Hrad plný monster a hodně zábavy. Recenze Bloodstained: Ritual of the Night

Démoni, celý svět v ohrožení a proti tomu všemu vy – Miriam, hrdinka bez bázně a hany, která se právě probrala z dlouhého magického kómatu. Bloodstained: Ritual of the Night sice neohromí originalitou, zato chytí vybroušenou hratelností, která je zároveň moderní a současně příjemně oldschoolová.

Bloodstained nijak nezastírá, že je duchovním nástupcem legendární Castlevanie. Koneckonců i tady se po vzoru hrdinů z rodiny Belmontů můžete ozbrojit bičem a nepřátele doslova vypráskat zpátky do pekel, odkud vylezli.

Bloodstained: Ritual of the Night

Pokud tedy Castlevanii znáte, tak víte přesně, co čekat. A pokud ne, tak jde v podstatě o zboku viděnou skákačku s RPG prvky, kde se kromě překonávání nástrah úrovní musíte zároveň popasovat se širokou škálou monster, která se vás snaží zlikvidovat.

Nebo to řeknu jinak: Baví vás zkoumání zajímavého herního světa a objevování všech jeho zákoutí a tajemství, ale nechcete u toho strávit desítky nebo stovky hodin jako třeba v případě posledního Assassin´s Creed nebo The Division? Pak je Bloodstained právě pro vás.

Plavba do pekel

Hra přitom začíná zlehka: „řízení“ dostáváte ve chvíli, kdy se plavíte na napadené galeoně. A než se nadějete, tak z podlahy vyskakují černé zombie, na palubu se škrábou příšery podobné chobotnicím a nad lodí poletují agresivní opeřenci s velkými pařáty.

Ale to všechno je jenom rozcvička. Už první boss fight proti zmutované mořské panně, která papala moc steroidů, vám jasně předvede, že tady se zbrklost nevyplácí. A pokud budete jen naslepo máchat mečíkem a poskakovat jako splašená fotbalová meruna, tak velmi rychle zjistíte, že nepochodíte.

Bloodstained: Ritual of the Night - obrázky z recenzování

A protože Bloodstained není žádná tříáčková bombastická produkce, tak se po smrti neobjevíte hned u bosse, ale v nejbližší ukládací místnosti s pohodlným gaučem. Tady zkrátka žádné automatické checkpointy nejsou, prostě po vzoru starých titulů běháte od save pointu k save pointu a modlíte se, aby vás mezi nimi nepřátelé nevykostili.

Po vyřízení zmíněné Velké mořské víly přistanete spolu s Miriam ve zdevastované vesničce poblíž hradu, kde následně strávíte většinu hrací doby. Vesnický kostel vám slouží jako základna, kde se můžete vyléčit, nakoupit nebo vyrobit lepší vybavení. A také nabrat vedlejší úkoly jako je vybíjení určitého typu monster nebo opatřování konkrétních věcí pro jednu z přeživších, která vám je obratem vymění za něco jiného (a cennějšího).

Bloodstained: Ritual of the Night - obrázky z recenzování

A pak je tu vaření, které je velmi nečekanou a zábavnou složkou Bloodstained. Z nakoupených a ulovených ingrediencí totiž můžete vyrábět různé druhy dortů, polévek, pečiva nebo steaků. A ty vás nejenom vyléčí: při první konzumaci vám i nastálo zvednou některou ze statistik. A Miriam pak snese víc ran, dává obludám větší pecky nebo lépe kouzlí.

À propos kouzla. Ta jsou v Bloodstained zastoupena jakýmisi úlomky, střepy, zkrátka shards a jsou v několika kategoriích. Na rychlé použití bez míření, útoky s mířením, pasivní bonusy, na manipulaci s okolním prostředím a na vyvolávání poskoků alias familiárů.

A právě v tomhle systému tkví spolu s vynikajícím designem úrovní největší přednost hry: úlomků je totiž opravdu obří množství, dají se ještě opakovaně vylepšovat a namíchat si je můžete naprosto podle libosti. Moje Miriam třeba po hradě pobíhá obklopená kruhem poltergeisty posedlých obrazů, které dokážou dát nepřátelům pěkných pár ťafek, než se rozpadnou.

Namixujte si podle chuti

Z rukou střílí vějíř ohnivých koulí (samozřejmě až po důkladném upgradování) a jako mazlíčka má létajícího rytíře, který dokáže na nepřátele dotírat zblízka, vyvolává světelná kopí a dokáže čas od času zablokovat nepřátelské projektily, a tím vás třeba v dlouhém boji i zachránit.

Bloodstained: Ritual of the Night - obrázky z recenzování

Ale je to jen jedna kombinace ze stovek, možná tisíců možných. A když se k tomu připočte velké množství zbraní, počet kombinací dál závratně roste. I u výzbroje přitom platí, že se od sebe jednotlivé kousky neliší jen vizuálně.

Třeba okované kung-fu botky kopou sakra rychle, ale pochopitelně musíte napochodovat nepříteli až ke slintající tlamě, abyste se vůbec trefili. Naproti tomu kopí dosáhnou opravdu daleko, ale zase jsou pomalejší. Každý typ zbraně má zkrátka pro a proti a troufám si tvrdit, že si vybere každý. Pistolníky nevyjímaje.

Bloodstained: Ritual of the Night - obrázky z recenzování

Plus stojí v hradních chodbách spousta knihoven, z nichž některé nabízejí „jen“ příběhové střípky, zatímco jiné návod na pokročilé zbraňové techniky. Pokud tedy zmáčknete tlačítka ve správném pořadí, dokážete třeba katanou zablokovat příchozí útoky.

Veškeré zbraně lze přitom měnit za lepší - buď nalezené nebo vlastnoručně vyrobené s pomocí věrného parťáka Johannese. Totéž platí i pro brnění, prsteny a čapky, přičemž velmi často upotřebíte i ty s horšími statistikami, protože se bez nich při kutění nového modelu zkrátka neobejdete.

Likvidace na tisíc způsobů

Veškerý tento ničivý arsenál by ovšem byl k ničemu, kdyby ho nebylo na kom otestovat. Naštěstí Bloodstained nabízí opravdu velké množství nepřátel, na kterých se můžete vyřádit: od obligátních agresivních netopýrů přes různé variace rytířů až po opravdu úsměvné kreace, jako je obří kočka s rohy, která vás bez váhání poseká drápy. A když jí uhnete z dosahu, vyvolá vám pod zadkem ohnivý sloup.

Bloodstained: Ritual of the Night - obrázky z recenzování

I soubojů s bossy je uspokojivé množství a často z nich vypadne i nová schopnost, která vám otevře nové části hradu, třeba dvojitý skok, paprsek, díky kterému se můžete prosmýknout i úzkými skulinami nebo magický pařát, kterým můžete popadnout a přesouvat těžké předměty.

I hrad jako takový je navržený brilantně a je překvapivě rozmanitý – jasně, převládají chodby a schodiště s lucernami (které jsou evidentně zdejší obdobou porcelánových kasiček, protože z nich padá zlato), ale podíváte se i do podzemní pouště, do podvodního labyrintu nebo do ledové hrobky.

A pokud poběžíte pořád za nosem, spousta vám toho uteče. Minete nejen truhly s novým vybavením nebo kuchařskými recepty, ale také tajné místnosti a dokonce celé části tohoto obřího démonického sídliště.

A to by byla vážně škoda, protože Bloodstained je zkrátka hra, na které je jasně vidět, že do ní spousta lidí vložila valník času, nápadů i energie. A pokud jste videoherní veteráni jako já, budete v sedmém nebi, až objevíte tajnou úroveň.

Nemluvě o tom, že pokud poběžíte pořád dopředu, připravíte se o „plnohodnotný“ konec hry, velkou část mapy a několik dalších (a pořádně tuhých) soubojů s bossy.

Jedinou větší výtku mám k tomu, jak ze zabitých nepřátel (ne)vypadávají ingredience, komponenty a nové schopnosti.

Miriam sice má atribut štěstí, ale i když jsem se ho snažil zvyšovat co nejvíc i na úkor všeho ostatního, stejně mi přišlo, že věci ze zabitých nepřátel vypadávají velmi nevyrovnaně a často až sporadicky. A nezřídka tak musíte některé potvory prostě „farmit“, abyste se dopracovali k novému meči nebo hučce. A to dokáže tempo hry pokazit a zážitek otrávit.

Graficky i zvukově je Bloodstained vynikající a díky použitému Unreal enginu také dobře odladěný. A za sebe musím říct, že se mi lehce komiksový grafický styl zamlouvá, i když samozřejmě asi nesedne každému. Ale bez ohledu na vzhled je Bloodstained drahokamem, který si zaslouží váš čas i pozornost.

Verdikt: Bloodstained je krásnou ukázkou toho, že i s relativně malým rozpočtem je možné vyrobit klenot, který chytne a nepustí. Je to koktejl, kde jsou všechny ingredience namíchané v tom správném poměru.