Opice jsou oblíbené. V Japonsku dokonce natolik oblíbené, že jim místní věnovali několik her ze série Ape Escape či Academy. Přiblblé opice s majáčky zřejmě inspirovaly evropskou základnu Sony Computer Entertainment, kteří jim narovnali oči a vypustili je mezi herní fandy. Pokud vlastníte bzučák ze hry Buzz a nemůžete již čekat na další hudební kviz, potažmo vám vadí japonské hry, sáhněte po této hře. Pokud je vám méně než 10 let, pobavíte se.
Na konci hry maximálně vyhrajete nové oblečky pro opice.
Nezačíná nám to moc slibně, což? Každopádně je pravda, že Buzz Junior: Jungle Party je až nápadně podobný zmíněné sérii s opicemi a zároveň využívá ovladač, který byl původně určen úplně pro něco jiného. Máme tu další bundle, který se prodává za plnou cenu. V době okurkové sezóny na PS2, která ale naštěstí již pomalu končí, nám nezbývá nic jiného, než vyhnat pavouky
z bzučáků a zapnout z několika miniher složenou gamesku s opicemi. Zase.
Po krátkém, ale výstižném intru nám bylo hned jasné, o co tu půjde. Hra smrdí nástavbou Quizu a nápadně vychází v meziobdobí kvizového Buzze a jeho pokračování, přestože to s kvizem nemá nic společného. Celý projekt můžeme tedy brát spíš jako hříčku na zabití času při čekání.
Když už jsme zmínili bzučák, nemusíme připomínat, že Buzz Junior je hra až pro čtyři hráče. Každý má svou barevnou opičku, které zvolí ksichtík, tělo, nohy a jméno a můžeme začít. Kromě singleplayeru, který obsahuje jen 10 her, které jsou navíc bez kamarádů u ovladačů nudné, je tu jediná možná alternativa – multiplayer. Podle času nastavujeme volbu „maratón“, ve kterém si zahrajeme všechny hry, co jsou k dispozici, tj. 40 kusů. Další volby délky hry jsou už jen o pár her zkrácené. Užitečná je volba „customize“, kde si můžeme sami zvolit pořadí her ze všech, co jsou k dispozici s ohledem na zvolenou délku hry . Tento „playlist“ lze uložit na paměťovou kartu, takže si vytváříme pořadí nejlepších miniher a jdeme na to.
Opičky jsou roztomile škodolibé, pořád křičí a vřeští, pořád se smějí jedna druhé a je radost na ně pohledět.
Krátké intro na začátku každého levelu oznámí, co a jak dělat (bohužel chybí titulky, takže tatíkové musí pravidla svým českým ratolestem překládat, čeština se tentokrát nekoná, ani není důvod, to by někdo musel hru předabovat) a pak už vše záleží na hráčích. Některé hry nám daly trochu zabrat, než jsme pochopili, o co kráčí, ale vesměs jde hlavně o to se trefit ve správnou dobu do správného tlačítka. Doporučujeme sehnat plný počet hráčů, tj. čtyři. Ve dvou to není ono, zvlášť když výherce dostane vždy o jeden bod navíc a to se ve dvou špatně dohání. Žádné velké zvraty na konci hry, kdy by prohrávající dostal jedinou šanci zahýbat pořadím, se nekoná. Na konci hry maximálně vyhrajete nové oblečky pro opice, ale uvítali bychom nějaké nové minihry na odemknutí nebo aspoň malý bonus ve formě závěrečné animace. Nic. Škoda.
|
Musíme podotknout, že systém her je často hodně podobný Ape Academy z PSP, motivace tímto titulem je více než nápadná. Minihry se odehrávají v prostředí pralesa, což už název napovídá, a autoři si s tímto tématem hodně pohráli, takže veškeré gagy jsou na téma lehké násilí, škodolibosti a dělání si srandy vůči tlustým hrochům, lvům a jiným autoritám pralesa. Opičky mají smysl pro cynický humor, přesto se v žádné hře ani jedna nezabije nebo nezmrzačí, což potěší děcka, nikoli tatíky
zvyklé na krev a vyhřezlá střeva z hororových titulů pro dospělé. Tak třeba: hráči/opice se předhánějí, kdo rozbije první celý totem. Ten se skládá z kvádrů různých barev, které korespondují s barvami na ovladači. Tisknutím správných knoflíků se palicí zbavujeme jednotlivých kusů dřeva a pokud jsme dost rychlí, dostáváme body. Nebo stojíme u šatníku, kde se převlékají hroši a správným tlačítkem musíme co nejdříve uhodnout, který si na sebe vzal něco jiného. Jednotlivé hry jsou vcelku krátké a občas se i zasmějeme, protože opice jsou potvory, jak všichni jistě víme. Ve hře si prostě nelze nevšimnout, jak autoři jednotlivým zvířátkům
nadržují. Třeba chudák gorila se v jedné z miniher nechá přivázat na otáčivé kolo a opice se do něj trefují barvou. Kdo pokryl větší plochu těla gorily, vyhrál. Po skončení kola hroch otočí kolo s opičákem a pečlivě ho umyje celým kýblem vody. A takovýchto maličkostí je ve hře plno. Škoda jen, že jsou tam jen tak bezúčelně.
Protože je hra určená pro děti, nemůže chybět ani roztomilá grafika. Opičky jsou roztomile škodolibé, pořád křičí a vřeští, pořád se smějí jedna druhé, když se něco nepovede a vůbec je radost na ně pohledět. V případě takovýchto miniher není třeba nějak zvlášť velkého výkonu, ale grafika je hladká a plynulá, pro dětské oko naprosto vhodná. Když už se některé opičce něco stane, hned zamává dětem před obrazovkou na znamení, že je v pořádku a nic jí není. Takže ani psychika dítěte není narušena. Jediné, co hra narušuje, je bránice starších hráčů, kteří hru vyfasují na recenzi. V kombinaci s pivem a dalšími kamarády nezná zábava mezí. Ano, je to veselá hra i pro dospělé, ale možná tak spíše jen jako dárek. Sony chce evidentně z hráčů vytřískat nějaké
|
Pěkná grafika a hudba
Žádné smysluplné bonusySvé poznatky hrneme na hromadu a zde je náš verdikt: Buzz Junior: Jungle Party je zábavná série miniher převážně pro děti, je v ní pěkná a plynulá grafika, nechybí humor a solidní hudba z džungle. Využívá ovladače ze hry Buzz a dokáže zabavit na jedno odpoledne. Nic navíc od této hry ale nečekejte.
| Buzz! Junior: Jungle Party | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
