Civilization 4: Colonization - návrat strategické klasiky v hávu legendy

Kdo by si ještě před nedávnem pomyslel, že klasika z roku 1994 se dočká plnohodnotné a kvalitní předělávky.

Civilization 4

Za čtrnáct let se toho může stát opravdu hodně. Pominout za ně může vývojářská sláva, vzpomínky a někdy také naděje. Ta však, jak všichni dobře víme, umírá až jako poslední. Strategie Civilization 4: Colonization je zářným důkazem.

Kdo by si ještě před nedávnem pomyslel, že klasika z roku 1994 se dočká plnohodnotné předělávky, a to navíc z pera toho nejpovolanějšího – herního génia Sida Meiera, který sice ustoupil trochu do pozadí, ale hry dělat rozhodně nezapomněl.

Herní princip zůstal beze změny, a je tomu tak dobře, jelikož legendární Colonization dokázalo u počítače udržet hráče celé měsíce. Jaká jiná hra tohle dnes dokáže? Nejprve je třeba se rozhodnout, za jakou z mocností se do kolonizačního dobrodružství pustíte. Na výběr je Anglie, Španělsko, Holandsko a Francie. Tito kontrahenti se docela výrazně liší.

Zatímco Angličané těží z velkého přívalu kolonistů, Francouzům hraje do karet náklonnost Indiánů. Samozřejmě byste měli hrát tak, aby to odpovídalo povaze toho kterého národa. Pokud se pustíte se Španěly do diplomatických hrátek, zřejmě brzy pohoříte.

S prvními kolonisty se vydáte do Nového světa, najdete si nějaké to útulné místečko, vysadíte prvních pár pidižvíků, objednáte si budovy a začnete se starat o živobytí. Potu je všechno dobře známo jak fandům původní Colonization, tak i Civilization, jejíž čtvrtý díl remake zastřešuje. Ke hraní ho ale nemusíte vlastnit.

Amerika potřebuje různé metody, aby byla pokořena. V Colonization totiž nejste zodpovědní pouze vůči svým občanům, ale také vůči domovskému království. Počítejte s tím, že po vás budou chtít platit daně a samozřejmě jste s nimi svázáni obchodně, z čehož není vůbec jednoduché se vymanit. Takže zpočátku raději nakládejte lodě surovinami a posílejte je do Starého světa.

Nejlepších cen dosáhnete prodejem hotových produktů, jako jsou například cigarety či fajnové látky. Hlad po luxusu tehdejších elit hra velmi dobře odráží. Ovšem připravte se na neočekávané výkyvy cen. Věci a suroviny se ale nevyrábí samy od sebe. Potřebujete kolonisty, kteří práci zastanou.

To není vůbec těžké – prostě některého z nich čapnete a hodíte tam, kam potřebujete. Ať žije „drag and drop“ funkce. Každý z kolonistů může být použit na cokoliv – jsou to univerzálové. Ovšem mistři v daném řemesle dosahují mnohem lepších výsledků. Proto srdce každého zámořského dobyvatele zaplesá, když mu z Evropy přijede už vyučený machr.

Dodatečné bonusy dostáváte také prostřednictvím kontinentálního kongresu. Čím úspěšnější je vaše koloniální politika, tím více moudrých a talentovaných mužů má zájem vstoupit do vašeho grémia. Jejich kvalitní atributy se potom projevují přímo ve vládě. Nutno dodat, že tento systém velmi motivuje.

Zatímco na počátku hry neuděláte jediný pohyb, aniž by vám to schválila domácí velmoc – jste zkrátka jejich vazaly, tak vlastním cílem hry je nezávislost. Proto musíte v novém národu budit národní porozumění a osvětu. Toho dosáhnete jak svými lidmi na radnicích, tak patřičně zpracovanými novinami.

Těmito aktivitami stále plníte speciální metr. Jakmile se naplní aspoň z poloviny, máte možnost začít vyvolávat revoluci. Ve svém novopečeném státu pak můžete určit, zda tu bude panovat svoboda slova, volby pro každého, nebo se naopak rozhodnete pro utuženější monarchii. A jak to uděláte s otroctvím či vlastnictvím zbraní? Jste přeci politici, tak rozhodujte!

Ovšem ten pravý křest ohněm vás teprve čeká. Evropský král je obvykle jen minimálně nadšen z toho, že se mu za mořem z výnosných kolonií etabloval nezávislý stát. Proto pošle za oceán expedici, která má revoluci rozehnat.

Kdo v této době ještě příliš neinvestoval do armády, asi se se štěstím moc nepotká. Rádcovské menu ale vždy poskytuje cenné informace, takže by neměl být problém odhadnout ani sílu evropských expedicí a patřičně se na ně připravit.

Sid Meier a jeho tým evidentně příliš nechtěli měnit zavedený koncept, což svědčí o jeho genialitě. Originál od remaku se tak liší spíše jen v detailech. Například přeběhlickým indiánům můžete nyní zadávat libovolná povolání. Funguje to také naopak – když některého ze svých kolonistů vyšlete učit se od domorodých, můžete ovlivnit, co se naučí a nejde už tak jen o náhodu.

Rovněž byl poupraven bojový systém. Jednotek je o poznání méně, ovšem tyto, stejně jako v Civilization 4, získávají vyšší hodností a tím se učí novým schopnostem a obecně se vylepšují. To usnadňuje přehled a zejména papírové porovnání sil s nepřítelem.

Ovládání je samozřejmě o dost příjemnější než před čtrnácti lety. Řada úloh se dá automatizovat, například obchodní cesty či budování města. Vhodná místa pro stavbu jsou ve městě vyobrazena modrou barvou a smysluplné akce v menu září. To všechno ukazuje jedním směrem – že si autoři dali skutečnou práci s tím, aby tuto klasiku převedli pokud možno do moderní podoby a zároveň zachovali jejího ducha.

Jistě, najdete tu také vady, ale mnoho jich není. Vypíchli bychom snad jen příliš rozsáhlé a poněkud zbytečné ovládací rozhraní, které se ale z herní obrazovky dá vystrnadit. Nepotěší ani fakt, že i na těch největších mapách budete o ostatní národy či indiány narážet hned na začátku. Přáli bychom si většího prostoru. A pokud jste náhodou na grafiku, pak sice nevíme, proč si vybíráte zrovna Colonization, ale dodáme také, že žádné hody tady nečekejte.

V porovnání s Civilization 4 je samostatný přídavek Colonization velmi dynamický a svižný. Sotva hráč stačí ustanovit jakés takés obchodní řetězce, vyhlásit nezávislost a už se na obrazovce objevuje upozornění na pouhých sto kol do konce. To je ale logické – hra pokrývá mnohem kratší historické období než Civilizace.

Tušíme na co se chcete zeptat. Funguje tady pro kvalitní tahové strategie příznačný „ještě jeden tah a jdu spát/jíst/do školy či práce“? Můžete být klidní – funguje na jedničku a bude vás lákat na mnoho rozehrávek. A až vás jednou přece jen Colonization omrzí, zkuste se přes interní funkci podívat, jestli nejsou ke stažení nějaké ty mody. Dost možná budete překvapeni.