Caesar 4 CZ - císař povstává!

Po nekonečných letech čekání na pokračování fantastického Caesara 4 jsme se konečně dočkali. Sice od jiného týmu, nicméně s velmi obdobnou kvalitou a moderním technickým zpracováním.

Když za velkého nářku pamětníků zaniklo legendární studio Impressions, takřka nikdo nedoufal v návrat pověstně puntičkářské série budovatelských strategií ze starověkých dob. Caesar, Pharaoh, Zeus, ale třeba i Emperor – to všechno jsou hry, které na mnoha harddiscích dlí dodnes a pořád se těší zasloužené pozornosti svých majitelů. Bylo by velkou škodou a také chybou nenavázat na tento odkaz novým a vylepšeným dílem. Naštěstí si to uvědomili i povolaní lidé. Vlastník licence, mediální moloch Vivendi, dal prostor víceméně neznámým hochům z Tilted Mill. Ovšem jen relativně neznámým – krom toho, že již na svém kontě mají kvalitní, byť zapadlé Children of the Nile, tak se rekrutují převážně z bývalých zaměstnanců Impressions. A to by bylo, aby v jejich rukou dopadl již čtvrtý díl Caesara, jehož vývoj mnozí sledovali takřka v přímém přenosu, špatně.

Doktoři, architekti nebo učitelé si potrpí na bydlení v lepších čtvrtích, pokud možno vzdálených od průmyslových zón.

Kdo už někdy v životě zkoušel ať už Caesara nebo třeba Pharaoh, princip hry mu vůbec nebude cizí. Pro všechny ostatní objasníme: coby římský místodržící budujete ve vzdálených provinciích pokud možno prosperující města. K tomu je třeba položit ulice, vystavět obyvatelné oblasti a postarat se o trhy, školy, doktory, kašny, divadla a vůbec o veškerou představitelnou infrastrukturu. Trvalý problém a zároveň největší výzvu hry pak představuje většinou nedosažitelný ideál v podobě vyváženosti mezi zalidněním a výkonnostní silou města. K čemu je plný stav na všech postech, když lidi nemůžete nakrmit? Naopak pole jsou k ničemu, když chybí ti, co by na nich pracovali. K tomu se v Caesaru 4 přidává i poměrně významná novinka. Nízké pracovní posty, především v zemědělství, obstarávají plebejci bez větších nároků – bydlí tak v hodně zaostalých příbytcích a přesto jsou jakž takž spokojeni. Zato střední třída se nedá tak jednoduše odbýt. Doktoři, architekti nebo učitelé si potrpí na bydlení v lepších čtvrtích, pokud možno vzdálených od průmyslových zón. A vůbec nejvíce je třeba dbát o patricije obývající nejhonosnější vily. Ti na práci kašlou úplně, to jim však nebrání v placení vysokých daní. Pokud tedy zaměstnáte výběrčího.

V předchozích dílech fungovala infrastruktura zhruba tak, že bylo zapotřebí určit lékaři, obchodníkovi nebo třeba knězi cesty, po nichž bude pravidelně vykonávat patrolu a poskytovat služby občanům, jež potká. To občas vyžadovalo nepříjemně vysokou koncentraci na mikromanagement, kdy bylo vskutku nutné pokrýt všechny oblasti města, nemluvě o častém zkratu umělé inteligence, která pak nenaplňovala zadaný plán. To se nyní naštěstí mění a občánci se svými požadavky dochází přímo do příslušných institucí. Tato novinka je jednoznačně chvályhodná, jelikož svou pozornost můžete zaměřit potřebnějším směrem, ačkoliv pořád je nutné hledět, aby to lidé k jednotlivým službám neměli příliš daleko – jinak jsou dlouho na cestě a nepracují, nebo rovnou dlouhou štreku vzdají a rezignují na svůj další rozvoj, tím pádem ustrne i jejich kulturní a společenský růst, opět viditelný ve formě vylepšeného obydlí.

Spoustu piplání si naopak užijete s uvedením hospodářství do skutečně efektivního chodu. Ono se řekne, stačí položit pole a pastviny, o něž se budou starat farmy a jejich zaměstnanci, dřevorubci, horníci a další se postarají o suroviny, ty pak pošlou do fabrik, kde z nich vznikne nábytek, šaty nebo zbraně. Zbytek se prodá na tržišti. Opravdu, nezní to nijak složitě, ovšem pod slupkou jednoduchosti se skrývá nečekaná komplexita. Naprostým základem je přijít na nejvhodnější poměr dodavatelů, fabrik a spotřebitelů, aby vskutku nic nepřišlo nazmar. Samozřejmě všichni zaměstnanci si žádají mzdu, kterou byste z pouhých daní zaplatili stěží. Naštěstí funguje obchod i v rámci římského impéria, kteří od vás rádi berou a ještě radši prodávají, co se vám zrovna nedostává. Obchod je nutností, zvláště některé mapy jsou opravdu vypečené a rozjet zde kupříkladu zemědělství dá hodně zabrat. Diplomacie, která byla ještě ve Pharaoh, nyní absentuje, pouze senát čas od času vyžaduje dodávky zboží a hodnotí vaše počínání.

Naštěstí funguje obchod i v rámci římského impéria, kteří od vás rádi berou a ještě radši prodávají, co se vám zrovna nedostává.

Práce místodržícího vyžaduje vysoké otáčky – v počátečních fázích nevíte kam skočit. S časem a vhodnými kroky dojde sice k jistému stabilizování, kdy si budete moci i odpočinout a kochat se dosaženými úspěchy, přesto i tehdy se vám jistě hodí poradci. Ti zasahují v podstatě do všech oblastí, ať už to je obstarávání obživy, vzdělání nebo náboženství. Pomocníci trvale analyzují situaci, upozorňují na nedostatky a také občas dodávají jakási mini-řešení, která můžete jedním klikem rovnou nastavit. Hloubkovou změnu ovšem musíte provést sami. Zřejmě nejdůležitější a nejvíce protežovaný je dohlížitel nad pracanty. Jeho prostřednictvím lze nahnat všechny plebeje do zemědělství, když se zrovna akutně nedostává jídla, nebo poslat ovčáky domů v případě, že vlny už z přeplněných skladů začíná vypadávat.

V obou těžších ze tří kampaní si lze vybírat cestu, jakou si vydáte. Buď hospodářskou, nebo vojenskou. V prvním případě povětšinou stačí, když obstaráte dostatek obyvatel, případně uspokojíte senátem zadané úkoly. Vojenské směřování si pak žádá stavbu kasáren, ovšem vyzbrojit dostatečný počet legionářů není vůbec nic snadného. Zbraně je totiž pořád potřeba zdlouhavě vyrábět z občas nedostatkového železa a dřeva. Ke všemu jsou samotné boje řešeny velice primitivně. Naprosto stačí svůj šik poslat na zteč, přičemž nepřítel málokdy klade zmíněníhodný odpor.

Klady a zápory

Návrat starého dobrého Caesara
Vše funguje, jak má
Pohledné 3D zpracování

Odfláknuté boje
Na někoho zdlouhavé

999 Kč
Kompletně v češtině

Graficky se Caesar 4 jednoznačně povedl. 3D města jsou plná detailů a žijí jako skutečná antická sídla. Překrásný je třeba západ slunce, který město zahaluje do teplých barev a vrhá realistické stíny. Pochopitelně je rovněž radost sledovat jednotlivé pracanty, kterak se pachtí za svou obživou. Dá se říct, že jim vážně vidíte až do kuchyně. Zvukový šrumot na pozadí potěší, stejně jako ambientní hudba. CD Projektu se hru podařilo opět poměrně spolehlivě přeložit, aniž by byly viditelné větší minely.

Graficky se Caesar 4 jednoznačně povedl. 3D města jsou plná detailů a žijí jako skutečná antická sídla.

Poslední dobou jsme měli s budováním Říma rozporuplné zkušenosti. Glory of the Roman Empire nabídlo sice moc pěknou podívanou, ovšem své kvality drželo především na povrchu a po čase nemělo co nabídnout. CivCity Rome pro změnu nevypadal kdovíjak vábně a občas hráči hodil nějaký ten klacek pod nohy. Jediným skutečným a zaslouženým vítězem je tak Caesar 4 s propracovanými herními principy a odpovídajícím zpracováním.