Léty prověřená série Castlevania se konečně posunula na novou úroveň a tou samozřejmě není nic jiného, než samotné Nintendo DS. Byť jsme se od dob N64 dočkali již několika 3D verzí, tak handheldový 2D formát sluší sérií prostě nejvíce. Nejnovější pokračování s podtitulem Dawn of Sorrow je toho přitom tím nejzářnějším důkazem. Příběh se opětovně odehrává v blízké budoucnosti roku 2036. Neuběhl ani celý rok od událostí popsaných v Aria of Sorrow a Soma Cruz se opětovně ocitá v potížích. Na výměnném pobytu v Tokiu je přepaden neznámým kultem, který chce opětovně vzkřísit Drákulu (to se na výměnných pobytech stává poměrně často) a celá polízanice okolo upírů může opět začít. Jak již byly naznačeno, Dawn of Sorrow je přímým pokračováním GBA titulu a kromě Soma Cruze se setkáte opět i s dalšími známými postavami. Hráčům předchozího dílu znalým, bude jasné i opětovné zapojení hlavního hrdiny do rituálů vzkříšení obávaného Pána všeho zla.
Návrat hlásí poletující gigantické oční bulvy, kříženci lvů a škorpiónů, či hordy kostlivců všech druhů i velikostí.
Již po několika vteřinách po spuštění nové Castlevanie vám bude jasné, že všechny herní mechanismy zůstaly na svém místě. Díkybohu. Pokud jste ještě s žádným dílem slavné ságy o lovcích upírů neměli co do činění, tak vězte, že se jedná o dokonalou herní symbiózu mezi žánry akce, hopsačky, RPG a adventury. Každý z těchto žánrů má i v Dawn of Sorrow svůj podíl na výrazném celku hratelnosti.
Jelikož nepatří Soma do klanu Belmontů, není jeho styl boje svázán pouze s bičem, jak tomu u členů této prazvláštní rodiny bývá. Soma může používat libovolné druhy chladných zbraní, počínaje nožem, přes meč, palcát a konče masivní sekyrou. Poprvé v sérii se objevují i střelné zbraně, v podání Castlevanie samozřejmě pálící stříbrné střelivo. RPG část hry zajišťuje dostatečné množství
možností, jak si jednotlivé zbraně upravit k obrazu svému. To samé platí i o speciálních schopnostech a různých druzích vybavení.
Návrat hlásí i oblíbené „duše“ z posledního dílu pro GBA. Ty se objevují náhodně po eliminaci příslušného druhu nepřítele. Každá z „duší“ disponuje odlišnými vlastnostmi, které Soma může využít ve svůj prospěch. Nemalou roli
v používání těchto „duší“ mají i elementární prvky. Největší bombou však je, že v Dawn of Sorrow si díky jedné speciální schopnosti, kterou získáte v průběhu hry, můžete vytvořit dva „zbrojní“ profily a ty kdykoliv během hry pomocí stisknutí jednoho jediného tlačítka prohodit. Jestli vám tedy například okřídlený nepřítel odlétne z dosahu vašeho ostří, není nic jednoduššího, než s pomocí tlačítka X prohodit profil a poslat ho zpět na onen svět s pomocí jednoho dobře mířeného výstřelu.
Tvůrci implementovali do Dawn of Sorrow jistou míru tolerance přesnosti.
To, v čem celá sága vynikala – design monster – je silnou stránkou i Dawn of Sorrow. Navíc monstra vypadají
daleko více jako opravdoví původní obyvatelé zámku. V zarostlých zahradách tak naleznete sběrače bylinek kostlivce, v galerii
obrazů zase uklízečku zombie atd. Samozřejmě nebudete ochuzeni ani o klasické nepřátele, tolik typické pro celou sérii. Návrat tedy hlásí poletující gigantické oční bulvy, kříženci lvů a škorpiónů, či hordy kostlivců všech druhů i velikostí. Samotná grafika by si přitom zasloužila označit za vrchol 2D. Animace je plynulá, hra obsahuje celou řadu detailů (ve 2D hrách nevídaných!), plynulý
scrolling – to vše v té nejlepší dosud viděné kvalitě. Zvuky jsou přitom na poměry přenosné konzole též nesmírně kvalitní a svým zpracováním ještě více umocňují hororovou atmosféru celé hry.
|
Na co jsme byli opravdu zvědaví, bylo případné využití dotykového displeje. Naštěstí tuto funkci v Konami neopomněli při vývoji do hry zakomponovat, takže dobře nažhavte stylus nebo vlastní prsty. Vězte, že v Dawn of Sorrow se bez nich opravdu neobejdete. Nejenom, že některé speciální vlastnosti bez kontaktu s dotykovým displejem nelze použít, ale s nutností jeho využití se setkáte i při souboji s bossy.
Ty byly již ve všech předešlých dílech, ať již na kterékoliv platformě, vždy naprosto bombastické a díky neuvěřitelné vizáži těchto monster vám utkvěly v paměti na hodně dlouho. Jak již nejspíše správně tušíte, tak Dawn of Sorrow se rozhodně v tomto ohledu nevydala jiným směrem a vše je jak má být. Tedy kromě toho, že se při soubojích s bossy setkáte poprvé s Magic Seal systémem,
který využívá právě onu zmiňovanou funkci dotykového displeje. Magic Seal vám dopomůže nejenom k „doražení“ toho či onoho bosse, ale zpřístupní vám cestu i skrz mnohé uzamčené cesty, ke kterým je získání příslušného Magic Sealu
zapotřebí. Ano, jednotlivých druhů Magic Sealů je hned několik. A co, že jsou vlastně zač? Při jejich spuštění se vám na spodní obrazovce zobrazí ornament, na kterém je vyznačen vždy určitý počet bodů, které musíte pomocí dotyku pomyslně spojit. Postupem času jsou tyto kombinace daleko těžší a náročnější. Naštěstí tvůrci implementovali do Dawn of Sorrow jistou míru tolerance přesnosti, takže hra nebazíruje na milimetrové přesnosti.
To napomáhá i bezproblémové hratelnosti, která je opětovně jako v minulých dílech na vysoké úrovni. Byť je obtížnost hry spíše střední nežli lehká, tak i pro méně zkušené hráče nebude problém si odskočit od hlavní dějové linie a nějaký ten čas „levelovat“ svoji postavu. Upřímně řečeno by Castlevania nikdy nebyla bez těchto RPG prvků tak zábavná, jak je. To si naštěstí tvůrci jasně uvědomují a oproti předchozím dílům (SNES a PSone především) je na ně kladen daleko větší důraz, což
|
Výborná grafika, vrchol 2D
Provařený konceptVětší multiplayrové možnosti NDS jsou v nejnovější Castlevanii jasně znát. Jako v dílu předchozím, můžete měnit s přáteli získané „duše“, tentokrát samozřejmě pomoci Wi-Fi. Tentokrát však přijde ke slovu i multiplayer v pravém slova smyslu. Dawn of Sorrow totiž nabízí hned několik módů pro dva hráče. Utkat se tak můžete s kamarádem ve speciálně upravených levelech, což vůbec není k zahození.
| Castlevania: Dawn of Sorrow | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|
