípadě náboje (vysvětlím později). Kromě toho můžete ještě nalézt zvláštní zelené kuličky, které, jestliže jich seberete určené množství, umožní to, že pokud je Hyakkimaru zabit, může své štěstí zkusit znovu. Co se týče dalších předmětů, tak jsou to především zbraně. Veskrze jde o meče, z nichž každý nabízí svému nositeli jinou speciální schopnost – některé jsou otrávené, jiný zvyšuje odolnost proti mrazu, ohni nebo bleskům. Proti řadovým protivníkům není až tak (obvykle) důležité, kterou katanu zvolíte, ale během střetů s bossy hodně závisí na tom, kterou čepelí se do nich pustíte. Dojde čas i na extra účinný úder, který provedete (pokud máte dostatek energie – určitě je jasné, jak jí získáváte – ano, zvyšuje se s počtem zářezů na rukojeti katany) současným stisknutím obou útoků.

Jednu katanu do každé rodiny

Během své cesty najdete hned několik (možná desítek) různých exemplářů mečů, které vám zpříjemní cupování nepřátel na kousky. Já jsem si dovolil vybrat ty nejzajímavější z nich a pokusím se vám popsat, kde k nim můžete přijít.

Phoenix – Tak toto je unikátní kousek, který určitě stojí za pozornost. Zvýší vaši odolnost vůči mrazu, ohni, jedu a bleskům vylepší i vaši životní energii. Pokud o něj máte zájem, je k nalezení v kapitole 7. Poté, co vstoupíte do zámku Daigo, podívejte se na vršky okolních sloupů. Na jednom se lákavě leskne tento klenot. Stačí jen vyskákat nahoru.

Fiend Slayer – Už název mluví sám za sebe a opravdu, proti bossům je tato čepel velmi účinná. Je k nalezení opět v sedmé kapitole, ve 4. patře zámku Daigo. V této sekci je hádanka s dveřmi. Zkuste je otevírat a otevírat, nakonec v jedné z místností najdete tento pěkný a ostrý meč.

The Great Lotus – Nenechte se zmást vzletným jménem, tato katana nenechá jediného démona v klidu (a celku). K dispozici je už v první kapitole, v oblasti, kde je k vidění množství rudých květin (a motýlovi podobný boss). Pokud půjdete u levého okraje této lokace, narazíte na zvláštní kámen. Ten stačí rozbít a stejně jako v Kinder vajíčku i uvnitř něj je ukryto příjemné překvapení.

Blood Will Tell Ani to ale nebude na ústřední démony stačit. Někteří ze 48 válečníků temna (čeká vás o něco více střetů než je ono uváděné číslo 48, utkáte se i s lidskými protivníky, které nesmíte zabít) jsou opravdovou výzvou. Naštěstí ani Hyakkimaru není žádný zelenáč a pro boj je skvěle vybaven. Jeho tělo je zčásti mechanické, takže pod umělýma rukama má skrytou dvojici účinných čepelí, kromě toho může střílet malé a velké náboje (jejich množství je omezeno). Na standardní obludy nemá cenu plýtvat kovem (tedy kovem ano, ale ne kulkami), ale někteří bossové jsou vůči těmto zbraním nepříliš odolní.

Z každého vyššího démona získáte jednu z ukradených částí svého těla.

Čas od času budete ovládat i Dorora. Ten překvapivě také není vůbec slabý, jak by se u ještě ani ne pubescenta dalo čekat. Přesto jsou jeho úkoly koncipovány spíše adventurně. Nečekají na vás žádné složité hádanky, ale spíše jednoduché hříčky a skákací sekvence. Jsou striktně lineární, ale myslím, že u akčních her je to jen a jen dobře, protože nevím jak vy, ale já jsem pro to, aby se to u titulů toho typu s oním adventurním nádechem nepřehánělo. Netvrdím, že by měly být žánry striktně odděleny, ale současně by mělo být jasné, do jakého hra patří, a pokud má něco i z ostatních, tak v rozumné míře. Dororo nemá v podstatě Blood Will Tell žádné schopnosti, které by ho od druhé herní postavy odlišovaly, tedy až na to, že nevyužívá sečné zbraně, ale zase může vrhat například kameny (kterých má neomezené množství), dýky, dýmovnice a bomby.

Ve většině z osmi kapitol se na kratší chvíli Dorora ujmete, a pokud nebudete ovládat přímo jeho, bude po vašem boku. Jeho pomoc jistě oceníte. Nejen, že je vcelku dobrý bojovník, ale také mu můžete nařídit, aby sbíral předměty, které vypadnou z nepřátel nebo z rozbitých předmětů. To vám ušetří velké množství času. Navíc ani nemusíte dávat pozor, aby malý zlodějíček nezemřel, protože, pokud k tomu dojde, za okamžik zase čile vyskočí na nohy.

Teď už k bestiáři. Nejzajímavější jsou jistě bossové a musím ocenit nápaditost autorů. Už samotné číslo 48 stojí za pozornost. Jistěže, některé zrůdy jsou si podobné, ale i tak se zde najde několik velmi zajímavých exemplářů (ať už je to chodící totem nebo obluda, která je posázena obličeji nebožáků, které zajala). Pokud procházíte level, nenarazíte ihned na všechny Fiends (tak se netvoři jmenují), ale každou kapitolu musíte ještě několikrát navštívit. Trošku to vypadá, že tvůrci uměle natahovali čas, ale protože mise nejsou až tak rozsáhlé, stereotyp se příliš často nedostaví (kromě toho nemusíte posbírat všech 48 částí Blood Will Tell svého těla, ale pokud je najdete, dočkáte se outra). Z každého zabitého vyššího démona získáte jednu z ukradených částí svého těla. Nejen, že se vám tím vrátí vaše lidská schránka, ale zlepší se i atributy vaší postavy, a někdy dokonce získáte i nějakou unikátní schopnost, kterou ve své další cestě využijete. Proto doporučuji, i když se vám otevře další úroveň, vrátit se do té, kterou jste zrovna dohráli. Vaše vlastnosti se vylepšují díky získaným kouskům těla, jiným způsobem to není možné. Tedy, jedině útok je možné vylepšit použitím lepšího meče a co se týče napevno zasazených čepelí, tak ty se dostávají na vyšší úroveň díky boji.


Celkově mohu Blood Will Tell pochválit, a to jak za příběh, tak za hratelnost a celkovou prezentaci.

Asi už vám ani nemá cenu říkat, že graficky a hudebně není na hře téměř co vytknout. Detailní prostředí, kterému nechybí nápad, hudba, která aktuálně reaguje na to, co zrovna vaše postava dělá. Na to už jsme si u podobných titulů zvykli, ale i tak je to nutné ocenit. Jenže zvykli jsme si i na něco jiného - kamera nebývá zrovna to, co by nám zpříjemnilo hraní. A je tomu tak bohužel i v Blood Will Tell. Dostaví se problémy s úhlem, který je zabírán. Během dynamických misí to není špatné a obvykle kamera nepotřebuje manuální korekci (která je stejně omezena), ale když dojde na skákací sekvence, tak to už je jiná. Blood Will Tell Pořiďte si chránič na zuby, který používají boxeři, abyste si vzteky nepřekousli jazyk. Jen si představte, že někoho pronásledujete, máte už jen nepatrně života a vaším úkolem je přeskákat přes několik písečných skal. Naštěstí je pod vámi pevná zem, ale také množství nepřátel. Takže pokud spadnete, asi budete mít smůlu, protože než se na něco zmůžete, budou si o vás démoni brousit nehty (a že by potřebovali manikúru). Jestliže spadnete do „bezedné“ jámy, naštěstí se objevíte na místě, odkud jste skákali, takže nemusíte začít hrát od posledního savepointu. To ale neznamená, že když se budete snažit znovu a znovu a znovu a znovu dostat z bodu A do bodu B, nerozčílíte se k nepříčetnosti (myslím, že si během hraní určitě obohatíte slovník). Dobrou zprávou ale je, že k procvičení vašich horolezeckých schopností, nebudete nuceni příliš často, takže infarkt nehrozí.

Celkově mohu Blood Will Tell pochválit, a to jak za příběh, tak za hratelnost a celkovou prezentaci. Není to hra dokonalá, ale nepoužil bych ani termín lehce nadprůměrná, protože to bych titulu křivdil. Blood Will Tell je zábavná akce, které se sice nevyhnuly klasické chyby tohoto žánru (především pak místy nepovedené úhly zabírající kamera), ale také přináší několik neobvyklých prvků. Abych to neprotahoval, Blood Will Tell si plně zaslouží hodnocení, kterého vidíte níže.

Blood Will Tell
Výrobce/Vydavatel Sega/Sega
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Paměťová karta: 620 kB
Verdikt: Transplantace orgánů nikdy nebyla zábavnější. Příjemně hratelná akce se zajímavým příběhem má rozhodně co nabídnout.
Hodnocení: 70% (info)

Autor:


Témata: Slovník, Zuby

Nejčtenější

První zahraniční ohlasy na českou hru Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Některé zahraniční servery již publikovaly recenze na českou hru Kingdom Come: Deliverance. Jak si vede? U kritiků...

OBRAZEM: Vychází Kingdom Come, přinášíme své dojmy po prvních 20 hodinách

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji sice pár...

Nejočekávanější česká hra poslední dekády je konečně tady. My už ji pár dnů testujeme, ale vzhledem k jejímu obrovskému...



Nejvtipnější chyby z českého hitu Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come: Deliverance

Kingdom Come je obrovská a propracovaná hra, ale její autory čeká ještě spousta práce při odlaďování mnoha chyb, které...

O Kingdom Come: Deliverance je v Česku zájem, mnohé obchody mají vyprodáno

Kingdom Come: Deliverance

Česká hra Kingdom Come: Deliverance sice vyšla teprve v úterý, mnohé obchody však měly rozprodanou většinu z první...

RECENZE: Subnautica je nejlepší podmořská hra všech dob

Subnautica

Podmořská Subnautica je na první pohled nenápadná hra, která se od svého vydání drží mezi nejprodávanějšími hrami na...

Další z rubriky

RECENZE: Seven: The Days Long Gone je mix Thiefa, Commandos a Diabla

Seven: The Days Long Gone

Mix Thiefa, Commandos a Diabla? Že to zní jako skvělý nápad? Nemůžete se dočkat, až si hru zahrajete? Než začnete...

Připravte si světelné meče, příběhová kampaň Battlefrontu 2 je skvělá

Star Wars: Battlefront II

Battlefront 2 je sice především multiplayerová hra, ale tentokrát nabízí i příběhovou kampaň pro jednoho hráče. A ta je...

RECENZE: SpellForce III je parádní mix strategie a hry na hrdiny

SpellForce III

Kombinace strategie a hry na hrdiny ve stylu Baldur’s Gate bude atraktivní vždycky. SpellForce III je toho důkazem, i...

Najdete na iDNES.cz