Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Castlevania: Harmony of Dissonance

  12:00aktualizováno  1:40
Juste Belmont, jakožto potomek slavného klanu Belmontů, se znovu vydává ve stopách svých předchůdců, které rámuje nikdy nekončící boj s pánem Temnoty - strašlivým hrabětem Nosferatu. A kterak to tentokráte dopadlo a co zbrusu nové dobrodružství na GBA nabízí si můžete přečíst v naší recenzi.

Nová Castlevania od Konami jde v dobře vyšlapaných RPG šlépějích svých předchůdců, tady se mají na mysli počiny Symphony of the Night (PSX) a (GBA). Nicméně jak vývojáři u tohoto dílu původně slibovali, tak splnili. Neboli Harmony of Dissonance (v Japonsku Castlevania: White Night Concerto) na handheldu GBA vypadá po vizuální stránce opravdu hodně podařeně a při přímém porovnání se starší Circle of the Moon tuto zašlapává bezostyšně do prachu. Na druhou stranu za všechno se musí nějak platit a tak zdejší grafické galapředstavení, nabízející bohaté a měnící se pozadí, lepší vykreslení nepřátel a zejména proporcionálně větší hlavní postavu, je na úkor audio složky, která zde není ani zdaleka tak impresivní, co v minulosti. A když jsme začali takhle nahonem u vizuální části, musím ještě zmínit, že na rozdíl od Circle of the Moon, jíž se dalo hráti toliko při optimálním světle, je nová Castlevania v o poznaní příjemnějších barvách, což samozřejmě výrazně potěší.

Castlevania: Harmony of Dissonance Castlevania: Harmony of Dissonance

Catlevania: Harmony of Dissonance je tedy opětovně 2D chodička, v níž putujete poměrně komplexním hradním sídlem při hledání pravdy, mající tentokráte své kořeny v počínání vašeho dobrého přítele Maxima. Tento se totiž po dvou letech nečekaně objevuje u vašeho prahu s nepříjemnou a podivnou amnézií, ze které se jenom skrze střípky kusých vzpomínek dozvíte o unesení vaší společné přítelkyně Lydie, kterou se tak okamžitě vydáváte hledat. 50 let po událostech popsaných v Castlevania II: Simon’s Quest (viz naše

Upíři & Vampíři

Vampíři skutečně existují, jedná se však o malé netopýry (dosahující až deseti centimetrů délky), kteří se živí krví zvířat a nalezneme je v Severní (Mexiko) a Jižní Americe (Argentina, Chile). Mají méně zubů než ostatní netopýři, ale mezi nimi jsou dobře patrné velké a ostré řezáky, díky kterým dokáží proniknout kůží savců a z následné rány sát krev. Jejich oběťmi se stává hlavně dobytek, ale i koně a v některých případech i lidé (viz Povídky ze života zvířat, volně zpracováno dle Brehma a jiných autorů, kde se k uvedenému vyjadřuje známý německý cestovatel a přírodovědec A. Humboldt), nicméně samozřejmě nehrozí to, že by svou kořist vysáli; úbytek krve po napadení jedním upírem je zanedbatelný - za noc dokáže tento vypít cca 20 ml krve, což je nicméně téměř polovina jeho tělesné váhy. Pohříchu se rána (hloubka až 5 mm) po jeho kousnutí může zanítit, což vyvolává nepříjemné sekundární potíže, jimž se farmáři z postižených oblastí brání tím, že všechny netopýry v okolí systematicky vybíjejí! Zajímavostí na tomhle tvoru, dožívajícím se cca 20 let, je též skutečnost, že jeho sliny obsahují mimořádně účinný protein zabraňující srážlivosti krve, pročež se ze slin vampíra vyrábí farmaceutikum (Draculin - pro ředění krve) využívající se na léčbu srdečních potíží.

Nová Castlevania nijak zvlášť nevybočuje ze standardu svých posledních vystoupení. Chodíte zleva doprava a ponejvíce likvidujete četné zástupce temnoty, kteří vám díky svému hojnému zastoupení umožní nahlížet do nesporně zajímavého bestiáře, v němž se vám zohledňují důležité údaje o jejich síle a slabinách, což se dá v prekérních situacích dobře využít. K anihilaci nepřátelské fauny vám musí stačit váš bič, který se postupem času dočká rozličných upgradů, vylepšujících jeho status kupř. o elementální atak. Nicméně vylepšení je tady pochopitelně celá řada. Ať již se to týká pohybových dispozic hlavního hrdiny, či nalézání lepší zbroje a propriet, jež vám významně navýší charakteristiky jako je obranné číslo či parametr štěstí, mající zásadní vliv na četnost kritických zásahů. Nic však není zadarmo, pamatuji se, kterak jsem se nadřel pro zisk uzdravujícího brnění - to jsem musel podstoupit závod s kamenem valícím se po vnitřním obvodu křivolaké chodby, na jejímž konci jsem musel být dříve, abych mohl proklouznout ještě nezablokovanou skulinkou pro sebrání právě shora citovaného Healing Mailu. Celý hradní komplex sice procházíte křížem krážem hned několikrát, ale aby to nebylo tak jednotvárné, jsou tu měnící se backroundy, a aby to zase nebylo zdlouhavé, je tu kupa teleportů, usnadňujících vám cestování. Spousta míst, kam se prvotně nedostanete, se vám zpřístupní až díky nějaké nové klíčové schopnosti – dílem pohybové, jako je vylepšení skoku či jakýsi skluz po zemi, a dílem skrze upgrade vašeho biče, kdy budete např. moci rozbíjet některé pevné zdi. Při porovnání s Circle of the Moon postrádám klasický běh, namísto toho tu jsou však na tlačítka L a R umístěny jakési velmi rychlé úskoky vpřed a vzad, což je výborná a oproti dřívějšku promyšlenější feature. Opakovaným tisknutím těchto tlačítek de facto suplujete běh, ale jste přitom mnohem více schopni čelit obávaným výpadům řady protivníků, u nichž nechyběl právě rychlý přechod do útoku. Takto si v souboji rychle odskočíte - přiskočíte - prásknete bičem - odskočíte, zkrátka učiněný tanec smrti, který z vás v kombinaci s rychlými prsty udělá nelítostného a opravdu obávaného huntera. Vedle fyzických ataků však opětovně nechybí ani magie, zde dílem elementární (ice, fire, bolt a wind), ale dojde i na summon, přičemž aktivovanou lze mít toliko jedinou knihu. Magie se primárně váže na sekundární zbraně, jež postupně sbíráte, přičemž v inventáři můžete mít vždy toliko jeden typ – klasika jako nože, sekery, svěcená voda apod. Druh sekundární zbraně poté determinuje typ magie. Díky uvedenému zde máme opravdu nepřeberné množství kombinací, nicméně systém v Circle of the Moon se mi líbil díky jednomu klíčovému aspektu více. Tamní kartový model vám totiž umožnil zvolit vámi požadovanou magii kombinací karet v libovolný moment. Zde jste nuceni nalézt až příslušnou sekundární zbraň pro zisk vámi žádaného kouzla.
Při hledání se znovu dostane na tradiční rozbíjení svícnů, ze kterých vypadávají peníze (ač se to zprvu nezdá, najdou se místa, kde se dají zužitovat) a hlavně ony sekundární zbraně, ale někdy to je tak trochu na dlouhé lokte.

Castlevania: Harmony of Dissonance Castlevania: Harmony of Dissonance

Jinak inventář je takříkajíc nafukovací, vyjma možná zbytečného limitu v souvislosti se sekundárními zbraněmi se vám tu schraňují všechny nalezené propriety, počínaje zbrojí a konče speciálními relikviemi, které vám po aktivování propůjčují novou, nezřídka celkem fantastickou vlastnost. Osobně se mi ponejvíce líbila schopnost, kdy jste se dokázali vystřelit směrem vzhůru a přichytit se stropu, na němž jste pak vydrželi přilepení jako moucha něco málo času. Vskutku impresivní dovednost.

Castlevania vedle neustálého vybíjení Draculových pohůnků nabízí i něco málo navíc. Patří mezi to pár puzzlů (bohužel jen pár a hlava vám z přesunu kvádrů z místa na místo opravdu neupadne) či nápad se sbíráním specifických předmětů pro estetické zkrášlení určené místnosti. Mapka je zpracována dobře, byť tu chybí nějaké podrobnější ozřejmení a popis k jednotlivým lokacím (takže tužka a papír v akci), Save místnosti znovu nabízejí vedle uložení vašeho postupu i ozdravení fyzické a magické síly (navrch tu přibyla funkce Quick Save, ale tady počítejte při následném vypnutí hry s navrácením vaší maličkosti do poslední Save místnosti) a v neposlední řadě tu máme znovu onen klasický bonus po dohrání, resultující v možnost zopakování si celého dobrodružství za další postavu.

Castlevania: Harmony of Dissonance Castlevania: Harmony of Dissonance

Co bych tomuhle představení mohl vytknout? Snad zpracování inventáře, který je v pokročilém herním čase při svobodě vybavování postavy docela nepřehledný a neškodila by nějaká volba jeho vlastního uspořádání. Také neustálá likvidace monster mi po chvíli už přišla tak trochu monotónní a i přes zvyšování levelu a s tím spojených statistik jsem nepociťoval z toho akčního maratónu žádnou potřebnou satisfakci. Ale abych byl upřímný, uvedené je tak nějak nosným pilířem všech Castlevanií, tak proč nad tím teď lámat hůl?
Chcete-li tedy nekompromisní akci v působivé grafice, se sympatickými RPG prvky a aby vám to vydrželo na hodně dlouho, máte tady jednu celkem jasnou alternativu!

Castlevania: Harmony of Dissonance
Výrobce/Distributor Konami
Platforma GameBoy Advance
Vibrace: ne
Ukládání pozic: ano
Multiplayer: ne
Verdikt: Výborná 2D arkáda s RPG prvky a s chytlavou hratelností na vděčné téma.
Hodnocení: 80% (info)

Autor:


Témata: Napadení, Zisk


Nejčtenější

Watch Dogs
KOMENTÁŘ: Herní kauzy a pseudokauzy. Čemu věřit?

Pokud pravidelně sledujete dění na herní scéně, jistě vám nebude dělat problém vybavit si nějaký prohřešek, trapas, nebo prostě „fail“, kterého se vůči...  celý článek

Wolfenstein: The New Order
Která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc?

Napište nám, která střílečka vás za poslední léta bavila nejvíc a proč. Na vaše odpovědi se těšíme v diskuzi pod článkem.   celý článek

Cook, Serve, Delicious! 2!!
Ukažte Pohlreichovi, kdo je tady šéf. Recenze Cook, Serve, Delicious 2

Gastronomie už pomalu proniká i do her. Druhý díl originální akční hry Cook, Serve, Delicious! 2!! je tak povedený, že pobaví i toho, koho vařit vůbec nebaví.  celý článek

Mario & Luigi: Superstar Saga + Bowser’s Minions
Hopsavé RPG je zpět a krásnější. Recenze Mario & Luigi: Superstar Saga

Netradiční, avšak stoprocentně funkční a zábavná kombinace RPG a hopsačky se ukázala jako recept na hit. Proč si tak nezopakovat díl, kterým to vše začalo?  celý článek

Další z rubriky

StarCraft: Remastered
Strategická legenda baví i po 19 letech. Recenze StarCraft: Remastered

Blizzard ohlásil něco, co snad každého hráče z devadesátých let muselo zahřát na duši. Remaster nejproslulejších her, na kterých už se, buďme upřímní, zub času...  celý článek

Total War: Warhammer II
RECENZE: Válečné kladivo opět udeřilo. Total War: Warhammer II je skvost

Pokud jste si mysleli, že strategický Total War: Warhammer byl vrcholem, tak jste se mýlili. V tomto případě známé pravidlo, že díl první je vždy lepší,...  celý článek

Empathy: Path of Whispers
RECENZE: Jaký je svět bez lidí? Empathy ho ukazuje po apokalypse

Empathy je jedna z těch her, v níž nepotkáte jediného člověka. Podobně jako třeba v Everybody's Gone to the Rapture nebo Dear Ester to však má svůj důvod....  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.