Ve světě už neplatí, že videohry jsou doménou pouze dětí a mladých mužů. Školou povinní hráči tvoří podle výzkumů americké organizace ESA (Entertainment Software Association) dokonce ještě menší skupinu než pracující ženy. Přesto mnohé překvapil diskutovaný blahodárný účinek interaktivní zábavy na mozek starší generace. Podle ohlasů ze Spojených států i Japonska mohou hry být prostředkem k produktivní dlouhověkosti. Ne každý s tím ovšem souhlasí.
Západní civilizací často přehlížený podzim života je asociován s lecčím, jen ne se sezením před mladickými fenomény typu Counter-Strike či World of Warcraft. Přesto se zdá, že se za pár let možná rozloučíme se starými vysvětleními dlouhověkosti typu "sklenku vína denně", a častěji uslyšíme spíše něco jako "hodinu pořádné střílečky denně."
Tahle země není pro staré?
Stalo se zvykem vnímat interaktivní zábavu jako odvětví určené pouze pro mladou generací. Země, kde se videohrám podařilo prosadit dříve než u nás, ale nabízejí poněkud odlišný obrázek. Leckterý čtyřicetiletý manažer tak uchovává vzpomínky na mládí strávené u herního automatu. Rovněž celá společnost je přístupnější novému druhu zábavy.
Podle výzkumů organizace ESA už nyní tvoří lidé starší padesáti let zhruba čtvrtinu celé herní populace, podobně jako hráči mladší 18 let. Situace v USA samozřejmě není stejná jako v Česku, ilustruje ale ochotu starší generace učit se pracovat nejen s novou technologií, ale i novými typy zábavy. Je velmi pravděpodobné, že naše herní scéna dojde k podobným číslům do několika let.
Hráči senioři přitom nejsou nutně limitováni pouze určitými nenásilnými tituly. Přesto se neuropsychologové schodují v názoru, že jisté typy videoher nejen že mohou být u seniorů oblíbené, ale mohou jim přímo i prospívat.
Věk mozku: 25, biologický věk: 47
Diskuzi o netušeném potenciálu videoher pro seniory začala v roce 2005 hra Brain Age, také známá jako Brain Training (naše recenze). Je složena z řady logických rébusů od jednoduchých matematických úkolů po testy zkoušející reakční rychlost hráčů. Údajně má procvičovat mozek, a zlepšovat tak zdraví hráče.
Brain Age je určen ke každodennímu použití, přičemž výstupem ze všech absolvovaných testů je určení "skutečného" stáří hráčova mozku. Dvacetiletému hráči tak v závislosti na jeho schopnostech může vypadnout věk o tři dekády vyšší a opačně.
Vydavatelská společnost Nintendo se zdráhala hru oficiálně označit za léčebný prostředek. Přesto se zaštítila podporou japonského neurovědce Ryūty Kawashimy, mimo jiné také autora knih a televizních pořadů o mozkových cvicích, které mu už před prací na prvním Brain Age dopomohly k pozici domácí celebrity.
Nedlouho po vydání Brain Age se objevily rozličné studie zkoumající skutečný přínos videoher pro mozek, a to nejen seniorů. Studie provedená organizací Learning and Teaching Scotland testovala šest stovek skotských studentů po dobu devíti týdnů. Ti z nich, kteří hráli denně dvacet minut Brain Age, vykazovali ve finálním testu o 50 % lepší výsledky.
Na druhé straně stojí studie Alaina Lieuryho, profesora kognitivní psychologie z Univerzity v Remeši, podle jehož výzkumu 67 desetiletých hráčů se nenašly žádné prokazatelné benefity plynoucí z hraní Brain Age.
Pozitivní efekt nejen Brain Age, ale obecně i jiných her procvičujících mozek, naproti tomu podpořila společnost Posit Science, která svou hrou Brain Fitness konkuruje Nintendu. Pět stovek seniorů starších 65 let po dlouhodobém hraní Brain Fitness dokázalo dobu nutnou ke zpracování informací snížit na polovinu a de facto se v rychlosti vyrovnalo třicátníkům. Zlí jazykové by ovšem dodali, že tuto studii Brain Fitness provedl sám jeho vývojář.
Studie Videogames and the Eldery (Videohry a starší lidé) výzkumníků Goldsteina a dalších zase zkoumala efekt hraní logického rychlíku SuperTetris na 22 seniorů ve věku od 69 do 90 let. Po hraní SuperTetrisu 5 hodin týdně po dobu 5 týdnů se ukázalo, že ke zlepšení reakční doby sice u testovací skupiny došlo, rozdíl oproti kontrolní skupině (která nehrála) ale nebyl statisticky významný.
Brain Age jako placebo
Kawashima kladné výsledky Brain Age dokládá svým výzkumem, přesněji řečeno snímky, podle nichž se mozek vyvíjí lépe při jednodušších analytických úkolech typu Sudoku a hůře při komplikovaných činnostech jako jsou komplexnější videohry, například strategie.
Brain Age
Řada kritiků s ním však nesouhlasí a Brain Age i jemu podobné hry označují za šarlatánství fungující jako vysavač peněz. "Můžete se zlepšit v Sudoku, ale to ještě neznamená, že se zlepšíte v čemkoliv jiném. O této možnosti prodejci raději nemluví," nechal se slyšel Guy Claxton z Bristolské univerzity.
Navzdory kontroverzním výsledkům si Brain Age pochvaluje řada spokojených zákazníků a chtělo by se tak dodat, že minimálně jako náhražkové placebo hra funguje. Byla už ostatně svým efektem přirovnána i k hudbě od skladatele Wolfganga Amadea Mozarta. Ta totiž, podle jedné studie, rovněž zlepšuje činnost mozku.
Spíše než zázračným prostředkem ve zpomalování mozkové degenerace je ale Brain Age čímsi na půli cesty. Logické hry, nejen ty počítačové, jsou obecně považovány za dobrý, ale ne samospásný trénink mozku. A Kawashima tyto hry pouze zabalil do úhlednějšího balení.
Avšak nejenom kontroverzní "mozkové" hry mohou pro seniory znamenat vítané benefity. Skoro se totiž ukazuje, že klasičtější akční záležitosti mohou pomáhat ještě výrazněji.
Level i věk: 75
V prvé řadě tu jsou pohybové hry. Díky konzoli Wii se masivně rozšířily hry, které po hráčích vyžadují skutečný pohyb. Zatímco ostřílení hráči nad nimi mnohdy ohrnují nos, Wii a nyní i pohybové systémy Move od Sony a Kinect od Microsoftu si už našly cestu do domovů důchodců. Stejně jako v případě Brain Age znovu platí, že pohyb u videohry není o nic víc přínosnější, než pohyb mimo ní, kromě toho podstatného rozdílu, že může být zábavnější.
Například poté, co bylo Wii zavedeno do komunity seniorů v Sedgebrooku ve státě Illinois se okamžitě stalo místním hitem. Hraní Wii Bowling (naše recenze zde) se dokonce dočkalo takové popularity, že místní začali pravidelně hrát i reálné kuželky.
Kromě zrychlení reakční doby, kterou si starší hráči mohou vylepšit také na závodních nebo akčních hrách, se ale jako potencionálně nejvýznamnější přínos hodnotí poněkud nečekaně on-line hry typu World of Warcraft (recenze posledního rozšíření).
Není žádným tajemstvím, že řada seniorů, ať už žije sama či v domovech důchodců, nemá valný kontakt s jinými lidmi, ať již jsou důvody jakékoliv. Výsledkem jsou deprese a jak se říká, zdravá mysl, půl zdraví.
Mnozí vidí řešení problému právě v on-line hrách. Je nasnadě, že se v nich senioři mohou buď přidat mezi běžné hráče, založit svůj vlastní klan, nebo naopak svůj věk úspěšně utajovat a dočkat se vřelejšího přijetí mezi ostatními hráči. Na rozdíl od například internetových chatů, se v on-line hrách spojuje komunikace s určitou aktivitou.
Otázky pro budoucnost
Wii
Stárnutí představuje pro současnou západní společnost velký problém. Starších lidí v bude přibývat, a už nyní prognózy mluví o tom, že se například reklama během několika desetiletí přeorientuje ze střední generace na tu po ní. Bude se zkrátka snažit zaujmout co nejvíce zákazníků.
Je nasnadě, že videohry mohou mít řadu pozitivních i negativních dopadů na jednotlivce a společnost, jako ostatně každý nový fenomén. Stejně tak jejich přínos nelze zobecňovat. Jen málokdo bude obhajovat benefity psychedelické záležitosti Child of Eden pro lidi postižené epilepsií. Avšak už nyní je jasné, že některými svými aspekty mohou videohry do podzimu života vnést alespoň špetku podstatného oživení.
Zdroje: theesa.com, dailymail.com, bbc.com, buzzle.com
