O celkem očekávaném Chicagu 1930 jsme si docela podrobně povídali již v dojmech z dema a navíc ještě z české betaverze. Do třetice všeho dobrého konečně přicházíme s recenzí, abychom všechny nastíněné prvky zlehka zrekapitulovali a následně jim jako celku udělili konečné hodnocení. Chicago patří do oblíbeného, avšak nijak extra protěžovaného žánru takticko - strategických her, kde se více než na průraznost kvérů hraje na důkladně promyšlené akce a následnou radost, kterou, pokud jsou tyto důkladně promyšlené, rozhodně přinášejí. O zpracování se postarali všem v žánru zběhlým hráčům známí Spellbound Software, kteří momentálně, po nedávném zakončení série Commandos, drží jako jediní prapor. Do srdcí pařanů se zapsali již velice povedenými tituly Desperados a Robin Hood, jež vždy vsázely především na řemeslnou propracovanost a hlavně poutavé téma, které by mělo být zachováno i v případě jejich posledního titulu, jenž se může pyšnit nálepkou „mafiánský titul“, s nimiž se po vydání povedené a nutno říci, že i české Mafie doslova roztrhl pytel. Tvůrci Chicaga 1930 však nepatří k jednoduchým kopírovačům, tudíž si vytvořili vlastní zápletku i systém, který
na první pohled dozajista zaujme. Podíváme se do v názvu zmíněného města v době, jejíž datum můžete hledat tamtéž. Věci znalým již možná svítá. A je tomu skutečně tak, prakticky vše se bude točit okolo tolik propírané prohibice, jejímž zavedením si tenkrát američtí úředníci rozhodně spíše než pomohli, uškodili a jak se tak říká, mafiánům hodili rukavici a tito neváhali, plnou silou se jí chytli a od té doby vládnou ulicím v mnoha podobách.
Téma je autory ždímáno snad až do poslední kapky, tudíž se nedočkáme pouze kampaně za mafiósa, jak by se možná mohlo zdát, ale rovněž za druhou stranu zákona – policii, která mnohdy patřila spíše prvně zmíněným protějškům a i zde je to z jistých situací patrné, ovšem dohromady jsou policajti dobří hoši, kteří hájí nebohé občany potírám nechtěného zločinu. Na začátek se sluší říci, že Chicago obsahuje jakýsi příběh, jehož zápletka se postupně odvíjí, jedná se však spíše o samoúčelné vložky, které jako samostatný celek těžko zaujmou. Určenou funkci, jež spočívá v poslepování jednotlivých misí ovšem s úspěchem zvládá a hráči si tak skutečně budou místy připadat jako v povedené
gangsterce. Ale nedá mi to, abych nezmínil, že se příběh dal určitě posunout na mnohem vyšší úroveň, i když to v tomto žánru není pravidlem, tak danému tématu by to více než jen slušelo.
Na počátku je třeba zvolit kampaň, která jasně předurčí vaše budoucí kroky, ale vsadil bych se, že po dokončení jedné se vrhnete hned na druhou, jelikož nenabízí jen mise prohnané přes kopírák, nýbrž skutečné unikátní kusy, jež se liší cílem i stylem hraní, což zní možná samozřejmě, ale po zkušenostech s jinými hrami to tak již nevypadá. Zajímavé jsou úrovně, jež jsou viděny „z druhé strany mince“ a věřte, že v takovém případě najdete spoustu zdánlivě skrytých skutečností, které překvapivě neoplývají žádnými logickými lapsy, ale dohromady tvoří pěkný kompaktní celek. Nehledě na to, zda si vyberete polici či drsňáky z mafie, dostanete před sebe plán města rozděleného na jednotlivé kusy představující samotné mise. S jejich úspěšným splněním je často spjat zisk nějakého toho šikovného podniku. Tak například s dobytím zbrojnice se můžete těšit na nové zbraně, putyky nabídnou nové muže do party a v neposlední řadě noviny přinesou potřebnou náklonnost lidí. Každou stranu reprezentuje jeden 
hlavní hrdina, který má zdánlivě vše pod palcem, u FBI je to poměrně solidní nováček Edward Nash, charismatickou „rodinu“ na bitevním poli představuje ostřílený pardál Jack Beretto, který přijel na pozvání dona Falconeho a také samozřejmě kvůli tomu, že prohibice nabízí slušnou možnost k nemalému zbohatnutí.
Za každý z pólů si projdeme nějakými deseti úrovněmi, které jsou především v pozdějších fázích pěkně rozsáhlé a nabízí přehršle úkolů, jež se mnohem více než v minulosti zaměřují na adventuření, a to především v kampani k tomu vybízející, tedy policejní, kde je nutné složitě vyšetřovat a rozplétat nitky zločinu. Ona obtížnost je sice relativní, jelikož její volba zde nechybí a nutno říci, že jedině za jejího přispění si Chicago mohou vyzkoušet i začínající hráči a nejen ostřílení pardálové, kteří jsou v podobných záležitostech kovaní. Nebojte se ale, že by hra byla nějak moc pacifistická, dočkáme se i mnoha vyprázdněných zásobníků a olova v tělech nepřátel, i když se jedná o docela výrazně menší porci než v konkurenčních či ze stejné stáje pocházejících produktů. Zase platí, že k tvrdším praktikám se uchylují především mafiáni, i když ani těm
není mírumilovnější urovnání konfliktu znemožněno. Dá se říci, že adventure prvek je zakomponován s citem, i když někdy by se ho možná slušelo trochu více dotáhnout, místy totiž působí nemastně neslaně a hráčům se tak dostane do hlavy nutkání všechno rozstřílet. Nejsem si jist, jak bude pobíhání a zjišťování informací po chuti pařanům odkojeným na Desperados či Commandos, ti ho mohou zcela právem považovat za rušivý efekt, ale valná většina se s ním smíří a hru si náležitě užije. Úkoly jsou značně různorodé a svým pojetím rozhodně neurazí. Jejich náplň zde nemá cenu prozrazovat, jelikož zjišťování, co je vlastně vůbec třeba vykonat, patří k nejlepším částem hry. Pokud bych měl říci, jak se to celé dohromady hraje, rozhodně bych spíše chválil, jelikož zábavu a napětí Chicago 1930 obsahuje a to v dost vysoké míře na to, bychom si je vychutnali. Pro hráče, kteří prolétli takovými tvrďárnami jako Commandos či Desperados, kde bylo nutné zvažovat každý krok, bude Chicago 1930 asi trochu zklamáním, jelikož tyto pozice byly protentokrát víceméně vyklizeny a místo nich nastoupila větší akčnost. Jsou zde sice zmíněné obtížnosti, ale hráči v těchto hrách kovaní budou mise i na vyšší stupeň těžkosti považovat jen za slabý
odvar dřívějších titulů. Navíc souhrnný počet dvaceti kousků není kdovíjaký. Nepochopte mne špatně, ve hře rozhodně budete muset zapojit mozek, ale rozhodně v trochu menší míře než na jakou jsme byli z těchto her pro nejvytvrdlejší zvyklí.
V boji za získáním moci v Chicagu samozřejmě nebudete osamoceni, ba právě naopak. Hlavní postavička si může přizvat až čtyři další charaktery ke spolupráci. Příjemné je, že se nejedná o anonymní typy, ale o živoucí pocit vyvolávající osoby, jimž byla do vínku dána stručná historie, ale hlavně nejrůznější předpoklady a možnost jejich zdokonalování. Ano, nově jsou zakomponovány i poslední dobou populární RPG prvky, které příjemně koření celkovou atmosféru. Vale tak musíme dát přesně vymezeným postavičkám, kdy ten uměl to a ten zase tamto, jelikož zde s jistou nadsázkou můžou vykonávat všichni všechno, i když špatně. Navíc postavy disponují bonusy k nejrůznějším akcím či zbraním a je rozhodně pěkné, že se tyto byť docela okleštěné prvky ve hře skutečně projevují. Vybavení pohůnků není nic dvakrát složitého, jelikož arzenál ani objem dalších předmětů není kdovíjaký, tudíž se nedá mluvit o nějakém dilematu, ale o čistě pragmatických volbách.
Velkou roli, zda koupit či nekoupit, hraje určitě i český překlad, jenž je přítomen a nedá se říci, že by se nepovedl. Na nějaké výraznější nedostatky v samotné lokalizaci textů jsem nenarazil. Trochu zarazí možná jen nepříliš vhodně zvolené namluvení postav, které je sice u charakterů s největším počtem dabovaných vět v naprostém pořádku, ale například takový Jack Beretto, jemuž z úst také občas něco vypadne se nadabováním zrovna příliš nepovedl, jelikož člověk by čekal přeci jen o něco jiný hlásek, ale dost možná se jedná jen o prachmizerné hnidopišství z mé strany, jelikož na dabingu se podílely takové hvězdy jako třeba Tomáš Hanák, Miroslav Moravec či Jan Přeučil. Co se týče hudby, není si třeba příliš stěžovat, melodie jsou pěkné, jen občas možná až trochu moc fádní.
2D izometrická grafika se definitivně povedla. Prostředí jen srší detailem, všude něco je a postavičky se pohybují více než dobře. Dohromady tedy Chicago 1930 vypadá na solidní, nikoliv však špičkovou hru, jelikož své chyby spočívající především v nedotaženosti některých prvků, dozajista má. Celkově se mi zdá, že autoři přišli s mnoha změnami zahrnujícími i samotnou hratelnost, která však nemusí odpovídat přesně tomu, co hráči od Chicaga 1930 očekávají. Na druhou stranu se jedná o zástupce nepříliš vydávaného žánru a ani atmosféra není k zahození. Pokud podobné hry máte rádi a překousnete jistý odklon od zavedených regulí, jistě nebudete zklamáni, ale naopak se velice dobře pobavíte. Uvidíme, jaký bude úspěch hry a tím pádem i další vývoj série.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
