Minulý týden Nintendo reagovalo na článek věnovaný mobilnímu hraní a změnám, které přináší iPhone/iPod Touch a nová platforma Android of Google. Japonci chtěli ukázat, že se kapesního hraní nehodlají vzdát a představili inovovanou verzi kapesního zařízení DS, které doplnili o podporu SD karet a možnost stahování her z online obchodu. „Herní“ funkce ale zůstaly trochu stranou, více zaujala podpora přehrávání hudby nebo přidaný fotoaparát, který má majitele Nintenda Dsi odradit od pokukování po konkurenčních produktech.
I když se bude nové Nintendo Dsi prodávat přibližně půl roku pouze v Japonsku a ještě za vyšší cenu než stávající kousek, vyvolalo u západních vývojářů bouřlivé reakce. Nejvíce se do nového Nintenda opřel šéf Acclaimu David Perry. Podle něj je Nintendo DSi (ještě před uvedením na americký trh) v podstatě zklamáním. Proč? Chybí v něm podpora pro „bezplatné“ hry, kterými se Acclaim živí.
Je to tak, Nintendo je ztělesněním všeho zla, protože chce v online obchodě nabízet placené hry a nestane se tak revoluční silou v přechodu na model „bezplatného hraní.“ Bezplatné hraní přitom musíme vnímat bez růžových brýlí. Bezplatné hraní totiž znamená buď reklamu nebo nutnost kupovat herní předměty a další služby a zároveň s sebou přináší výrazně nižším kvalitu technického zpracování, než klasické herní tituly. Nevěříte? Podívejte se na www.acclaim.com, zkuste si některou z her označovaných jako MMORPG, a pochopíte. A nebo nám jenom věřte. Přeci neskočíte na lep člověku, který tvrdí, že existence online obchodu pro Nintendo Dsi poskytuje firmě výhodu v konkurenčním boji proti iPhonu a iPodu Touch. Apple totiž také nabízí online obchod přístupný přímo z kapesního zařízení.
Právě AppStore může posloužit jako pohled na potenciál bezplatných her – nabízí jich desítky. Většina z nich je ale jen krátkou ukázkou komerčních aplikací, a to s citelným omezením co do rozsahu (třeba Space Invaders pouze s jediným životem a jednou ze čtyř možností ovládání). Ten neomezený zbytek pak většinou vypadá strašně a často se i strašně hraje. Výjimkou jsou reklamní tituly, i když ani taková závodní hra Audi A4 Driving Challenge sponzorovaná velkou automobilkou není nic extra.
Z pohledu herního světa mimo kapsu, tedy na PC a herních zařízení v obýváku to s bezplatnými hrami také není nijak růžové. V podstatě platí to, co pro kapesní hry. Zadarmo prostě skutečnou kvalitu nedostanete, pokud se tedy někdo starou nebo zjednodušenou bezplatnou hrou nesnaží propagovat nový, patřičně drahý projekt. A pokud náhodou patříte mezi fanoušky „bezplatných“ online her, vězte, že ani těm nemusí nutně kvést pšenice – Codemasters musejí kvůli neshodě s asijským poskytovatelem licence do 10. listopadu zavřít evropské a americké servery hry RF Online.
Dost možná, že se obchodní model „základ zdarma s otravnou reklamou, zábava za peníze“ časem uchytí. My jen doufáme, že i nadále budou existovat hry, za které budeme moci dobrovolně platit. Když pro nic jiného, tak proto, že v mnoha případech znamená placená „nezpirátěná“ hra také dospělé spoluhráče.
Microsoft poprvé vyhrál nad PlayStation 3 celý měsíc
Microsoftu se podařilo zvednout prodeje Xboxu 360 ve všech místech, kde svou hračku pro velké kluky nabízí. V Japonsku se Microsoftu asi už definitivně podařilo prolomit smůlu, Xbox 360 zažil první měsíc, kdy se vyexpedovalo více krabic z Redmondu než domácích s logem Sony PlayStation 3. Ani necelých 12 tisíc prodaných kusů týdně ale zdaleka nestačí na Nintendo Wii se 26 tisíci krabicemi za týden. Králem prodejů nicméně zůstává neohrožené kapesní Nintendo DS, kterého se i takovou dobu od uvedení na trh a přes nakonec potvrzené spekulace o příchodu nového modelu prodalo neuvěřitelných 58 tisíc kousků. Za celý měsíc to pak u herních konzol do obýváku dává 109 tisíc prodaných Wii, 53 tisíc Xboxů 360 a 33 tisíc PlayStation 3.
Prudký nárůst prodejů Xboxu 360 spojený s poklesem ceny celkem nesmyslně vyvolal v některých médiích otázku, zda Microsoft ke snížení ceny nesáhl proto, že se mu nelíbily nízké prodeje před tím. Některým lidem se totiž nezdá, že Microsoft snížil cenu Xboxu 360 dvakrát za 12 měsíců. Co si to vůbec ten Microsoft dovoluje. Zlevnit pod cenu Nintenda Wii? To je vážně troufalost, která by se měla potrestat. Bez ohledu na to, že je herní divize Microsoftu v zisku. Nebo je cena 3500 korun za PlayStation 2 známka, že je na tom Sony opravdu špatně a už neví, jak by ty krámy prodala?
Když už jsme u Xboxu, majitelé 360ky se mohou radovat z dalšího obchodního vítězství Microsoftu, který posiluje i na softwarové frontě – nejnověji Microsoft vyjednal svým zákazníkům přístupnost dvou epizod hry Tomb Raider: Underworld. V říjnu si hráči budou moci také stáhnout demo nové Lary Croft z Xbox Live Marketplace. První epizoda výhradně pro Xbox 360 by se měla objevit už v prosinci, další počátkem roku 2009. Možná, že právě toto oznámení je první pokus o větší oslovení evropských hráčů, u kterých Microsoft uznává jejich loayalitu ke značce Sony a chce ji zlomit vydáváním většího počtu her z dílen evropských vývojářů.
Od hraní až na skutečnou olympiádu
Řečí o tom, jak člověk ve styku s počítačovými hrami zakrňuje, už bylo dost. A hlavně to není ani pravda, záleží hlavně na tom, z které strany se s těmi hrami stýkáte. Třeba Larry Probst, který se okolo her ochomýtal jako šéf Electronic Arts, se od her dostal až do čela amerického olympijského výboru.
V nové roli se Probst bude starat zejména o zajištění finanční podpory olympijského hnutí v USA ze strany sponzorů a propagaci Chicaga jako kandidátského města pro letní hry v roce 2016. A protože pozici předsedy získal právě teď a jeho mandát platí 4 roky, může se bývalý boss herního světa dostat jako bafuňář hned na dvě olympiády, po jedné na zimní i na letní. Gratulujeme.
Konec sexismu ve hrách podle Ubisoftu
Trochu zvláštní pojetí pojmu sexismu vyznává marketingový ředitel Ubisoftu Tony Key. Podle něj je sexistické, když se videohrám věnuje málo dívek. Alespoň tak lze chápat jeho potěšení nad tím, že dívky hrají videohry stejně často jako chlapci. A v zájmu rovného přístupu a gender studies hezky politicky korektně prohlásil, že ženy se od mužů liší v tom, jaké hry hrají. Prý nechtějí hrát ty samé hry, co jejich bratři a manželé. Vlastně je dobře, že to je s tím sexismem takhle, jinak by někdo mohl přemýšlet o tom, jestli náhodou sexismus nespočívá třeba v polonahé Laře Croft. A tu si vzít nenecháme.
