Věřte nebo ne, ale tahle záležitost, kterou chci nyní zrecenzovat, pochází až z dalekého Ruska. Podle dostupných obrázků to vypadalo jako lepší česká adventura pro děti. Když pak dorazila plná verze, byl jsem hned po rozbalení trochu překvapen. Čekal jsem něco ve stylu dřívějších her od Petra Vochozky, který se proslavil cédéčky v sáčku, nečitelnými manuály a nehezkými potisky krabice. Ne tak Leopold, jehož krabice hýřila všemi barvami, CD mělo obal a navíc pěkný barevný potisk. Jinak pěkně provedený manuál kazí jenom zbytečné chyby v textu typu chybějící či prohozené písmenko. První dojem na mě Leopold udělal rozhodně více než dobrý.
Pro koho se tahle hra vlastně hodí, že by pro děti? Ano, cílovou skupinu tvoří zejména děti, nicméně neznám žádný důvod, proč by si ji nemohla zahrát i starší věková kategorie. Leopold je samozřejmě přeložen do češtiny, ale i kdyby byl třeba čínsky, nic by se prakticky nestalo. Ve hře nenarazíte na žádné dialogy, myšáci, které ve hře ovládáte, si vystačí s posunky a skřeky. A já vám ještě ani neprozradil, o čem tahle gameska pojednává, takže hurá na to.
Byl jednou jeden obyčejný kocour Leopold. Jako miliony jeho vousatých kamarádů bydlel v nenápadném bytě a měl standardní chatu nedaleko Moskvy. Tohle se píše v manuálu, jestli byl Leopold mafián nevím :-), dál už to raději převyprávím sám. A tenhle kocour Leopold vyniká svým přístupem k hlodavcům, kteří ho neustále obtěžují. Místo aby je chytnul a snědl, nedělal nic a když myšáci (jsou dva) začali prosit o milost, pustil je. A tak to šlo znova a znova. Jednoho dne se tihle dva myšáci rozhodli, že s tím Leopoldem musí skoncovat. Jenže co se nestalo, když už měly přichystaný plán na super past, přišel Leopold a celý plánek jim roztrhal a rozhodil po okolí jeho chalupy. A našim myšákům nezbývá nic jiného, než najít všechny části mapky a past sestrojit. V tomto okamžiku přebírá kontrolu hráč.
Ve hře ovládáte dva myšáky, jednoho bílého tenkého (ale chytrého), druhého šedivého tlustého (ale silného). Pokud znáte starší hru Goooblins, nemusím již dále nic vysvětlovat, pokud ne, věřte, že každý z myšáků se hodí na jinou práci. Ten tenký například nedokáže rozlomit dřevěný plot, zde nastupují svaly tlustého myšáka. Naopak hrábě pro tlustého myšáka představují neřešitelný problém a vždy při pokusu o jejich sebrání si natluče čumák. Zde nastupuje mozek této dvojky, bílý myšák. Některé situace si vyžadují asistenci obou myšáků, to se většinou týká těžko dostupných míst, kam jednotlivec nevyleze.
Již na začátku jsem Leopolda přirovnával k lepší české hře. Pěkně malovaná grafika by možná snesla větší hloubku barev, stále ovšem vypadá mnohem lépe než většina českých her. Ovšem po stránce animací by mohl Leopold bez problémů soupeřit i s lecjakým zahraničním produktem. České hry jsou známé tím, že si animátoři často ulehčují práci tzv. "děním za obrazovkou" či tabulkou "po hodinách tvrdé dřiny jsi... každý zná", v téhle hře to tak není. Při hraní si připadáte jako divák nějaké animované grotesky, protože to co vyvádějí oba myšáci nemá obdoby. Autoři šli až tak daleko, že nejen že každé sebrání předmětu doprovází jiná animace, některé předměty mohou sebrat oba myšáci, takže rovnou dvě animace pro jednu situaci! A aby toho nebylo ještě dost, přidávají si autoři i různé vtipné animace, které vůbec nejsou nutné k dohrání hry - opět většinou dvojmo. Tomu říkám precizní provedení. Nemusíte se bát, že celou animovanou scenerii zařizují pouze dva myšáci - celá zahrada zmíněného kocoura si žije svým životem. Tu po obrazovce přeběhne brouček, tam zas beruška a hle, zde se spustil pavouček. Hrál-li někdo z vás adventuru Ve stínu havrana, tak asi tuší na co narážím. Jenže Leopold to dotahuje až do krajnosti, takže žádná obrazovka nezůstává bez pohybu. Celkem mě dostalo i to, že když necháte chvilku oba myšáky jen tak postávat, začnou po vás házet rajčata, která se rozprsknou na monitoru.
Poměrně netradičně (ale o to zajímavěji) je řešeno samotné zobrazovaní grafiky a přesouvaní hlavních hrdinů po obrazovkách. Venku obrazovka scrolluje, v případě že dojdete až na okraj, tak se otočí o devadesát stupňů. V chalupě Leopolda se jedna místnost zobrazuje ve čtyřech směrech, takže i když se veškerý děj odehrává pouze v chaloupce a jejím blízkém okolí, těch herních obrazovek tu najdete opravdu hodně. Díky tomu vám žádný kout nezůstane skryt, protože se volným otočením jakoby ocitnete v nové obrazovce, i když se stále nalézáte v té stejné místnosti. Chápete to, otáčení ve 2D adventuře, tomu říkám krok správným směrem, škoda že na něco takového někdo nepřišel již dřív.
K hudebnímu a zvukovému doprovodu vám povím asi toto. Venku kolem chaloupky nic nehraje, slyšíte jen cvrlikání ptáčků, šum větru... no prostě zkuste si zajít do parku a získáte tak živou představu toho, co se vám bude linout ze sluchátek. Hned jak vkročíte do chatky, rození se pravá ruská melodie (teď na nic nenarážím, pouze konstatuji), která celkově dokresluje pohodovou atmosféru. Zvuky se téměř vyrovnávají krátkým groteskám Tom & Jerry, takže opět nemám co vytknout.
Ani Leopold se nevyhnul chybám, zde spíše drobné chybce. Je sice pěkné, že hru stačí vložit do cédéromky a můžete rovnou začít hrát, bohužel za tuto vymoženost zaplatíte ve formě trochu zdržujícího nahrávaní při pohybu mezi obrazovkami. Ale dá se to vydržet. Dále mě mrzí ony pravopisné chybky, které mi u jinak profesionálního produktu nesedí.
Znáte takové ty různé sharewareové prográmky typu tamagoči, ve kterých ovládáte nějaké zvíře o které se musíte starat. Většinou jde o snahu autora, který za svoji "práci" požaduje registraci něco kolem 5$ i když za to jeho výtvor vůbec nestojí. Tak vážení, Leopold nabízí také jedno takovéhle tamagoči, akorát že mnohem lepší a navíc zdarma. Hrajete ho totiž přímo ve hře, takže přičítám další pomyslný bod k dobru. Ono Tamagoči se vlastně jmenuje Leogoči a staráte se v něm o zmíněného kocoura Leopolda. Jak se kocourek cítí zjistíte pomocí informací, nesmíte zapomenou vašeho svěřence také občas nakrmit. Sledujte také jeho zdraví a až povyroste, začněte ho učit, protože pokud tak neuděláte, zůstane nevzdělancem. I Leopoldík si musí hrát, takže ho občas vezměte na ryby. Také ho musíte oblékat a pokud se mu v bytě nahromadí prach, nechte ho uklízet. A jako každý živý tvor, musí i Leopold jít někdy spát. V případě nutnosti vaší péče, přivolá Leogoči vaši pozornost žalostným mňoukáním.
| ||||||||||||||||||||||||
Hratelnost z téhle odpočinkové adventury přímo vyzařuje tím nejjasnějším panenským světélkem. Sám hraji Leopolda ve volných chvílích už asi tři dny, žádný větší zákys nenastal a jsem spokojen. Leopold možná zklame lidi co adventurám věnují veškerý volný čas, zaručeně pak potěší hráče českých her. Vřele doporučuji, již dlouho mě takhle nějaké hra nepobavila.
Na úplný závěr jsem vám přepsal text z manuálu, u kterého jsem se musel hrozně smát :-). A na závěr jedna rada pro nejmladší hráče. Až vás rodiče začnou odhánět od počítače, a vy byste ještě rádi hráli, zkuste tohle. Řekněte, že i vy sami byste se už dávno šli učit. Ovšem ti hrozní strejdové programátoři to zařídili tak, aby hru bylo možno ukončit teprve po odehrání čtyř hodin v kuse. Jinak se počítač může rozbít. Co se dá dělat, klient má vždy pravdu a ať tedy rodičovské hromy a blesky padnou na naše hlavy!
