Jak je vidět, tak animovaný snímek od nerozlučné dvojice Disney/Pixar jménem Auta, rozhodně nebyl střelou vedle. Proč jinak by k němu THQ vydávali pro konzole již druhou hru? První Cars pro Nintendo DS byly jakousi prapodivnou sbírkou z miniher s nějakými těmi závodními vložkami, zatímco další díl s úsměvným podtitulem Mater-National Championship je již jiné kafe. Konečně se totiž jedná o hru pro auta ideální, tedy o hru závodní. Opět se v ní setkáme s Bleskem McQueenem a jeho přáteli, které čeká v Kardanové Lhotě plno nových dobrodružství.
Každé malé dítě přece ví, že každé mluvící auto umí skákat!
Hra nekopíruje události filmu a přináší vlastní příběh, ve kterém chtějí mluvící auta vyhrát nejnovější závodní turnaj a za utržené peníze postavit nové hlavní sídlo závodu. Jako zápletka pro setkání se starými známými to pro děti stačí. Jak jste již jistě pochopili, tak tato hra je totiž výhradně určena hráčům tak maximálně do sedmi let. Pro ostatní se bude jednat o navýsost nezáživnou záležitost s nulovou obtížností.
Takže máme zde hru, jejíž hlavní náplní je story mód. První, co vás při jeho spuštění zaujme, je přítomnost profesionálního hollywoodského dabingu, jenž není u her pro Nintendo DS příliš typickým jevem. Kromě dlouhého úvodního intra a závěrečného outra uslyšíte originální hlasy aut i během samotných závodů. Auta totiž reagují hlasitým doprovodem na každé předjetí, bouračku atd. Jde o úsměvné hlášky, ale těžko si představit, že se jim zasměje česká ratolest, když jsou v originálním znění.
Story režim obsahuje sedmnáct závodů, rozesetých na čtrnácti tratích. Většina závodů obsahuje i speciální „minihry“, ukryté na samotné trati. Jedná se o různé odbočky a skryté cesty, na jejichž konci je možné získat speciální minci, po jejíž sebrání budete mít, ehm, speciální minci. Než se k ní ale dostanete, tak se budete muset vyhýbat padajícímu kamení, skákat přes překážky nebo plnit jiné úkoly, při kterých se postaví kamera do odlišných pozic. Skákat? Ano, slyšeli jste dobře. Každé malé dítě přece ví, že každé mluvící auto umí skákat! Kromě toho je jich ve hře dostatek a každé z nich má trošku jiné jízdní vlastnosti. Zpočátku je jich ale většina uzavřena a než je děti všechny odemknou, tak se budou muset i trochu snažit. Samotný jízdní model je arkádový každým coulem a podle nás ale i trochu neohrabaný, což dohromady s těžkopádným ovládáním není moc dobrá kombinace. Hra se neovládá dotykovým displejem, nýbrž digitálním směrovým křížem. Ale to rozhodně není důvod, proč reagují auta pomaleji, než by měla. Dalším nedostatkem je, že se jezdí pouze ve čtyřech závodnících. Dvojnásobný počet aut na trati by určitě neuškodil. Zvláště s dobrým nápadem – mapou. Ta je umístěna na spodním dotykovém displeji a jasně ukazuje, kde se nacházejí protijezdci. Mapu lze přitom přepínat do dvou poloh, a jedná se tak i o skvělou náhradu za chybějící zpětné zrcátko. Tratě ve story módu, ve kterých nejsou přítomny ony zmiňované „minihry“, se nesou v duchu pseudo-duelů s ostatními postavami, vlastně auty z filmu. Sice se opět závodí ve čtyřech, ale než se startuje, tak uvidíte alespoň několik seznamovacích obrázků s protivníkem. Milé.
Základní chybou celé hry je zoufale málo obsahu.
Tratě, po kterých budete jezdit, nejsou vyloženě špatné, ale trpí dvěma neduhy. Vzájemnou podobností a poněkud nízkou variabilitou. Je zde pár skokánků, které můžete znásobit zmiňovanými skoky nebo turbem (které lze upgradovat), pár padajících mostů, ale jinak jde o v zásadě stereotypní okruhy. Více kreativity při jejich tvoření by rozhodně nebylo na škodu.
Pokud by vám story mód nestačil, tak můžete sáhnout i po režimu výzvy. V něm najdete 28 úkolů, které jsou tří typů. Posbírat všechny trofeje, dojet závod za určitý čas nebo pří jízdě eliminovat ostatní účastníky tím, že vždy dojedete jako první. Nic jiného vás nečeká. Žádná invence, nic. Prostě neustále tyto tři úkoly dokola.
|
Pokud máte doma více jak jednoho potomka, tak jistě oceníte možnost hry více hráčů. V ní si budete moci zajet jak jednotlivý závod, tak šampionát. Dále je přítomno i několik dalších režimů, ale ty jsou si opravdu velmi podobné. I tak dokáže multiplayer zabavit a rozhodně není vyloženě špatný. Spíše trpí všemi nepříjemnosti, jako hra jednoho hráče. Oproti tomu je technická stránka opravdu povedená. Když si odmyslíme vyskakující objekty na horizontu, tak je na tom graficky hra prostě skvěle. V rámci možností hardwaru Nintenda DS jde opravdu o extratřídu. Modely aut jsou v této hře tím nejdůležitějším a musíme prohlásit, že se opravdu vyvedly. Nikdy bychom nevěřili, že toto napíšeme, ale grimasy aut jsou prostě v této hře k sežrání. Prostředí je přitom také pěkné. O skvělém dabingu již řeč byla, zvuky jsou také v pořádku, jen ta hudba by se nemusela neustále opakovat. Po chvíli vám totiž určitě poleze na nervy.
Základní chybou celé hry je zoufale málo obsahu. Tedy přesný opak přeplácané Wii verze původní hry, kterou jsme recenzovali na začátku minulého roku. Kdyby byla hra delší a obsahovala více režimů, tak by se mohlo jednat o zábavnou hru vhodnou pro většinu dětských hráčů. Takto ale doporučujeme spíše malým závodníkům nebo milovníkům animované předlohy, kteří mají v oblibě ta auta s děsivě velikýma očima.