Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Call of Duty - atmosférická akce

  12:00aktualizováno  6. listopadu 11:44
Call of Duty je atmosférická 3D střílečka z druhé světové války, při jejímž hraní se cítíte jako při sledování hollywoodského trháku. Co kromě báječné filmové atmosféry Call of Duty nabízí, vám prozradí naše recenze.

Call of Duty Bonusweb HIT Válečné konflikty patří mezi vděčná témata počítačových her - prakticky každá větší událost se dočká, dřív nebo později, svého zpracování. Příběhy z druhé světové války dnes v herním pojetí známe především coby členové elitních jednotek, komand, či jedinců, kteří hluboko za nepřátelskou linií provádějí nějaký super tajný úkol. To se ale mění s příchodem Call of Duty a ústředním motem, že válka není vyhrána jedním člověkem, ale vykoupena životy mnoha. Vžijeme se tak do role jednoho z mnoha... Právě na dokonalou filmovou atmosféru se chtějí autoři soustředit nejvíce. Předem můžeme prozradit, že se v žádném případě nejedná o taktickou akci, jako spíše střílečku – Rambo styl či určitou míru realismu určuje nastavení obtížnosti, čili si vybere dozajista každý.

Ohlašované tři kampaně autoři vychytrale spojili do jednoho tažení, což ale vůbec nevadí. Začínáme za Američany ve výcvikovém táboře, kde nás naučí, že s mířením přes pažbu lépe zaměříme, ale pohybujeme se o poznání pomaleji. Prozradí nám, že každá zbraň se hodí při jiných situacích, že jich uneseme jen velmi Call of Duty omezené množství, ukáží nám, jak umísťovat nálože... Nejdůležitější principy se potom týkají navigace, z čehož vychází i vlastní pojetí misí. Disponujeme určitými úkoly, přičemž na malé mapce nás vždy naviguje zlatá hvězdička. Z toho vyplývá docela jednoduché pojetí misí a relativně krátká doba potřebná k dohrání – nesoustředíme se totiž na zbytečnosti typ "co mám dělat" a "kde", naopak se zaměřujeme pouze na bitvu. A to je dobře.

Za pozornost dozajista stojí rozmanitost misí, poněvadž se dočkáme jak malých záchranných akcí, po ty středně velké, přičemž třešničku představují ty nejvíce atmosférické události druhé světové války. Onu rozmanitost však nelze udržet stále a tak přichází druhá deviza – a to opravdu dokonalé skriptování, které v žádném případě nepůsobí křečovitě. Díky skriptování se můžeme těšit na neočekávané události, měnící se cíle mise, ale především, že počáteční briefing nám sice řekne co máme udělat, ale zdaleka nás nepřipraví na to, co nás čeká – třeba přijíždějící náklaďák s posilami, tank razící si cestu skrze zeď... spojenci, kteří vyskočí na nepřátelský tank, otevřou poklop a hodí tam granát a Call of Duty podobně. K hutné atmosféře dále přispívají třeba dělostřelecké výbuchy, výsadek parašutistů na pozadí, ale i samotné chování vlastních vojáků.

Možná se ptáte, jak funguje herní mechanismus, když hráč zosobňuje pouze jednoho z mnoha? Nemohou tak spolubojovníci splnit misi sami? Nemohou. A co když nám je všechny postřílí, co pak? Nepostřílí. Tedy ne že by neumírali, ale v tomto případě zasahuje záchranná berlička, díky které se nám vlastní vojáci průběžně doplňují. Není to sice realistické, ale garantuji vám, že si toho v případě bitevní vřavy ani nevšimnete. Podle mého názoru ideální řešení. Obdobně si autoři vypomáhají i v tom, že spojenci bez hráče misi zkrátka nesplní. Misi si můžeme rozfázovat na mnoho záchytných bodů, ve kterých na hráče spojenci čekají. I když se zrovna krčí za zdí a probíhá přestřelka s nácky na opačné straně barikády, dokud hráč nepřijde a neudělá první krok, hra se nehne. To samé se ale týká i třeba ničení tanků, umísťování výbušnin.... Každopádně to velmi dobře funguje, sám jsem si připadal uvnitř dění víc než kdy jindy, což počítám za jasné Call of Duty plus.

Grafické zpracování může z některých obrázků působit jako slušné, ale rozhodně ne nejšpičkovější. Taková jsou fakta. Naštěstí během hry si ničeho takového nevšimnete, poněvadž stále něco bouchá, střílí se a hlavně všude ta spousta drobností a objektů. Škoda jen – klasická morbidní vložka – že mrtvoly už dále nijak nereagují na střelbu. Mluvilo se i o hudbě, která nehraje všude, ale když už, tak opravdu v těch správných momentech. Umělá inteligence mě příjemně překvapila na straně spojenců, protože se skvěle kryjí a vůbec se nechovají jako blázni (i když občas se nějaký ten případ najde). Obdobně či o trochu hůře, jsou na tom nepřátelé – tedy žádná revoluce, ale ani katastrofa, zkrátka příjemný nadprůměr. Náckové se kryjí, házejí granáty, utíkají před nepřátelskými a pokud se někde zašijete, snaží se k vám prostřílet. Jediný neduh spočívá, a to zřídkakdy, ve špatném vyhodnocení situace při výběru terčů. Jinak samozřejmě platí pravidla, že pokud vás nepřítel překvapí, případně vám dojde zásobník v nevhodnou dobu, zemřete velmi rychle. A nadávat za to můžete pouze sami sobě.

Call of Duty Povězme si ale něco více o misích. Povozíme se v autě, ze kterého budeme střílet na nacistické pronásledovatele. Často se chopíme těžkého kulometu a pustíme se do nerovné bitvy s přesilou. Vynikající mi přijdou obranné mise, ve které spojenci postupně vyklízejí pozice ohromné přesile a čekají na posily. Povozíme se v tanku, sestřelíme několik útočících letadel, vychutnáme si poslech německé propagandy z rádia, v bitvě o Stalingrad dokonce vybíháme proti dělostřelectvu a kulometným hnízdům beze zbraně :-). Prakticky v žádné misi se nebudete díky skvělému scénáři a skriptování nudit – autoři drží vysokou laťku a vyrovnaný dojem do samotného závěru.

(Petr Kárník) Call of Duty mě velice příjemně překvapilo. Na první pohled sice nezaujme nejnovější 3D grafikou, ale může se pyšnit velice nápaditými misemi a dokonalou atmosférou, která vás chytne a nepustí dokud celé dobrodružství nedokončíte. Hra je sice postavena na starém Quake 3 enginu, ale ten je tak překopaný, že samotný jeho tvůrce, John Carmack, ho oficiálně pochválil a vyslovil svůj obdiv nad tím, co z něj chlapíci z Infinity Ward vymáčkli. Za celou hru jsem se ani na chvíli nenudil a doslova jsem se sžil s hrou. Likvidoval jsem nepřátelské odstřelovače, ničil tanky, aby moji spolubojovníci mohli projít, zkrátka lahoda. Pro mě je Call of Duty jedna z nejlepších akčních her letošního roku a neváhám jí dát vysoké hodnocení. Bravo!

Výsledný dojem? Nebudu to zbytečně natahovat – skvěle připravenou a hodně atmosférickou hru jednoho hráče doplňuje hra více hráčů a je jasné, že se během krátkého času objeví mnoho herních modifikací, které hra podporuje. Nečekejte ale žádnou simulaci, jde "jen" o perfektně připravenou střílečku. Z mého hlediska, pokud vezmeme v potaz odložení her jako Far Cry, Doom 3 či Half Life 2, je Call of Duty horký kandidát na FPS roku. Bravo, skvěle jsem se pobavil.

Call of Duty Call of Duty

Call of Duty
Minimum: CPU 700, 128 MB RAM
Optimum: CPU 1300, 256 MB RAM
Multiplayer: ano
Další informace: dvě SP demoverze / screenshoty / trailer
Výrobce/distributor: Infinity Ward / Activision
Distributor v ČR: Cenega
Oficiální stránka: homepage
Verdikt: Strhující akční podívaná z druhé světové války
Hodnocení: Ondřej Zach - 90%, Petr Kárník - 90%
Autor:




Nejčtenější

Výstava Game On v Praze
Game On byste měli vidět. Ukazuje průřez herní historií tou nejlepší formou

Ve čtvrtek otevřela své brány v hale 40 Pražské tržnici putovní výstava Game On, která přibližuje historii her a herních zařízení. Redakce Bonuswebu měla...  celý článek

Fallout: New Vegas
Ve Falloutu měla být svatba ve vegaském stylu, nezbyly na ni peníze

Vývojáři z Obsidian původně plánovali, že hra bude mít podtitul Sin City, že umožní hráčům vybrat si rasu hlavní postavy a dokonce chtěli ve hře zorganizovat...  celý článek

Destiny 2
Co budete hrát o víkendu?

Prozraďte, na které hry se chystáte o víkendu. Pustíte se do něčeho nového, nebo rozehrajete nějakou klasiku?  celý článek

Pimax: The World's First 8K VR Headset
Virtuální realita v 8K rozlišení? Helma od Pimaxu boduje na Kickstarteru

Po třech dnech na Kickstarteru už má nová helma pro virtuální realitu od společnosti Pimax více než čtyřnásobek požadovaných peněz. Na papíře totiž vypadá...  celý článek

Resident Evil: Revelations
Zaoceánská plavba s mutanty potřetí. Recenze Resident Evil Revelations

„Tati, já nechci zase na zaoceánskou plavbu,“ postěžoval si mladý hráč. „Kušuj,“ řekl otec Capcom a naservíroval mu tu samou hru už potřetí.   celý článek

Další z rubriky

Friday the 13th: The Game
Zabijte kamaráda na sto způsobů. Recenze brutality Friday the 13th

Maskovaný sériový vrah se od uvedení prvního filmu před 37 lety vrací v očekávané hře pro více hráčů. Děs kolem sebe vytváří stále a při hraní s dobrou partou...  celý článek

Inner Chains
Lidé prohráli boj s technologií i přírodou. Recenze hororu Inner Chains

Dystopický svět může mít mnoho podob. Svoji vlastní verzi pokřiveného obrazu Země servíruje i nová nezávislá hororová střílečka Inner Chains z Polska.  celý článek

Empathy: Path of Whispers
RECENZE: Jaký je svět bez lidí? Empathy ho ukazuje po apokalypse

Empathy je jedna z těch her, v níž nepotkáte jediného člověka. Podobně jako třeba v Everybody's Gone to the Rapture nebo Dear Ester to však má svůj důvod....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.