Vím, že už jsme to probírali několikrát, ale můžeš u příležitosti kulatého výročí ještě jednou vzpomenout, jak vznikl BonusWeb?
Tak už jen stručně, protože je to tak dávno, že Google už si to dnes pamatuje lépe než já. Snad odjakživa jsem se bavil vytvářením školního časopisu a taky jsem psal do regionálního týdeníku na severní Moravě. Jednou jsem zkusil oslovit JRC, jestli by mi pro přílohu tohoto týdeníku poslali něco na recenzi. A ono to vyšlo. Takže jméno č. 1: Anička Sládková z JRC byla významná osoba, která nepřímo pomohla vzniku BonusWebu. Protože zrovna byly prázdniny, pro mě mezi 3. a 4. ročníkem střední a celé jsem je trávil v redakci v Opavě na brigádě, po nocích jsem chatoval.
První porada BonusWebu na Invexu 1998
Stánek BonusWebu na Invexu 2000
Kromě toho, že jsem se naučil psát HTML stránky, jsem jednou potkal člověka, který chtěl dělat herní webmag – časopis, co se kdysi dával jako příloha k papírovým časopisům na disketě nebo CD. Protože bylo Score, Level, napadl nás název Bonus a na Score se to jmenovalo Bonus Mag. Na starosti to měl právě Eskadr. Tuším Michal Rybka nás však nasměroval na internet a tehdy vznikl BonusWeb. První jsme ho dělali na freewebu Atlasu, ale brzy došlo místo, tak jsme si dohodli hosting u Score – a dobrou adresu: www.score.cz/bonus/. A to nám pomohlo v získání dalších autorů.
Tady přichází na řadu člověk č. 3: Petr „BigPeter“ Ticháček. Ten mě v BonusWebu přežil a i on byl u jeho zrodu, protože BonusWeb byl tehdy autorsky tvořen mnou a zlínskou redakcí, kde si pamatuju ještě na JasperX a Leeche, bohužel civilní jména už se mi za těch dvacet let z hlavy vytratila.
BonusWeb v roce 2000
Vzpomeneš si na nějaké momenty, kdy šlo do tuhého? Vybavuji si, když konkurence přecházela na redakční systém, zatímco BonusWeb byl psaný ručně v html.
To bylo, když se v roce 1999 spouštělo Doupě s profesionální redakcí, šéfredaktorem, co to dělal na full-time. To víš, že jsem se trochu bál, chtěli jsme být největší, měli jsme největší návštěvnost, ale žádný rozpočet. Autoři psali recenze za to, že jim zůstaly hry, které jsme dostávali na testování. A já měl tehdy plat 9 tisíc hrubého, z toho jsem platil nájem a jediná výhoda byla, že jsem měl v práci internet zadarmo a sem tam jsem používal i pevnou linku na volání a domlouvání se s autorama.
Ale nemyslím, že by šlo úplně do tuhého. Spíš to znamenalo přijmout nějaké rozhodnutí a to pro mě tehdy bylo kývnout na nabídku Patricka Zandla a spojit se s Mobil Serverem, který měl na svou dobu super redakční systém Genesis 2 a nabízel mi, že „Doupěti nakopeme zadek“. Doupě bylo tehdy masivně tlačeno Cpressem a jeho reklamním systémem Mr.Lin(x) a v návštěvnosti to bylo znát. Spojením s Mobilem a přístupem k jejich impresím ve výměnných systémech jsme se opět vrátili na pozici nejnavštěvovanějšího herního webmagu a v den, kdy to vyšlo v iAuditu, mi Patrick Zandl věnoval lahev šampaňského se vzkazem: Vítězství i šampaňské se vychutnávají chlazené. Tu lahev už nemám, tu myšlenku ale aplikuji dodnes.
Proč jsi BonusWeb tehdy prodal a za kolik?
Viz. otázka výše – přišla nabídka Patricka Zandla a vůbec to nesouviselo s penězmi. Ve smlouvě jsem měl milion, ve finále jsme pak BW rozvíjeli tak, že jsem si vyhádal o něco málo víc, ale těch pár tisíc nebylo podstatných. Podstatné bylo, že mi to nasměrovalo život, udělalo mi to jméno – dnes dělám v Telcu a spousta lidí si mě pořád spojí s BonusWebem, i když už přezdívku Vreco skoro nepoužívám a lidé mě poznávají pod mým civilním jménem.
Cesta na E3 2003. Zleva: Zdeněk Polách, Ronald McDonald
Cesta na E3 2003. Zleva: Zdeněk Polách, Ondřej Zach
V roce 2004, když jsem odcházel z BonusWebu, mi Ivo Lukačovič nabízel 20 milionů, pokud se mi povede odkoupit BonusWeb od Mafry a převést jej pod Seznam. To se bohužel nepovedlo. Bohužel ne kvůli penězům a mému setrvání v projektu, ale myslím, že pod Seznamem by BonusWeb zase vyrostl a hlavně by zůstal suverénní webzin. Takhle je jen jednou z rubrik velkého portálu, v navigační liště se mu říká hry a i ten název už má zkomolený – píšete ho Bonusweb, i když odjakživa byl s velkým W.
Pod Seznamem jsi tehdy po odchodu z BW rozjížděl novou podobu herních novinek Hrej. Seznam se Hrej nakonec zbavil, proč to nevyšlo?
Já jsem byl u Hrej jen zhruba rok. Za tu dobu jsme rozjeli herní databázi s novinkama – nemělo smysl dělat totéž, co BonusWeb, obzvlášť, když jsem byl vnitřně přesvědčený o tom, že jsme to dělali dobře. Rozjeli jsme Hrej, ale tím, že jsme kromě článků dělali databázi na zelené louce, to bylo obrovské množství práce (převážně na bedrech Sleeplesse) a nepoměrně k tomu pomalu rostla návštěvnost, v herním prostředí „Seznam efekt“ moc nefungoval. V určitém okamžiku se k tomu přichomýtl Draken a Level, který přebral Hrej pod sebe, a jak to pokračovalo dál, už jsem nesledoval, protože jsem se v té době začal věnovat Stream.cz.
NHL párty v roce 2002
A tvůj nejšťastnější moment spojený s BonusWebem?
Nevím, jestli dokážu vytáhnout jeden moment. Spíš bych to řekl jinak: ve svém životě považuji za nejšťastnější období, kdy jsem byl v BonusWebu. Relativně bez starostí, hmotně zabezpečený (měl jsem co jíst, služební auto, telefon, počítač), nadšený z práce, slavný ve své bublině, žil jsem tím, co jsem dělal… A nijak mě nic nestresovalo.
Jaká byla tvoje vůbec nejoblíbenější hra a zahraješ si dnes ještě něco?
Diablo 2, na tom jsem ujížděl strašně dlouho. A pak Return to Castle Wolfenstein. Jak jsem vůbec nehrál akční hry, tak RTCW v multiplayeru mě nadchlo tak, že jsem byl i členem klanu DoD.
Vreco s hosteskou na herní akci E3 2003
Chápu tedy, že hry už nehraješ. Ale oba už máme děti - nebudeš jim teď říkat, že hry jsou ztráta času, ať dělají něco pořádného?
Ne, to jim neříkám. Hrají na tabletu a v mobilu, dlouho jsem je od toho držel dál, ale na penzion mi jezdí dost známých, jejich děti hrají na tabletu, tak to nešlo donekonečna. Snažím se je spíš zabavit venku, aby je tablet a televize ani nenapadly, a když už na něj jdou, raději vidím, když hrají hru, než když koukají na přiblblé video na YouTube o tom, jak někdo hraje hru, jak někdo rozbaluje Hatchimals, jak si někdo maluje… Hlídáme je, aby na tabletu netrávily moc času, když je venku hezky, tak jim ho vůbec nedovolíme, ale když už na něm jsou, podporuji je a stahuju jim hry, které rozvíjejí motoriku, logické myšlení a fantazii.
BonusWeb míval placenou sekci bez reklam a zároveň měl na sebe navázaný vlastní obchod s hrami, za což byl kritizován. Dnes i v Česku provozují obchody své herní magazíny a mimo hry se objevují snahy zpoplatnit část obsahu. Jak vidíš budoucnost placeného obsahu obecně?
Myslím si, že byla obrovská chyba BonusWeb Profi zrušit. Ve své době jsme tím šetřili náklady na konektivitu (to je dnes překonáno), ale hlavně jsme měli argument na vedení, abychom mohli jezdit k vývojářům vytvářet vlastní, exkluzivní obsah. V roce 2004, kdy jsem odcházel, měl BonusWeb Profi více než 1000 platících zákazníků – v době, kdy neexistovaly mikroplatby, nevyplatilo se platit mobilem a i s kreditkama byl na netu obecně problém kvůli nedůvěře lidí a bezpečnosti. Platilo se hlavně převodem na účet, ale někteří lidé nám platili i poštovní složenkou! Měli jsme dobře našlápnuto a do rozpočtu to ročně přineslo minimálně půl milionu (cena byla 50 Kč měsíčně nebo 500 Kč ročně, roční předplatné vévodilo), které šly do koruny zpět do tvorby kvalitního obsahu. Díky tomu jsme mohli jezdit na všechny významné herní veletrhy, na privátní předváděčky herních společností, co si pamatuju, tak jsme jednou Čočíka vyslali k Sidovi Meierovi udělat interview, video a reportáž z tvorby nové Civilizace. To bylo v té době pro zdejší online magazíny nemyslitelné, bývalo to doménou papermagů.
Zdeněk Polách (2003)
Jenže placená sekce tehdy těžila i z toho, že byla provázána s herním obchodem, tuším, že to byla hra k ročnímu předplatnému. Dnes je trend mít všechno zdánlivě zdarma, ať už jde o obsah, nebo free 2 play hry, které například v mobilním průmyslu naprosto převálcovaly ty placené. Pokusy o částečné zpoplatnění obsahu spíše stagnují. Někteří ovšem říkají, že do budoucna média bez placeného obsahu zaniknou. Jak to vidíš ty?
Není to úplně pravda, více než polovina lidí platila Profi bez bonusu v podobě plné hry. A hry k předplatnému se tehdy sháněly podobně jako na přílohu k časopisu, nebyly to tedy úplně novinky a marže na tom byla stejná jako cena předplatného.
Můj názor je, že média bez placeného obsahu nezaniknou, ale nebude tam žádný extra kvalitní obsah (bude to styl alternativních médií), nebo budou přecpaná reklamou, nebo za nimi bude stát nějaký mecenáš, který to dělá proto, že mu není lhostejné, kde žijeme a jak tady lidé přemýšlejí. Sám mám dnes předplatné na více než pěti domácích webových projektech z oblasti byznysu, ekonomiky i zpravodajství. Přijde mi normální platit za kvalitní obsah a podpořit jeho tvorbu.
Vzpomínáme na své první články Zdeněk Polách  Honza Srp  Michael Mlynář  Ondřej Zach  Emanuel Svoboda  Jakub Žežule  Andrej Brabec  Jan Lysý |
Máš zkušenosti i s provozováním herního obchodu. Obliba digitální distribuce neustále roste, někteří velcí herní vydavatelé nabízejí napřímo vlastní, exkluzivní sběratelské edice. Jaký je podle tebe výhled kamenných herních obchodů, mají šanci přežít?
Můžu se mýlit, mýlím se často, ale nevěřím, že klasické herní obchody ve střednědobém horizontu přežijí pouze prodejem her. To byl důvod, proč jsem v roce 2005 prodal svůj podíl v herním obchodě, když přišla zajímavá nabídka, a posunul jsem se někam jinam. Digitální distribuce je logickou evolucí a hry už tolik nesleduju, ale myslím si, že s rozvojem optických sítí na domácích přípojkách přijde doba online nahrávání z internetu, což může být zároveň jeden ze způsobů, jak vývojáři eliminují pirátství.
Ve světě frčely konzole, v Česku jasně dominovalo PC. Přesto si rozjel konzolovou sekci - primárně jako snahu pokrýt herní trh, byť za cenu ztráty, mělo to nalákat inzerenty, nebo to byla spíš investice do budoucna?
Věřil jsem konzolím. A měli jsme špičkové autory pro PlayStation. „Nalákat inzerenty“ - musím se smát. Vždyť jsi v té době byl v BonusWebu taky. Tehdy jsme nic podobného neřešili, chápali jsme inzerci jako něco, co nám zaplatí náklady na redakci, ten background nikdo z nás úplně neviděl. A hlavně, z herní branže tehdy moc peněz nebylo, BonusWeb měl ve své době největší příjmy od mobilních operátorů, kteří se tehdy rozvíjeli a cílili zejména na mladou generaci. Svého času u nás inzerovali ještě internetoví provideři, to bylo v době, kdy bylo ještě vytáčené připojení k internetu a oni inkasovali poplatky za dobu připojení. Na BonusWebu tehdy ze všech serverů rodiny iDNES lidé trávili nejdéle času, četli diskuse, návody, stahovali dema, koukali na obrázky. Navíc jsme měli i online hru – Melior Annis, to byl také žrout času.
Zatímco ty už se hrám léta nevěnuješ, bývalý hlavní konkurent Jan Doskočil dnes provozuje skromný herní blog. Jak vzpomínáš na známé flame wars s Jaydeem, začalo to kvůli něčemu konkrétnímu? Bylo to věkem?
Jaydee se nikdy nemohl smířit s tím, že jsme jednička (minimálně v návštěvnosti), ačkoliv on měl pocit, že je nejlepší (smích). Ty flame wars byly určitě věkem, když se dneska dívám na své výstupy té doby, musím se smát své tehdejší naivitě. Byly v tom emoce, flame wars a koneckonců i všechny „boje za pravdu“ to podtrhovaly. Příčina byla jednoduchá, BonusWeb nebyl zaměstnání, nebyl to jenom časopis… Byl to náš život. Záměrně neříkám můj, ale všech, co na tom tehdy dělali. Byla to skvělá doba. Chápu ale, že jsme tím některé lidi štvali, hlavně v JRC / Bohemia Interactive. Občas jsme je ve svém vnímání světa viděli jako padouchy, dnes, s odstupem času a drobným nabráním zkušeností v ekonomické sféře vidím, že se chovali byznysově a svým způsobem i kultivovali herní scénu u nás.
Zdeněk Polách - XBOX
Pamatuju si tě jako PCčkáře, v redakci jsme pak hrávali na PlayStation 2 fotbal This Is Football. Měl jsi někdy nějakou konzoli i doma?
Měl jsem PS2, vlastně mám dodnes, ale dnes už ji jen děti používají v herně jako DVD přehrávač. Chvíli jsem měl Xbox, mimochodem první v ČR. Byl jsem v den uvedení ve Vegas a měl jsem ho rezervovaný se všemi hrami, co v den uvedení byly k mání. Bral jsem to dvojmo, ten druhý byl pro Petra Vochozku a tuším, že ho pak nechával v kancelářích Illusion Softworks.
Bonazz
BonusWeb míval svého maskota Bonazze. Část redakce ho sice neměla příliš v oblibě, ale jaká byla jeho myšlenka, co měl vyjadřovat? Vypadal trochu jako pirát, byl to záměr?
Neznám nikoho, kdo by neměl Bonazze v oblibě (smích). Maskot byl řekněme předchůdce dnešních emotikonů, vyjadřoval naši náladu, jeho prostřednictvím jsme zdůrazňovali pro nás významné události. Byl to takový piktogram, který ten web obzvláštňoval, aby nebyl sterilní jako většina webů. Někdo říkal, že je podobný mně, někdo v něm viděl Mondyho, někdo piráta… Ale byl to jen obrázek, který napadl Upíra, našeho dvorního grafika.
Bonazz - 20 let
Kdybys měl víc času, jakou hru by sis zahrál dnes? Byla by to nějaká novinka, nebo nostalgický návrat k něčemu staršímu?
Novinky vůbec nesleduju, takže bych si spíš dal retro. Případně mě vždy víc bavily multiplayer věci, tak bych si osondoval, co hrajou lidi, a to bych si zahrál.
Díky za rozhovor.
